7 C 93/2020

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s přísl. a částka <b>I. Řízení se částečně zastavuje co do částky ve výši [částka].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši [částka], a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> <b>IV. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (§ 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích).</b> 1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum] se žalující obchodní společnost domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím a částky ve výši [částka] jako úroku z prodlení. V návrhu žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o postoupení pohledávek. Touto pohledávkou žalobkyně převedla na žalovanou pohledávku za [právnická osoba] [částka] 758,75 a to za úplatu ve výši [částka]. Účastníci se dohodli, že žalovaná společnost jako postupník uhradí žalobkyni jako postupiteli uvedenou úplatu do 90 dnů od podpisu smlouvy tj. do [datum], přičemž splatnou se pohledávka stala dne [datum]. Žalovaná však dohodu nedodržela a úplatu ve sjednaném termínu neuhradila a to ani přes opakované urgence. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě sjednané úplaty nejpozději do [datum]. Na to žalovaná reagovala částečnou úhradou částky ve výši [částka] dne [datum], dne [datum] uhradila [částka] a dne [datum] pak dalších [částka] Celkem tak žalovaná před podáním žaloby uhradila na svůj závazek po splatnosti [částka], přičemž za pozdní úhradu žalobkyně vyčíslila a žalobou uplatnila úrok z prodlení v zákonné výši, který vyčíslila na [částka].

2. Soudem byl ve věci dne [datum] vydán platební rozkaz, který byl žalované doručen dne [datum] a žalovaná si proti němu podala včasný odpor. V odůvodnění ze dne [datum] žalovaná uvedla, že samotnou pohledávku nezpochybňuje. Uvedla však, že k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky nedošlo dne [datum], ale až dne [datum], kdy byla smlouva podepsána žalovanou. Samotná splatnost sjednané úplaty nebyla dohodnuta ve lhůtě 90 dnů, jak tvrdí žalobkyně, ale měla být zaplacena do 365 dnů od podpisu smlouvy. Při uzavření smlouvy žalovaná totiž žalobkyni upozornila, že s ohledem na svoji ekonomickou situaci není schopna zaplatit dříve než za rok. Žalovaná tedy tvrdila, že splatnost pohledávky nastane až [datum], proto je nárok na zaplacení nedůvodný, stejně jako požadavek na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení. Závěrem potvrzuje, že žalobkyni bylo již uhrazeno celkem [částka] a navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.

3. V průběhu řízení byly žalovanou postupně prováděny částečné úhrady a žalobkyně v návaznosti na tyto„ splátky“ průběžně omezovala nárok o částky, které žalovaná posílala na její účet. Po podání žaloby žalovaná začala posílat na účet žalobkyně úhrady, kdy první byla zaplacena dne [datum] ve výši [částka], a dalších [částka] ve splátkách z [datum], [datum] a [datum]. Podáním ze dne [datum] proto žalobkyně omezila žalobu o [částka]. Dne [datum] zaplatila žalovaná dalších [částka] a podáním ze dne [datum] žalobkyně nárok omezila i o tuto částku. Dne [datum] bylo soudu doručeno další částečné zpětvzetí, když žalovaná uhradila dne [datum] částku [částka]. Podáním ze dne [datum] žalobkyně opět vzala nárok částečně zpět pro částku [částka], jíž žalovaná uhradila dne [datum] Celkem tak žalobkyně nárok postupně omezila o [částka] a soud proto usnesením ze dne [datum] řízení v tomto rozsahu zastavil.

4. Dne [datum] bylo soudu doručeno další zpětvzetí v rozsahu [částka], které měla žalovaná uhradit na účet žalobkyně dne [datum] a podáním ze dne [datum] omezila žalobkyně nárok o dalších [částka], které žalovaná uhradila ve splátkách dne [datum] a [datum]. V tomto rozsahu soud řízení zastavil usnesením ze dne [datum] ([částka]) a částečně ([částka]) v rámci výroku I. tohoto rozsudku, kdy bylo řízení částečně zastaveno v rozsahu částky ve výši [částka], neboť žalovaná postupně uhradila dne [datum] částku [částka], dne [datum] pak [částka] a [datum] ve dvou splátkách celkem [částka].

5. Řízení tak bylo do rozhodnutí vedeno o částku ve výši [částka] na dlužné jistině s příslušenstvím a dlužný úrok [částka].

6. Z výše uvedeného vyplývá, že úkolem soudu bylo posouzení splatnosti pohledávky, která nebyla co do důvodu ani výše ze strany žalované rozporována. Spornou však nebyla jen splatnost pohledávky, ale i okamžik uzavření smlouvy o postoupení pohledávky.

7. Podle ust. § 1958 odst. 1 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, že je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu (odstavec 2).

8. Právní praxe označuje splatností datum nebo čas, do kterého je dlužník povinen uhradit svůj peněžitý závazek. Smluvní strany si mohou čas plnění sjednat konkrétním okamžikem - datem nebo uplynutím určitého časového období, případně jiným okamžikem v určitém časovém období tak, jak upravuje ust. § 1959 o.z..

9. Podle tohoto ustanovení platí, že neplyne-li z ustálené předchozí praxe stran nebo ze zvyklostí něco jiného, má se za to, že strany ujednaly čas plnění výrazem a)„ začátkem období“ prvních deset dnů tohoto období, b)„ polovinou měsíce“ období od 10. do 20. dne v měsíci, c)„ polovinou čtvrtletí“ druhý měsíc čtvrtletí, d)„ konec období“ posledních deset dnů období, e)„ ihned“ dobu do pěti dnů, avšak při dodávce potravin nebo surovin dobu do dvou dnů a při dodávce strojírenských výrobků dobu do deseti dnů.

10. V projednávané věci bylo soudem zjištěno a účastníky nebyla tato skutečnost rozporována, že mezi smluvními stranami došlo k uzavření dohody o splatnosti úplaty ze smlouvy o postoupení pohledávky, nicméně obě strany tvrdily jiný okamžik času plnění, kdy žalobkyně tvrdila, že splatnost byla sjednána na 90 dnů a žalovaná až uplynutím 365 dnů od podpisu smlouvy.

11. Soudem bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupitel se žalovanou jako postupníkem uzavřely smlouvu o postoupení pohledávky za dlužníkem, [právnická osoba], kdy dluh vznikl nezaplacením za odebrané zboží, které žalobkyně dlužníkovi dodala o celkové hodnotě [částka]. Žalobkyně se žalovanou si sjednaly výši úplaty a to na částku [částka]. Smlouva byla uzavřena v sídle žalované společnosti prostřednictvím jednatele žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a za žalovanou smlouvu podepsal obchodní ředitel [jméno] [příjmení]. Je jisté, že mezi stranami se až do posledního okamžiku jednalo o splatnosti úplaty, neboť tato nebyla do písemného vyhotovení smlouvy vepsána při sestavování návrhu smlouvy, ale v článku 3 odst. 3.2. bylo ponecháno volné místo a splatnost tak měla být přímo vepsána v návaznosti na dohodu při podpisu smlouvy.

12. Žalobkyně předložila k důkazům jí držené vyhotovení smlouvy. Jedná se o třístránkový dokument o dvou listech. Úvodní strana je opatřena razítkem postupníka a podpisem za něj jednajícího ředitele [jméno] [příjmení], je připojen i podpis Ing. [příjmení] za postupitele. Na druhé straně je v článku 3. Úplata za postoupení pohledávky odst. 3. uvedeno: Cena za postoupení pohledávky je splatná do ….. dnů od podpisu této smlouvy. Do vytečkovaného místa je rukou vepsána číslice 90. Na poslední listině jsou připojeny podpisy a razítka obou jednajících stran s tím, že smlouva byla oběma stranami podepsána v [obec] dne [datum].

13. Své vyhotovení smlouvy předložila rovněž i žalovaná a to ve stejné podobě s několika odlišnostmi. Především úvodní strana tohoto vyhotovení obsahuje pouze razítko samotné žalované a podpis ředitele [jméno] [příjmení]. Neobsahuje parafu Ing. [příjmení] za protistranu. Do prázdného místa v článku 3. odst. 3.2. je pak rukou vepsáno 365. Na poslední straně pak není u postupitele vyplněno, kde a kdy byla smlouva podepsána, naopak u postupníka je vyplněno, že smlouva byla podepsána v [obec] dne [datum].

14. Dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně dlužníku, [právnická osoba], že pohledávku v celkové výši [částka] postoupila žalované společnosti.

15. Svědek [jméno] [příjmení] při svém výslechu uvedl, že místo a datum do smlouvy vepsala asistentka a to zřejmě z toho důvodu, že toho dne smlouvu obdržela. Svědek si sám nebyl zcela jistý, kdy k uzavření smlouvy došlo.

16. K otázce sjednané splatnosti svědek uvedl, že na splatnosti 365 dnů od podpisu smlouvy se dohodl s Ing. [příjmení], kdy ten mu měl sdělit, že mohou zaplatit, až budou mít. Svědek měl Ing. [příjmení] sdělit, že do roka by měli být schopni úplatu zaplatit a po dohodě svědek vepsal do textu smlouvy lhůtu 365 dnů, přičemž nekontroloval, jakou lhůtu vepsal Ing. [příjmení] do svého vyhotovení smlouvy.

17. Soud vyslechl žalobkyní navržené svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Obě měly být svědkyněmi telefonátu, který proběhl mezi Ing. [příjmení] a svědkem [příjmení] v závěru roku 2019. Obě shodně potvrdily, že před Vánocemi roku 2019 Ing. [příjmení] hovořil s panem [příjmení] o zaplacení pohledávky. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že zaslechla, jak pan [příjmení] uváděl, že nemohou pohledávku uhradit, ale budou se snažit ji zaplatit do konce roku 2019. Uvedla rovněž, že věděla o splatnosti pohledávky v termínu 90 dnů, kdy se dlužníci, pokud včas nezaplatí, telefonicky obvolávají, což dělá buď ona sama, nebo jednatel [příjmení] [příjmení]. V tomto případě telefonoval dlužníkovi Ing. [příjmení] a to z kanceláře, kde byla rovněž svědkyně. Pan [anonymizováno] měl do telefonu tvrdit, že jim bude do konce roku vráceno DPH a budou tak mít prostředky na to, aby pohledávku zaplatili.

18. Výše uvedené potvrdila i svědkyně [příjmení], která byla v kanceláři rovněž přítomna. Zaslechla prý pouze útržky hovoru, nicméně jasně slyšela, že pan [příjmení] měl slíbit, že dluh uhradí do konce roku (2019) v souvislosti s vrácením nějaké daně. Měla rovněž povědomí o splatnosti pohledávky v listopadu.

19. Bylo dále zjištěno, že po zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum], navštívil obchodní ředitel žalované [právnická osoba] [příjmení] dne [datum] jednatele žalobkyně [příjmení] [příjmení] a to v [obec]. Žalobkyní bylo tvrzeno, že pan [příjmení] měl Ing. [příjmení] slibovat zaplacení. [jméno] [příjmení] k tomu uvedl, že Ing. [příjmení] slíbil, že pohledávku budou splácet a v návaznosti na to, začala žalovaná pohledávku postupně hradit.

20. Soud má z výše uvedeného za zjištěné, že smlouva o postoupení pohledávky byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] jak tvrdila žalobkyně a nikoliv až dne [datum], jak bylo tvrzeno žalovanou. Datum bylo do smlouvy vepsáno přímo Ing. [příjmení], který smlouvu uzavíral, kdy naopak v případě žalované, bylo datum vepsáno osobou na uzavření smlouvy nezúčastněnou a to asistentkou v žalované společnosti, jíž byla smlouva dne 26. 8. 209 předložena. Že byla smlouva uzavřena již dne [datum] však dokazuje především to, že dne [datum] zaslala žalující společnost dlužníkovi oznámení o postoupení pohledávky, přičemž se jeví jako krajně nelogické, že by postupitel zasílal dlužníku oznámení o postoupení pohledávky tři dny před uzavřením smlouvy, pokud by byla uzavřena až [datum] jak tvrdí žalovaná.

21. O poznání bylo složitější posouzení sjednané splatnosti, tedy toho, která ze smluvních stran tvrdí pravdu. Při posouzení zjištěného skutkového stavu po provedení listinných důkazů a výslechu svědků, se soud přiklonil k tvrzení ze strany žalobkyně.

22. Soud přihlédl k tomu, že vyhotovení smlouvy předložené žalobkyní bylo na obou listinách parafováno oběma smluvními stranami, kdy oběma smluvními stranami nebyla smlouva podepsána jako celek, ale byla potvrzena rovněž i první listina, která na svém rubu obsahuje rukou vepsanou lhůtu splatnosti 90 dnů. Oproti tomu listina předložená žalovanou, kde na druhé straně obsahuje lhůtu 365 dnů, na první straně obsahuje pouze potvrzení samotnou žalovanou, nikoliv však podpis postupitele. Nejeví se reálné, že by podpis postupitele na první straně smlouvy byl připojen pouze na jednom vyhotovení smlouvy obdrženém žalobkyní a druhou smlouvu pro žalovanou by na první straně potvrdil pouze postupník. V okamžiku, kdy zástupce postupníka připojil razítko a podpis na obě smlouvy, zcela jistě by zástupce postupitele, který si potvrdil podpisem svoji smlouvu, připojil rovněž podpis na listině pro druhou smluvní stranu. Pakliže tomu tak v rozporu s obecně vnímanými pravidly dodržovanými při uzavírání smluv není, jeví se zde jako pravděpodobné, že došlo (mohlo dojít) k manipulaci s listinou, kterou k důkazům předložila žalovaná a první strana, která není opatřena podpisem Ing. [příjmení] tak mohla být vyhotovena dodatečně za účelem odložení splatnosti pohledávky, kdy žalovaná společnost nedisponovala finančními prostředky k její úhradě. Zcela nelogické je v tomto kontextu tvrzení žalované, že mohlo stejně tak dojít k manipulaci s přední stranou smlouvy ze strany žalobkyně. Žalobkyně totiž předložila listinu, která je na první straně opatřena rovněž razítkem a podpisem žalované společnosti, jejichž pravost žalovaná při jednání nezpochybnila.

23. O sjednání devadesátidenní splatnosti svědčí rovněž i výpovědi obou svědkyň, které jsou sice zaměstnankyněmi žalující společnosti, soud však nemá o jejich důvěryhodnosti pochyb, kdy jejich výpovědi soud posuzoval v kontextu s dalšími souvislostmi. Těmi je především to, že ačkoliv žalovaná strana tvrdila, že splatnost byla sjednána na 365 dnů a nastala by tak až dne [datum], tak pohledávku začala žalovaná postupně splácet již dne [datum] v návaznosti na předžalobní výzvu a dále ji splácela podle svých možností ještě před uplynutím jí tvrzeného času plnění, kdy ovšem ani ke dni [datum] celou pohledávku nesplatila a zůstala žalobkyni dlužna i po uplynutí lhůty 365 dnů. Žalovaná právě pro svou nepříznivou finanční situaci měla jako dlužník ekonomický zájem na odložení splatnosti, oproti žalobkyni, která měla jako věřitel přislíbeno zaplacení a není logické, že pokud by se se žalovanou dohodla na roční splatnosti, že by pohledávku začala vymáhat již půl roku před dobou, než kterou si měly sjednat.

24. Nejistotu na straně žalované může dokládat rovněž i fakt, že zástupce dlužníka po obdržení předžalobní výzvy absolvoval cestu za zástupcem věřitele do [obec] tedy mimo sídlo společnosti, aby s ním zde vedl jednání o zaplacení. Pokud by však splatnost kontraktu měla nastat až půl roku poté, jevilo by se jako logické, že by dlužník věřiteli ať již písemně či telefonicky v reakci na předžalobní výzvu oznámil, že splatnost ještě nenastala a bude nadále postupovat tak, jak se obě strany dohodly a že závazek splní ve sjednané lhůtě. To, že pan [příjmení] jel za Ing. [příjmení] a následně žalovaná jako dlužník začala dluh postupně splácet, spíše dokládá, že si již v tomto okamžiku byla žalovaná vědoma svého prodlení.

25. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že splatnost pohledávky na zaplacení částky ve výši [částka] byla dohodou účastníků sjednána na 90 dnů od podpisu smlouvy ze dne [datum] a pakliže žalovaná sjednanou úplatu nezaplatila do [datum], dostala se následujícím dnem tj. [datum] do prodlení. Žaloba tak byla podána po právu a soud jí v plném rozsahu vyhověl resp. rozhodl o tom, že žalovaná musí žalobkyni uhradit dosud neuhrazenou část pohledávky včetně zákonného úroku z prodlení, přičemž právo na úroky z prodlení náleží žalobkyni ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V první den prodlení žalované činila výše úroku z prodlení dle uvedeného ustanovení 10% a žalobkyní uplatněný úrok tak odpovídá předpisům. Proto soud přiznal žalobkyni jak kapitalizovaný úrok z prodlení z již zaplacených částek, tak i z části neuhrazené pro dobu po vynesení rozsudku.

26. O náhradě nákladů soudního řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyni lze přiznat plný procesní úspěch, žalobě bylo vyhověno resp. žalovaná začala sporný nárok platit až po zahájení řízení, přičemž předžalobní výzvou ze dne [datum] byla vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum] a je tak splněna podmínka upravena ust. § 142a odst. 1 o. s. ř..

27. Soud vycházel při určení odměny advokáta z aktuálních tarifních hodnot, kdy v průběhu řízení byl v návaznosti na jednotlivé dílčí platby ze strany žalované omezován žalobní nárok. Nárok na odměnu advokáta vychází z ust. § 7 vyhl. MS č. 177/1996 Sb.

28. Tarifní hodnota ve výši [částka], odměna za jeden úkon právní pomoci činí [částka]: 1. převzetí věci, 2. jednoduchá předžalobní výzva bez základního skutkového a právního rozboru (1/2 úkonu), 3. podání žaloby, 4. částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], 5. porada s klientem dne [datum]. Celkem: [částka] Žalobkyni soud nepřiznal právo na odměnu za úkony spočívající v jednotlivých zpětvzetích žaloby, které právní zástupce učinil podáními ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], a [datum], kdy tato soud považuje za sice důvodná, nicméně žalobkyně mohla návrh na částečné zastavení řízení učinit jedním jediným úkonem před nařízeným jednáním. Pakliže žalobkyně činila tato jednotlivá zpětvzetí po každé dílčí platbě, nepovažuje soud především s ohledem na vysokou tarifní hodnotu každého úkonu, takový za postup hospodárný. Právní zástupce žalobkyně byl na tuto skutečnost ze strany soudu upozorněn při prvním jednání ve věci.

29. Tarifní hodnota ve výši [částka], odměna za jeden úkon právní pomoci činí [částka]: 1. studium spisu v trvání 7 minut (1/2 úkonu), 2. jednání soudu dne [datum]. Celkem: [částka] Polovina úkonu za studium spisu byla přiznána s ohledem na jednoduchost úkonu, kdy seznámení se spisem právní zástupce žalobkyně absolvoval během 7 minut, přičemž tento úkon činil pouze z důvodu seznámení se s obsahem listiny, kterou si mohl vyžádat od soudu k zaslání elektronickou cestou.

30. Tarifní hodnota ve výši [částka], odměna za jeden úkon právní pomoci činí [částka]:

1. částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], Celkem: [částka] Opět soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon spočívající ve zpětvzetí žaloby ze dne [datum], jež mohlo být učiněno v rámci zpětvzetí v následující den. Blíže výše uvedené odůvodnění.

31. Tarifní hodnota ve výši [částka], odměna za jeden úkon právní pomoci činí [částka]: 1. jednání soudu dne [datum]. Celkem: [částka] Soud vycházel z tarifní hodnoty pouze [částka], kdy žalobkyně ještě před jednáním, které se konalo dne [datum] žalobu omezila a usnesení o částečném zastavení soud vyhlásil po zahájení jednání dne [datum].

32. Soud dále žalobkyni přiznal cestovní náklady za cestu právního zástupce na jednání soudu ve dnech [datum] a [datum]. Náhrada za použití motorového vozidla za jednu cestu činí při 218 km, ceně pohonných hmot [částka] a sazbě základní náhrady 4,2 Kč/km částku ve výši [částka]. Za dvě cesty tak náleží náhrada ve výši [částka].

33. Náhradu za čas promeškaný na cestě přiznal soud právnímu zástupci žalobkyně ve výši [částka] za 16 půl hodin strávených na cestě na jednání soudu ve dnech dne [datum] a [datum].

34. Soud nepřiznal právnímu zástupci žalobkyně náhradu za použití vozidla a za čas strávený na cestě za studium spisu dne [datum], kdy, jak již bylo uvedeno, tento úkon považuje soud za zcela nadbytečný, kdy při využití moderních technologií lze listiny zasílat na vyžádání elektronicky. Pakliže právní zástupce není schopen nebo ochoten využít k seznámení se s důkazem založeným do spisu elektronických technologií, tak, jak je běžně využívají advokáti se sídlem mimo region [obec], pak mu to sice nelze zazlívat, nicméně nelze za takto jednoduchý úkon spočívající v sedmiminutovém studiu spisu přiznat náhradu za ujetých více než 200 km a 4 hodiny strávené na cestě.

35. Soud přiznal za každý výše uvedený právní úkon náhradu hotových výdajů ve výši [částka] tj. [částka].

36. K výše uvedeným položkám náleží právnímu zástupci žalobkyně 21% DPH tj. [částka].

37. Celkem tak soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši [částka] Tyto náklady je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám právního zástupce žalobkyně, advokáta JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa] (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).