8 C 282/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s 7,25 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Ohledně částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s 7,25 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Ohledně částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] se žaloba zamítá.</b> <b>V. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>VI. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Podání tohoto návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se domáhá pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, se zákonným úrokem z prodlení, když žalobkyně se stala věřitelem pohledávky za žalovanou, která vznikla společnosti [právnická osoba], a to na základě Smlouvy o půjčce [číslo] kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovanou dne [datum]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to formou půjčky, v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky a ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky i právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila pouze částku ve výši [částka]. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaná tedy dluží žalobkyni jistinu ve výši [částka], dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] a úrok z prodlení v zákonné výši 7,25 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] představuje zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny od [datum] do [datum].

2. Podaným návrhem se dále žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí i částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Podání tohoto návrhu odůvodnila žalobkyně opět tím, že se domáhá pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, se zákonným úrokem z prodlení, když žalobkyně se stala i v tomto případě věřitelem pohledávky za žalovanou, která vznikla společnosti [právnická osoba], a to na základě Smlouvy o půjčce [číslo] kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovanou dne [datum]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to formou půjčky, v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky a ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky i právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila částku ve výši [částka]. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě totožné Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaná tedy v tomto případě dluží žalobkyni jistinu ve výši [částka], dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] a úrok z prodlení v zákonné výši 7,25 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] představuje zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny od [datum] do [datum].

3. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno do jejích vlastních rukou již dne [datum]. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Podle § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

5. Podle § 451 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

6. Z předložené Smlouvy o půjčce [číslo] datované [datum] a uzavřené mezi společností [právnická osoba] na straně jedné a žalovanou na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované půjčku v částce [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále souhrnný poplatek v celkové částce [částka], tzn. že žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši [částka], a to formou 53 týdenních splátek po [částka]. Z předložené Smlouvy o půjčce [číslo] datované [datum] a uzavřené rovněž mezi společností [právnická osoba] na straně jedné a žalovanou na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se dále zavázala poskytnout žalované půjčku v částce [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále souhrnný poplatek v celkové částce [částka], tzn. že žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit v tomto případě celkovou částku ve výši [částka], a to formou 53 týdenních splátek po [částka]. První splátku se přitom žalovaná zavázala zaplatit uvedenými smlouvami nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem obou předmětných smluv žalovaná potvrdila, že při jejich uzavření převzala v hotovosti celé částky půjček. Nedílnou součástí obou smluv o půjčkách pak byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, které byly soudu rovněž k důkazu předloženy. Žalovaná své povinnosti vyplývající z uzavřených smluv řádně neplnila, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Právní předchůdkyně žalobkyně proto z důvodu nesplnění povinnosti uhradit včas příslušnou splátku využila v obou případech v souladu s obsahem smluvních podmínek práva požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaná z titulu první z výše uvedených smluv o půjčce uhradila částku ve výši [částka] a z titulu druhé smlouvy částku ve výši [částka], když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřených smluv byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne [datum] mezi obchodní společností [právnická osoba] jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení obou pohledávek bylo žalované oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum].

7. Při hodnocení důvodnosti uplatněných nároků žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotných smluv o půjčkách, když již jen s ohledem na deklarovanou výši sjednaných nákladů půjček (spotřebitelských úvěrů) v podobě souhrnných poplatků v celkových výších [částka] a [částka] dospěl shodně jako žalobkyně k závěru, že tyto smlouvy je nutné shledat absolutně neplatnými, a to jako celek, pro jejich rozpor s dobrými mravy v souladu s § 39 obč. zák., podle něhož neplatným je kromě jiného právní úkon (jednání), který se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byly mezi smluvními subjekty smlouvy o půjčkách (či spíše úvěrech) uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské v souladu s § 52 a násl. obč. zák., když ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. přímo výslovně zakazovalo ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu, tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne [datum] a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložených smluv, tyto byly předtištěny, byly napsány předem, pouze se dopisovaly konkrétní částky a údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru nemohla nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury jsou„ dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv„ dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 39 obč. zák. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěru jiného soudního rozhodnutí v obdobné věci.

8. V daném případě se žalovaná jako spotřebitel předmětnými smlouvami o půjčkách zavázala právní předchůdkyni žalobkyně k zaplacení souhrnných poplatků v celkové výši [částka] a [částka], tzn. že tyto poplatky u poskytnutých půjček v částce [částka] a [částka] činí 69,60 % výše samotných půjčených částek. Takto sjednanou výši odměny za poskytnutí půjčky je nutné dle názoru zdejšího soudu shledat jako odporující dobrým mravům. V tomto ohledu si zdejší soud rovněž dovolí odkázat např. na právní závěry, k nimž ve svém rozsudku č. j. [spisová značka] ze dne 30. 1. 2019 v obdobné věci totožné žalobkyně dospěl Krajský soud v Plzni, který konstatoval, že„ pokládá za zcela nepřípustné, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčení peněžních prostředků ve formě úroku víceméně přiměřenou (samotný úrok měl činit cca 20 % p. a.), navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celková částka placená dlužníkem měla fakticky přesahovat částku zapůjčenou (v nyní posuzované věci přesahuje 2/3 výše půjčené částky)“. Odvolací soud k tomuto dále poznamenal, že případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení peněžních prostředků má být úrok, s tím, že v bankovní praxi je obvyklé, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. V jiném svém rozsudku č. j. [spisová značka] ze dne 24. 6. 2020, který se rovněž zabýval obdobným nárokem žalobkyně, pak Krajský soud v Plzni k tomuto poznamenal, že„ požaduje-li žalobkyně po žalovaném zaplacení dalších poplatků, jejichž celková výše dosahuje více než ⅔ půjčené částky, je z toho zřejmé, že věřitel chtěl„ vydělat“ na těchto dalších poplatcích, což ve svém souhrnu nelze hodnotit jinak než jako vysoce nemravné. Odvolací soud má za to, že sjednání úroku a veškerých těchto poplatků, které v souhrnu představují odměnu za půjčení peněžních prostředků, je v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jde o ujednání neplatné. Jinými slovy řečeno, z okolností věci plyne, že bez sjednání tak vysokého„ souhrnného poplatku“ by věřitel peněžní prostředky žalovanému nepůjčil“.

9. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy je tedy nutné dospět k takovému závěru, že nastalá nerovnováha vzájemných práv a povinností v případě, kdy za poskytnutí půjček ve výši [částka] a [částka] se spotřebitel zaváže k zaplacení celkových částek ve výši [částka] a [částka], je tak významná, že je nutno ujednání smluv hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivá. Lze přitom důvodně dovozovat, že právní předchůdkyně žalobkyně by požadované částky půjček žalované neposkytla a smlouvy by s ní neuzavřela, pokud by žalovaná na její podmínky nepřistoupila.

10. Zdejší soud tedy s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru o absolutní neplatnosti obou smluv o půjčkách pro jejich rozpor s dobrými mravy. Nároky žalobkyně tak bylo třeba ve shodě s jejím názorem skutečně po právní stránce posoudit jako nároky z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného zákonného ustanovení. Žalovaná přijala od právní předchůdkyně žalobkyně částky [částka] a [částka], aniž tu byly platné závazky, a proto má žalobkyně vůči žalované nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná v prvním případě uhradila pouze částku ve výši [částka] a ve druhém případě ve výši [částka]. Žalobkyně tak má z titulu vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované nárok na zaplacení částek ve výši [částka] ([částka] – [částka]) a ve výši [částka] ([částka] – [částka]). Pokud se žalobkyně dále podanou žalobou domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny, ať již ve výši [částka] a [částka], kapitalizovaného za dobu od [datum], resp. od [datum], do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], nebo dále běžícího z částek [částka] a [částka] od [datum] do zaplacení, lze žalobkyni přiznat tento úrok z prodlení v požadované výši 7,25 % ročně z dlužných částek [částka] a [částka] až ode dne vzniku prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení, nikoliv ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky dle neplatné smlouvy o půjčce. V případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu na základě výzvy věřitele. V posuzované věci byla žalovaná prokazatelně poprvé vyzvána k úhradě obou dluhů oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], jímž byla žalované poskytnuta k úhradě dlužných částek lhůta 10 dnů od jeho doručení. Za předpokladu, že toto oznámení bylo žalované prostřednictvím pošty odesláno téhož dne, tj. dne [datum] (středa), bylo v souladu s ustanovením § 573 o. z. doručeno žalované třetí pracovní den po odeslání, tzn. dne [datum] (pondělí). Poskytnutá lhůta 10 dnů pak uplynula dnem [datum] a dnem následujícím, tj. dnem [datum], se žalovaná mohla nejdříve dostat do prodlení. Podané žalobě tedy soud vyhověl v rozsahu částky [částka] s 7,25 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a v rozsahu částky [částka] s 7,25 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok III.). Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení v daném případě obecně vyplývá z ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení byla žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

11. Ohledně zbývajících žalovaných částek zákonného úroku z prodlení pak byla žaloba zamítnuta (výroky II. a IV.), protože závazek k jejich úhradě nebyl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou platně sjednán, když sama žalobkyně výslovně oba své nároky uplatnila z titulu bezdůvodného obohacení, avšak počátek prodlení nesprávně dovodila ze smluv o půjčkách, tj. z neplatných právních úkonů.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V posuzovaném případě měly obě účastnice ve věci úspěch pouze částečný s tím, že úspěch žalované převyšuje úspěch žalobkyně, neboť je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně jistiny pohledávky, ale rovněž i ohledně jejího příslušenství. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto bylo rozhodnuto o tom, že žádná z účastnic nemá na náhradu nákladů řízení právo.

13. V daném případě zdejší soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto žalobkyni, která byla ve sporu ve větší míře neúspěšnou, stíhá s ohledem na výsledek řízení povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši [částka] podle položky 2 bodu 2. Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka] podle položky 2 bodu 1. písm. c) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2., ve spojení s položkou 1 bodem 1. písm. b) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku [částka]. Žalobkyni tedy zbývá doplatit částku ve výši [částka]. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení pak byla rovněž stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.