8 C 117/2022

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 245 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 245 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně dne datum žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč, který měl být splacen dne datum společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 245 Kč, když však žalovaný smluvní závazek řádně a včas nesplnil, neboť ke dni podání žalobního návrhu na svůj dluh neuhradil žádnou částku. Smlouva samotná byla sjednána elektronicky. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, uzavřené mezi žalobkyní jako úvěrujícím a věřitelem na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným a dlužníkem na straně druhé, vzal soud za prokázané, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit (vrátit) nejpozději do datum, a to společně s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 1 080 Kč a s poplatkem za využití služby„ Presto“ ve výši 165 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit do stanoveného data splatnosti částku ve výši 5 245 Kč. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly předložené Všeobecné obchodní podmínky, platné od datum. Žalobkyně pak v řízení prokázala i skutečnost, že dne datum poukázala úvěr v dohodnuté výši 4 000 Kč na žalovaným uvedený bankovní účet. Žalovaný však z titulu uzavřené smlouvy nezaplatil žádnou částku, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Provedenými důkazy tedy bylo prokázáno, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru vznikla žalovanému povinnost zaplatit celkovou částku 5 245 Kč, a to nejpozději do datum Smlouva přitom byla uzavřena v souladu s § 1820 a násl. o. z. distančním způsobem, tzn. bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Vzhledem k tomu, že žalovaný z titulu uzavřené smlouvy nezaplatil žalobkyni žádnou částku, bylo podané žalobě v plném rozsahu vyhověno. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku nesplaceného úvěru a poplatků v celkové výši 5 245 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po stanoveném datu splatnosti úvěru, tj. od datum, do zaplacení. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení obecně vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána ustanovení pr. předpisu, účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení celkové přiznané částky byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzované věci měla plný úspěch žalobkyně, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce 600 Kč (3 x 200 Kč), ze 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši 900 Kč, tj. 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Soud přitom přistoupil k užití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. z toho důvodu, že žaloba byla podána po datum, jedná se o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá např. ze spisu zdejšího soudu, vedeného pod spisovou značkou EPR číslo, a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.