8 C 215/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částka do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Mgr. jméno jméno, advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se na základě smlouvy o postoupení pohledávek stala věřitelem žalované pohledávky, která vůči žalovanému původně vznikla společnosti právnická osoba, jež se žalovaným za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jejích webových stránek uzavřela smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši částka, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný však svůj smluvní závazek neuhradil řádně a včas, když ke dni podání žalobního návrhu na svůj dluh neuhradil žádnou částku. Žalovaný tak dluží žalobkyni celkovou částku ve výši částka, která je tvořena pouze nesplacenou jistinou úvěru. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru (fakticky se však jednalo o smlouvu o zápůjčce), uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba na straně jedné a žalovaným na straně druhé, vzal soud za prokázané, že se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši částka, a to na specifikovaný bankovní účet žalovaného a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 30 dnů. Nedílnou součástí smlouvy byly předložené všeobecné obchodní podmínky. Před samotným uzavřením smlouvy pak žalovaný měl k dispozici i příslušný formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru se základními údaji o parametrech poskytovaného krátkodobého bezúčelového spotřebitelského úvěru, přičemž bylo zcela pouze na jeho svobodném uvážení, zda o poskytnutí takového úvěru požádá či nikoliv. Žalobkyně pak v řízení prokázala i skutečnost, že dne datum byla sjednaná částka ve výši částka poukázána na bankovní účet žalovaného, specifikovaný v úvěrové smlouvě. Žalovaný však z titulu uzavřené smlouvy žalobkyni ani její právní předchůdkyni nezaplatil žádnou částku, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. V řízení pak byla předloženými listinami prokázána aktivní legitimace stávající žalobkyně, na niž byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky pak bylo žalovanému oznámeno předloženým podáním právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum. Provedenými důkazy tedy bylo v řízení prokázáno, že na základě uzavřené smlouvy vznikla žalovanému povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku částka Smlouva přitom byla uzavřena v souladu s § 1820 a násl. o. z. distančním způsobem bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Vzhledem k tomu, že žalovaný z titulu uzavřené smlouvy nezaplatil žalobkyni vůbec žádnou částku, bylo podané žalobě v plném rozsahu vyhověno. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši částka, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po datu splatnosti úvěru, tj. od datum, do zaplacení. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pro úhradu celkové přiznané částky byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce částka, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce částka (3 x částka), ze 3 režijních paušálů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši částka, tj. částka, neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Soud přitom přistoupil k užití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. z toho důvodu, že žaloba byla podána po datum, jedná se o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá např. ze spisu zdejšího soudu, vedeného pod spisovou značkou EPR číslo, a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částka. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.