8 C 329/2020
č. j. 8 C 329/2020-61
V PLATNOSTIOkresní soud v Klatovech vyhověl žalobkyni v nároku na zaplacení částky vyplývající z povoleného přečerpání běžného účtu, které bylo poskytnuto na základě písemné smlouvy. Soud uznal, že žalovaný nesplnil povinnost zajistit na účtu prostředky pro automatickou úhradu úroků a poplatků, což žalobkyni umožnilo prohlásit celý dluh za splatný. Rozsudek uložil žalovanému zaplatit jistinu, kapitalizované úroky, úrok z prodlení ve výši 18,90 % ročně a zákonný úrok z prodlení, přičemž výše úroků byla určena podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, včetně DPH, na základě § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši odpovídající tarifnímu rozsahu.
Plný text
Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částka do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo.
1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně, která pro žalovaného zřídila a vedla běžný účet, tím, že dne datum byla mezi účastníky uzavřena smlouva o přečerpání, na základě níž žalobkyně umožnila žalovanému přečerpat jeho běžný účet do výše dílčího úvěrového limitu ve výši částka, když úroková sazba z vyčerpaného a nesplaceného úvěru byla sjednána původně ve výši 13,90 % ročně a následně od datum činila 18,90 % ročně. Žalovaný byl povinen zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a event. naběhlých úroků z prodlení. Své povinnosti ze smlouvy však žalovaný neplnil řádně a včas, naposledy se ocitl v prodlení ke dni datum. Žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a prohlásila veškeré závazky žalovaného ze smlouvy za okamžitě splatné ke dni datum. Žalovaný tak dluží žalobkyni ke dni zahájení řízení jistinu ve výši částka, kapitalizovaný běžný úrok ve výši částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, běžný úrok z vyčerpané a nesplacené jistiny ve výši 18,90 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z téže částky jistiny od datum do zaplacení. Výše uvedené dlužné částky žalovaný ani zčásti nezaplatil, byť o jejich úhradu byl před podáním žaloby žalobkyní upomínán.
2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Podle § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
4. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obch. zák.), smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.
5. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Z předložených smluv, a to konkrétně ze Smlouvy o běžném účtu, uzavřené dne datum, ze Smlouvy o IPB osobním kontu, uzavřené dne datum, ze Smlouvy o ČSOB osobním kontu Plus, uzavřené dne datum, ze Smlouvy o ČSOB aktivním kontu, uzavřené dne datum a ze Smlouvy o ČSOB Plus kontu, uzavřené dne datum, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky docházelo v průběhu doby k platnému uzavírání smluv o běžném a platebním účtu v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením (potažmo v souladu s ustanovením § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014), když předmětem smluv bylo zřízení a vedení tohoto účtu bankou pro žalovaného číslo. Z předložené žádosti o poskytnutí povoleného přečerpání osobního účtu, podané žalovaným dne datum a akceptované žalobkyní v podobě uzavření Smlouvy o povoleném přečerpání k běžnému účtu ze dne datum, vzal soud dále za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky formou povoleného přečerpání na jeho účtu číslo do výše úvěrového limitu částka Součástí smlouvy byly Podmínky pro povolené přečerpání běžného účtu ze dne datum. Čerpání povoleného přečerpání se v souladu s uvedenou úvěrovou smlouvou uskutečňovalo automaticky při převodu peněžních prostředků z účtu převyšujícím zůstatek na účtu. Takto čerpané prostředky byly úročeny úrokovou sazbou ve sjednané původní výši 13,90 % ročně. Žalovaný byl povinen zajistit na svém účtu, k němuž bylo povolené přečerpání poskytnuto, k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků a poplatků včetně naběhlých úroků z prodlení. Ke dni konečné splatnosti úvěru pak byl žalovaný povinen uhradit aktuálně čerpanou částku úvěru včetně příslušenství. Pro případ, že by žalovaný byl v prodlení se splacením jakékoli peněžité částky vůči žalobkyni, pak bylo v obchodních podmínkách ujednáno, že žalobkyně je oprávněna kdykoli poté prohlásit, že veškeré pohledávky z poskytnutého povoleného přečerpání jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení (oznámení).
7. Předloženými dopisy žalobkyně, adresovanými žalovanému, bylo v řízení prokázáno, že žalovaný řádně své povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu se žalobkyní neplnil, když nezajistil, aby na jeho výše uvedeném účtu byl zajištěn dostatek peněžních prostředků na to, aby mohla proběhnout řádná splátka povoleného přečerpání. Poslední výzva žalobkyně k zaplacení dluhu byla datována datum, další výzva k plnění smluvních povinností byla datována datum. Následným dopisem ze dne datum, jenž byl soudu rovněž k důkazu předložen, pak žalobkyně s ohledem na to, že žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval a i nadále byl v prodlení s hrazením splátek, oznámila žalovanému, že využila svého smluvního oprávnění a ke dni datum prohlásila předmětný úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, sestávající ze splátek v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků. Způsob úhrady jednotlivých částek žalovaným a výši jeho dluhu žalobkyně v řízení doložila platební historií. Ke dni podání žalobního návrhu pak žalovaný dlužil žalobkyni celkovou částku částka, sestávající z jistiny ve výši částka, z kapitalizovaného úroku ve výši částka za období od datum do datum a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka za období od datum do datum.
8. Na základě provedeného důkazního řízení tedy soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k platnému vzniku závazkového (smluvního) právního vztahu, v jehož rámci žalobkyně umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky formou povoleného přečerpání účtu, tj. formou tzv. kontokorentu, který žalobkyně poskytla žalovanému na základě písemné smlouvy ze dne datum. Úvěrový limit činil částku částka. Žalovanému tak bylo žalobkyní umožněno čerpat ze svého běžného účtu finanční prostředky, avšak žalovaný již řádně neplnil svoji povinnost zajistit na svém účtu, k němuž byl tzv. kontokorent poskytnut, dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek poplatků a úroků včetně naběhlých úroků z prodlení. Žalobkyni tak vzniklo smluvní oprávnění celý dluh žalovaného prohlásit za splatný ke dni datum, v důsledku čehož žalobkyni vzniklo právo na úhradu žalobou požadovaných částek.
9. Z výše popsaných důvodů proto soud shledal uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení celkové žalované částky plně důvodným, a proto bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno, když soud uložil žalovanému vedle povinnosti k zaplacení výše specifikovaných částek dlužné jistiny a kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení i povinnost k úhradě sjednaného úroku z úvěru v aktuální výši 18,90 % ročně z dlužné jistiny částka za období od podání žaloby, tj. od datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z této částky jistiny za totožné období. Samotná výše zákonného úroku z prodlení se přitom odvíjí z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., účinného od 1. 1. 2014. Pro zaplacení celkové přiznané částky byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce částka, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce částka (3 x částka), 3 režijních paušálů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši částka, tj. částka, neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Soud přitom přistoupil k užití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. z toho důvodu, že žaloba byla podána po datum, jedná se o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá např. ze spisů zdejšího soudu, vedených pod spisovými značkami EPR číslo, EPR číslo apod., a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částka. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení podáním ke zdejšímu soudu. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.