8 C 65/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu titul Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Ohledně částky [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se řízení zastavuje.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo].</b> Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že zjistila, že osobní automobil [registrační značka] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, když však žalovaný jako jeho vlastník či provozovatel neměl v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 123 dnů, k němu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný tak porušil svoji zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný tedy dluží žalobkyni celkovou částku ve výši [částka], sestávající ze základu příspěvku ve výši [částka] a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. Podaným návrhem se žalobkyně dále domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Podání tohoto návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že zjistila, že osobní automobil [registrační značka] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, když však žalovaný jako jeho vlastník či provozovatel neměl v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 116 dnů, k němu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný tedy opět porušil svoji zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalovaný tak ke dni podání žaloby dlužil žalobkyni v tomto případě celkovou částku ve výši [částka], sestávající ze základu příspěvku ve výši [částka] a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. Ještě před jednáním ve věci samé vzala žalobkyně svým podáním ze dne [datum] podanou žalobu zčásti zpět, a to co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, neboť teprve tohoto dne obdržela od žalovaného kopii kupní smlouvy s datem [datum], na základě níž žalovaný ještě před začátkem období, v němž nebylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, tento automobil prodal. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil, svoji nepřítomnost však včas písemně omluvil, přičemž odročení jednání nežádal. Žalobou uplatněný nárok žalovaný nijak nezpochybnil. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 až 5 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst.

2. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Ze soudem vyžádaného sdělení Městského úřadu v Sušici, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne [datum], vzal soud za prokázané, že žalovaný byl v příslušném období od [datum] do [datum], vlastníkem/provozovatelem výše specifikovaného motorového vozidla [registrační značka]. Předloženým dopisem ze dne [datum] žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaného jakožto vlastníka či provozovatele, tj. osobu povinnou k zaplacení příspěvku, vyzývala k dobrovolné úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ČKP v celkové výši [částka], a to nejpozději do 60 dnů od doručení tohoto dopisu. Žalovaný na tuto výzvu nijak nezareagoval, a proto žalobkyně zaslala žalovanému postupně dvě upomínky o úhradu uvedené dlužné částky ze dne [datum] a ze dne [datum]. K zaplacení ze strany žalovaného však nedošlo, a to byť i jen zčásti, ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum], která byla soudu rovněž k důkazu žalobkyní předložena, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak, neboť ani samotný žalovaný uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky žádným způsobem nesporoval. Provedenými důkazy tedy bylo v řízení prokázáno, že žalovaný za výše specifikované období nesplnil svoji právní povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkové částce [částka] (123 dnů x [částka] v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.), ačkoliv k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzýván. Žalobkyni tak v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením vzniklo rovněž i právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše činí dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. částku [částka]. Soud tedy výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost k úhradě celkové částky ve výši [částka] ([částka] + [částka]), a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, když do prodlení se žalovaný dostal v návaznosti na uplynutí lhůty stanovené výzvou žalobkyně ze dne [datum]. Nárok na zaplacení tohoto úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku. Samotná výše zákonného úroku z prodlení je přitom dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení celkové přiznané částky byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. V té části, v níž byla žaloba ještě před jednáním ve věci samé vzata zčásti zpět, tj. ohledně druhého žalobou uplatněného nároku, bylo řízení výrokem II. tohoto rozsudku dle § 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) zastaveno. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla plný úspěch ve věci žalobkyně, a to i v té části, v níž bylo řízení zčásti zastaveno, neboť důvodem částečného zpětvzetí žaloby byla skutečnost, že žalovaný teprve až po podání žaloby prokázal, že v inkriminovaném období již nebyl vlastníkem vozidla, když před zahájením řízení u zdejšího soudu nijak nereagoval na upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP nebo o prokázání skutečnosti, že žalobkyni právo na úhradu příspěvku nepřísluší a zejména pak nesplnil povinnost danou ustanovením § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. (zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích), tzn. povinnost do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k vozidlu požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností o zapsání změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel, v důsledku čehož byl žalovaný stále úředně evidován v době zahájení řízení u zdejšího soudu jako povinná osoba a z tohoto důvodu i žalován. Lze tedy dovodit, že důvodně podaný žalobní návrh byl vzat zčásti zpět pro chování žalovaného (§ 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.) a naopak není na místě závěr, že by to byla žalobkyně, kdo z procesního pohledu zavinil, že řízení muselo být zčásti zastaveno (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř.). Soud proto přiznal žalobkyni plnou náhradu jejích nákladů řízení v požadované celkové částce [částka], sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce [částka] (3 x [částka]), ze 3 režijních paušálů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši [částka], tj. [částka], neboť právní zástupkyně žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátce žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.