8 C 196/2022

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 900 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 300 Kč od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 700 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí celkovou částku 3 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 300 Kč od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 700 Kč. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně, jež je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, které poskytuje prostřednictvím internetového portálu webová adresa, tím, že dne datum provedla žalovaná za účelem získání úvěru od žalobkyně registraci na portálu žalobkyně a následně za účelem ověření svého bankovního účtu uhradila registrační poplatek ve výši 1 Kč ze svého účtu na účet žalobkyně, čímž souhlasila s jejími obchodními podmínkami, když téhož dne datum byla mezi účastnicemi uzavřena rámcová smlouva o úvěru, jejímž uzavřením byl vytvořen obecný právní rámec upravující práva a povinnosti smluvních stran při budoucím uzavírání jednotlivých smluv o úvěru. V souvislosti s uzavřením rámcové smlouvy žalobkyně řádně a v souladu s obecně závaznými právními předpisy prověřila a posoudila úvěruschopnost žalované. Dne datum zaslala žalovaná žalobkyni prostřednictvím portálu žádost o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně žádost žalované zamítla a nabídla možnost požádat o menší částku. Dne datum následně žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši 2 000 Kč a tuto žádost již žalobkyně téhož dne přijala. Okamžikem přijetí této žádosti žalobkyní byla mezi účastnicemi uzavřena prostředky komunikace na dálku smlouva o spotřebitelském úvěru s číslo. Na základě této žádosti byl žalované poskytnut dne datum úvěr ve výši 2 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit úvěr včetně sjednaných úroků ve výši 900 Kč, tj. celkem částku ve výši 2 900 Kč, nejpozději do dne datum, a to jednorázovou platbou na bankovní účet žalobkyně. Současně čestným prohlášením žalovaná mj. potvrdila, že má dostatečné příjmy a její finanční situace jí dovoluje přibrat finanční závazek představující sjednaný úvěr. Žalovaná však svůj závazek nesplnila a kromě jistiny v celkové výši 2 900 Kč tak dluží žalobkyni i zákonný úrok z prodlení a s odkazem na smlouvu o úvěru i smluvní pokutu ve výši 0,1 %, včetně DPH, z nesplacené jistiny úvěru za každý den prodlení se splácením úvěru, požadovanou žalobkyní v částce 1 000 Kč. Dále rovněž žalované vznikla v souladu se smluvními ujednáními povinnost zaplatit náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 1 700 Kč (700 Kč + 500 Kč + 500 Kč). Žalovaná dlužnou částku žalobkyni nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Předloženou rámcovou smlouvou o úvěru číslo s kódem anonymizováno 2A5B číslo bylo v řízení prokázáno, že mezi účastnicemi došlo dne datum elektronickou cestou, tzn. za použití komunikačních prostředků na dálku, k uzavření rámcové smlouvy o úvěru, na základě níž byla následně mezi žalobkyní a žalovanou stejným způsobem uzavřena dne datum samotná realizační smlouva, tj. předložená smlouva o spotřebitelském úvěru číslo Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 2 000 Kč, který se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit a zaplatit jí dále poplatek za úvěr (pevný úrok) ve výši 900 Kč, to vše se splatností do datum. Předloženými listinami přitom žalobkyně v řízení prokázala, že řádně před uzavřením úvěrové smlouvy v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, prověřila úvěruschopnost žalované. V řízení pak byla dále prokázána i skutečnost, že žalované byl na jí sdělený bankovní účet ze strany žalobkyně poskytnut úvěr ve sjednané výši 2 000 Kč. Žalovaná však z titulu uzavřené smlouvy žalobkyni nezaplatila žádnou částku, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Žalobkyni tak vůči žalované vzniklo dle čl. VI. odst. číslo smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 %, včetně DPH, z nesplacené jistiny úvěru za každý den zpoždění s tím, že dle zákona o spotřebitelském úvěru je výše smluvní pokuty omezena do výše součinu čísla 0,5 a celkové výše úvěru, tzn. že žalobkyni v daném případě vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč (ke dni datum by jinak výše smluvní pokuty dosahovala částky 2 154 Kč). Rovněž tak žalobkyni vzniklo dle čl. VII. odst. 3, 4 a 5 úvěrové smlouvy právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky v celkové částce 1 700 Kč, jejichž výše je závislá na celkové době mimosoudního vymáhání (v daném případě výše těchto nákladů činila 700 Kč, 500 Kč a 500 Kč), když žalobkyně celý průběh vymáhacího procesu soudu doložila předloženou korespondencí. Provedenými důkazy tedy bylo prokázáno, že na základě uzavřené úvěrové smlouvy vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou částku 2 000 Kč a zaplatit úrok za poskytnutí úvěru ve výši 900 Kč, a to nejpozději do datum Smlouva přitom byla uzavřena dle ustanovení § 1820 a násl. o. z. distančním způsobem, tj. bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Vzhledem k tomu, že žalovaná z titulu uzavřené smlouvy nezaplatila žalobkyni žádnou částku, bylo podané žalobě zcela vyhověno a žalované tak byla uložena povinnost k úhradě celkové jistiny ve výši 3 900 Kč (úvěr 2 000 Kč + úrok 900 Kč + smluvní pokuta 1 000 Kč), a to včetně zákonného úroku z prodlení z částky požadované žalobkyní pouze ve výši 1 300 Kč, přičemž do prodlení se žalovaná dostala dnem následujícím po sjednaném datu splatnosti celého závazku dle uzavřené smlouvy, tj. dnem datum. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení přitom obecně vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pokud jde o nárok na zaplacení smluvní pokuty, tato byla přímo pro případ nesplnění smluvní povinnosti ze strany žalované v úvěrové smlouvě sjednána v souladu s ustanovením § 2048 o. z., s tím, že žalobkyně dle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru požadovala přiznat tuto smluvní pokutu pouze ve výši poloviny poskytnuté částky úvěru. Přiznaná celková částka 1 700 Kč pak představuje sjednané náklady spojené s uplatněním pohledávky, které jsou dle § 513 o. z., stejně jako úroky a úroky z prodlení, příslušenstvím pohledávky. Pro zaplacení celkové přiznané částky (výrok I.) byla žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. O nákladech řízení mezi účastnicemi bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měla ve věci plný úspěch žalobkyně, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 600 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z náhrady nákladů nezastoupeného účastníka postupem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v paušální výši určené vyhláškou č. 254/2015 Sb. Konkrétně soud přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů za 2 úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (návrh ve věci samé a výzva k plnění) po 100 Kč, tj. celkem 200 Kč. Rovněž pro úhradu částky nákladů řízení žalobkyně byla žalované stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. V daném případě zdejší soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto žalovanou, která byla ve sporu v celém rozsahu neúspěšnou a byla jí uložena povinnost k plné náhradě nákladů řízení žalobkyně, stíhá s ohledem na výsledek řízení povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši 600 Kč podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 400 Kč podle položky 2 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku 1 000 Kč. Žalované tedy zbývá doplatit částku ve výši 600 Kč. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení byla žalované opět stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.