8 C 207/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Matějíčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce A sídlem Adresa žalobce A , s.r.o., IČO IČO žalobce B sídlem Adresa žalobce B proti žalovaným:

1. Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2. Jméno advokáta B ., IČO IČO advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení neplatnosti zástavní smlouvy I. Žaloba s návrhem, že se určuje neplatnost zástavní smlouvy ze dne , datum, , uzavřené mezi 1. žalovanou jako zástavcem a 2. žalovanou jako zástavním věřitelem, a to k pozemku st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a k pozemkům parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , to vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , jméno FO, , se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalované z konkursní podstaty úpadce , Jméno žalobce B, ., sídlem , Adresa žalobce B, , IČO , IČO žalobce B, , na nákladech řízení , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem v , adresa, .III. 2. žalované se vůči žalobci nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Návrhem podaným u Městského soudu v Praze dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by byla určena neplatnost existence zástavní smlouvy ze dne , datum, , uzavřené mezi 1. žalovanou jako zástavcem a 2. žalovanou jako zástavním věřitelem, jejímž předmětem jsou nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve svém návrhu žalobce uvedl, že usnesením Městského soudu v Praze č. j. 91 K 39/2004-42 ze dne , datum, byl prohlášen konkurs na majetek úpadce , Jméno žalobce B, ., IČO , IČO žalobce B, , sídlem , adresa, , když současně byl žalobce tímto rozhodnutím ustanoven konkursním správcem, přičemž do konkursního řízení byly přihlášeny pohledávky věřitelů v celkové hodnotě , částka, . Dle žalobce z důkazů zjištěných v průběhu tohoto řízení je zcela zřejmé, že úpadcem byla provedena nepochybná a kontinuální realizace úpadku společnosti, kdy byla vědomě v období před konkursem realizována situace vedoucí účelově k vyvedení prostředků úpadce a ke zvýhodnění určité skupiny vzájemně propojených osob, zejména rodinných subjektů , tituly před jménem, , jméno FO, , když fakticky nezůstaly finanční prostředky a ostatní majetek úpadce byl vzhledem k výši pohledávek zcela mizivý s ohledem na množství přihlášených věřitelů, kteří nárokují pohledávky za úpadcem ve výši přesahující 80 mil. Kč. Předloženými důkazy je dle žalobce dále prokázáno, že úpadce , Jméno žalobce B, ., jednající osobou , tituly před jménem, , jméno FO, jakožto statutárního orgánu a společníka společnosti, poskytl ve prospěch 1. žalované , Jméno žalované, ., opět jednající týmž , tituly před jménem, , jméno FO, jako statutárním orgánem a společníkem, v období od února 2003 do srpna 2004 ke škodě konkursních věřitelů jednostrannými právními úkony plnění v celkové výši , částka, . V této věci je u Okresního soudu , adresa, -město pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vedeno řízení o odporovatelnosti právních úkonů a zaplacení částky , částka, s příslušenstvím do konkursní podstaty k úhradě pohledávek věřitelů, které úpadce společně s osobami blízkými vytvořil. V rámci tohoto řízení bylo mj. 1. žalované pravomocným předběžným opatřením č. j. 21 C 70/2006-181 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. 25 , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -301 zakázáno prodat, pronajmout, vložit jako vklad do obchodní společnosti, zastavit či jiným způsobem zatížit výše specifikované nemovitosti v katastrálním území , jméno FO, . Přes nařízený zákaz a vedený spor o úhradu vyvedených prostředků ke škodě konkursních věřitelů byla žalovanými ujednána k těmto nemovitostem tak, aby byly zatíženy, zástavní smlouva ze dne , datum, . Příslušná právní úprava přitom stanoví, že právní úkony v rozporu s předběžným opatřením jsou neplatné a soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu (jedná se o neplatnost absolutní). K absolutní neplatnosti musí soud přihlížet z úřední povinnosti, je nezhojitelnou vadou úkonu, působí proti všem (erga omnes) a s účinky ex tunc (od počátku), tj. jako by smlouva uzavřena nikdy nebyla. Těmito postupy tak dle žalobce dochází ke snahám o znehodnocení nemovitostí, když zásadně prioritní je snaha je vyvést z konkursní podstaty a dále je zde snaha tyto nemovitosti uzavřením zástavní smlouvy znehodnotit a pro případ nutnosti jejich zpeněžení je v rozporu se zákonem zástavním právem účelově zatížit, aby je nikdo nekoupil za adekvátní cenu a došlo k jejich znehodnocení a k dalšímu poškození věřitelů. Pokud se tedy dotčené osoby dopouštějí jednání a činí úkony, jejichž smyslem je „uchránit“ majetek před věřiteli, které sami vytvořili, jednají tak zcela vědomě v rozporu se zákonem a tedy protiprávně. Úkony, které jsou protiprávní, jsou pro rozpor se zákonem neplatné. V daném případě se dle žalobce jedná o klasický učebnicový případ, kdy dlužník upřednostnil plnění na dluh ve prospěch osoby blízké s tím, že ostatní věřitelé v rozhodné době byli opomenuti a dluh vůči nim uhrazen nebyl, čímž byli zkráceni. Tímto způsobem byla úmyslně provedena nepochybná realizace bankrotu zcela zdevastovaného úpadce, kdy v období před konkursem došlo účelově k vyvedení prostředků a ke zvýhodnění určité skupiny vzájemně propojených osob, a to rodinných subjektů , tituly před jménem, , jméno FO, , a to tak, aby nezůstal majetek úpadce k uspokojení věřitelů, což pouze vede k tomu, že v důsledku prohlubující se insolvence jsou ostatní subjekty vtahovány do řetězového systému dluhů a ostatních závazků. Dle žalobce je v dané věci dán zásadní naléhavý právní zájem (i když se s ohledem na výslovná ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání prokazovat nemusí) na požadovaném určení neplatnosti zástavní smlouvy, o níž není dle jeho názoru pochyb, jímž je elementární právní zájem insolvenčního řízení, tj. zájem na co největším uspokojení věřitelů, když konkursní správce je za trvání insolvenčního řízení věcně legitimován k podání žaloby o určení neplatnosti právního úkonu právě z důvodu zásady co největšího uspokojení věřitelů (žaloba zde směřuje k tzv. očištění úmyslně znehodnocovaného majetku za účelem dosažení jeho největšího výnosu).2. 1. žalovaná ve svém písemném vyjádření k návrhu na zahájení řízení prezentovala své přesvědčení o tom, že žaloba představuje pouze další z řady šikanózních kroků žalobce vůči ní. Dle jejího názoru byla zástavní smlouva ze dne , datum, uzavřena mezi oběma žalovanými zcela v souladu se zákonem a účelem jejího uzavření bylo zajištění peněžních prostředků na údržbu a další zhodnocení předmětných nemovitostí, které byly nejprve blokovány předběžným opatřením nařízeným na návrh žalobce a následně jejich nezákonným soupisem do konkursní podstaty úpadce , Jméno žalobce B, . ze strany žalobce, jemuž se 1. žalovaná byla nucena bránit úspěšnou žalobou o vyloučení věcí z konkursní podstaty. Kroky žalobce jakožto správce konkursní podstaty jsou od zahájení konkursního řízení dle 1. žalované zcela zjevně motivovány averzí vůči rodině jednatele 1. žalované. V době prohlášení konkursu nebyla společnost , Jméno žalobce B, . v úpadkové situaci, když 1. žalovaná rovněž nesouhlasí ani s nárokem, který v řízení vedeném u Okresního soudu , adresa, -město pod sp. zn. , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, původně uplatnil správce konkursní podstaty, tj. žalobce, který v tomto řízení následně vystupoval jako vedlejší účastník na straně žalobkyně. 1. žalovaná dále zdůraznila, že žalobce po osmi letech trvání konkursu úpadce , Jméno žalobce B, . sepsal do konkursní podstaty bez jakéhokoliv rozumného důvodu nemovitosti patřící 1. žalované (současnou zástavu dle žalobou napadené zástavní smlouvy) a jejich zařazení do konkursní podstaty nechal zapsat do katastru nemovitostí. 1. žalovaná tak byla nucena podat žalobu o vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty. Nezákonný postup žalobce poměrně výstižně komentoval odvolací Vrchní soud v Praze, který svým rozsudkem č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -629 ze dne , datum, žalobě o vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty vyhověl, když uvedl, že správce konkursní podstaty svévolně a nezákonně zahrnul do konkursní podstaty nemovitý majetek 1. žalované v hodnotě desítek milionů Kč, který nikdy nepatřil a nemohl patřit úpadci, přičemž správce konkursní podstaty ani netvrdil, že úpadci k těmto nemovitostem svědčí vlastnické právo. Správce konkursní podstaty pouze opakovaně odkazoval na to, že nemovitosti jsou součástí konkursní podstaty proto, že je do ní sám sepsal. Vrchní soud v Praze v odůvodnění svého rozhodnutí zcela jasně označil postup správce konkursní podstaty jako neprofesionální a zcela nepřijatelný, když zápis nemovitostí do konkursní podstaty označil tento soud jako zjevnou svévoli, které nelze přiznat právní ochranu, a postup, který byl ve zjevném rozporu s právem. Odvolací soud byl dále zaražen skutečností, že ani konkursní soud v rámci své dohlédací činnosti nezjednal včasnou nápravu, čímž pochybil. Vrchní soud v Praze v odůvodnění svého rozhodnutí uzavřel, že správce konkursní podstaty v žádném případě není oprávněn k flagrantnímu porušování vlastnických práv třetích osob a k bezdůvodnému obohacování konkursní podstaty a přístup správce konkursní podstaty zhodnotil jako od základů vadný a nezákonný, přičemž iracionálním pohnutkám, které jej k tomu vedly, by bylo lze dle uvedeného soudu porozumět (nikoliv však akceptovat) jedině u osob nemajících žádného právnického vzdělání. Správce konkursní podstaty tedy bez jakéhokoliv důvodu uzurpoval majetek třetí osoby, tento po několik let nezákonně blokoval a ani se nenamáhal tvrdit důvod, proč tak učinil. Žalobce již dříve podal návrh na nařízení předběžného opatření, na základě něhož Okresní soud , adresa, -město usnesením č. j. , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -181 předběžné opatření nařídil. Toto předběžné opatření však zaniklo pravomocným rozhodnutím Krajského soudu v Plzni č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, Co , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -866 ze dne , datum, , jímž byla žaloba zamítnuta. Na zániku předběžného opatření nic nemění ani skutečnost, že tento rozsudek Krajského soudu v Plzni byl následně zrušen dovolacím soudem a věc byla odvolacímu soudu vrácena k dalšímu řízení. Žalobce nyní opět podal návrh na nařízení předběžného opatření, na jehož základě Okresní soud , adresa, -město usnesením č. j. , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -1144 ze dne , datum, nařídil nové předběžné opatření, zakazující 1. žalované dispozici s předmětnými nemovitostmi. Žalované však uzavřely zástavní smlouvu po zániku prvního předběžného opatření a před doručením druhého předběžného opatření. Platnost zástavní smlouvy tedy nemůže být ani jedním z předběžných opatření dotčena. Na základě uzavřené zástavní smlouvy však nelze provést vklad zástavního práva do katastru nemovitostí a zástavní právo tak nemůže vzniknout. Pokud 1. žalovaná předmětnými nemovitostmi disponovat nemůže, není ani vznik zástavního práva vkladem možný. V každém případě je však dle 1. žalované nutno zdůraznit, že pokud by soud žalobě vyhověl a určil neplatnost žalovanými uzavřené zástavní smlouvy, nemůže mít takové určení vliv na právní postavení žalobce. Zástavní právo vzniká nikoliv podpisem smlouvy, ale vkladem do katastru nemovitostí, který nyní není možný. Případným určením neplatnosti zástavní smlouvy zůstane právní postavení žalobce nezměněno, a proto žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem.3. 2. žalovaná se k návrhu na zahájení řízení nijak nevyjádřila a v průběhu celého řízení zůstala zcela nečinnou. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se za 2. žalovanou nedostavila žádná oprávněná či pověřená osoba ani 2. žalovaná svoji nepřítomnost na jednání žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání bylo 2. žalované řádně a včas doručeno do její datové schránky již dne , datum, , s tím, že návrh na zahájení řízení byl 2. žalované řádně doručen již v předchozím průběhu řízení. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) proto soud věc při tomto jednání projednal v nepřítomnosti osoby oprávněné jednat za 2. žalovanou.

4. Pravomocným usnesením Městského soudu v Praze č. j. , Anonymizováno, K , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -42 ze dne , datum, bylo v řízení prokázáno, že na majetek dlužníka , Jméno žalobce B, ., IČO , IČO žalobce B, , sídlem , adresa, , byl prohlášen konkurs a správcem konkursní podstaty byl ustaven , Jméno žalobce A, , advokát se sídlem , adresa, . Konkursní řízení úpadce nebylo dosud skončeno a stále tedy ještě probíhá.

5. Z usnesení Okresního soudu , adresa, -město č. j. , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -181 ze dne , datum, , které bylo následně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. , Anonymizováno, Co , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -301 ze dne , datum, , vzal soud za prokázané, že na základě návrhu původního žalobce , Jméno žalobce A, , správce konkursní podstaty úpadce , Jméno žalobce B, ., bylo u uvedeného soudu proti žalované společnosti , Jméno žalované, ., IČO , IČO žalované, , zahájeno řízení o odporovatelnost právních úkonů s odůvodněním, že jednatelem a společníkem úpadce i žalované je shodná osoba , tituly před jménem, , jméno FO, , když v letech 2003 až 2004 provedl úpadce ve prospěch žalované společnosti peněžité plnění v částce , částka, , přičemž v důsledku propojení obou těchto právnických osob mohlo dojít shodným způsobem dle tehdejšího žalobce k převodu nemovitého majetku, jehož hodnota odpovídá hodnotě odporovaných pohledávek, na jiné osoby a účel předmětného soudního řízení tak by byl zmařen, a proto k návrhu žalobce Okresní soud , adresa, -město uvedeným usnesením ze dne , datum, nařídil předběžné opatření, jímž bylo žalované společnosti , Jméno žalované, . zakázáno prodat, pronajmout, vložit jako vklad do obchodní společnosti, zastavit či jiným způsobem zatížit specifikované nemovitosti, tj. budovu č. p. , Anonymizováno, na pozemku st. parc. č. , hodnota, , tento pozemek st. parc. č. , hodnota, a dále pozemkové parcely označené tehdy pod č. , Anonymizováno, /6, , Anonymizováno, /7, , Anonymizováno, /8, , Anonymizováno, /9, , Anonymizováno, /2, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /5, , Anonymizováno, /6 a , Anonymizováno, /9, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, tehdejší Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , jméno FO, . Toto předběžné opatření však následně zaniklo právní mocí (tj. dnem , datum, ) rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. , Anonymizováno, Co , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -866 ze dne , datum, , jímž byl v příslušné části potvrzen původní zamítavý rozsudek Okresního soudu , adresa, -město č. j. , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -416 ze dne , datum, , neboť návrhu ve věci samé nebylo vyhověno, a to bez ohledu na to, že tento rozsudek odvolacího soudu byl následně, pokud jde o jeho potvrzující výrok, zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. , Anonymizováno, Cdo , Anonymizováno, /2014-, Anonymizováno, ze dne , datum, a věc ve zrušeném rozsahu byla Krajskému soudu v Plzni vrácena k dalšímu řízení, jelikož podané dovolání nemělo odkladný účinek a tudíž ani nemělo žádný vliv na již zaniklé předběžné opatření.

6. Z pravomocného rozsudku odvolacího Vrchního soudu v Praze č. j. , Anonymizováno, Cmo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -629 ze dne , datum, , vydaného v řízení o vyloučení věcí z konkursní podstaty, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, Cm , Anonymizováno, /, Anonymizováno, žalobkyní , Jméno žalované, . proti žalovanému , Jméno žalobce A, , správci konkursní podstaty úpadce , Jméno žalobce B, ., za účasti v rozsudku specifikovaných vedlejších účastníků na straně žalované, vzal zdejší soud za prokázané, že vrchní soud změnil rozsudek prvoinstančního Městského soudu v Praze č. j. , Anonymizováno, Cm , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -584 ze dne , datum, tak, že určil, že se z konkursní podstaty úpadce , Jméno žalobce B, . vylučují pozemek st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba na tomto pozemku stojící č. p. , Anonymizováno, , a dále pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , to vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , jméno FO, . V odůvodnění svého rozhodnutí vrchní soud prezentoval zásadní výhrady k postupu správce konkursní podstaty (a zčásti i konkursního soudu), výše zmiňované již ve vyjádření 1. žalované k žalobě o určení neplatnosti zástavní smlouvy, jelikož bezdůvodně, nezákonně a svévolně sepsal uvedené nemovité věci ve výlučném vlastnictví 1. žalované, tj. ve vlastnictví třetí osoby, která své nepochybné vlastnické právo prokázala platným nabývacím titulem, do konkursní podstaty úpadce. Vrchní soud přitom v této souvislosti mj. rovněž konstatoval, že správci konkursní podstaty nesvědčí žádná námitka relativní ani absolutní neplatnosti kupních smluv jakožto nabývacích titulů 1. žalované, jejichž účastníkem nebyl úpadce, neboť zpochybňovat práva a povinnosti z kupních smluv mohou jen smluvní strany a nikoliv úpadce nebo správce konkursní podstaty, protože do jejich právního postavení kupní smlouvy nijak nezasahují. To platí i přesto, že k absolutní neplatnosti právního jednání přihlíží soud z úřední povinnosti.

7. Ze zástavní smlouvy, uzavřené dne , datum, mezi 1. žalovanou jako zástavcem na straně jedné a 2. žalovanou jako zástavním věřitelem na straně druhé, vzal soud za prokázané, že jejím deklarovaným účelem mělo být zajištění všech existujících i budoucích pohledávek zástavního věřitele vůči zástavci, vzniklých na základě půjček poskytovaných zástavci zástavním věřitelem z titulu sjednaných smluv o půjčkách, a to až do výše , částka, , když předmětem zástavy podle této smlouvy měly být nemovité věci ve výlučném vlastnictví zástavce, tj. pozemky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Smluvní subjekty touto smlouvou prohlásily, že nebudou-li pohledávky zajištěné zástavní smlouvou včas splněny, má zástavní věřitel právo na uspokojení těchto pohledávek až do uvedené výše formou zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě. Vlastnické právo 1. žalované k těmto nemovitým věcem bylo v řízení prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, vedeným Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , jméno FO, , list vlastnictví č. , hodnota, .

8. Z připojeného spisu , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , sp. zn. V, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -404, vzal soud za prokázané, že následujícího dne po uzavření zástavní smlouvy, tj. dne , datum, , byl podán návrh na vklad této zástavní smlouvy do katastru nemovitostí. Rozhodnutím katastrálního úřadu ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , byl nakonec návrh na vklad zamítnut, protože Okresním soudem , adresa, -město bylo dne , datum, v rámci opětovného řízení ve věci vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vydáno nové předběžné opatření, jímž bylo 1. žalované zakázáno zastavit nemovité věci, které byly předmětem zástavní smlouvy ze dne , datum, .

9. Z tohoto pravomocného usnesení Okresního soudu , adresa, -město č. j. , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -1144 ze dne , datum, , které bylo následně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , vzal soud za prokázané, že na základě návrhu původního žalobce , Jméno žalobce A, , správce konkursní podstaty úpadce , Jméno žalobce B, ., nyní již v procesní pozici vedlejšího účastníka na straně stávající žalobkyně , právnická osoba, ., bylo nařízeno nové předběžné opatření, jímž bylo žalované společnosti , Jméno žalované, . opětovně zakázáno prodat, pronajmout, vložit jako vklad do obchodní společnosti, zastavit či jiným způsobem zatížit pozemek st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a dále pozemky označené nyní pod parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , to vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , jméno FO, . Ve věci samé pak bylo znovu meritorně rozhodnuto pravomocným rozsudkem Okresního soudu , adresa, -město č. j. , Anonymizováno, dne , datum, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , a to tak, že žalované společnosti , Jméno žalované, . byla uložena povinnost zaplatit do konkursní podstaty úpadce , Jméno žalobce B, . částku , částka, s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že 1. žalovaná tuto svoji povinnost nesplnila, byla vůči ní na základě návrhu žalobce zahájena exekuce, v jejímž rámci pověřený soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, vydal mj. exekuční příkaz o zřízení exekutorského zástavního práva na uvedených nemovitostech a exekuční příkaz k prodeji těchto nemovitostí, jak vyplývá z obsahu příslušného aktuálního výpisu z katastru nemovitostí.

10. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. V rámci posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku byl zdejší soud nucen zabývat se v prvé řadě tím, zda je v daném případě naplněn základní předpoklad úspěšnosti žaloby o určení neplatnosti smlouvy, tj. skutečnost, že účastníci řízení mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Naléhavý právní zájem na určení je pak dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým.

12. Žaloba na určení práva či právního vztahu je nástrojem ochrany subjektivního práva před neoprávněnými zásahy, když jde o žalobu svou povahou preventivní, která má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a jednak v těch případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který bude zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Jejím účelem je tedy předejít stavům nejistoty ohledně určitého práva nebo jeho výkonu a její význam je tedy ryze praktický, tzn. nastolení jistoty v ohrožených právních vztazích, přičemž o naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení (že právní vztah nebo právo existuje či nikoliv) bylo buď ohroženo právo žalobce nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým, což znamená, že buď musí jít u žalobce o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí), anebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní, situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, případně pro své nejisté postavení mohl být vystaven konkrétní újmě. Dle ustálené judikatury naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, nemá jen ten, kdo je přímo účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, když aktivně legitimována k žalobě dle § 80 o. s. ř. je i osoba, která není účastníkem smlouvy, avšak pouze tehdy, pokud by výsledek řízení měl bezprostřední, a to ať již pozitivní či negativní, dopad na její právní postavení, což by jí zakládalo či umožňovalo s poukazem na tuto deklaraci uplatnit vlastní (vynutitelná) práva s předmětem neplatné smlouvy související. V případě absence legitimního očekávání na straně žalobce přitom není dle ustálené judikatury naplněna preventivní funkce a není tedy dána ani naléhavost právního zájmu na podání tzv. určovací žaloby.

13. Dle přesvědčení zdejšího soudu v posuzované věci žalobce nemá na požadovaném určení neplatnosti žalovanými uzavřené zástavní smlouvy naléhavý právní zájem, neboť i v případě úspěchu podané určovací žaloby by se jeho právní postavení nijak nezměnilo, tzn. že i případné vyhovění žalobnímu návrhu nemůže pro žalobce přivodit zlepšení jeho právního postavení, které by zůstalo v podstatě neměnné. Žalobce v řízení naléhavý právní zájem na určení neplatnosti zástavní smlouvy primárně obecně dovozoval ze základního právního zájmu konkursního řízení, jímž je zájem věřitelů na maximálním uspokojení jejich pohledávek z majetku podléhajícího účinkům konkursního řízení. V tomto ohledu by tedy relevantní právní zájem na požadovaném určení mohl být dán skutečností, že v důsledku určení neplatnosti předmětné zástavní smlouvy dojde k rozmnožení majetku, který by mohl být následně v konkursním řízení zpeněžen a výtěžek zpeněžení použit k poměrnému uspokojení přihlášených věřitelů. Takový praktický dopad pro žalobce, resp. pro konkursní podstatu úpadce, však případné kladné rozhodnutí soudu o podané žalobě v daném případě mít nemůže, jelikož výše citovaným pravomocným rozsudkem Vrchního soudu v Praze č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo rozhodnuto o tom, že se nemovité věci, které jsou předmětem zástavní smlouvy, vylučují z konkursní podstaty úpadce , Jméno žalobce B, ., tzn. že nadále nejsou součástí konkursní podstaty, jak v řízení ostatně potvrdil i sám žalobce. Žalobce se tedy fakticky podanou žalobou domáhá toho, aby vyslovením neplatnosti zástavní smlouvy bylo zabráněno případnému budoucímu převodu nemovitého majetku 1. žalované, k němuž však žalobce prokazatelně nemá (a vzhledem k autoritativnímu rozhodnutí vrchního soudu ani v budoucnu mít nemůže) žádná dispoziční oprávnění. Rozhodnutím zdejšího soudu o žalobě na neplatnost zástavní smlouvy, na jejímž uzavření nebyl žalobce, potažmo úpadce, nijak účasten a jejímž obsahem ani nemůže být žádným způsobem bezprostředně dotčen, by tedy nedošlo k jakékoli změně v postavení žalobce. Předmětné nemovité věci ve výlučném vlastnictví 1. žalované, zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , jméno FO, , neslouží k uspokojení pohledávek věřitelů v konkursním řízení, ale nyní pouze v rámci exekučního řízení v důsledku jejich postižení zajišťují splnění platební povinnosti žalované společnosti , Jméno žalované, . vůči konkursní podstatě úpadce , Jméno žalobce B, ., uložené (zatím) posledním vykonatelným rozhodnutím vydaným ve věci vedené u Okresního soudu , adresa, -město pod sp. zn. , Anonymizováno, , čímž je současně eliminována i další žalobcem prezentovaná potencionální obava odůvodňující dle jeho názoru existenci naléhavého právního zájmu, a to obava z ohrožení práva žalobce na výkon rozhodnutí v budoucnu. Zohlednit je pak nutné i ten fakt, že vkladové řízení ohledně zástavní smlouvy nakonec skončilo pro obě žalované neúspěšně, tzn. že ke vzniku samotného zástavního práva vůbec nedošlo a případné pozitivní rozhodnutí o podané určovací žalobě by tedy za této situace ani nebylo způsobilé přivodit adekvátní reakci v podobě zápisu změny dané právní skutečnosti do katastru nemovitostí.

14. V posuzovaném případě tedy dle názoru zdejšího soudu určovací žaloba nemíří k nastolení právní jistoty na straně žalobce, nýbrž k jejímu narušení na straně subjektů zástavní smlouvy, tj. obou žalovaných. Žalobní návrh tudíž postrádá prvek, který je k jeho projednání nezbytný, tj. naléhavý právní zájem žalobce na určení právního stavu, bez něhož by se vztah žalobce ke konkrétní věci stal nejistým. Vzhledem k tomu, že naléhavý právní zájem na určení nahrazuje u určovacích žalob aktivní legitimaci žalobce, lze konstatovat, že žalobní návrh nemůže mít naději na úspěch. S ohledem na zjištění, že žaloba z výše uvedených důvodů nesleduje žádný odůvodněný právní zájem a neslouží tedy potřebám praktického života, nýbrž vede jen ke zbytečnému rozmnožování sporů, lze důvodně usuzovat na její jiný než ryze praktický účel. V případě absence legitimního očekávání na straně žalobce přitom není dle ustálené judikatury naplněna preventivní funkce dle § 80 o. s. ř. a není tedy dána ani naléhavost právního zájmu na podání určovací žaloby.

15. Již na základě těchto skutečností byl proto zdejší soud nucen podanou žalobu bez dalšího zamítnout. Zamítá-li soud určovací žalobu pro nedostatek věcné legitimace nebo naléhavého právního zájmu na takovém určení, je přitom vyloučeno, aby se současně zabýval také věcí samou, tj. aby žalobu přezkoumal po stránce věcné.

16. I přesto však lze alespoň příkladně poukázat na některé skutečnosti, které by i tak dle názoru soudu nepodporovaly závěr o důvodnosti podané žaloby. Žalobce v žalobním návrhu právní důvod tvrzené neplatnosti zástavní smlouvy jakožto právního jednání dovozoval z údajného porušení ustanovení § 76f o. s. ř., které stanoví absolutní neplatnost takového právního jednání, jestliže jeho uskutečněním byla porušena povinnost uložená vykonatelným usnesením o nařízení předběžného opatření, s tím, že soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. K uzavření předmětné zástavní smlouvy ze dne , datum, však v daném případě došlo až poté, kdy první předběžné opatření, nařízené usnesením Okresního soudu , adresa, -město č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , zaniklo (k tomu došlo dnem právní moci rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , tj. dnem , datum, ) a ještě předtím, než bylo dne , datum, dalším usnesením Okresního soudu , adresa, -město č. j. , Anonymizováno, nařízeno předběžné opatření nové. K podpisu zástavní smlouvy tak došlo v době, kdy dispozice s předmětnými nemovitými věcmi ve výlučném vlastnictví 1. žalované v katastrálním území , jméno FO, nebyla omezena žádným soudním rozhodnutím a současně v době, kdy již bylo Vrchním soudem v Praze pravomocně rozhodnuto o tom, že se tyto nemovité věci vylučují z konkursní podstaty úpadce , Jméno žalobce B, ., neboť do ní byly žalobcem sepsány naprosto bezdůvodně. Pokud pak dále žalobce shledával neplatnost zástavní smlouvy v tom, že tato měla být jako akcesorické právní jednání uzavřena bez existence reálného kontraktu (tj. bez reálné existence zápůjček poskytnutých 2. žalovanou 1. žalované), což mělo dle žalobce pro rozpor se zákonem rovněž způsobit absolutní neplatnost zástavní smlouvy, lze poukázat na ustálenou judikaturu soudů (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, ), podle níž není zástavní smlouva neplatnou jen proto, že nevznikla pohledávka, kterou má zajišťovat zástavní právo, založené na této smlouvě (např. proto, že nedošlo k uzavření smlouvy, podle které měla pohledávka vzniknout nebo že je taková smlouva neplatnou apod.). Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 17/95 ze dne , datum, pak absolutní neplatnost právního úkonu (jednání), i kdyby byla zjištěna, nelegitimuje kohokoli, kdo by i na tom měl naléhavý právní zájem, k vyvolání řízení o neplatnost takového právního úkonu, ale toliko a výlučně toho, kdo mimo naléhavý právní zájem prokáže, že sám je na posuzovaném vztahu (tzn. v daném případě na vztahu založeném samotnou předmětnou zástavní smlouvou) účasten. Takovou osobou však nemůže být úpadce nebo žalobce jako správce konkursní podstaty, protože do jejich právního postavení žalovanými uzavřená zástavní smlouva nijak nezasahuje, a to i přesto, že k absolutní neplatnosti právního jednání přihlíží soud z úřední povinnosti17. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovanou bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě soud úspěšné 1. žalované přiznal vůči žalobci náhradu nákladů řízení v celkové částce , částka, , sestávajících ze 4 úkonů právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce , částka, (4 x , částka, ), ze 4 režijních paušálů po , částka, dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky, z náhrady za promeškaný čas v celkovém rozsahu 24 započatých půlhodin po , částka, , tj. celkem , částka, [§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 uvedené vyhlášky], z nákladů cestovného v celkové částce , částka, (2 x , částka, ) za 2 cesty (studium soudního spisu dne , datum, a účast na jednání soudu dne , datum, ) na trase , adresa, a zpět o celkové délce jedné cesty 600 km (2 x 300 km), při použití osobního automobilu tov. zn. , Anonymizováno, F-Pace, RZ: , SPZ, , o průměrné kombinované spotřebě 6,0 l/100 km, vyhláškové ceně pohonných hmot (motorová nafta) , částka, /1 l a základní amortizační náhradě , částka, /1 km, a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši , částka, , tj. , částka, , neboť právní zástupce 1. žalované je registrovaným plátcem uvedené daně. Pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalobce z konkursní podstaty úpadce povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit advokátu 1. žalované, byla dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

18. Rovněž procesně úspěšné 2. žalované v řízení žádné náklady nevznikly, a proto jí soud za použití argumentu a contrario ve vztahu k citovanému ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení vůči žalobci nepřiznal, ač by na ni jinak měla s ohledem na výsledek sporu právo.