8 C 233/2022

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 464,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 300 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 12 300 Kč od datum do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 504,13 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně částky kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a částky smluvní pokuty ve výši 2 164,80 Kč se řízení zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 1 576,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 12 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 504,13 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč a dále částku smluvní pokuty ve výši 2 164,80 Kč. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala věřitelem pohledávky za žalovaným, která vznikla společnosti právnická osoba, a to na základě smlouvy o úvěru, kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovaným dne datum. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 16 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s příslušenstvím do datum. Žalovaný však na svůj závazek uhradil pouze částku 3 700 Kč, a to až dne datum. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni v souladu s rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný tak měl ke dni postoupení pohledávky dlužit z uvedeného titulu celkovou částku ve výši 15 101 Kč, sestávající z nesplacené jistiny ve výši 12 300 Kč, z paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (označených v petitu návrhu jako kapitalizovaný úrok) a ze smluvní pokuty ve výši 2 651 Kč (požadované žalobkyní pouze ve výši 2 164,80 Kč). Žalobkyně pak dále žalobou požadovala i přiznání kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z jistiny pohledávky 12 300 Kč za období od datum do datum ve výši 504,13 Kč a tento úrok z prodlení za období od datum do zaplacení.

2. Ještě před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně svým podáním ze dne datum žalobu zčásti zpět, a to co do částky smluvní pokuty ve výši 2 164,80 Kč a co do částky kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč.

3. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Z předložené smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba jako úvěrujícím na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému neúročený neúčelový spotřebitelský úvěr v částce 16 000 Kč, a to se splatností dne datum. Výše RPSN za celý úvěr činila 298,5 %. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly předložené Obchodní podmínky právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (SPL 2019 číslo). Žalovaný dle tvrzení žalobkyně z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru uhradil pouze částku ve výši 3 700 Kč, a to až po stanoveném datu splatnosti úvěru, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Ke vrácení poskytnuté úvěrové částky byl žalovaný opakovaně právní předchůdkyní žalobkyně písemně vyzýván, jak bylo v řízení rovněž prokázáno. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy o úvěru je dána dílčí smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne datum mezi obchodní společnostní právnická osoba jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno předloženým dopisem ze dne datum.

6. Provedenými důkazy tedy bylo prokázáno, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru (či spíše o zápůjčce, neboť smlouva neobsahovala závazek žalovaného zaplatit jakékoliv úroky, když sjednání úroku je pojmovým znakem smlouvy o úvěru v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením) vznikla žalovanému povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 16 000 Kč, a to nejpozději do datum Smlouva přitom byla uzavřena v souladu s § 1820 a násl. o. z. distančním způsobem, tzn. bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran, a to prostřednictvím internetových stránek webová adresa. Vzhledem k tomu, že žalovaný z titulu uzavřené smlouvy zaplatil pouze částku 3 700 Kč, byla mu soudem uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 12 300 Kč (16 000 Kč – 3 700 Kč), včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, a to jak kapitalizovaného ve výši 504,13 Kč za období ode dne následujícího po stanoveném datu splatnosti, tj. od datum, do datum, tak i dále běžícího za období od datum do zaplacení (výrok I.). Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení obecně vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

7. V té části, v níž byla žaloba ještě před zahájením jednání ve věci samé vzata zčásti zpět, pak bylo řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastaveno (výrok II.).

8. O nákladech řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V posuzované věci měli oba účastníci ve věci úspěch pouze částečný, když žalobkyně z procesního pohledu částečným zpětvzetím zavinila, že řízení muselo být zčásti zastaveno, a proto je třeba dovodit, že v rozsahu celkové částky, ohledně níž bylo řízení zastaveno, žalobkyně ve věci úspěch neměla (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř.). Úspěch žalobkyně, jejíž žalobě bylo při zohlednění přiznaného příslušenství, vyčísleného ke dni vyhlášení rozsudku, vyhověno co do celkové částky 13 528,81 Kč (12 300 Kč + 724,68 Kč + 504,13 Kč), tak činí 85 % a její neúspěch co do celkové částky 2 314,80 Kč (2 164,80 Kč + 150 Kč), tj. úspěch žalovaného, činí 15 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobkyně má právo na náhradu 70 % svých účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení žalobkyně jsou představovány celkovou požadovanou částkou 2 252 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce 900 Kč (3 x 300 Kč), ze 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši 1 200 Kč, tj. 252 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. 70 % z částky 2 252 Kč pak činí částku 1 576,40 Kč. Rovněž pro její úhradu, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen realizovat k rukám advokáta žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení podáním ke zdejšímu soudu. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.