8 C 104/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s 7,75 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částka do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo.

1. Návrhem podaným dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala věřitelkou pohledávky za žalovanou, jež vznikla společnosti právnická osoba, která dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o sporožirovém účtu, na jejímž základě pro žalovanou zřídila sporožirový účet, s tím, že téhož dne byla rovněž uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě níž se uvedená právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované na sporožirovém účtu kontokorent až do výše částka. Žalovaná se smlouvou o úvěru zavázala nepřekročit sjednanou výši a splatit věřiteli dluh z kontokorentu včetně úroku z kontokorentu, jehož výše roční referenční úrokové sazby činila v době uzavření smlouvy 15,90 % a dále též cenu za služby, a to nejpozději do jednoho roku od prvého čerpání kontokorentu. Žalovaná však porušila smluvní podmínky tím, že překročila limit úvěru a tento nesplácela. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a dne datum smlouvu o sporožirovém účtu a všechny další dohody související s účtem vypověděla a vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek, když částka nepovoleného debetního zůstatku činila částka. Žalovaná ani přes tuto výzvu dlužné částky nezaplatila. Vzniklá pohledávka za žalovanou byla v konečném důsledku postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupena tak byla pohledávka v celkové výši částka, sestávající z nedoplatku jistiny ve výši částka, z nedoplatku smluvního úroku z úvěru ve výši částka, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od zesplatnění debetního zůstatku do postoupení pohledávky na přechodného věřitele, který tuto pohledávku následně výše uvedenou smlouvou postoupil na žalobkyni, ve výši částka a z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od postoupení pohledávky na přechodného věřitele do postoupení na žalobkyni ve výši částka. Po účinnosti postoupení pohledávky na přechodného věřitele žalovaná ve dvou splátkách uhradila celkovou částku částka, která byla alokována na kapitalizovaný úrok z prodlení. Pro účely soudního řízení se žalobkyně ku prospěchu žalované rozhodla uplatnit pouze nárok na zaplacení nedoplatku jistiny ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky až za období od datum, tj. od účinnosti postoupení na přechodného věřitele, do zaplacení, když zbytek pohledávky žalobkyně žalované odpouští.

2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) s tím, že žalobní návrh byl žalované řádně do jejích vlastních rukou doručen již dne datum. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Podle § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

4. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obch. zák.), smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.

5. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Z předložených smluv, a to konkrétně ze Smlouvy o sporožirovém účtu Osobní účet obec spořitelny a o poskytování souvisejících produktů a služeb, uzavřené dne datum, ze Smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, uzavřené téhož dne a ze Smlouvy o vydání a používání debetních karet právnická osoba, uzavřené opět dne datum, jejichž nedílnou součástí byly předložené Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo mj. k platnému uzavření smlouvy o běžném účtu a smlouvy o úvěru v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními, když předmětem smluv bylo zřízení a vedení sporožirového účtu bankou pro žalovanou č. bankovní účet a poskytování peněžních prostředků formou povoleného přečerpání na tomto účtu žalované až do výše úvěrového limitu částka. Takto čerpané prostředky byly úročeny úrokovou sazbou ve sjednané původní výši 15,90 % ročně. Žalovaná byla povinna zajistit na svém účtu, k němuž bylo povolené přečerpání poskytnuto, dostatek disponibilních peněžních prostředků ke splacení pohledávky banky a nepřekročit sjednanou výši povoleného kontokorentu. Pro případ, že by žalovaná porušila smluvní podmínky a došlo by na jejím účtu ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku, bylo sjednáno oprávnění banky prohlásit kontokorent včetně úroků a cen za služby za splatný v bankou určené lhůtě s tím, že v takovém případě vzniká žalované povinnost zaplatit kontokorent spolu se stanovenými úroky a cenami za služby.

7. Předloženým dopisem banky jakožto právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum, adresovaným žalované, bylo v řízení prokázáno, že žalovaná řádně své povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu s bankou neplnila, když byla marně upomínána o vyrovnání nepovoleného debetního zůstatku na jejím sporožirovém účtu, a proto banka uvedeného dne převedla svou pohledávku ze sporožirového účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, v důsledku čehož vznikla žalované povinnost k zaplacení vzniklých dlužných částek, tj. i částky nepovoleného debetního zůstatku ve výši částka.

8. Na základě provedeného důkazního řízení tedy soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k platnému vzniku závazkového (smluvního) právního vztahu, v jehož rámci právnická osoba umožnila žalované čerpat peněžní prostředky formou povoleného přečerpání účtu, tj. formou tzv. kontokorentu, který byl poskytnut žalované. Úvěrový limit činil částku částka. Žalované tak bylo umožněno čerpat ze svého běžného účtu finanční prostředky, avšak žalovaná již řádně neplnila svoji povinnost zajistit na svém účtu, k němuž byl tzv. kontokorent poskytnut, dostatek disponibilních peněžních prostředků a nepřekročit sjednaný úvěrový limit. Bance tak vzniklo smluvní oprávnění celý dluh žalované prohlásit za splatný ke dni datum, v důsledku čehož stávající žalobkyni vzniklo právo na úhradu žalobou požadované částky, když v řízení bylo předloženými smlouvami o postoupení pohledávek a oznámeními o postoupení pohledávky prokázáno, že konečným věřitelem postupované pohledávky banky za žalovanou je žalobkyně.

9. Z výše popsaných důvodů proto soud shledal uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení celkové žalované částky plně důvodným, a proto bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno, když soud uložil žalované vedle povinnosti k zaplacení dlužné jistiny nepovoleného debetního zůstatku ve výši částka rovněž i povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení z této částky za požadované období od datum do zaplacení (§ 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013), byť do prodlení se žalovaná dostala již v návaznosti na zesplatnění dluhu, realizované k datu datum. Samotná výše zákonného úroku z prodlení se přitom s ohledem na jeho vznik odvíjí ještě z nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Pro zaplacení celkové přiznané částky byla žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce částka, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, ze 2 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce částka (2 x částka) a z 1 úkonu v poloviční výši částka, ze 3 režijních paušálů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši částka, tj. částka, neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.