8 C 350/2025

Plný text

Okresní soud v jméno FO rozhodl samosoudcem tituly před jménem jméno FO ve věci zástavní věřitelky: Jméno zástavní věřitelky , narozená Datum narození zástavní věřitelky bytem Adresa zástavní věřitelky zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti zástavnímu dlužníku: Jméno zástavního dlužníka , narozený Datum narození zástavního dlužníka bytem Adresa zástavního dlužníka o nařízení soudního prodeje zástavy Soud nařizuje k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky ve výši 8 870 137 Kč se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 8 870 137 Kč od , datum, do zaplacení a dále ve výši 950 000 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 950 000 Kč od , datum, do zaplacení a dále k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky na náhradu nutných nákladů vynaložených při výkonu zástavního práva prodej zástavy, a to pozemku parc. č. 2580/1 (ostatní plocha) o výměře 3031 m², pozemku parc. č. 2580/3 (ostatní plocha) o výměře 2004 m², pozemku parc. č. 2580/10 (ostatní plocha) o výměře 339 m², pozemku parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 151 m², jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. (jiná stavba), stojící na pozemku parc. č. , hodnota, , a pozemku parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 26 m², jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. (jiná stavba), stojící na pozemku parc. č. , hodnota, , to vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, . Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, se zástavní věřitelka domáhala nařízení soudního prodeje nemovité zástavy ve výlučném vlastnictví zástavního dlužníka, specifikované ve výroku tohoto usnesení, a to k uspokojení své shora uvedené pohledávky. V návrhu zástavní věřitelka uvedla, že účastníci řízení uzavřeli dne , datum, smlouvu o smlouvě budoucí o převodu vlastnického práva k nemovitým věcem, jejímž předmětem byla zejména budoucí koupě jednotky č. 131/18, vymezené v pozemku parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba budovy č. p. 131 (objekt k bydlení) v obci a katastrálním území , adresa, , a to za kupní cenu ve výši 8 870 137 Kč, když předmětem převodu měl být i ideální podíl o velikosti 1/22 na pozemku parc. č. 2580/8 v katastrálním území , adresa, , s nímž mělo být spojeno právo užívat parkovací stání. Bezhotovostní platbou ze dne , datum, zaslala zástavní věřitelka zástavnímu dlužníku celou kupní cenu. V návaznosti na čl. 2 odst. 2 budoucí smlouvy mělo do , datum, mj. dojít k vydání nového kolaudačního souhlasu, příp. rozhodnutí, k budově č. p. 131 a ke vkladu prohlášení vlastníka o rozdělení práva ke stavebnímu pozemku, jehož součástí je tato budova, na vlastnické právo k dokončeným jednotkám vč. nově vybudovaných bytů podle čl. 1 odst. 3 budoucí smlouvy a s nimi souvisejících spoluvlastnických podílů, do katastru nemovitostí, resp. změny z rozestavěných jednotek na jednotky dokončené zápisem katastrálního úřadu na základě oznámení budoucího prodávajícího s doložením kolaudace. K ničemu uvedenému však nedošlo. Podáním ze dne , datum, dle čl. 8 odst. 1 budoucí smlouvy zástavní věřitelka pro prodlení s uzavřením kupní smlouvy delší než 30 dnů po sjednané lhůtě (z důvodů na straně zástavního dlužníka došlo k prodlení s uzavřením kupní smlouvy delšímu než 30 kalendářních dnů ode dne uplynutí lhůty dle čl. 2.2. budoucí smlouvy) od budoucí smlouvy (jako celku) odstoupila. Ve smyslu čl. 4 odst. 10, resp. čl. 8 odst. 3, budoucí smlouvy tak vznikl zástavní věřitelce vůči zástavnímu dlužníku nárok na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 8 870 137 Kč, odpovídající zaplacené kupní ceně, splatný do 40 dnů ode dne , datum, , tj. do , datum, . Svůj dluh vůči zástavní věřitelce zástavní dlužník dvakrát uznal, a to nejdříve v uznání dluhu ze dne , datum, a dále v čl. 2.1. smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, , jíž došlo dále k zajištění pohledávky ve výši 8 870 137 Kč, a dále příslušenství vzniklého ze závazku vrátit zajišťovanou pohledávku, zejména sjednaných úroků z prodlení s vrácením zajišťované pohledávky a nákladů, a to až do výše 2 000 000 Kč, k zajištění pohledávky na úhradu náhrady ve výši 950 000 Kč, kterou si účastníci dohodli v čl. 2.1. zástavní smlouvy s ohledem na ztrátu hodnoty kupní ceny jako ušlý zisk zástavní věřitelky, když tato částka jako paušální náhrada měla být zástavním dlužníkem uhrazena nejpozději do , datum, , a k zajištění existujících i podmíněných pohledávek dle zástavní smlouvy za zástavní dlužníkem, a to až do celkové výše 500 000 Kč. Zástavní právo bylo zřízeno k pozemkům parc. č. 2580/1 (ostatní plocha), parc. č. 2580/3 (ostatní plocha), parc. č. 2580/10 (ostatní plocha), parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) – součástí je stavba bez č. p./č. e., a parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) – součástí je stavba bez č. p./č. e., to vše v obci a katastrálním území , adresa, . V zástavní smlouvě se účastníci dohodli, že zástavní dlužník vrátí dluh, tj. částku ve výši 8 870 137 Kč, zástavní věřitelce do , datum, , a to bezhotovostním převodem, k čemuž ani zčásti dosud nedošlo. Ve stejné lhůtě měl zástavní dlužník uhradit i náhradu ve výši 950 000 Kč, k čemuž rovněž nedošlo. Zástavní dlužník tak neuhradil ničeho a zástavní věřitelce tedy dluží na jistině dluhu částku 8 870 137 Kč, dále náhradu ve výši 950 000 Kč, dále smluvní úrok z prodlení z jistiny dluhu dle čl. 2.1. zástavní smlouvy, kdy byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,1 % z nesplaceného dluhu denně, za období od , datum, do zaplacení (k datu , datum, tento úrok činil částku ve výši 2 953 755,62 Kč) a zákonný úrok z prodlení z náhrady za období od , datum, do zaplacení (k datu , datum, tento úrok činil částku ve výši 110 504,92 Kč). Dle čl. 3.1. zástavní smlouvy zajišťuje zástavní právo i pohledávky na náhradu nutných nákladů vynaložených při výkonu zástavního práva dle zástavní smlouvy, a to až do celkové výše 500 000 Kč. Dne , datum, bylo zástavnímu dlužníku zasláno oznámení o výkonu zástavního práva. Zástavní dlužník oznámení obdržel a reagoval na ně. Dokonce došlo i k setkání stran, avšak žádná ze zajištěných pohledávek nebyla uhrazena. Zástavní věřitelce tak nezbylo než se domáhat uspokojení své zajištěné pohledávky na úhradu uvedených dlužných částek formou soudního prodeje předmětné zástavy.Zástavní dlužník se k návrhu na zahájení řízení, vyjma obecného sdělení, že uplatněný nárok neuznává, nijak blíže nevyjádřil, byť mu k jeho opakovaným žádostem z důvodu jeho stávajícího komplikovaného zdravotního stavu byla soudem poskytnuta více než dostatečná lhůta pro případné sdělení rozhodných skutečností a označení příslušných důkazů k prokázání těchto tvrzení. Soudu tak není známo, která konkrétní tvrzení zástavní věřitelky zástavní dlužník vlastně sporuje, když na svoji obranu za celou dobu poté, kdy mu byl doručen návrh na zahájení řízení, relevantním způsobem neprezentoval vůbec žádnou argumentaci.Zástavní dlužník se nedostavil ani k jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , přičemž soudu pouze zaslal žádost o odročení jednání ze zdravotních důvodů, přestože byl před tímto jednáním písemně vyrozuměn o tom, že jeho případná žádost o odročení nařízeného jednání ze zdravotních důvodů nebude považována za důvodnou, když zástavní dlužník byl současně poučen o tom, že má možnost si s dostatečným časovým předstihem (předvolání k jednání společně s uvedeným přípisem mu bylo do jeho datové schránky doručeno již dne , datum, ) zajistit své zastoupení na jednání u zdejšího soudu pro případ, že by mu jeho aktuální zdravotní stav neumožňoval se osobně tohoto jednání účastnit. Soud přitom byl nucen jednání nařídit z důvodu, že pouze právě zástavní dlužník (nikoliv tedy zástavní věřitelka) nesouhlasil s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Za těchto okolností tedy soud nepovažoval žádost zástavního dlužníka o odročení jednání za důvodnou. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) proto byla věc dne , datum, projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti zástavního dlužníka, když soud vycházel z obsahu spisu a z předložených listinných důkazů.Ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, , uzavřené mezi , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , Datum narození zástavní věřitelky, , jako zástavní věřitelkou, tj. osobou, které vznikla pohledávka, o jejíž zajištění jde, na straně jedné a , Jméno zástavního dlužníka, , nar. , Datum narození zástavního dlužníka, , vzal soud za prokázané, že právním důvodem uzavření této zástavní smlouvy bylo zajištění pohledávek zástavní věřitelky , tituly před jménem, , jméno FO, za dlužníkem a zástavcem , Jméno zástavního dlužníka, , vzniklých po odstoupení zástavní věřitelky od smlouvy o smlouvě budoucí o převodu vlastnického práva k nemovitostem, uzavřené mezi těmito smluvními stranami dne , datum, , když touto smlouvou bylo zřízeno zástavní právo k nemovitým věcem ve výlučném vlastnictví zástavce , Jméno zástavního dlužníka, , které jsou specifikovány ve výroku tohoto usnesení. Účastníci v zástavní smlouvě deklarovali, že v důsledku odstoupení zástavní věřitelky od uvedené smlouvy o smlouvě budoucí vznikl zástavní věřitelce vůči zástavnímu dlužníku nárok na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 8 870 137 Kč, s tím, že uzavřením zástavní smlouvy zástavní dlužník svůj dluh v této výši vůči zástavní věřitelce co do důvodu i výše uznal. Smluvní strany se současně v zástavní smlouvě dohodly na tom, že zástavce (zástavní dlužník) vrátí pohledávku zástavní věřitelky v uvedené výši do , datum, . Pro případ prodlení s vrácením této částky byl smlouvou sjednán vznik nároku zástavní věřitelky vůči zástavnímu dlužníku na zaplacení sjednaného úroku z prodlení ve výši 0,1 % z nevrácené části pohledávky ve výši 8 870 137 Kč denně. Dále pak bylo sjednáno, že zástavce uhradí zástavní věřitelce jako paušální náhradu (zejména s ohledem na ztrátu hodnoty zástavní věřitelkou zaplacené kupní ceny a i jako ušlý zisk zástavní věřitelky) částku ve výši 950 000 Kč, a to rovněž nejpozději do , datum, . Účelem zástavní smlouvy dle jejího čl. 2.2. bylo zřízení zástavního práva k zajištění pohledávek vzniklých zástavní věřitelce vůči zástavci na zaplacení částky 8 870 137 Kč, dále příslušenství vzniklého ze závazku vrátit tuto částku, zejména sjednaných úroků z prodlení z této částky a nákladů spojených s uplatněním této pohledávky, a to až do výše 2 000 000 Kč, a dále náhrady, když v čl. 3.1. zástavní smlouvy bylo výslovně ujednáno, že zástavce na základě zástavní smlouvy zřizuje ve prospěch zástavní věřitelky k zajištění svých předmětných dluhů a dále k zajištění případných podmíněných pohledávek na smluvní pokuty sjednané v bodu č. , hodnota, . zástavní smlouvy a podmíněných pohledávek na náhradu nutných nákladů vynaložených při výkonu zástavního práva dle této smlouvy, a to až do celkové výše 500 000 Kč, zástavní právo k předmětným nemovitým věcem.Výlučné vlastnické právo zástavního dlužníka k těmto předmětným nemovitým věcem, tj. k pozemkovým parcelám (ostatní plochy) č. 2580/1, č. 2580/3 a č. 2580/10 a dále k pozemkovým parcelám č. , hodnota, a č. , hodnota, (zastavěné plochy a nádvoří), jejichž součástí jsou stavby (jiné stavby) bez č. p./č. e., bylo v řízení prokázáno předloženým výpisem z katastru nemovitostí, vedeným Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , list vlastnictví č. , hodnota, . Z tohoto výpisu rovněž vyplývá existence smluvního zástavního práva zřízeného ve prospěch zástavní věřitelky k zajištění její pohledávky ve výši 8 870 137 Kč a příslušenství vzniklého ze závazku vrátit zajišťovanou pohledávku, zejména sjednaných úroků z prodlení s vrácením zajišťované pohledávky a nákladů, a to až do výše 2 000 000 Kč, k zajištění pohledávky na úhradu náhrady ve výši 950 000 Kč, a to nejpozději do , datum, , a k zajištění existujících i podmíněných pohledávek dle zástavní smlouvy ze dne , datum, , a to až do celkové výše 500 000 Kč. Právní účinky zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí vznikly dnem , datum, , samotný zápis práva v katastru nemovitostí byl proveden dne , datum, . Ve výpisu z katastru nemovitostí je pak rovněž obsažen i zápis o tom, že zástavní dlužník byl zástavní věřitelkou vyrozuměn o zahájení výkonu zástavního práva dle občanského zákoníku, jak bylo v řízení prokázáno i tímto předloženým oznámením ze dne , datum, , odeslaným následujícího dne do datové schránky zástavního dlužníka. Svůj dluh vůči zástavní věřitelce přitom zástavní dlužník uznal co do důvodu a výše i svým písemným podáním ze dne , datum, , které bylo soudu také k důkazu předloženo, v němž se zavázal zajistit svůj dluh zřízením zástavního práva nejpozději do dne , datum, , jak k tomu skutečně následně i došlo.Podle § 358 odst. 1 věta první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.Z ustálené judikatury týkající se soudního prodeje zástavy (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo , Anonymizováno, /2005 ze dne , datum, nebo usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo , Anonymizováno, /2016 ze dne , datum, ) vyplývá, že v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou, jak vyplývá z citovaného ustanovení § 358 odst. 1 věty první z. ř. s., v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují, když pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Jsou-li okolnosti uvedené ve výše citovaném ustanovení řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral, a i kdyby o nich požadoval dokazování. To, že v řízení o soudním prodeji zástavy soud zkoumá jen skutečnosti uvedené v citovaném zákonném ustanovení, a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí. Ze zákonného požadavku, aby zajištěnou pohledávku doložil zástavní věřitel, vyplývá, že v řízení o soudním prodeji zástavy může být doloženo jen to, že zástavnímu věřiteli vznikla pohledávka, a že je zajištěna zástavou, jejíž prodej navrhuje, jakož i závěr, že zástavní dlužník může v tomto řízení důvodně zpochybňovat jen to, zda tyto skutečnosti byly zástavním věřitelem opravdu doloženy. Zástavní věřitel přitom vyhoví uvedenému zákonnému požadavku, jde-li o zástavní právo zřízené na základě smlouvy, tím, že doloží takovou zástavní smlouvu, jakož i okolnost, že došlo ke vkladu práva do katastru nemovitostí, provedeného na základě rozhodnutí příslušného katastrálního pracoviště. Je-li na základě takto doložených skutečností alespoň pravděpodobné, že zástavní právo k zástavě vzniklo, je odůvodněn rovněž závěr, že zástavní věřitel uvedenému požadavku zákona dostál.Tak tomu je i v posuzované věci, když v této fázi je naprosto postačující pro vyhovění návrhu zástavního věřitele dovození závěru o tom, že rozhodné skutečnosti, tj. existence pohledávky zajištěné zástavním právem k zástavě a identifikace osoby zástavního dlužníka, byly v řízení minimálně osvědčeny (zdejší soud má za to, že v daném případě byly na základě předložených listin dokonce jednoznačně prokázány), když případná jiná (další) tvrzení, která ostatně zástavní dlužník na svoji procesní obranu v řízení ani neprezentoval, se za situace, že byly alespoň osvědčeny skutečnosti uvedené v citovaném ustanovení § 358 odst. 1 věta první z. ř. s., v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy neprokazují a ve vztahu k meritu projednávané věci postrádají potřebnou právní relevanci.S ohledem na skutečnost, že tedy v posuzovaném případě byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy, soud nevyhověl zjevně nedůvodnému návrhu zástavního dlužníka na odročení jednání a naopak při jednání ve věci samé vyhověl podanému návrhu zástavní věřitelky a nařídil prodej nemovité zástavy ve výlučném vlastnictví zástavního dlužníka, která byla poskytnuta k zajištění pohledávky zástavní věřitelky.Ačkoliv usnesením o nařízení soudního prodeje zástavy se řízení končí, v tomto případě soud o náhradě nákladů řízení nerozhoduje, byť by tak obecně učinit měl dle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 1 odst. 3 z. ř. s. Tato výjimka vyplynula z nálezové judikatury Ústavního soudu, která je podle článku 89 odst. 2 Ústavy závazná. Ústavní soud opakovaně (např. nálezem sp. zn. III. ÚS 68/16) dospěl k závěru, že je porušením práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu.Podle § 358 odst. 3 z. ř. s. dle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavní věřitelky nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.