8 C 306/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Matějíčkem ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 oba zastoupeni advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Anonymizováno ev.č. Anonymizováno , 342 01 Sušice zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 o určení existence služebnosti inženýrské sítě

I. Žaloba s návrhem, že se určuje existence práva odpovídající služebnosti vedení elektrické přípojky přes služebné pozemky parc. č. 852/1, parc. č. 838/16 a st. parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a obci , adresa, ve prospěch panujícího pozemku st. parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a obci , adresa, v souladu se zakreslením v geometrickém plánu č. , hodnota, -1036/2023, vypracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, , který je nedílnou součástí rozsudku, s tím, že obsahem služebnosti je právo vlastníků panujícího pozemku jako správců elektrické přípojky bezplatně elektrickou přípojku užívat, provozovat a udržovat, jakož i odstranit, přičemž vlastníci služebných pozemků jsou povinni výkon uvedeného práva strpět a umožnit oprávněným vstup na služebné pozemky za účelem výkonu práv ze služebnosti, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na nákladech řízení , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet , Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0, advokáta se sídlem v , adresa, /IV.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, se žalobci domáhali vydání rozsudku, jímž by byla určena existence práva odpovídající služebnosti vedení inženýrských sítí spočívající ve vedení elektrické přípojky přes služebné pozemky parc. č. , Anonymizováno, /1, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a st. parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a obci , adresa, ve prospěch panujícího pozemku st. parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a obci , adresa, v souladu se zakreslením v geometrickém plánu č. , hodnota, -1023-2008, vypracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, , s tím, že obsahem služebnosti je právo vlastníků panujícího pozemku bezplatně elektrickou přípojku užívat, provozovat a udržovat, jakož i odstranit, přičemž vlastníci služebných pozemků jsou povinni výkon uvedeného práva strpět a umožnit oprávněným vstup na služebné pozemky za účelem výkonu práv ze služebnosti. Podání návrhu odůvodnili žalobci tím, že jsou od roku 1999 vlastníky pozemku st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je objekt, v katastrálním území , adresa, , když tento objekt byl při jeho koupi napojen na vedení elektrické energie v obci pomocí přípojky vedené přes sousední pozemky parc. č. , Anonymizováno, /1 a st. parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a to z objektu na tomto pozemku st. parc. č. , hodnota, . Tento stav trval nepřetržitě minimálně od šedesátých let minulého století. Tehdy byly oba objekty provozovány místním JZD a následně byl objekt na pozemku st. parc. č. , hodnota, počátkem devadesátých let koupen manžely , jméno FO, a poté žalobci. O několik let dříve koupil pan , jméno FO, objekt na pozemku st. parc. č. , hodnota, , od něhož jej nabyl pan , jméno FO, a následně v roce 2019 žalovaná. Když v roce 2000 žalobci požádali o vydání stavebního povolení k úpravě přípojky NN, soused pan , jméno FO, dal k těmto úpravám (a vedení přípojky) svůj souhlas a umožnil realizaci stavebních prací. Následně se sousedské vztahy zkomplikovaly v důsledku změny zaměření hranic v rámci digitalizace (posunutí hranic ve prospěch pozemků pana , jméno FO, v některých případech až o 16 m oproti zaměření v terénu při koupi pozemků v roce 1999), ale vedení přípojky přes jeho pozemky a užívání přípojky žalobci nebylo panem , jméno FO, nikdy napadáno. Sousedské vztahy nejsou dobré, ale ani žalovaná nikdy užívání elektrické přípojky nebránila. Dne , datum, však začala žalovaná bez souhlasu žalobců a bez stavebního povolení za pomoci stavební firmy překládat elektrické vedení na zdi domu (částečně ve vlastnictví společnosti ČEZ, částečně předmětná přípojka zhotovená žalobci), přičemž došlo k poškození kabelů na objektu žalované a k přepětí v rozvodech v domě žalobců, v důsledku čehož se začala pálit izolace v hlavním rozvaděči žalobců, což by v případě okamžitého neodpojení hlavního jističe žalobci mohlo vést až k vyhoření hlavního rozvaděče, případně i k dalšímu rozšíření požáru. Poté musela být provedena revize elektrických rozvaděčů v domě žalobců. Žalovaná přitom zabránila žalobcům v přístupu k jejich elektrické přípojce za účelem její kontroly a případné opravy. Žalobci převzali přípojku od předchozích vlastníků při koupi pozemků v roce 1999 s tím, že jim právo užívat a provozovat přípojku náleží. Přípojku na své náklady v roce 2000 se souhlasem tehdejšího vlastníka pozemků st. parc. 183 a parc. č. 852/1 v katastrálním území , adresa, stavebně upravili a v dobré víře ji provozují do dnešní doby. Jedná se tedy o držbu řádnou, poctivou a pravou. V rámci stavebního řízení byla přípojka zaměřena a byl vyhotoven geometrický plán. V rámci digitalizace došlo z pohledu žalobců k pochybení katastrálního úřadu, který použil jako podklad upravený geometrický plán (podpis paní , jméno FO, není její vlastní), jenž neodpovídá zaměření pozemků v terénu při jejich koupi. V tomto období byl do katastrální mapy nově zakreslen pozemek parc. č. , Anonymizováno, /16, přes který je částečně také vedena přípojka, když ohledně průběhu hranice pozemků parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , Anonymizováno, /16 je vedeno řízení u správního soudu. I přes popsané zkomplikování sousedských vztahů nebylo nikdy vedení a užívání přípojky sporováno. K problémům došlo až v posledních měsících, kdy žalovaná sice nic nenamítá proti vedení elektrické přípojky, ale znemožňuje žalobcům přístup k jejich přípojce a neumožňuje tedy její kontrolu a údržbu, a to ani v případě poruchy. Žalobci mají z tohoto důvodu naléhavý právní zájem na určení existence jejich práva odpovídajícího služebnosti inženýrských sítí. Poctivá držba žalobců trvá prokazatelně déle než 20 let, čímž byly splněny dokonce i podmínky pro mimořádné vydržení ve smyslu § 1095 občanského zákoníku. Trvání držby dokládají žalobci dále i fakturami za dodávku elektřiny, kdy jiný přívod elektřiny než předmětnou přípojkou žalobci k dispozici nemají.

2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k návrhu na zahájení řízení potvrdila, že od počátku, kdy v roce 2019 zakoupila od pana , jméno FO, pozemek st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba ev.č. , hodnota, a další pozemky v katastrálním území , adresa, , jsou vztahy mezi ní a žalobci komplikované, kdy zejména 2. žalobce dává žalované najevo, že se mu její přítomnost v jeho sousedství nelíbí, posílá na žalovanou nejrůznější udání a stížnosti, přičemž podává stížnosti i na příslušné pracovníky dotčených úřadů. V současné době tak probíhají řízení před správními orgány i soudní řízení před správním soudem. Žalobci si rovněž dělají nároky na části pozemků žalované, kdy část z nich používají jako příjezdovou cestu ke svým nemovitostem. Pokud jde o elektrickou přípojku žalobců, situace je taková, že od sloupu elektrického napětí je vedeno elektrické vedení vzduchem k nástřešníku na domě žalované ev.č. , hodnota, a až potud je vedení ve vlastnictví společnosti ČEZ. Z nástřešníku na domě ev.č. , hodnota, je pak vedeno po fasádě tohoto domu do země a odtud podzemním kabelem k nemovitostem žalobců. Žalovaná však má zato, že nemohlo dojít k vydržení věcného břemene, jak tvrdí žalobci. Především pokud žalobci zakupovali nemovitosti od manželů , jméno FO, , museli si být vědomi toho, že ve prospěch jejich nemovitostí žádné věcné břemeno vedení elektrické přípojky není zřízeno a neměli je zřízeno ani manželé , jméno FO, jako jejich právní předchůdci. Původně elektrické vedení vedlo až k nemovitostem, které nyní vlastní žalobci, vzduchem. Teprve poté, kdy žalobci zakoupili nemovitosti od manželů , jméno FO, , dohodli se, jak sami uvádějí v žalobě, s panem , jméno FO, , který tehdy vlastnil nemovitosti nyní patřící žalované, že by elektrické vedení ke svým nemovitostem vedli od nástřešníku na domě ev.č. , hodnota, zemí, s čímž pan , jméno FO, zřejmě souhlasil. Dne , datum, bylo stavebním úřadem vydáno stavební povolení a v roce 2008 byla stavba zkolaudována. Z kolaudačního rozhodnutí je patrno, že tehdejší vlastník pan , jméno FO, namítal odchylku provedení stavby od původní trasy, ke které dal souhlas, když tuto odchylku stavební úřad skutečně zjistil, ovšem posoudil ji jako nepodstatnou s tím, že nemůže zasahovat výrazně do vlastnictví pana , jméno FO, , přičemž rovněž uvedl, že na stavební řízení nemá vliv skutečnost, že nebylo zřízeno věcné břemeno pro vedení kabelové přípojky, jelikož stavební úřad v rámci kolaudace nezkoumá majetkoprávní poměry mezi účastníky řízení k dotčeným nemovitostem, ale pouze soulad provedení stavby s vydaným stavebním povolením a s ověřenou stavební dokumentací. Žalobci si tak byli vědomi, že zřizují stavbu elektrické přípojky, a to v podstatě jako stavbu novou, jelikož není totožná s původním vzdušným vedením, na cizím pozemku, což jim zřejmě bylo umožněno, jak sami zmiňují, jen díky souhlasu tehdejšího vlastníka dotčených nemovitostí pana , jméno FO, . Při obvyklé opatrnosti požadované zákonem si museli být žalobci vědomi, že jim žádné věcné břemeno nesvědčí, jelikož jim nebylo zřízeno kupní smlouvou, kterou své nemovitosti nabyli a ani o něm nebyla zmínka v žádné dokumentaci včetně příslušného listu vlastnického, který nepochybně museli dodávat pro účely stavebního řízení. Naopak z kolaudačního rozhodnutí ze dne , datum, lze dovozovat, že v době, kdy žalobci žádali o stavební povolení, jednali s panem , jméno FO, o zřízení věcného břemene, k čemuž však nakonec nedošlo, když pan , jméno FO, namítal, že kabel je veden jinudy, než bylo dohodnuto. Lze se tak domnívat, že mohlo jít o neoprávněnou stavbu na cizím pozemku dle tehdy platného občanského zákoníku. Žalobci tedy nemohli věcné břemeno vydržet, neboť v žádném případě nemohli být v dobré víře, že by jim z nějakého důvodu právo vedení elektrické přípojky po cizím pozemku mohlo svědčit. Naopak si byli vědomi toho, že je zřizují pouze na základě souhlasu pana , jméno FO, jakožto vlastníka dotčených pozemků a jiný právní titul nemají. Následně pak zřejmě došlo mezi žalobci a panem , jméno FO, k rozporům a tento se rozhodl své nemovitosti prodat panu , jméno FO, , jenž je poté prodal žalované. Dle žalované se pak nelze rovněž domnívat, že by k vydržení věcného břemene mohlo dojít z důvodů uvedených v § 1095 občanského zákoníku, protože z ničeho nelze dovodit dobrou víru žalobců, která by osvědčovala jejich přesvědčení, že jim věcné břemeno náleží. Navíc pokud stavba byla kolaudována až dnem , datum, , neuběhla potřebná dvacetiletá vydržecí lhůta. Pro mimořádné vydržení tedy nesvědčí ani dobrá víra ani držba po dvojnásobek běžné vydržecí lhůty. Dle názoru žalované požadavek na zřízení věcného břemene je součástí nátlaku žalobců na její osobu a znepříjemňování jejího pobytu na zakoupených nemovitostech. Žalovaná se rovněž obává toho, že pokud by bylo na jejích nemovitostech zřízeno věcné břemeno ve prospěch žalobců, byla by podrobena dalšímu obtěžování pod záminkou soudním rozhodnutím povolené kontroly vedení, kdy by žalobci vstupovali na její pozemek odkazujíce na soudní rozsudek, když tak nepochybně činí nebo činili i v nedávné době bez jakéhokoliv rozhodnutí, jelikož např. 2. žalobce v jednom z udání stavebnímu úřadu popisoval, jaké stavební úpravy žalovaná uvnitř svého domu prováděla, což by nepochybně nemohl vědět, pokud by bez jejího svolení do přestavovaného domu nevstoupil.

3. Podáními ze dne , datum, a ze dne , datum, žalobci následně doplnili a upřesnili svá žalobní tvrzení tak, že koupí nabyli nemovitost včetně veškerých práv a povinností s ní souvisejících, když byli ubezpečeni i provozovatelem elektrické sítě, že přípojka NN k domu je legální a dlouhodobě užívaná. Byla jim také bez problému dodávána elektrická energie. Pozemky ve vlastnictví žalobců byly dříve ve vlastnictví fyzických osob. Při podpisu kupní smlouvy manželé , jméno FO, informovali žalobce o tom, že elektrická přípojka byla v minulosti zřízena pro potřeby místního JZD, které přípojku jako socialistická organizace využívalo a spravovalo. Následně ve stejném rozsahu přešla veškerá práva k přípojce na další nabyvatele spolu s vlastnictvím domu. Vedení přes sousední pozemky v nynějším vlastnictví žalované bylo tedy od počátku zajištěno zákonným věcným břemenem dle § 22 odst. 3 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon) které, jak bylo v té době zvykem, se nezapisovalo do evidence nemovitostí. Žalobci tedy byli od okamžiku nabytí nemovitostí, stejně tak jako jejich právní předchůdci manželé , jméno FO, , v dobré víře, že věcné břemeno vedení inženýrské sítě přes pozemky ve vlastnictví žalované jim náleží. V roce 1999 byli žalobci vyzváni dodavatelem elektrické energie k úpravě elektrické přípojky. Jako stavební úpravu akci vedl i stavební úřad a o stavební úpravě hovořila i odborná firma provádějící rekonstrukci. Výměna vedení v roce 2000 tedy byla stavebním úřadem hodnocena jako stavební úprava přípojky a trasu si před pokládkou vyznačil sám tehdejší vlastník pan , jméno FO, s tím, že nová trasa kopírovala trasu dosavadní. V rámci předmětné části přípojky, ve které je žalobci tvrzena existence věcného břemene, byla nová trasa vedena po původní trase s drobnými odchylkami danými požadavky pana , jméno FO, , který sám trasu na svém pozemku stanovil a připravil výkop. Předchozí majitel pan , jméno FO, o existenci přípojky věděl a výkonu práva nikdy nebránil. I přes následné zhoršení vztahů pan , jméno FO, nikdy historickou existenci přípojky a práva žalobců nezpochybnil. Žalobci tedy nadále byli přesvědčeni, že existuje původní věcné břemeno a tím způsobem i přistupovali k užívání a údržbě přípojky. Žalovaná tedy dle názoru žalobců nabyla pozemky již zatížené zákonným věcným břemenem, protože jí její právní předchůdce nemohl převést více práv, než sám měl. Dle stávající judikatury nemá výměna vedení o stejném napětí na stejné trase vliv na existenci věcného břemene. Žalovaná však neuznává existenci věcného břemene a neuznává ani dodržování ochranných pásem dle energetického zákona, když znemožňuje žalobcům přístup k jejich přípojce a neumožňuje tedy její kontrolu a údržbu, a to ani v případě poruchy dodávky elektrické energie. Žalovaná neinformuje o provádění stavebních prací v ochranném pásmu přípojky a neinformovala rovněž o poškození elektrických kabelů stavební firmou, v důsledku čehož mohl dům žalobců vyhořet. Aplikace § 1023 občanského zákoníku v daném případě neřeší vzájemné vztahy účastníků, protože narozdíl od věcného břemene obecně neřeší možnost vstupu na pozemek za účelem údržby a opravy přípojky. Žaloba na určení existence věcného břemene je proto v tomto případě dle stávající judikatury vhodným prostředkem, protože má především preventivní povahu a jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení žalobců dříve, než dojde k opětovnému porušení právního vztahu nebo práva. Bez určení existence věcného břemene se postavení žalobců stane nejistým, protože neexistuje jiné preventivní opatření zajišťující žalobcům přístup k přípojce za účelem její údržby a opravy. Prostřednictvím určovací žaloby tak lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který se může stát zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků.

4. Žalovaná k těmto doplňujícím podáním žalobců, pokud tito kromě tvrzení o vydržení věcného břemene argumentovali i tím, že jim svědčí zákonné věcné břemeno dle § 22 odst. 3 zákona č. 79/1957 Sb., mj. poznamenala, že je nutno rozlišovat jednak vedení přípojky elektrické energie do areálu družstva k tzv. odběrnému místu s pojistkami a měřením spotřeby elektrické energie ve vlastnictví dodavatele elektrické energie a jednak rozvody sítě do jednotlivých objektů, které byly ve vlastnictví družstva. Družstvo bylo vlastníkem staveb a mělo oprávnění stavby zřizovat na pozemcích ať již vlastních nebo užívaných za minulého režimu na základě zákona č. 123/1975 Sb. a předtím i vládního nařízení č. 50/1955 Sb., když původní vedení k jednotlivým objektům vedlo vzduchem přes nástřešníky na jednotlivých objektech, z nichž bylo svedeno do těchto objektů. Dle zákona č. 79/1957 Sb. zařízení pro rozvod elektřiny včetně měřícího zařízení odběrného místa pro tehdejší JZD bylo ve vlastnictví a správě energetického závodu, zatímco následné rozvody po areálu družstva byly ve vlastnictví tohoto družstva. K rozvodům elektrické energie v areálu družstva mezi jednotlivými objekty tedy věcné břemeno nevzniklo, a to ani ze zákona č. 79/1957 Sb., neboť tyto sloužily vlastníku těchto objektů a celého areálu, který nebyl energetickým podnikem ve smyslu § 22 odst. 1 tohoto zákona. Elektrické přípojky pak byly dále definovány zákony č. 222/1994 Sb. a č. 458/2000 Sb., z nichž vyplývá, že elektrickou přípojku vlastní ten, kdo uhradil náklady na její zřízení, přičemž elektrická přípojka začíná odbočením z rozvodného zařízení směrem k odběrateli a jejím vlastníkem je ten, kdo přípojku zřídil, tedy v daném případě žalobci. Dle žalované je elektrická přípojka k domu žalobců ev.č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, novou stavbou odlišnou od předchozího nadzemního vedení. Věcné břemeno nemohlo svědčit původnímu vedení vzduchem, jelikož šlo o rozvod elektřiny v rámci areálu družstva a nemovitosti patřily jednomu vlastníku a současně věcné břemeno nebylo v souvislosti s novou stavbou přípojky zřízeno ani smluvně a nemohlo k přípojce vzniknout ani ze zákona č. 458/2000 Sb., účinného v době její kolaudace. Dle žalované tedy v daném případě nedošlo ke vzniku věcného břemene k nově zřízené přípojce podzemním kabelovým vedením ani smluvně ani ze zákona a nemohlo dojít ani k jeho vydržení, jelikož žalobci si zcela zjevně byli vědomi, že vedou přípojku přes cizí pozemky bez jakéhokoliv smluvního zajištění. Požadavek žalobců na zřízení věcného břemene je přitom nejenom v rozporu se zákonem, ale je i nadbytečný, neboť ustanovení § 1023 občanského zákoníku poskytuje vlastníkům přípojky dostatečnou ochranu, nehledě k tomu, že platný zákon č. 458/2000 Sb. stanoví rozlohu ochranných pásem u elektrických zařízení, což nepochybně je dostatečnou ochranou.

5. Z kupní smlouvy, uzavřené dne , datum, mezi paní , jméno FO, jako prodávající na straně jedné a manželi , tituly před jménem, , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, , tj. žalobci, jako kupujícími na straně druhé, vzal soud za prokázané, že žalobci nabyli koupí do svého společného jmění manželů zemědělské hospodářské budovy (drůbežárnu a přípravnu) na stavební parcele č. , hodnota, , tento pozemek st. parc. č. , hodnota, o výměře 1 467 m2 a pozemek parc. č. 855/2 o výměře 6 470 m2 (ostatní plocha) a dále vedlejší stavby a zařízení tvořící jejich příslušenství, a to konkrétně vodovodní přípojku, odvodnění – rigol, oplocení – 1, oplocení – 2, zpevněné plochy výběhů, vrátka a vodoměrnou šachtu, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, u tehdejšího Katastrálního úřadu v Klatovech, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, . Právními předchůdci žalobců, resp. paní , jméno FO, , ve vlastnictví uvedených nemovitých věcí byli manželé , adresa, a , jméno FO, , kteří uvedené zemědělské hospodářské budovy postavené na stavební parcele č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , včetně vodovodní přípojky, vodoměrné šachty, žumpy a plotu s plotovými vraty, nabyli kupní smlouvou sepsanou dne , datum, formou notářského zápisu, uzavřenou se , právnická osoba, Šumava se sídlem v , adresa, jako prodávajícím. Vlastnické právo ke stavební parcele č. , hodnota, a k pozemkové parcele č. 855/2 v katastrálním území , adresa, poté nabyli manželé , jméno FO, kupní smlouvou sepsanou dne , datum, formou notářského zápisu, uzavřenou s paní , jméno FO, , s panem , jméno FO, a s paní , jméno FO, jako prodávajícími.

6. Z kupní smlouvy, uzavřené dne , datum, mezi panem , tituly před jménem, , jméno FO, jako prodávajícím na straně jedné a paní , Jméno zainteresované osoby 2/0, , tj. žalovanou, jako kupující na straně druhé, vzal soud za prokázané, že žalovaná nabyla koupí do svého výlučného vlastnictví pozemek st. parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 114 m2, jehož součástí je stavba rodinné rekreace ev.č. , hodnota, , a dále specifikované pozemkové parcely, mj. i pozemek parc. č. , Anonymizováno, /16 o výměře 87 m2 (trvalý travní porost) a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1 o výměře 2386 m2 (trvalý travní porost), včetně všech jejich součástí a příslušenství, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Obsahem kupní smlouvy bylo i prohlášení prodávajícího o tom, že kromě smluvního zástavního práva zřízeného ve prospěch banky poskytující straně kupující úvěr k úhradě kupní ceny se na převáděné nemovité věci nevztahují žádná věcná břemena, předkupní práva či jiná omezení a neváznou na nich žádná užívací či jiná práva ve prospěch třetích osob ani žádné jiné právní vady. Právním předchůdcem pana , tituly před jménem, , jméno FO, ve vlastnictví uvedených nemovitých věcí byl pan , jméno FO, , jenž v řízení vypovídal jako svědek, který nabyl kupní smlouvou ze dne , datum, , uzavřenou s panem , jméno FO, , s panem , jméno FO, , s paní , jméno FO, , s paní , jméno FO, , s paní , jméno FO, a s paní , jméno FO, jako prodávajícími, zemědělskou hospodářskou budovu postavenou na stavební parcele č. , hodnota, , včetně tohoto pozemku st. parc. č. , hodnota, a dalších pozemkových parcel v katastrálním území , adresa, . Součástí této kupní smlouvy je i prohlášení prodávajících o tom, že na převáděných nemovitých věcech neváznou žádné právní závady, závazky či dluhy.

7. Ze stavebního povolení zn. Výst. 2390/00-330, vydaného dne , datum, , právnická osoba, , adresa, , odborem výstavby a životního prostředí, vzal soud za prokázané, že příslušný stavební úřad obdržel dne , datum, žádost žalobců o vydání stavebního povolení na stavbu „Stavební úpravy elektropřípojky NN k objektu na ppč.st. 182, , adresa, “ na pozemkových parcelách č. st. , Anonymizováno, , č. st. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, /1, č. , Anonymizováno, /3 a č. , Anonymizováno, /2 v katastrálním území , adresa, , když tímto rozhodnutím bylo žalobcům povoleno provést stavební úpravy obsahující provedení demontáže vzdušné přípojky a provedení přípojky elektrické energie kabelem uloženým v zemní rýze. Stavba byla zřizována pro připojení objektu žalobců na rozvody elektrické energie v obci a měla být dokončena do 12 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí. Účastníkem stavebního řízení byl rovněž svědek , jméno FO, , když soudu byl v této souvislosti k důkazu předložen jeho písemný souhlas ze dne , datum, s vedením kabelové elektrické přípojky pro objekt žalobců umístěný na stavební parcele č. , hodnota, přes stavební parcelu č. , hodnota, a pozemkové parcely č. , hodnota, a č. , Anonymizováno, /2 v jeho tehdejším vlastnictví. Kolaudační rozhodnutí, jímž bylo povoleno užívání stavby, na kterou bylo dne , datum, vydáno stavební povolení, pak bylo stavebním úřadem pod zn. 190/08 vydáno až dne , datum, (právní moci rozhodnutí nabylo dne , datum, ). Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že stavba obsahuje provedení nové zemní kabelové přípojky pro bývalý zemědělský objekt na pozemku st. parc. č. , hodnota, v délce cca 115 m kabelem AYKY 4x35 mm2 ze stávajícího objektu na pozemku st. parc. č. , hodnota, . Pro užívání stavby byla stanovena podmínka zajišťování pravidelné revize technických zařízení. Stavební úřad se v rozhodnutí vypořádal i s námitkami vznesenými , jméno FO, , když mj. zamítl jeho námitku týkající se požadavku na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene vedení kabelové přípojky po jeho nemovitostech. K tomuto stavební úřad v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že stavebník dne , datum, stavebnímu úřadu sdělil, že se smlouvu o věcném břemenu nepodařilo uzavřít, když však pravomocné stavební povolení nepodmiňovalo kolaudaci stavby předložením žádného takového dokladu a stavební úřad při kolaudačním řízení nezkoumá majetkoprávní poměry mezi účastníky řízení k dotčeným nemovitostem, ale pouze soulad provedení stavby s vydaným stavebním povolením a s ověřenou projektovou dokumentací. Současně pak stavební úřad konstatoval, že stavba byla provedena s drobnou odchylkou v umístění trasy kabelové přípojky podle schválené projektové dokumentace. Námitce , jméno FO, týkající se požadavku na geometrické zaměření trasy zemní elektrické přípojky bylo vyhověno stavebníkem předloženým geometrickým plánem č. , hodnota, -1023-2008 ze dne , datum, , vyhotoveným oprávněným zeměměřickým inženýrem , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl jako původní podklad pro vymezení rozsahu služebnosti žalobci předložen i v řízení u zdejšího soudu.

8. Při šetření na místě samém v katastrálním území , adresa, , které se ve věci konalo dne , datum, , bylo ověřeno, že na východní straně objektu žalované ev.č. , hodnota, na stavební parcele č. , hodnota, se nachází elektrická přípojka nízkého napětí (NN) v majetku a správě společnosti , právnická osoba, . (viz vyjádření této společnosti ze dne , datum, ), která končí hlavní domovní pojistkovou skříní (HDS), zakrytou víkem a nacházející se rovněž na tomto objektu, přičemž na objektu je rovněž instalován podpěrný systém z trubek, zajišťující napojení elektrické přípojky na vedení elektrické energie v obci , adresa, (nedaleko je umístěn sloup vysokého napětí). Z HDS na objektu žalované ev.č. , hodnota, je pak vedena přípojka NN již ve vlastnictví žalobců, a to pod omítkou, přičemž kabel elektrické sítě je z objektu následně sveden do země a přes pozemky žalované parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , Anonymizováno, /16 a přes pozemky žalobců je dále veden pod zemským povrchem až do objektu žalobců ev. č. , hodnota, na stavební parcele č. , hodnota, .

9. Podle § 80 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Žalobci svůj nárok na požadované určení, jímž by byla deklarována existence služebnosti vedení jejich elektrické přípojky přes pozemky žalované, s cílem dosáhnout zápisu této služebnosti do vlastnické evidence, tj. do katastru nemovitostí, uplatnili žalobou ze dne , datum, s tvrzením, že věcné břemeno vedení předmětné inženýrské sítě (elektrické přípojky) ve prospěch jejich pozemku st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je objekt ev.č. , hodnota, , přes pozemky ve vlastnictví žalované, vydrželi, neboť přípojku převzali od předchozích vlastníků při koupi pozemků v roce 1999 s tím, že jim náleží právo tuto přípojku užívat a provozovat a v dobré víře tedy přípojku, kterou pouze v roce 2000 na své náklady stavebně upravili, doposud provozují. K tvrzenému vydržení tak mělo uplynutím stanovené 10-leté vydržecí doby dojít již před , datum, , tzn. v době platnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do , datum, (dále jen obč. zák.), když dle § 151o odst. 1 obč. zák. právo odpovídající věcnému břemenu bylo možné nabýt také výkonem práva (vydržením). Dle § 130 odst. 1 obč. zák. přitom platilo, že byl-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, byl držitelem oprávněným. Oprávněný držitel se pak stal vlastníkem věci (práva), měl-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, šlo-li o movitost, a po dobu deseti let, šlo-li o nemovitost (§ 134 odst. 1 obč. zák.). Tato ustanovení mají, pokud jde o právní poměry založené po , datum, , své ekvivalenty v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinném od , datum, (dále jen o. z.). Dle § 1260 odst. 1 o. z. se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Dle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Dle § 992 odst. 1 o. z. je přitom poctivým ten držitel, který má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Dle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

11. Zákonnými znaky oprávněné držby, která v režimu o. z. pojmově asimilovala do poctivé držby, jakožto základní podmínky pro případné vydržení, jsou jednak nakládání s věcí (právem) jako s vlastní a jednak držitelova dobrá víra, že mu věc či právo patří. Oprávněným či poctivým se může držitel stát pouze tehdy, je-li se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo (v daném případě právo odpovídající služebnosti vedení elektrické přípojky jakožto inženýrské sítě) patří. Dobrou víru je přitom nutné s ohledem na to, že tuto jako vnitřní psychický stav nelze přímo dokazovat, hodnotit nikoliv pouze z hlediska osobního přesvědčení držitele, ale se zřetelem ke všem objektivním okolnostem, z nichž lze na důvodné přesvědčení držitele usuzovat. Dle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i Ústavního soudu k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemenu tedy nepostačí subjektivní přesvědčení držitele o tom, že mu právo náleží, ale je třeba, aby byl objektivně v dobré víře, že mu právo svědčí. , adresa, víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec byl myslitelný vznik věcného práva, tedy i k právnímu důvodu (titulu), jenž by mohl mít za následek konstituování práva, když podstatou oprávněné či poctivé držby je skutečnost, že držitel vykonává obsah určitého práva (v posuzované věci práva odpovídajícího věcnému břemenu) v mylném přesvědčení, že je subjektem tohoto práva. Oprávněný držitel práva odpovídajícího věcnému břemenu musí být přesvědčen, že jemu, případně jeho právním předchůdcům, toto právo platně vzniklo, tedy že mu náleží právo, které vzniká na základě písemné smlouvy, k níž je třeba rozhodnutí příslušného orgánu (dříve registrace státním notářstvím), a které je časově neomezené a přechází na nového nabyvatele s přechodem či převodem vlastnictví nemovité věci, k níž se toto právo váže. Je přitom třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu právo patří.

12. V tomto ohledu bylo v řízení prokázáno, že na základě relevantních listinných důkazů žalobci nemohli důvodně nabýt subjektivního přesvědčení o tom, že by jim mohlo příp. svědčit věcné břemeno vedení elektrické přípojky přes sousední pozemky, jelikož existence takového věcného břemene nebyla deklarována či ani jen zmíněna v jejich nabývacím titulu, tj. v kupní smlouvě ze dne , datum, , a rovněž nevyplývala ze žádné jiné předložené listiny, ačkoliv jinak tato kupní smlouva konkrétně jako předmět převodu vlastnictví uváděla např. i vodovodní přípojku. Podobně tomu bylo i u manželů , jméno FO, , od nichž pak patrně nemovité věci před jejich prodejem žalobcům nabyla paní , jméno FO, , kteří původní zemědělské hospodářské objekty zakoupili v roce 1993 od tehdejšího zemědělského družstva. Žalobci si naopak byli pravděpodobně již od samotného počátku, nejpozději však od následujícího roku 2000, kdy požádali o vydání stavebního povolení na provedení demontáže původní vzdušné přípojky elektrické energie a její nahrazení zemním vedením, vědomi toho, že jim žádné věcné břemeno vedení elektrické přípojky přes cizí pozemky nesvědčí a že tedy fakticky žádné, byť i jen domnělé, právo odpovídající věcnému břemenu nevykonávají, neboť z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že před podáním žádosti o vydání stavebního povolení se s ním měl 2. žalobce kromě vybudování nové zemní přípojky dohodnout i na následném zřízení věcného břemene. Žalobci tedy byli srozuměni s tím, že jim věcné břemeno bude teprve smluvně konstituováno (nikoliv že bude deklarována existence věcného břemene stávajícího), a to po kolaudaci stavby nové zemní kabelové přípojky vedoucí do jejich objektu na stavební parcele č. , hodnota, , k čemuž však nakonec nedošlo, přestože na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene vedení nové kabelové přípojky přes pozemky v jeho tehdejším vlastnictví svědek , jméno FO, trval, jak vyplynulo i z předloženého kolaudačního rozhodnutí ze dne , datum, . Dle názoru soudu navíc výměna původního vzdušného vedení elektrické přípojky za nové vedení kabelem, vyžadující provedení zemních prací, kdy trasa nového vedení ani zcela nekoresponduje s trasou původního vedení, nepředstavuje pouhou stavební úpravu stávající elektropřípojky, nýbrž se jedná o vedení zcela nové (původní elektrické vedení bylo odstraněno), zřízené namísto vedení starého.

13. Z provedených důkazů tak soud dospěl k závěru, že žalobci (a ani jejich právní předchůdci) objektivně nemohli být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že by jim svědčilo právo odpovídající věcnému břemenu (služebnosti) vedení jejich elektrické přípojky přes pozemky ve stávajícím vlastnictví žalované. Při neexistenci jakéhokoliv právního důvodu (titulu), který by mohl mít za následek vznik tvrzeného práva a při současné absenci okolností, z nichž by bylo možné důvodně usuzovat na omluvitelnost případného omylu držitele, nemůže být držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu tvrzené právo náleží, a tedy je nemůže ani vydržet. Absence dobré víry jakožto základního předpokladu existence poctivé držby současně v daném případě vylučuje i možnost případného mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.).

14. Pokud žalobci dále dovozovali, že jim svědčí zákonné věcné břemeno dle § 22 odst. 3 zákona č. 79/1957 Sb. (elektrisační zákon), ani s tímto jejich názorem se soud neztotožnil. Dle § 22 odst. 1 tohoto zákona, účinného od , datum, , který byl s účinností od , datum, zrušen zákonem č. 222/1994 Sb. (dle § 45 odst. 3 tohoto zákona oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstala nedotčena), příslušelo výhradně energetickým podnikům mj. právo stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolení stavby elektrická vedení, zejména zřizovat na nemovitostech podpěrné body, přetínat nemovitosti vodiči a umisťovat v nich vedení, přičemž tato oprávnění dle § 22 odst. 3 zákona č. 79/1957 Sb. vznikala povolením ke stavbě vedení a zanikala zrušením vedení. Povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v odstavci 1 vázla na dotčené nemovitosti dle § 22 odst. 5 tohoto zákona jako věcné břemeno, které se nezapisovalo do pozemkových knih (§ 26 odst. 1 zákona č. 79/1957 Sb.). Toto omezení, které vzniklo ze zákona a nešlo tedy o omezení soukromoprávní, zatížilo danou nemovitost z důvodu veřejného zájmu na rozvodu elektřiny, jak je blíže rozvedeno v úvodním ustanovení § 1 citovaného zákona. Zvláštní zákonné věcné břemeno elektrického vedení, zřízené podle zákona č. 79/1957 Sb. a ponechané v platnosti i dalšími předpisy upravujícími problematiku energetických rozvodů, tj. zákonem č. 89/1987 Sb., zákonem č. 222/1994 Sb. a dosud platným zákonem č. 458/2000 Sb., tak bylo koncipováno výlučně ve prospěch energetického podniku (a to primárně za účelem provozování elektrického vedení vysokého napětí), jímž však v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 79/1957 Sb. nebylo ani tehdejší zemědělské družstvo jakožto vlastník původních zemědělských hospodářských budov, ani soukromé fyzické osoby jako vlastníci dotčených pozemků v areálu družstva. V daném případě tudíž nelze dospět k právnímu závěru, že by na žalobce v souvislosti s nabytím jejich nemovitých věcí v katastrálním území , adresa, přešlo současně i oprávnění k výkonu zákonného věcného břemene dle zákona č. 79/1957 Sb., které by omezovalo vlastníka předmětných pozemků v nynějším vlastnictví žalované.

15. Žalobci jsou v souladu s platnou právní úpravou vlastníky elektrické přípojky nízkého napětí, která vede z objektu žalované přes pozemky ve vlastnictví účastníků řízení do objektu žalobců, k čemuž není žádného věcného břemene či služebnosti zapotřebí, přičemž každý, tzn. nejen žalovaná, ale např. i správní či policejní orgány, je povinen toto vlastnické právo žalobců respektovat a akceptovat. Ani skutečnost, že se tak dle tvrzení žalobců vždy neděje, přitom nemůže bez dalšího odůvodňovat vznik potřeby zápisu služebnosti do katastru nemovitostí. Pokud žalobci v této souvislosti namítali, že jim žalovaná znemožňuje přístup k jejich přípojce a neumožňuje jim tedy její kontrolu a údržbu, lze poukázat na obsah předloženého dopisu odboru výstavby a územního plánování , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , adresovaného žalobcům, z něhož vyplývá, že v případě, že dojde k situaci, kdy bude třeba opravit nebo vyměnit kabel přípojky NN žalobců, je nutná přítomnost oprávněné osoby, která bude danou situaci řešit a té musí být umožněn přístup na pozemek žalované, nikoliv žalobcům. Žalobci přitom již od roku 2008 mohli mít existenci věcného břemene vedení své elektrické přípojky přes sousední služebné pozemky v tehdejším vlastnictví svědka , jméno FO, zanesenu v katastru nemovitostí a nemuseli se nyní prakticky téhož domáhat v soudním řízení vůči žalované, avšak sami takovou možnost tehdy odmítli a přislíbenou smlouvu o zřízení věcného břemene se svědkem , jméno FO, nakonec, i přes jeho prezentovaný nesouhlas s tímto jejich počínáním, neuzavřeli.

16. Z výše uvedených důvodů tedy soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto byla zamítnuta.

17. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měla ve věci plný úspěch žalovaná, soud jí proto přiznal vůči společně a nerozdílně zavázaným žalobcům náhradu nákladů řízení v celkové částce , částka, . Tyto náklady sestávají z celkem , hodnota, úkonů právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši , částka, (12 x , částka, ), z 12 režijních paušálů po , částka, dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky (tj. celkem , částka, ) a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši , částka, , tj. , částka, , neboť právní zástupce žalované je registrovaným plátcem uvedené daně. Pro zaplacení celkové částky nákladů řízení, kterou jsou žalobci dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinni zaplatit advokátu žalované, byla dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.