9 C 170/2018

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení příjmení , titul . sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované ke [příjmení] [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba, objekt bydlení [část obce], [adresa] a k zahradě č. parc. [číslo], v k. ú. [obec], obec Klatovy, zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], se zrušuje.

II. Nemovité věci, a to [příjmení] [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba, objekt bydlení [část obce], [adresa] a k zahradě č. parc. [číslo], v k. ú. [obec], obec Klatovy, zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], se přikazují do vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na úplné vypořádání zaniklého spoluvlastnictví částku [částka] do 15ti dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna nahradit žalobci částku [částka] na účet [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do 15ti dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou, která došla zdejšímu soudu dne [datum], se domáhal žalobce vydání rozsudku, jímž soud zruší podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované ke stavební parcele [číslo] o výměře [výměra] zastavěné ploše a nádvoří, jejíž nedílnou součást tvoří stavba domu [adresa], a k pozemkové parcele [číslo] zahradě o výměře [výměra] v [obec], zapsaných na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] pro k. ú. a [územní celek] a uvedené nemovitosti přikáže do výlučného vlastnictví žalobce. Zároveň byl upraven návrh rozsudečného výroku v souladu se závěry znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] č. [tel. číslo] z [datum] tak, že žalobce je mimo jiné povinen vyplatit žalované na úplné vypořádání částku [částka] do 15ti dnů od právní moci rozsudku. Dle názoru žalobce reálné rozdělení nemovitosti není možné podle výše spoluvlastnických podílů z hlediska stavebně technického, v úvahu přicházející rozdělení by bylo překážkou dlouhodobému účelu, kterému má nemovitost sloužit. Dosud společná nemovitost vyžaduje značnou investici a jakoukoliv účast žalované nelze zodpovědně očekávat. Žalobce poukázal na to, že všechny provedené důkazy, vyjma účastnické výpovědi žalované, svědčí jednoznačně ve prospěch tvrzení žalobce. Na této skutečnosti nic nemění ani dodatečně žalovanou dodaná dokumentace zachycující stav interiéru společných částí domu, tj. půdy, sklepních prostor v letech [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], když žalobce s dokumentovaným stavem neměl tehdy nic společného. Je zcela absurdní představa, že by v rámci vyklízení půdních a sklepních prostor žalobce naopak do těchto prostor ukládal staré sporáky, pračky, sedačky, jízdní kola, bedny, krabice, staré dveře od osobního automobilu a podobně. Jedinou žalobcem avízovanou snahou bylo naopak zbavit všechny společné prostory mnoho let vznikající skládky všeho nepotřebného, na jejímž vzniku se zcela evidentně podílela žalovaná, nikoliv žalobce. Žalobce za tím účelem předložil fotografie, z nichž je patrno, jaký byl stav půdních prostor a zahrady ke které, jak žalovaná uvádí, jí poutal citový vztah včetně nedotknutelného stříbrného smrku tvořícího pietu po zemřelé dceři žalované. Žalobce ve vztahu k žalované formuloval své představy o budoucím využití domu i o zamýšlené rekonstrukci, ovšem ze strany žalované se nesetkal s jakýmkoliv zájmem o budoucí dění a předpokládal tudíž, že žalovaná, která v domě ve skutečnosti nebydlí a na žádné údržbě či péči o dosud společné nemovitosti se nepodílí, nemá ve skutečnosti o další trvání spoluvlastnického vztahu zájem. Žalobce s ohledem na chování žalované, jako spoluvlastnice domu, a to nejen ke svým nejbližším příbuzným, ale i k žalobci samotnému předpokládá, že jakékoliv soužití se žalovanou a též spoluvlastnictví s ní není možné a únosné. Nelze provést nákladnou, několikamilionovou rekonstrukci za situace, kdy svůj zájem omezuje žalovaná pouze na jí dříve užívaný, dnes uzavřený, byt a zabývat se tím, zda potrhaná záclona s garnýží na podestě schodů je či není pro žalovanou památkou na její první byt event. tím, zda nádoby zachycující dešťovou vodu protékající dezolátní střechou, jsou nebo nejsou na správném místě. Chování žalované a její přístup k žalobci jako spoluvlastníku je jednoznačně důkazem, že ani žalovanou navrhované řešení, tj. vyčlenění samostatných jednotek v dosud společné nemovitosti, by nemohlo splnit svůj účel, neboť žalovaná není ochotna k jakékoliv spolupráci, jak tomu ostatně bylo i v minulosti, ve vztahu k vlastním nejbližším příbuzným. Na nákladech řízení požadoval žalobce přiznání zaplaceného soudního poplatku, nákladů zaplaceného znalečného, nákladů právního zastoupení žalobce za [číslo] úkonů poskytnuté právní služby po [částka] a [číslo] režijních paušálů po [částka], tj. celkem [částka].

2. Žalovaná se k žalobnímu návrhu vyjadřovala poprvé dne [datum], kde sice souhlasila se zrušením podílového spoluvlastnictví, ale s vymezením bytových jednotek v domě. Žalovaná tehdy činila kroky vedoucí k zániku omezení jejího spoluvlastnického práva v souvislosti s vedenými [druh] řízeními proti její osobě a uvedla, že lze očekávat, že [druh] budou ukončeny. Žalovaná dále namítala, že v jednání žalobce spatřuje účelovost, neboť doba jednoho roku není dobou natolik dlouhou, aby žalobce mohl s jistotou konstatovat, že jiné řešení nastalé situace není na místě. Žalovaná považovala reálné rozdělení nemovité věci za primární způsob vypořádání spoluvlastnictví, kdy soud musí nejdříve zkoumat, zda je tento způsob vypořádání tzv.„ dobře možný“, nesníží-li se hodnota rozdělované věci a bude-li věc možné nadále užívat ke stejnému účelu. Výklad shora uvedeného pojmu pak dovodila především judikatura Nejvyššího soudu, která stanovila, že samotná skutečnost, že určitý způsob dělení nemovitosti není optimální, ještě neznamená, že by šlo o dělení nemožné. Reálné rozdělení by nebylo„ dobře možné“ zejména v případě, že by nově vzniklé nemovitosti nebylo možno řádně užívat anebo pokud by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké. Naproti tomu samotná skutečnost, že nově vzniklé nemovitosti bude možno užívat s určitým omezením oproti předchozímu stavu nebo že budou zřízena věcná břemena, není významná. Také nesouhlas spoluvlastníka s konkrétním způsobem rozdělení nebrání tomu, aby soud o takovém rozdělení rozhodl (Rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Nový občanský zákoník navíc vychází ze zcela odlišných pravidel, kdy již soud nemusí, jako tomu bylo za předešlé úpravy, přihlížet ani k velikosti spoluvlastnických podílů, ani k účelnému využití věci, kdy rozhodné je to, zda věc má jako celek sloužit určitému účelu (§ [číslo] odst. 1). Jedná se o institut tzv. kombinovaného vypořádání, kdy je nepoměr mezi nově vzniklými věcmi nahrazen finanční náhradou dle ceny obvyklé v konkrétním místě. Pokud je možné zvolit jeden ze shora uvedených postupů, musí soud vždy přistoupit při zrušení podílového spoluvlastnictví k formě vypořádání rozdělením věci. V opačném případě by byl postup soudu zcela v rozporu se zákonem. Dále je důležité posoudit, zda rozdělením nedojde k podstatnému snížení hodnoty rozdělované nemovité věci (§ 1144 odst. 1 OZ). V případě nemovitých věcí je nutné posuzovat zejména to, zda provedení rozdělení nebude vyžadovat vysokých nákladů a zda rozdělení nebude mít za následek rozkouskování nemovité věci na tak malé části, které by dále nebylo možno jakkoliv účelně či hospodářsky využít. K tomuto ovšem v této věci taktéž nedochází. Pokud se týče nákladů na takové rozdělení, novější judikatura dovodila, že„ jestliže část spoluvlastníků požaduje reálné rozdělení, a proto je ochotna hradit převážnou část nákladů na rozdělení věci (jak tomu bylo v daném případě), pak není možno učinit závěr, že po účastnících nelze požadovat vynaložení nákladů spojených s rozdělením; v takovém případě je věc dělitelná, i když náklady jsou, posuzováno podle obvyklých měřítek, v nepoměru s cenou nově vzniklých nemovitostí. V rozporu se zákonem by byl naopak postup, kdyby soud odmítl přihlédnout k ochotě jedné ze stran nést vyšší náklady na rozdělení než druhá strana a nemovitosti pak přikázal druhé straně.“ (Rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Žalovaná uvedla, že je připravena nést náklady na rozdělení větším poměrem, a to za pomoci svého současného manžela, [jméno] [příjmení], který je ochoten se k tomuto taktéž smluvně zavázat a finanční prostředky žalované poskytnout. Dle názoru žalované je rozdělení nemovitosti možné, a to ať v poměru aktuální výše spoluvlastnických podílů účastníků řízení nebo v poměru druhém, kdy by došlo ke kombinovanému vypořádání. V této souvislosti bylo poukázáno na výpověď znalce [celé jméno znalce], který uvedl, že reálné rozdělení věci možné je, aniž by došlo k podstatnému snížení hodnoty rozdělované věci, kdy by se nemělo jednat o žádné rozsáhlé úpravy, které by zasáhly do konstrukce nemovitosti. Vyjádření znalce a technické parametry nemovitosti jsou pro úvahu soudu zcela stěžejní. Naproti tomu účelově vykonstruované výpovědi svědků (příbuzných žalované) nemohou oproti těmto důkazům a právnímu hodnocení obstát. Žalovaná sama pak soudu předložila řadu důkazů, které svědčí o tom, že tito svědci nejsou důvěryhodní, kdy navíc je zcela zřejmé, že žalované chtějí záměrně a neprávem škodit. Původním záměrem po odkupu spoluvlastnických podílů žalobcem od bývalých spoluvlastníků bylo vybudování další bytové jednotky v podkroví, s čímž žalovaná souhlasila a i toto řešení vítala, neboť s rodinou dohoda nebyla možná. Žalovaná pak souhlasila s tím, že pokud by k vybudování bytových jednotek/jednotky v podkroví došlo, budou tyto/tato převedeny do vlastnictví žalobce. Žalobce však s žalovanou před podáním žaloby nijak o mimosoudní dohodě nejednal, a pokud nyní tvrdí opak, je tato argumentace zcela účelová. Žalobce se se žalovanou nepokusil ani dohodnout na běžných záležitostech týkajících se správy domu. Žalovaná spatřuje v jednání žalobkyně zcela úmyslné zneužití práva. Podání žaloby bylo pro žalovanou zcela nepředvídatelným a překvapivým krokem. Soud by měl zkoumat, jaké byly pravé úmysly žalobce při pořizování nemovitosti a co vedlo žalobce k podání žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhla, aby soud rozhodl o zrušení podílového vypořádání, avšak formou rozdělením společné věci, kdy je připravena i na formu kombinovaného rozdělení. Dále žalovaná požadovala přiznání plné náhrady nákladů řízení.

3. Podle § 3028 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Z ustanovení shora citovaného vyplývá, že zrušení spoluvlastnictví se řídí novou právní úpravou dle § 1140 a následujícího z. č. 89/2012 Sb. (dále o. z.). Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň i o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. V odůvodněném případě může rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Soud považoval z provedeného znaleckého posudku zpracovaného soudním znalcem [celé jméno znalce], č- [tel. číslo] ze dne [datum], za nerozporované, že nemovité věci, které jsou předmětem tohoto řízení, a to [příjmení] [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba, objekt bydlení [část obce], [adresa] a zahrada č. parc. [číslo], v k. ú. [obec], [územní celek], mají tržní hodnotu [částka]. Rovněž tak je nesporné z výpisu z [list vlastnictví], že účastníci jsou jejich podílovými spoluvlastníky, a to žalobce ve výši [podíl] a žalovaná ve výši [podíl]. Žalobce uvedl, že svůj podíl v celkové výši [podíl] nabyl v r. [rok] přes realitní kancelář a žalovaná část zdědila po svých prarodičích v roce [rok] a bydlela zde [věk] let (v současné době byt v domě neobývá, má ho uzamčen). V zásadě sice platí, že spoluvlastnictví se zrušuje dohodou spoluvlastníků, ale vzhledem k tomu, že k této dohodě mezi nimi nedošlo, pak lze přistoupit k rozdělení společných nemovitých věcí i soudním rozhodnutím. Nikdo totiž nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (§ 1140 odst. 1 o. z.). K návrhu kteréhokoli spoluvlastníka pak soud spoluvlastnictví zruší s přihlédnutím k hlediskům tak, jak je uvedeno v ustanovení § 1143 o. z. Zrušení podílového spoluvlastnictví nepředstavuje zásah do práva na ochranu vlastnictví, a to ani nepříznivý výsledek sporu pro jednoho z podílových spoluvlastníků.

4. Jak vyplývá z provedeného dokazování v tomto řízení, mezi podílovými spoluvlastníky nejsou souladné vztahy, žalobce hodlá provést na nemovitosti zásadní, finančně nákladnou rekonstrukci, a protože neočekává od žalované její finanční účast a hodlá předmět vlastnictví užívat nerušeně, již nechce v tomto spoluvlastnictví déle setrvávat. I tyto okolnosti svědčí pro závěr, že nelze nutit žádného podílového spoluvlastníka, aby ve spoluvlastnickém vztahu setrval, a je tedy nutno přistoupit ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudním rozhodnutím. Ten, kdo podal návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, je ve věci aktivně legitimován. V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je třeba vzít do úvahy nejen hlediska uvedená v § 1142 a následujících o. z., ale nejde o hlediska rozhodující, vždy záleží na úvaze soudu, který se zabývá nejen výší podílů spoluvlastníků a účelným využití věci, ale i dalšími skutečnostmi, které vyplynou v řízení najevo. To, že je na místě v daném případě podílové spoluvlastnictví zrušit, nezpochybňovala nakonec ani žalovaná, pouze požadovala rozdělení nemovité věci tak, že by jí připadla do výlučného vlastnictví bytová jednotka, kterou v minulosti užívala a kterou má t. č. uzamčenu.

5. Soud se zabýval při svém rozhodování možnými způsoby vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví (soud není v daném předmětu řízení vázán návrhy účastníků), přičemž vycházel z následujícího zjištěného skutkového stavu, který pak byl i podkladem pro základní hlediska při rozhodování ve věci samé:

6. Výše spoluvlastnických podílů: podíl ve výši [podíl] na nemovitých věcech žalobce svědčí v jeho prospěch, pokud se týče zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce. Jak uvedl soudní znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku, podíl [podíl] žalované neodpovídá rozsahu požadovaného bytu žalovanou ve [číslo] [místo]. Stávající dispoziční řešení bytů neumožňuje rozdělení na jednotky v poměru [podíl] a [podíl], možné je rozdělení na jednotky v poměru [podíl] a [podíl], přičemž [podíl] odpovídá nejmenšímu bytu v přízemí a [podíl] dvěma bytům v prvém a druhém patře. Žalobce s tímto řešením nesouhlasil a nesouhlasil tedy také s tím, aby došlo k nějakému finančnímu či jinému vzájemnému vyrovnání při tomto v úvahu připadajícím řešení zrušení podílového spoluvlastnictví. Žalobce uvedl, že hodlá celou nemovitost zrekonstruovat nákladným způsobem, bytová jednotka žalované by musela být součástí celé rekonstrukce, neboť vertikální rozvody vedou přes tento byt, který by rekonstrukce nezbytně zasáhla. Již nyní má žalovaná zabranou větší část nemovitosti, než je její podíl. Účelné využití celé nemovitosti a solventnost svědčí ve prospěch žalobce, který celou nemovitost zrekonstruuje, vybuduje zde novou bytovou podkrovní jednotku a stávající opraví, zrekonstruuje všechny rozvody, střechu a další, se záměrem užívat bytové jednotky pro sebe a své zaměstnance, což předestřel ve svém záměru, který měl k dispozici soudní znalec (viz doplněk znaleckého posudku), ke kterému se vyjadřoval. Žalobce již nyní projevuje snahu nemovitost zvelebit alespoň úklidem půdy, společných a přístupných bytových prostor (pro nespolupráci se žalovanou nelze opravit střechu), provádí nejnutnější opravy. Tvrzení žalobce bylo podpořeno znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalce]: Soudní znalec [příjmení] [celé jméno znalce] se ve svém doplňku ke znaleckému posudku [číslo] [rok] vyjadřoval k předpokládaným nákladům na nezbytnou rekonstrukci nemovitosti s přihlédnutím k předložené projektové dokumentaci žalobcem a jím zjištěném stavu a uvedl závěrem, že jsou zde prakticky zničené a nefunkční rozvody studené i teplé vody a odpadů, nefunkční jsou koupelny i WC, poškozené jsou rozvody ÚT, elektroinstalace je odpojena, připojen je pouze byt ve [místo]. Odhad nákladů na nezbytnou rekonstrukci je [částka] vč. DPH (v projektu předloženém žalobcem se jedná o náklady [částka] vč. DPH). Žalovaná sama je nemajetná (vyjma tohoto podílu) a jak uvedla ve své výpovědi, je od r. [rok] v invalidním důchodu, nemá úspory a všechny [druh], které byly na ní vedeny, hradil (dnes již její manžel) pan [příjmení]. Plánovala na něj převést tento podíl, případně na vnučku, on je schopen do nemovitosti investovat finanční prostředky. Žalovaná tedy jako podílový spoluvlastník žádnými finančními prostředky nedisponuje a budoucí investice či přispění na tak rozsáhlou rekonstrukci od žalované nelze s jistotou očekávat. V této souvislosti je nutno dodat, že vzhledem ke vztahům mezi účastníky, kteří spolu nekomunikují, by bylo velmi problematické se dohovořit na společných záměrech a posuzování nezbytnosti těch kterých oprav. Žalovaná je nyní odkázána na finanční podporu jejího manžela, která je důležitá právě pro údržbu a opravu nemovitosti. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že je schopen se podílet na opravách do [částka] [částka] Kč, nad tuto částku je schopen si vzít hypotéku. I v minulosti se na opravách podílel. Hypotetická možnost komplikací při správě a údržbě domu vyznívá v neprospěch žalované. Vzhledem k tomu, že dochází k zatékání do střechy domu, byla žalovaná požádána o vyklizení kójí na půdě v důsledku předpokládaných oprav žalobcem, jak uvedl jednatel žalobce ve své výpovědi, nicméně k tomuto vyklizení stran žalované došlo jen částečně, tudíž komplikace při údržbě domu nejsou již v rovině hypotetické, ale reálné. Jednatel žalobce v této souvislosti uvedl, že o nutnosti vyklidit půdu informoval p. [příjmení] počátkem r. [rok], byl seznámen s jeho záměrem, neboť na půdu reálně zatéká a hodlal kompletně střechu rekonstruovat, ale nic se nestalo, půda žalovanou (o které tvrdí, že zde má uzamčené v kójích své osobní věci) vyklizená dosud není. Soud provedl také výslechy svědků – [jméno] [příjmení] (žalovaná je její tetou), tato prodávala [podíl] svého podílu žalobci. V domě svědkyně bydlela do r. [rok] a potvrdila neshody, kdy jí min. [číslo] roku neplatila žalovaná s p. [příjmení] vodu, žalovaná nevycházela se svými rodiči, kteří v domě také bydleli. Jednou jí napadl fyzicky p. [příjmení] na chodbě, věc byla pak řešena na [úřad]. Dělali jí různé nepříjemné věci. Žalovaná neplatila daň z nemovitosti a na úklidu společných prostor se nepodíleli. K prodeji svého podílu přistoupila proto, že by se v domě se žalovanou a jejím partnerem necítila bezpečně. Svědkyně [jméno] [příjmení], sestra [jméno] [příjmení], prodávala svůj podíl na nemovitosti rovněž žalobci, psychicky je to vyčerpávalo. Jejich vztahy se žalovanou (tetou) a partnerem žalované byly dlouhou dobu problematické, k prodeji by nedošlo, kdyby s nimi byla nějaká domluva, docházelo pravidelně k jejich agresivnímu vyjadřování. Svědkyně [příjmení], dcera žalované, neměla na nemovitosti žádný podíl, žila zde do svých [věk] let, do r. [rok]. Potvrdila, že žalovaná měla neshody se svými rodiči – [příjmení] žili v bytě v přízemí. Žalovaná nevycházela ani se svojí sestrou, paní [příjmení], která v domě také žila. Obecně zde docházelo k slovnímu i k fyzickému napadání. Žalovaná s panem [příjmení] neplatili vodu a topení, zahradu dokud žil, upravoval pan [příjmení], pak ležela ladem. Svědek [příjmení] [příjmení] měl za manželku sestru žalované, paní [příjmení], která v r. [rok] zemřela. V tomto domě žili od r. [rok] – [rok] a i tento svědek potvrdil, že o zahradu se starala pouze jeho manželka, svědek pomáhal s úklidem, vědělo se, že jsou v domě neshody. Žalovaná s p. [příjmení] neplatili vodu, elektriku, to platil p. [příjmení]. Pokud se týče současných vztahů mezi spoluvlastníky, ani ty nebyly shledány jako bezproblémové, o čemž svědčí podaná trestní oznámení na jednatele žalobce, [jméno] [příjmení]. Zprávou [instituce] [druh] odd. [obec] ze dne [datum] byl soud požádán o zaslání žaloby, neboť policie prováděla šetření ve věci„ [příjmení] úmyslné přerušení dodávek vody a plynu do domu [adresa], [obec]“. Dále byl soudu zaslán Úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum], ze kterého je patrné, že se dostavil na oddělení [příjmení] [jméno] [příjmení], a to ve věci schválnosti ze strany spolumajitele nemovitosti [adresa] v [obec] – nefunkční voda a elektřina. V této souvislosti jednatel žalobce uvedl, že voda byla přes zimu vypnutá vzhledem k tomu, že objekt není vytápěn a nikdo v něm nebydlí, mohlo by dojít k poškození nemovitosti vlivem mrazu. Soud pro dokreslení vzájemných vztahů mezi žalovanou, [osoba] [příjmení], bývalými spoluvlastnicemi, provedl důkaz obsahem připojených spisů, a to sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], včetně dokumentace stavebních úprav. Dva dědické spisy, které dokládají historický vznik podílů na předmětné nemovitosti, jsou: sp. zn. [spisová značka], který se týká dědictví po zemř. matce žalované, paní [jméno] [příjmení], narozené [datum] a zemřelé dne [datum]. Žalovaná nedědila, dědičkami [podíl] domu [adresa] v [obec] byly vnučky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každá nabyla podíl ve výši [číslo] nemovitostí. Spis sp. zn. [spisová značka] se týká projednání dědictví po zemřelém otci žalované, panu [jméno] [příjmení], narozenému dne [datum] a zemřelému dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], zdědily podíl na nemovitosti ve výši [podíl] rovným dílem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Spis sp. zn. [spisová značka], se týká nezletilé [jméno] [příjmení], [datum narození], což je vnučka žalované. Návrh na úpravu styku s nezletilou podala žalovaná dne [datum]. Tento spis v podstatě zásadní vliv na tento předmět řízení nemá, pouze vypovídá o vztazích mezi svědkyní (dcerou žalované) a žalovanou. V tomto připojeném spise je založena na [číslo listu] zpráva o pověsti žalované od [stát. instituce] z [datum], kde jsou citovány přestupkové spisy, ve kterých žalovaná vystupovala. Na [číslo listu] je založena zpráva [institulce] o skartaci spisového materiálu, který se měl týkat oznámení ze dne [datum] ze strany [jméno] [příjmení] (otec žalované) o napadení [jméno] [příjmení] a oznámení ze dne [datum] ze strany [jméno] [příjmení] o fyzickém napadení [jméno] [příjmení]. Na [číslo listu] je založeno potvrzující rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] kraje v [obec] ze dne [datum] o přestupku žalované, který se měl stát dne [datum] na pracovišti [místo] a [místo] [obec], kde vulgárně napadala svoji dceru [jméno] [příjmení]. Žalované byla uložena pokuta. Ve věci bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem [název soudu] dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] byl podán návrh na výkon tohoto [druh] rozhodnutí žalovanou a [jméno] [příjmení]. V tomto řízení byly vyžadovány i spisy od [druh] úřadu, týkající se přestupkového řízení proti žalované. Jedná se o čj.: [spisová značka] a [spisová značka] [číslo]. Spisový materiál [spisová značka] se týká řízení, které bylo vedeno proti žalované, že se měla dopustit přestupku proti občanskému soužití tím, že ve dnech [datum] a [datum] měla schválně vyměnit zámek na vstupních dveřích do domu [obec], [adresa], čímž měla neoprávněně bránit ve vstupu spolumajitelky [jméno] [příjmení] a tím se měla dopustit přestupku schválnosti. Řízení bylo zastaveno usnesením ze dne [datum], nabylo právní moci dne [datum]. Stejně tak bylo zastaveno řízení o přestupku ze dne [datum], kdy se před domem [část obce a číslo] vzájemně strkala se [jméno] [příjmení], kterému měla přitom vyrazit z ruky fotoaparát, který je od té doby nefunkční. I řízení vedené proti [osoba]. [příjmení] čj. [spisová značka] [číslo] bylo zastaveno. Soud připomíná, že nezjišťoval iniciátory nesouladných vztahů, nicméně je tímto dokumentováno, že nesrovnalosti zde byly a je zde i předpoklad z uvedeného, že i budou. O vztahu žalované k jejímu spoluvlastnickému podílu vypovídá spis sp. zn. [spisová značka]. Z tohoto spisu jsou patrny historické okolnosti týkající se podílu žalované – v tomto [druh] řízení vystupující jako povinná. Návrh na [druh] došel dne [datum], návrh podával [titul] [příjmení], správce konkurzní podstaty [právnická osoba] v likvidaci pro [částka] s přísl. Výpis z [list vlastnictví] je založen na [číslo listu] připojeného spisu a tehdy nemovitost [adresa] v [obec] vlastnili rodiče žalované [příjmení] ([podíl] v [druh]), z [podíl] [jméno] [příjmení] (žalovaná) a z [podíl] [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo]. V roce [rok] bylo zřízeno soudcovské zástavní právo na podíl na nemovitosti žalované usnesením ze dne [datum] a toto soudcovské zástavní právo bylo vymazáno až z podnětu soudu k výmazu ze dne [datum]. Týmž usnesením byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu povinné a byla jí zakázána dispozice s nemovitostí. Dražba se konala dne [datum], nikdo neučinil nejnižší podání. Výkon rozhodnutí byl zastaven usnesením j. č. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc dne [datum]) a vedl se na podíl [anonymizováno] domu [adresa] v [název] ulici od roku [rok]. Rovněž až počátkem tohoto řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] si žalovaná doplácela prostřednictvím p. [příjmení] dluhy, aby mohla se svým podílem disponovat, i když její [druh] řízení by nebyla překážkou pro rozhodnutí v této věci. Pokud tedy žalovaná tvrdí, že má vážný zájem na tom, aby měla ve svém vlastnictví bytovou jednotku v předmětném domě, kde od r. [rok] do r. [rok] vázlo [druh] právo na podílu nemovitosti žalované, pak tomuto postoji soud nemohl, vzhledem ke shora uvedenému, zcela uvěřit. Žalovaná si začala své letité dluhy řešit až v souvislosti s tímto řízením, byť je její manžel solventní a potvrdil, že by za ní hradil potřebné opravy na nemovitosti. Naznačovaná„ konfliktnost“ na straně žalované je dokladována i připojenými přestupkovými spisy. Ze všech souvislostí minulých i současných vyplývá, že vztahy mezi účastníky do budoucna, pokud by došlo k oddělení bytové jednotky, by se v pozitivní obrat těžko měnily. Soud zjistil jistou„ konfliktnost“ na straně žalované, které nedává záruku pokojného vývoje dalšího společného bydlení v nemovitosti se žalobcem a je zde předpoklad existence dalších přestupkových či jiných řízeních, které by řešily spory mezi účastníky. Soud by měl přistoupit k rozdělení nemovitosti na bytové jednotky jen v případě, kdy vztahy mezi účastníky při užívání domu jsou delší dobu bez konfliktů. V této souvislosti se poukazuje na dřívější rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], které hovoří sice o prioritě rozdělit podílové spoluvlastnictví na bytové jednotky při jeho vypořádání, ale předpokládá toto řešení zároveň nekonfliktní vztahy mezi těmito spoluvlastníky, jinak není účelné zachovávat spoluvlastnictví. Nicméně vždy záleží na individuálním posouzení toho kterého případu, jaká míra neshod je ještě únosná pro to, aby bylo možno přistoupit k dělení domu na jednotky ([spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Pokud žalovaná poukazuje na svůj citový vztah k předmětnému domu, k různým věcem zde umístěným, s ohledem na nějaké minulé vazby k rodičům atd., pak je třeba zmínit, že citovaný [druh] spis dokládal to, že po dobu více jak [číslo] let spoluvlastnický podíl žalované byl předmětem soudcovského zástavního práva i exekuce, který žalovaná neřešila a byl předmětem i dražby, takže kdyby ten vztah měla tak vřelý nebo tak těsný k předmětu vlastnictví, tak by jistě její podíl na nemovitosti nemohl být předmětem exekučního řízení. Žalovaná měla celou řadu let na sebe exekuce, které začala řešit prostřednictvím svého druha a nyní manžela, až v souvislosti s tímto řízením. Tím, že nebyla žalovaná solventní, neprováděla ani větší údržbu domu, nakonec z tohoto důvodu ji neprováděly ani bývalé spoluvlastnice, a proto je dům v takovém zanedbaném stavu, že vyžaduje rozsáhlou a nákladnou rekonstrukci, která v podstatě ani žalovanou nebyla rozporována. I když hypotetická a dnes již reálná možnost komplikací při správě a údržbě domu, ke kterým by mohlo v budoucnu dojít, sama o sobě nevylučuje dělení domu na jednotky, soud přihlížel ke všem zjištěným skutečnostem, které považoval za směrodatné a ve svém souhrnu za určující pro rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutí v této věci totiž záleží na úvaze soudu, která nesmí být zjevně nepřiměřená. Pokud se týče čestného prohlášení [titul] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení] z [datum], kteří se vyjadřují k tomu, jací jsou žalovaná s manželem nájemníci z adresy [ulice a číslo] (zde nyní bydlí žalovaná s manželem), pak soud tento bezproblémový stav nezpochybňuje, ale na posouzení společného bydlení v nemovitosti, která je předmětem vypořádání, toto prohlášení vliv nemá. Rovněž, jak vyplývá z dokazování a z výpovědi účastníků samotných, nelze předpokládat bezproblémovou společnou domluvu ohledně záležitostí týkajících se správy a opravy nemovitosti: Žalovaná dokládala fotografiemi i svým vyjádřením, že žalobce jí dělá schválnosti a výpovědi svědků považovala za nepravdivé. Dále mch. uváděla, že si žalobce dělá v domě, co chce a cit:„ ani mě o tom neinformuje. Tady je odpojení vody, tady bylo několik dnů otevřené okno ve dne v noci. Tady jsme měli dřezy na zachytávání vody, tady ten dřez, který byl úplně v pořádku a popsaný, aby se nevyhazoval, je vyhozený na dvoře s prasklým dnem. A přitom tam stále doplňujeme nový a nový nádoby na zachytávání vody. Tady použil věci, o kterých věděl, že je nemá používat, tak je úmyslně schválně naplnil nepořádkem, protože v tom to nikam odvézt nemohl, jenom to tam prostě dal, aby nás vytočil. Tady potom je i neodborně odpojený plyn.... V domě nebydlíme, ani bydlet nemůžeme, protože tam nejsou žádný inženýrský sítě zavedený, byly odstraněný a nebyly stále obnovený. Navíc tady došlo k odpojení elektřiny v našem bytě… prostě nešla elektrika a tím pádem nejela ani kamera, protože několik dní byl ten dům otevřený úplně dokořán a mohl tam kdokoli jít z chodníku bez jakékoliv kontroly. … Takže zasahuje do našich práv, ne, že ne.“ Jednatel žalobce [jméno] [příjmení] oproti tomuto postoji žalované uvedl, že o součinnost žalovanou nežádá, žalovanou nekontaktuje, žádné zásahy v jejím bytě nedělá, o plynu neuvažuje. V nemovitosti jsou prováděny úpravy, které nezasahují do bytu žalované, přesto jsou na něho podávána ze strany žalované (jejího manžela) [druh] oznámení. Soud uzavírá, že nevidí perspektivu ve společném postupu ohledně správy a údržby nemovitosti, její faktické zajištění je schopen provádět žalobce, který je solventní, je schopen údržbu provádět samostatně a bez dohadů. Rozdělení nemovitosti na bytové jednotky je nutno posuzovat i z hlediska dalšího možného soužití účastníků v jednom domě. [jméno] zjištěných nesrovnalostí mezi účastníky i mezi žalovanou a bývalými spoluvlastníky této nemovitosti, soud považuje za neúnosnou, a i proto není možné přistoupit k dělení domu na bytové jednotky, pro zachování normálního, nerušeného soužití obyvatelů bytů v předmětné nemovitosti. Z těchto, i ze shora dalších důvodů zde vysvětlených, soud rozhodl tak, že zrušil podílové spoluvlastnictví a přikázal celou nemovitost žalobci, který žalovanou vyplatí částkou, která připadá na její vypořádací podíl, a to [částka] ([podíl] z tržní ceny nemovitosti, z částky [částka]). Tuto částku žalobce zaplatí žalované ve lhůtě 15ti dnů od právní moci rozsudku.

7. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalovaná nebyla ve sporu úspěšná a soud by po ní měl požadovat náhradu nákladů řízení, které hradil, dle citovaného zákonného ustanovení. Soud však považuje za spravedlivé, aby se každý z účastníků podílel na nákladech řízení, spočívajících v úhradě znaleckého dokazování, rovným dílem, neboť znalecký posudek byl proveden ve prospěch obou stran sporu a nebylo možné v jeho počátku předjímat jeho výsledek, kdy se zjišťovala tržní, tedy obvyklá cena vypořádávané nemovité věci. Obě strany sporu složily zálohu po [částka]. Na znalecký posudek bylo vynaloženo celkem [částka] a státem bylo doplaceno z rozpočtových prostředků soudu [částka]. Na každého z účastníků tedy připadá úhrada částky po [částka], kterou jsou povinni zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

9. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce požadoval přiznání náhrady nákladů řízení - za zaplacený soudní poplatek, úhradu znalečného a za [číslo] úkonů právní služby po [částka] a za [číslo] [druh] po [částka] částku [částka]. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § [částka] [částka] z punkta [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, jednání v počtu dvou úkonů za den [datum] přesahující dvě hodiny, dále za jednání konané dne [datum], [datum], šetření na místě samém dne [datum] a za závěrečný návrh, tj. celkem [číslo] úkonů x [částka] [anonymizováno], tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. [číslo] paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě bylo přiznáno [číslo] úkonů, proto žalobci přísluší celkem [číslo] x [číslo] = [částka] Náklady právního zastoupení činí celkem Kč [částka] [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je tedy povinna žalovaná žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.