8 C 230/2023

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Matějíčka a soudců Jana Červeného a Josefa Jandy ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 76 779 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 76 779 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 5 788 Kč od datum do datum, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 5 688 Kč od datum do datum, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 5 588 Kč od datum do datum a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 5 388 Kč od datum do zaplacení a dále s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 71 391 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení 4 439 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnil žalobce tím, že žalovaná u něho byla zaměstnána v pracovním poměru od datum jako vedoucí prodejny v obec a měla s ním kromě pracovní smlouvy uzavřenu i dohodu o odpovědnosti za schodek, přičemž pracovní poměr byl ukončen ke dni datum dohodou smluvních stran. Při ukončení pracovního poměru žalovaná dne datum písemně uznala svůj dluh vůči žalobci v částce 33 545 Kč z titulu škody (manka), když se jednalo o schodek v chybějící hotovosti. Zároveň se žalovaná zavázala zaplatit žalobci dosud neuhrazené manko z inventury číslo ze dne datum, uznané dohodou ze dne datum. Dále pak se žalovaná zavázala uhradit žalobci své dosud nesplatné závazky vzniklé z inventarizace číslo ze dne datum, když následně po skončení pracovního poměru žalované byl přesně vyčíslen schodek ve zboží z této inventury částkou ve výši 37 846 Kč. Žalovaná v průběhu pracovního poměru i po jeho skončení splatila své dluhy jen částečně, a to co do výše 6 193 Kč. Tato částka byla započtena na úhradu nejstaršího závazku, tzn. manka ze zboží z inventury číslo. Zbývající část dluhu v celkové výši 76 779 Kč s příslušenstvím tak sestává z částek 33 545 Kč, 37 846 Kč a 5 388 Kč s příslušným úrokem z prodlení. Žalovaná byla opakovaně žalobcem upomínána o zaplacení dluhu, avšak bezvýsledně. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 252 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Podle § 263 odst. 2 zákoníku práce uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně. Z písemné pracovní smlouvy, datované datum, uzavřené mezi žalobcem jako zaměstnavatelem na straně jedné a žalovanou jako zaměstnancem na straně druhé, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k platnému vzniku pracovněprávního vztahu, a to s účinností od uvedeného dne na dobu určitou do datum, když žalovaná byla přijata do pracovního poměru u žalobce jako vedoucí prodejny s tím, že místem výkonu práce byla sjednána prodejna žalobce 201 obec. Z písemné dohody o odpovědnosti za schodek, uzavřené téhož dne datum mezi týmiž účastníky, pak soud vzal za prokázané, že žalovaná přejala uvedenou dohodou hmotnou odpovědnost za svěřené hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které byla povinna vyúčtovat a současně se zavázala k odpovědnosti za vzniklý schodek, a to buď ve formě individuální hmotné odpovědnosti nebo ve formě společné hmotné odpovědnosti, pakliže by pracovala na pracovišti žalobce s více zaměstnanci, kteří uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti. Z dohody o skončení pracovního poměru ze dne datum pak soud vzal za prokázané, že pracovní poměr žalované u žalobce skončil tohoto dne na základě vzájemné dohody. Z dokumentu„ Vyrovnání vzájemných práv a povinností v souvislosti se skončením pracovního poměru“ vzal soud za prokázané, že žalovaná při skončení svého pracovního poměru u žalobce potvrdila existenci svých výše uvedených závazků. Předloženými listinnými důkazy žalobce v řízení v této souvislosti prokázal, že inventurou číslo konanou dne datum v prodejně žalobce v obci obec, bylo zjištěno, že za období od datum do datum, kdy zde žalovaná působila, vzniklo manko ve zboží, za které co do částky 11 581 Kč odpovídala žalovaná, která předloženou dohodou o uznání závazku zaplatit schodek ze dne datum výslovně potvrdila, že za schodek do uvedené částky odpovídá, protože v dané provozovně v uvedeném inventurním období zastávala funkci spojenou s hmotnou odpovědností, a protože neprokázala, že schodek nezavinila. Touto dohodou žalovaná uznala co do důvodu i výše částku 11 581 Kč za svůj pravý a splatný dluh vůči žalobci a současně se zavázala tuto částku, navýšenou o 8 % úrok z prodlení z dlužné částky za dobu od 6 měsíců od provedení inventury do zaplacení jdoucím, zaplatit žalobci ve sjednaných měsíčních splátkách, a to formou srážek ze mzdy ve výši 1 931 Kč, pod ztrátou výhody splátek při jejich nedodržení. Žalobce dále v řízení prokázal, že inventurou číslo konanou dne datum v prodejně žalobce v obci obec, bylo zjištěno manko v chybějící hotovosti v částce 33 545 Kč, za které v plné výši odpovídala žalovaná, která předloženou dohodou o uznání dluhu ze dne datum opět výslovně uznala tuto částku za svůj pravý a splatný dluh vůči žalobci a současně se ji zavázala zaplatit žalobci ve sjednaných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč, splatných počínaje měsícem dubnem 2022 vždy do každého 15. dne v kalendářním měsíci, a to rovněž pod ztrátou výhody splátek při jejich nedodržení, když žalovaná vzala výslovně na vědomí, že v případě jejího prodlení s úhradou splátek jí bude účtován i zákonný úrok z prodlení. Z předloženého inventarizačního zápisu o inventarizaci provedené v prodejně žalobce v obec dne datum, vlastnoručně podepsaného žalovanou, a z dalších souvisejících listin vzal soud dále za prokázané, že touto inventurou bylo vedle manka v hotovosti zjištěno i klasické manko ve zboží v částce 37 846 Kč, které se žalovaná na základě výše zmíněného Vyrovnání vzájemných práv a povinností ze dne datum také výslovně zavázala žalobci uhradit, čímž žalovaná fakticky uznala v plném rozsahu odpovědnost i za tuto hmotnou škodu. Z provedených důkazů tedy soud vzal za prokázané, že mezi účastníky došlo k platnému vzniku jednotlivých závazkových právních vztahů, z nichž žalované vznikla povinnost zaplatit žalobci z titulu hmotné odpovědnosti za schodek celkové částky ve výši 11 581 Kč, 33 545 Kč a 37 846 Kč, přičemž žalovaná svoji odpovědnost za schodky vzniklé na předmětných hodnotách v uvedených výších výslovně uznala a nijak ji nesporovala. V řízení přitom bylo prokázáno, když relevantním způsobem nebylo tvrzeno jinak, že žalovaná částečně uhradila pouze svůj nejstarší závazek ve výši 11 581 Kč, a to co do částky 6 193 Kč, tzn. že k zaplacení z tohoto titulu tedy stále ještě zbývá částka jistiny ve výši 5 388 Kč. Žalobce žalovanou o úhradu celkové dlužné částky ve výši 76 779 Kč (5 388 Kč + 33 545 Kč + 37 846 Kč) před podáním žaloby upomínal předloženým dopisem ze dne datum, odeslaným téhož dne prostřednictvím pošty na adresu trvalého pobytu žalované. Soud proto podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost k úhradě celkové dlužné jistiny ve výši 76 779 Kč, a to včetně úroku z prodlení z jednotlivých dílčích dlužných částek v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, když v případě postupných úhrad dlužné jistiny v původní výši 11 581 Kč byl úrok z prodlení dohodou účastníků ze dne datum sjednán ve výši 8 % ročně a v případě dílčí jistiny v celkové výši 71 391 Kč (33 545 Kč + 37 846 Kč) je výše zákonného úroku z prodlení dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení celkové přiznané částky byla žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měl ve věci plný úspěch žalobce, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, a to postupem dle § 151 odst. 3 o. s. ř., když žalobci byla přiznána náhrada v paušální výši určené vyhláškou č. 254/2015 Sb. Konkrétně soud přiznal žalobci na nákladech soudního řízení paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony (návrh ve věci samé a výzva k plnění) po 300 Kč, tj. celkem 600 Kč Náklady řízení žalobce jsou pak dále představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 839 Kč. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení ve výši 4 439 Kč pak byla žalované stanovena totožná lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení podáním ke zdejšímu soudu. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.