8 C 301/2020

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částka do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet anonymizováno jméno jméno, advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo. Návrhem podaným u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala konečným věřitelem žalované pohledávky, která vůči žalovanému původně vznikla právnická osoba příjmení p.l.c., jež se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který měl být splacen nejpozději dne datum, když žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti tyto peněžní prostředky ani zčásti nevrátil. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Existenci platného závazkového vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vzal soud za prokázánu z předložené smlouvy o úvěru, uzavřené mezi právnická osoba příjmení p.l.c. se sídlem na anonymizováno jako úvěrujícím a věřitelem na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným a dlužníkem (klientem) na straně druhé. Na základě této smlouvy se uvedená společnost zavázala poskytnout ve prospěch klienta, tj. žalovaného, bezhotovostní neúčelový krátkodobý spotřebitelský úvěr v částce částka a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit jednorázově ve lhůtě splatnosti do datum, a to bez jakéhokoliv poplatku za poskytnutí úvěru či bez úrokového navýšení, tzn. že fakticky se nejednalo o smlouvu o úvěru, nýbrž o smlouvu o zápůjčce. Žalobkyně v řízení předloženým potvrzením o provedené platbě prokázala, že na základě žádosti žalovaného byla tomuto dne datum zaslána na číslo jeho bankovního účtu (skutečnost, že žalovanému byl zřízen tento účet, byla v řízení prokázána sdělením právnická osoba ze dne datum) požadovaná částka ve výši částka, a to dle předloženého příkazu k úhradě, z něhož vyplývá, že konečná splatnost poskytnuté částky byla stanovena pozdějším datem datum. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze závazkového vztahu řádně nesplnil, neboť uvedené právní předchůdkyni žalobkyně do data splatnosti úvěru nevrátil poskytnutou částku ve výši částka, když v tomto ohledu nebyl v řízení relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Tuto dlužnou částku pak žalovaný nezaplatil ani stávající žalobkyni, na niž byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřenou mezi tehdejším vlastníkem této pohledávky právnická osoba anonymizována dvě slova jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, o čemž byl žalovaný vyrozuměn předloženým oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum. K úhradě dlužné částky žalovaným pak nedošlo ani na základě předžalobní upomínky, vyhotovené právním zástupcem žalobkyně téhož dne. Za konstatování, že v řízení byla prokázána existence dlužné pohledávky, vyplývající ze smlouvy uzavřené distančním způsobem, tj. bez současné fyzické přítomnosti stran (§ 1820 a násl. o. z.), jakož i její výše, proto soud podanému návrhu v plném rozsahu vyhověl a žalovanému tak byla uložena povinnost k úhradě celkové dlužné jistiny ve výši částka. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v souladu s ustanovením § 1970 o. z. dostal do prodlení se zaplacením dlužné částky, byla mu současně uložena povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení, když do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po uplynutí konečného data splatnosti, tj. dnem datum. Samotná výše zákonného úroku z prodlení je dána s ohledem na jeho vznik nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení celkové přiznané částky byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce částka, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce částka (3 x částka), ze 3 režijních paušálů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši částka, tj. částka, neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Soud přitom přistoupil k užití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. z toho důvodu, že žaloba byla podána po datum, jedná se o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá např. ze spisů zdejšího soudu, vedených pod sp. zn. EPR číslo, EPR číslo, EPR číslo apod., a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částka. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.