9 C 112/2026

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Leitgebovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 36 822 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 18 000 Kč od 7. 12. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 822 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 18 822 Kč od 7. 12. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 28. 12. 2024 do 6. 12. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 822 Kč od 28. 12. 2024 do 6. 12. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 18 000 Kč od 7. 12. 2025 do zaplacení, jakož i zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 18 822 Kč od 7. 12. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 502,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménemV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku v částce 368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 36 822 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále též „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč, a to v hotovosti (dále též „Smlouva1“). Na svůj dluh zaplatila pouze částku ve výši 5 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne , datum, . O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna.

2. Žalovaná dále uzavřela dne , datum, s právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 37 000 Kč, a to v hotovosti (dále též „Smlouva2“). Na svůj dluh zaplatila pouze částku ve výši 18 178 Kč. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne , datum, . O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.

5. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu1 ze dne , datum, , uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 23 000 Kč v hotovosti.

6. Z platební historie žalované (tabulka umoření) ke Smlouvě1 pak bylo zjištěno, že na svůj dluh žalovaná zaplatila celkem částku ve výši 5 000 Kč.

7. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu2 ze dne , datum, , uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 37 000 Kč v hotovosti.

8. Z platební historie žalované (tabulka umoření) ke Smlouvě2 pak bylo zjištěno, že na svůj dluh žalovaná zaplatila celkem částku ve výši 18 178 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přílohy č. , hodnota, , jakož i potvrzení o uhrazení úplaty za postoupení pohledávky bylo zjištěno, že žalobkyně, nabyla pohledávky za žalovanou.

10. Právní předchůdkyně oznámila žalované dopisem ze dne 21. 10. 2025 postoupení pohledávek žalobkyni, kdy dle předloženého podacího lístku byl tento dopis poskytovateli poštovních služeb předán dne 21. 11. 2025.

11. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř., jak doložila výzvou samotnou, tak podacím lístkem.

12. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah.

14. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla ve dvou případech uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 a § 104 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly smlouvou ze dne , datum, postoupeny žalobkyni. Tyto smlouvy o spotřebitelském úvěru však soud považuje za neplatné, a to z důvodu zjevného příčení se dobrým mravům dle § 580 odst. 1 o. z., kdy k neplatnosti přihlédne soud i bez návrhu dle § 588 o. z. Nutno podotknout, že se na tyto smlouvy vztahují ustanovení § 1810 a násl. o. z. na ochranu spotřebitele, kdy v tomto případě se, co se úroku týče ve spojení s poplatky, jistě jedná o významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele (srov. rozsudky ve věcech sp. zn. 25 Co 112/2018, 25 Co 127/2018, 25 Co 292/2018 nebo sp. zn. 25 Co 293/2018).

15. Žalobkyně si je zřejmě vědoma rozporů smluv s právním řádem, neboť svůj nárok uplatnila jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

16. Nároky žalobkyně je tedy nutno posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 odst. 1 o. z., neboť zde nebyl a není platný závazek. V tomto směru soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že nároky žalobkyně jsou důvodné a vyplývají ze shora uvedených listinných důkazů. Žalovaná nároky žalobkyně žádným relevantním způsobem nezpochybnila a neprokázala, že by dluh uhradila. Soud proto nároky žalobkyně posoudil jakožto nároky z bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku.

17. Žalované byla co do Smlouvy1 poskytnuta částka ve výši 23 000 Kč, na svůj dluh plnila částkou ve výši 5 000 Kč. Částka, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni tak představuje rozdíl mezi těmito plněními, tedy částku ve výši 18 000 Kč.

18. Žalované byla co do Smlouvy2 poskytnuta částka ve výši 37 000 Kč, na svůj dluh plnila částkou ve výši 18 178 Kč. Částka, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni tak představuje rozdíl mezi těmito plněními, tedy částku ve výši 18 822 Kč.

19. Vzhledem k tomu, že nárok žalobkyně je nárokem na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 odst. 1 o. z., je žalovaná povinna plnit až na výzvu žalobkyně dle § 1958 odst. 2 o. z. (s odkazem na rozhodnutí NS sp. zn. 28 Cdo 903/2021). Žalovaná byla vyzvána k plnění současně v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2025, kdy toto bylo provozovateli poštovních služeb předáno dne 21. 11. 2025. Má se za to, že došlá zásilka došla třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z., tedy dne 26. 11. 2025. Žalované byla stanovena lhůta 10 dnů k plnění, tedy tato lhůta uplynula dne 6. 12. 2025, kdy žalovaná byla v prodlení ode dne následujícího po splatnosti, tedy ode dne 7. 12. 2025. Od tohoto dne je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úroky z prodlení dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně nicméně požadovala po žalovaném úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny již ode dne následujícího po sjednaném datu poslední splátky, přičemž soud žalobu v tomto rozsahu s ohledem na výše uvedený závěr ohledně přiznání zákonného úroku z prodlení v návaznosti na učiněnou výzvu věřitele k úhradě dluhu zamítl.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měli oba účastníci ve věci úspěch pouze částečný s tím, že procesní úspěch žalobkyně (ve výroku I., 90 %) převýšil procesní úspěch žalované (ve výroku II., 1 %), proto soud rozhodl o přiznání náhrady nákladů soudního řízení žalobkyni, a to v procentní výši odpovídající rozdílu úspěchu žalobkyně a žalované, tj. ve výši 80 %.21. .Náklady řízení žalobkyně dle ustanovení § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 1 474 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 2 100 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 700 Kč za 1 úkon právní služby dle ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 100 Kč ve výši 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 %, počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem náklady řízení žalobkyně dosahují částky 4 378 Kč. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení toliko ve výši 80 %, tj. částku 3 502,40 Kč. V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, částka nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána částečná náhrada nákladů řízení.

22. V posuzovaném případě soud nevydal elektronický platební rozkaz a v řízení pokračoval, proto stanovil povinnost žalované zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 368 Kč dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

23. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.