9 C 102/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve vši [částka] od 16. 1. 2018 do 30. 9. 2020, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení [částka] na účet žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce podal dne 20. 1. 2021 u Okresního soudu v Klatovech žalobu, jíž se domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, když žalovaný nezaplatil předepsané rozhlasové poplatky dle počtu přihlášených rozhlasových přijímačů v rozsahu výpisu z evidence rozhlasového poplatníka, a to za období od 1. 1. 2018 do 1. 12. 2020. Dále žalobce eviduje jako dluh kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 16. 1. 2018 do 30. 9. 2020 ve výši [částka]. Na nákladech řízení bylo účtováno [částka]. Ve věci byl vydán dne 26. 2. 2021 elektronický platební rozkaz, který byl dne 8. 4. 2021 zrušen pro nemožnost doručení žalovanému. Soud jednal bez přítomnosti účastníků dne 9. 6. 2021, když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem 16. 5. 2021. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích se rozhlasový poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen„ rozhlasový přijímač“). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Dle § 3 odst. 1 téhož zákona je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle § 3 odst. 4 jestliže je fyzická či právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit, pokud Čs. rozhlasu po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dní ode dne doručení výzvy. Součástí výzvy musí být i poučení o následcích neprokázání opaku. Podle § 5 odst. 4 poplatník, který je právnickou osobou, platí rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače. Dle § 6 měsíční výše rozhlasového poplatku činí [částka]. Podle § 7 odst. 1 poplatník platí poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Dle odst. 3, je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem nebo právnická osoba, je rozhlasový poplatek splatný čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce (věta prvá) každého kalendářního čtvrtletí. Dle odst. 4 může poplatník o dohodě zaplatit rozhlasový poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kal. rok. Žalovaný si sjednal roční periodiku plateb. Dle § 9 odst. 1 poplatník, který nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit Čs. rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši [částka] v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Podle § 10, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Z provedeného důkazního řízení, zejména z výpisu z evidence rozhlasového poplatníka soud zjistil, že poplatková povinnost žalovanému vznikla dne 1. 1. 2016 dle jeho oznámení, výše poplatku činí za jeden rozhl. přijímač [částka], počet byl nahlášen 2 x s periodicitou plateb ročně, tj. [částka], vždy k 15.

1. Dále má soud z detailu dluhu žalovaného za prokázáno, že žalovaný dluží po [částka] x 2 měsíčně za rok 2018 - 2020, tj. celkem [částka] x 3 = [částka]. Celková výše dluhu tedy činí [částka] + příslušenství (úrok z prodlení) ve výši [částka]. Na předžalobní výzvu ze dne 2. 3. 2020 žalovaný nereagoval. Soud proto žalobě jako zákonu odpovídající a korespondující se zjištěnými skutečnostmi, v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný soudu nepředložil žádné důkazy, ze kterých by bylo patrno, že dluh rozporuje nebo že ho uhradil. Pokud se týče přiznaného příslušenství k pohledávce, toto právo žalobce se odvíjí od ustanovení § 1970 občanského zákona. Dle tohoto ustanovení, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem, určujícím výši úroku z prodlení, je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž soud při určení výše úroků z prodlení postupoval dle § 2 tohoto nařízení, podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalovaný byl v prodlení se zaplacením dlužných částek od data sjednané splatnosti, soud mu ve smyslu citovaných zákonných ustanovení shora, uložil i zaplacení těchto úroků z prodlení, které byly žalobcem vyčísleny na částku [částka] celkem. Jedná se o kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 16. 1. 2018 do 30. 9. 2020. Splatnost dluhu byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy 3 dny od právní moci rozsudku. Úspěšnému účastníku náleží dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Tyto spočívají v přiznaných nákladech řízení (účelně vynaložených) za 1x sepis upomínky a sepis žalobního návrhu po [částka] dle § 2 odst. 1 vyhlášky [číslo]. Celkové náklady ve výši [částka] + [částka] za soudní poplatek (celkem [částka]) uhradí žalovaný žalobci rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku.