9 C 187/2019

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu s 10% úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady soudního řízení, a to na účet [titul] [jméno] [příjmení] [titul], advokáta se sídlem [adresa], ve výši [částka], na účet [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta se sídlem [adresa], částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobní návrh byl podán k Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum], původně i proti [celé jméno původní účastnice], [role v řízení] žalovaného. Vůči této účastnici bylo řízení pravomocně zastaveno pro zpětvzetí žalobního návrhu usnesením j. č. 9 C 187/2019-309 ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum]. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl odvolán z funkce jednatele společnosti [právnická osoba], (dále [název ]) dne [datum], o čemž byl sepsán notářský zápis. Následně bylo [název soudu] vydáno usnesení sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo žalovanému uloženo zdržet se jakéhokoli právního jednání za [právnická osoba] [anonymizováno], usnesení nabylo právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum]. Žalovaný však tento zákaz nerespektoval a pro své faktické konání využíval jednání [titul] [jméno], [titul] [příjmení] a svého [anonymizováno] M. [celé jméno žalovaného]. Žalovaný převedl zaměstnance [právnická osoba] do nově založené [právnická osoba] [anonymizována tři slova] včetně dalších složek podnikání, nemovitostí a rozdělaných zakázek. Vedle toho došlo k převodu [částka] [anonymizována dvě slova] z účtů koncernových společností na soukromý účet manželů [příjmení] č. [bankovní účet]. Z celkově neoprávněně převedené částky byl ze strany žalobce původním návrhem na vydání EPR uplatněn nárok na vrácení částky ve výši [částka], ale protože má žaloba shodný skutkový základ a od počátku mohl být na základě týchž skutkových tvrzení a týchž důkazů uplatněn nárok na vrácení celé částky ve výši [částka], byl žalobní návrh rozšířen o zaplacení další částky [částka] podáním z [datum]. Žalobce upozornil, že veškeré rozhodné skutečnosti, provedené důkazy a skutková tvrzení žalobkyně, jsou od počátku použitelné pro nárokování celé částky [částka], kterou žalovaný zcizil z obchodního majetku společnosti bez právního důvodu. Právní důvod podané žaloby spočívá v tom, že žalovaný (původně [číslo]) z účtu žalobce neoprávněně převedl na svůj soukromý účet: dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka]. Rovněž tak předžalobní upomínka ze dne [datum] se vztahovala k vrácení celé částky. Žalobce navrhl, aby soud vydal rozsudek, že je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu s 10% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku a požadoval přiznání náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a důvodnost vydání finančních prostředků žalobci popíral. Zejména namítal, že byla uzavřena platná smlouva o půjčce dne [datum], dle které byl žalovaný v té době jediným jednatelem žalobce a současně i jediným jednatelem [právnická osoba] Dle Smlouvy o půjčce se žalobce zavázal půjčit žalovanému [částka], které poskytne nejpozději do [datum] převodem na č. ú. dlužníka a dle čl II žalovaný tuto částku splatí nejpozději do [datum] na bankovní účet věřitele. Žalobní návrh je tedy podán předčasně. Originál smlouvy žalovaný nepředložil s tím, že zůstal v areálu sídla žalobce. Za podstatné je považováno to, kdy byla smlouva uzavřena, a že žalovaný informační povinnost dle § 55 ZOK splnil. Žalovaný v [měsíc] [rok] předložil shora uvedenou smlouvu finanční ředitelce [právnická osoba], která jí přijala, založila do účetnictví obou společností a na základě toho nechala zadat příkazy k platbě, kdy došlo ve shora uvedených dnech mj. i k poukázání částek shora uvedených. Tím byla splněna informační povinnost ve smyslu § 55 ZOK. Ze žádných ustanovení zákona nevyplývá, že by zápůjčka sjednaná mezi jednatelem a společností měla být schvalována valnou hromadou mateřské společnosti. Nejvyšším orgánem žalobce coby jediným společníkem vykonávajícím působnost valné hromady byla společnost dále [název ]. Povinnost informovat tento nejvyšší orgán byla splněna předložením textu smluv finanční ředitelce, [titul] [příjmení], která je založila do účetnictví a také tím, že měla oprávnění disponovat s finančními prostředky žalobce a měla oprávnění přijmout informaci o existenci smlouvy o půjčce jménem [název ]. Rovněž byla splněna také tím, že o ní věděl jediný jednatel společnosti [název ], což byl žalovaný sám. Žalovaný také tvrdil, že půjčka byla použita na úhradu závazku [právnická osoba] a také, že neporušil povinnost loajality a péče řádného hospodáře. Po rozšíření žaloby o [částka] žalovaný namítal (vyjádření ze dne [datum]), že žalovanému bylo doručeno oznámení o postoupení pohledávky [název společnosti] [anonymizováno] na [název ] ze dne [datum] a dopis ze dne [datum], s názvem„ Vyrozumění o vypořádacím podílu dle § 213 z. č. 90/2012 Sb., ZOK“, který žalovaný považuje za započtení pohledávky spočívající v poukázání plateb [částka] na vypořádací podíl žalovaného ve [právnická osoba]. Dle názoru žalovaného jediným logickým hospodářským důvodem pro postoupení bylo to, že v době [datum] bylo potřeba ze strany [právnická osoba] řešit otázku zániku účasti žalovaného ve společnosti a výplatu vypořádacího podílu žalovanému. I když [právnická osoba] sdělila žalovanému, že jeho vypořádací podíl je [částka], žalovaný k tomu doplnil, že z částky [částka] [anonymizována dvě slova] bylo postoupeno pouze [částka], což je výrazně méně než vyčíslený vypořádací podíl. Pokud byl učiněn zápočet, nepochybně se vztahoval k částce [částka], o kterou byla rozšířena žaloba. Zápočet byl prováděn dne [datum], tedy před datem [datum], kdy údajně mělo dojít ke zrušení postoupení pohledávky s účinností ke dni [datum]. Byl-li proveden zápočet na vypořádací podíl, došlo k zániku pohledávky společnosti a případné zpětné postoupení pohledávky by bylo neúčinné. Žalovanému nebylo doručeno zrušení postoupení dopisem ze dne [datum]. Tvrzené zpětné postoupení mělo nastat až necelé 3 měsíce po zápočtu. Pokud bude v řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] zamítnut pravomocně návrh žalovaného na určení, že je (stále) společníkem, bude postaveno na jisto, že vznikl žalovanému nárok na vypořádací podíl v minimální výši [částka], na který byla započítána pohledávka ve výši [částka] [anonymizována dvě slova]. Dle názoru žalovaného byl vypořádací podíl srozumitelně a určitě vymezen dle § 1987 odst. 2 o. z. Žalovaný tvrdí, že pohledávka je jistá, pokud bude pravomocně rozhodnuto, že není společníkem. Předběžná otázka, o které probíhá soudní řízení (určení společníka), není nejistotou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., ale důvodem pro přerušení řízení podle o. s. ř. Žalovaný byl jednatelem žalobce a její mateřské [právnická osoba]. Žalovaný v tomto řízení prokazuje, že se nedopustil porušování povinností jednatele, které by bylo důvodem pro jeho odvolání. Žalobce je a byl vlastněn společníkem [název ], s obchodním podílem 100%. Ve všech rozhodných obdobích byl žalovaný společníkem s 50% podílem ve [právnická osoba] a pan [příjmení] druhým společníkem, taktéž s 50% obchodním podílem. Žalovaný nepopíral, že usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto tak, že je povinen se zdržet jakéhokoliv jednání za [právnická osoba], ale nikdy nebylo vydáno předběžné opatření nebo jakékoliv jiné rozhodnutí, které by zakazovalo žalovanému právně jednat za žalobce, kde byl taktéž jednatelem, jak v době podpisu smlouvy o půjčce, tak v době realizace předmětných plateb v [měsíc] [rok]. Toto předběžné opatření bylo již zrušeno. Žalovaný podepsal dne [datum]„ smlouvu o půjčce“ coby jednatel žalobce v pozici věřitele a coby fyzická osoba jakožto dlužník. Žalovaný trval na tom, že žalobce, resp. koncern [právnická osoba], měl v době realizace půjček dostatek finančních prostředků a generoval zisky. Žalovaný v době realizace půjčky nevěděl přesně, na co prostředky použije. Motivem poskytnutí půjček byl fakt, že společník [příjmení] nechtěl vracet splatné půjčky společnosti, a že hrozily spory mezi společníky, kdy žalovaný měl za to, že v případě těchto sporů bude potřebovat finanční prostředky. Žalovaný si půjčoval peníze s vědomím, že žalobci bude vyplácen úrok ve výši 1% p. a. za každý rok, když takovéto zhodnocení finančních rezerv lze považovat za výhodné, nedošlo tak k porušení povinnosti péče řádného hospodáře a povinnosti loajality. Byl to naopak společník [příjmení], kdo si půjčoval za obdobných podmínek a nevracel finanční prostředky, což dokládal spisovými značkami vedenými u zdejšího soudu. Peníze, které si žalovaný půjčil, byly použity ve výši [částka] na úhradu závazků [právnická osoba] při realizaci nájmu závodu [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Žalovaný uhradil přímo [částka] věřiteli [název ], [právnická osoba], [název ], [název ] a dále [právnická osoba] - [právnická osoba] převzala závazky [název ], a to z dodavatelských faktur, jež jsou ve vyjádření specifikovány. Na přelomu [měsíc] [rok] a [měsíc] [rok] bylo zjevné, že doposud prosperující [právnická osoba] je zcela paralyzována a nebyl nikdo, kdo by sjednával rámcové smlouvy pro rok [rok]. Proces neřízené likvidace se snažil žalovaný proměnit v řízenou likvidaci, jmenování likvidátora podáním návrhu. Tento návrh neznamenal likvidaci společnosti, byla by dána možnost ustanovit nějakou osobu oprávněnou společnost řídit, závod prodat nebo se s okolím společníka [příjmení] dohodnout na jmenování jednatele. Škody vznikaly v době platnosti předběžného opatření zakazující jedinému jednateli [příjmení] právně jednat za společnost. Pokud žalovaný použil v [měsíc] [rok] část půjčených prostředků na financování [název ], nejednal v té době ke škodě koncernu [název ], nýbrž naopak. Situaci je třeba hodnotit podle okolností, pod jejichž tlakem jednal žalovaný v [měsíc] [rok]. Navíc je zde fakt, že ve větším rozsahu, než je žalováno, byly půjčené prostředky použity na financování závazků [právnická osoba].

3. Soud přerušil usnesením j. č. 9 C 187/2019-209 ze dne [datum rozhodnutí] toto řízení do pravomocného skončení věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], neboť výsledek tohoto řízení považoval za významný pro právní posouzení i této věci, obě věci byly důkazně i skutkově obdobné. Rozsudek j. č. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl potvrzen rozsudkem [název soudu], j. č. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. Dle § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. Soud nemá důvod odchýlit se od právního hodnocení obdobného skutku žalovaného, jak bylo rozhodnuto ve zmíněné věci sp. zn. [spisová značka] kde žalovanému byla uložena povinnost vrátit společnosti [právnická osoba] částku [částka] (tj. část neoprávněně převedených částek) a povinnost zaplatit náklady řízení před soudy obou stupňů, když i v tamním případě žalovaný poukazoval na uzavřenou smlouvu o půjčce ze dne [datum], na základě které se [název společnosti] [anonymizováno] [právnická osoba], zavázala poskytnout žalovanému půjčku [částka], a to nejpozději do [datum] převodem na číslo účtu dlužníka s tím, že žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit nejpozději do [datum]. S právním hodnocením uvedených rozhodnutí se soud ztotožňuje a jejich závěry přejímá i do tohoto rozhodnutí následovně: Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že si žalovaný na svůj soukromý účet převedl dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], což žalovaný odůvodňoval uzavřenou Smlouvou o půjčce opatřenou datem [datum], která byla uzavřena mezi [název společnosti] [právnická osoba] a žalovaným. Žalobce se tímto zavázal půjčit žalovanému částku ve výši [částka], a to nejpozději do [datum] převodem na číslo účtu dlužníka, které bude věřiteli písemně sděleno nejpozději do [datum] a žalovaný se zavázal dluh vrátit žalobci nejpozději do [datum] Smlouvou byl dohodnut i úrok ve výši 1% ročně, splatný z celého dluhu k datu splacení jistiny. Za věřitele i za dlužníka smlouvu vlastnoručně podepsal žalovaný, který byl v té době jediným jednatelem žalobce a jediným společníkem žalobce je od jeho vzniku společnost [právnická osoba] Byla také předložena kopie Rozhodnutí jediného společníka žalobce ze dne [datum], kterou žalovaný dokládal, že [právnická osoba], jejíž jediným jednatelem (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku), byl v té době rovněž žalovaný, při výkonu působnosti valné hromady [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], schválila smlouvu o půjčce, která byla tento den uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jako věřitelem na straně jedné a panem [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa původní účastnice a žalovaného], jako dlužníkem na straně druhé. Toto rozhodnutí je pak podepsáno pouze žalovaným, který byl tehdy jediným jednatelem obou uvedených společností. K převodu finančních prostředků na soukromý účet žalovaného došlo v době, kdy byl žalovaný usnesením valné hromady společnosti [právnická osoba], konané dne [datum], odvolán z funkce jednatele této společnosti (viz stejnopis notářského zápisu sepsaného notářem se sídlem v [obec] [titul] [jméno] [jméno] dne [datum]) a kdy bylo vykonatelným usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], nařízeno předběžné opatření, jímž byla žalovanému uložena povinnost zdržet se jakéhokoliv právního jednání za společnost [právnická osoba]

4. Žalovaný byl soudem vyzván k předložení originálu tvrzené uzavřené smlouvy o půjčce ze dne [datum], originál této smlouvy předložen nebyl. Předně z tohoto důvodu má soud vážné pochybnosti o tom, zda tento originál byl žalovaným založen do účetnictví věřitele a i vážné pochybnosti o tom, kdy vlastně byl vyhotoven. Nabízí se, že byl zpětně antidatován na [měsíc] [rok] právě proto, že v následujících měsících byl žalovaný odvolán z funkce jednatele a bylo mu nařízeno předběžné opatření (viz. shora). Nepředložení originálu této smlouvy soud považuje za natolik zásadní, že listinu, která byla žalovaným předložena, nepovažuje za doklad, který osvědčuje tvrzené platné právní jednání. Žalovaný tak nedostál výzvy dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a nese procesní následky s touto výzvou spojené. Žalovaný se tímto úkonem snaží zastřešit převod finančních prostředků na svůj soukromý účet, aby tak doložil důvodnost tohoto svého počinu. I kdyby bylo shledáno toto právní jednání za platné, pak jej soud považuje za rozporné s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. (neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje). Žalovaný fakticky v jedné osobě podepsal„ smlouvu o půjčce“, aniž by respektoval ust. § 53 odst. 1 ZOK a § 55 odst. 1 ZOK, tzn., že v době, kdy byl jediným jednatelem žalobce, v souvislosti s tvrzenou smlouvou o půjčce, nerespektoval ust. § 55 odst. 1 ZOK, dle kterého mu vznikla notifikační povinnost. Jak již bylo řečeno v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], vzhledem k tomu, že žalobce neměl zřízen kontrolní orgán, např. dozorčí radu, měl žalovaný za povinnost informovat nejvyšší orgán žalobce, kterým je valná hromada této obchodní společnosti. Působnost valné hromady žalobce vykonává ve smyslu ust. § 12 ZOK jediný společník, tj. [právnická osoba]. Společníkem této mateřské obchodní korporace byl jak v době údajného uzavření písemné smlouvy o půjčce dne [datum], tak i v době převodu částek [částka] z účtu žalobce v [měsíc] [rok] jak žalovaný, tak i p. [příjmení]. Aby žalovaný řádně splnil povinnost dle ust. § 55 odst. 1 ZOK, aby mohl být posouzen konflikt jeho zájmů, měl o svém záměru informovat i druhého společníka. To, že tak žalovaný neučinil, sám nerozporoval. Žalovaný tak porušil jednu ze základních povinností členů volených orgánů obchodní korporace a informační povinnost při kontraktačním střetu zájmů, přičemž druhý společník [právnická osoba] nebyl informován o faktické„ realizaci údajných zápůjček“ v celkové výši [částka] ani v [měsíc] [rok], kdy k převodu finančních částek z účtu žalobce docházelo. Informovanost žalovaného„ sám sebe“ byla zcela jasně obcházením ust. § 55 odst. 1 ZOK. Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalovaného měla být o transakci informována [titul] [příjmení], finanční ředitelka [právnická osoba], která na pokyn žalovaného provedla i převod peněz z účtu žalobce na účet žalovaného, pak i tuto skutečnost soud nepovažuje za splnění povinnosti žalovaného dle § 55 odst. 1 ZOK, již vzhledem k pracovní pozici [titul] [příjmení]. Dalším důvodem, proč soud považuje právní jednání žalovaného za neplatné je to, že v době provedení finančního příkazu došlo v době, kdy měl žalovaný vykonatelným předběžným opatřením zakázáno činit za [právnická osoba] jakákoliv právní jednání a tedy žalovaný měl zákonnou notifikační povinnost splnit ještě před tím, než smlouvu uzavřel, měl sdělit i podmínky, za kterých by měla být smlouva uzavřena, neboť mohlo být i možné, že by k uzavření takovéto smlouvy nemuselo pro zákaz s jejím uzavřením dojít, dle § 56 odst. 2 ZOK. Žalovaný tedy porušil svoji notifikační povinnost dle § 55 odst. 1 ZOK, čímž svým neloajálním jednáním porušil i povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.

5. Žalovaný porušil i informační povinnost při hrozícím střetu zájmů stanovenou v § 54 odst. 1 ZOK. Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře obecně vymezené v ust. § 159 odst. 1 o. z. ve spojení s § 51 odst. 1 ZOK je základní povinností členů volených orgánů obchodní korporace. Řádný hospodář činí právní úkony týkající se obchodní společnosti odpovědně a svědomitě a stejným způsobem rovněž pečuje o její majetek, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek, tzn., že taková péče nepochybně zahrnuje péči o majetek obchodní korporace nejen v tom smyslu, aby nevznikla škoda na majetku jeho úbytkem či znehodnocením, ale také aby byl majetek společnosti zhodnocován a rozmnožován v maximální možné míře. Žalovaný si nechal z účtu žalobce na účet ve své výlučné dispozici převést částku ve výši [částka], přičemž většina těchto prostředků byla následně převedena na účet nově založené společnosti žalovaným, tj. [právnická osoba] Toto jednání bylo učiněno zjevně v rozporu se zájmy žalobce, kdy žalovaný vědomě jako jeho tehdejší jediný jednatel podstatným způsobem zmenšil majetek žalobce, což není činností, která by mohla být považována za činnost jednatele„ s péčí řádného hospodáře“, jelikož upřednostnil své vlastní zájmy nad zájmy žalobce, kde byl také jednatelem.

6. Pokud se týče nově vznesené námitky žalovaným, kdy tvrdil, že„ na vypořádací podíl byl veden zápočet“, pak se žalobce k tomuto tvrzení vyjádřil tak (souhrnně v závěrečném návrhu ze dne [datum]), že se touto účelovou argumentací žalovaný snaží dovodit, že jeho závazek vrátit bezdůvodně zaslané prostředky z účtu žalobce, již zanikl a nelze jej tedy přiznat. Tento argument považuje žalobce za nesmyslný pro nedostatek hmotněprávního projevu (vůle) [název ], nedostatek totožnosti subjektu ([název] [IČO] je osoba rozdílná od [právnická osoba], [IČO]) pro neprojednatelnost námitky započtení a v poslední řadě pro nedostatek podmínek započtení dle § 1987 odst. 2 o. z. Žalobce tvrdí, že v dopise nazvaném Vyrozumění o vypořádacím podílu dle § 213 ZOK ze dne [datum], nebylo nikde uvedeno, že by se z výtěžku prodeje uvolněného podílu dle § 213 odst. 2, 3 ZOK odečetla pohledávka společnosti [právnická osoba] (dále jen [název ]) vůči žalovanému [příjmení] [celé jméno žalovaného], která by měla právní základ v nároku na vrácení celkové částky [částka] [anonymizována dvě slova] (dnes [částka] [anonymizována dvě slova]). Převedení částky [částka] [anonymizována dvě slova] z účtů koncernu [název ] na soukromý účet [titul] [celé jméno žalovaného] bylo zmiňováno v článku II., kde se popisuje, za jakých okolností došlo ke znaleckému ocenění [právnická osoba], tj. v jakém reálném stavu se vytunelovaná společnost nacházela v [měsíc] - [měsíc] [rok]. Předmětný druhý odstavec je navíc uvozen slovy„ Nutno rovněž připomenout…“, jde tedy o demonstrativní výčet útoků [titul] [celé jméno žalovaného], kterým [název ] v předmětné době čelila, např. převedení [částka] [anonymizována dvě slova], převedení nemovitostí v hodnotě [částka] [anonymizována dvě slova], převod zaměstnanců, převod zakázek, převod objednávek a finančních toků. Tyto další útoky jsou vyčísleny znaleckým posudkem a budou předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení pro trestný čin Zneužití postavení v obchodním styku v 3. odstavci. Obsah článku I., II., III. a IV. dopisu (Vyrozumění o vypořádacím podílu dle § 213 ZOK ze dne [datum]), je popisem právních skutečností, které již nastaly, nikoli hmotněprávním úkonem, tj. započtením nějaké konkrétní částky.

7. Hmotněprávní postup předpokládaný ustanovením § 213 odst. 2, 3 ZOK tak byl uveden pouze v článku V. dopisu, kdy z tohoto článku rozhodně nelze dovodit, že by vůlí [právnická osoba] bylo započíst (oproti nároku [titul] [celé jméno žalovaného] na vypořádací podíl z ukončení účasti na [název ]) nárok jiných dvou právnických osob na vrácení„ půjčených“ částek.

8. Skutečnost, že k započtení vůbec nemohlo dojít, pak vyplývá i z toho, že zde není dána vzájemnost započítávaných pohledávek, resp. totožnost subjektů, které mají nárok na zaplacení.

9. Zatímco v případě nároku žalovaného na vypořádací podíl jde o jeho nárok vůči [právnická osoba], v případě nároku na vrácení částky, která je předmětem tohoto řízení, se jedná o nárok společnosti [právnická osoba] 10. „ Vzájemnost vyžaduje existenci takových pohledávek, u kterých jde o reciproční totožnost osoby věřitele a dlužníka, tedy věřitel jedné pohledávky je zároveň dlužníkem druhé a naopak.“ (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32 Cod 498/2007).

11. K námitce započtení (jako k procesní obraně žalovaného v tomto řízení) nelze přihlížet z toho důvodu, že totožný nárok již [titul] [celé jméno žalovaného] uplatnil žalobou v řízení u [název soudu], sp. zn. [spisová značka] o zaplacení vypořádacího podílu ve výši [částka], ve kterém se domáhá výplaty celého vypořádacího podílu, z důvodu ukončení účasti ve spol. [název ].

12. V žalobě ze dne [datum] v uvedeném řízení [spisová značka] [titul] [celé jméno žalovaného] argumentuje na str. 6 tím, že má nárok na celý vypořádací podíl ve výši [částka] (jako polovinu hodnoty vlastního kapitálu ve výši [částka], plynoucí z účetní závěrky – rozvahy ze dne [datum]). Tato částka tedy nebyla ze strany [titul] [celé jméno žalovaného] o cokoliv ponížena (např. o„ půjčenou“ částku, kterou je povinen vrátit) a nárok je tak uplatněn v plné výši.

13. Soud se plně ztotožňuje s námitkami žalobce, pro které nelze uznat vznesenou námitkou započtení žalovaným. Tuto námitku započtení soud považuje za vykonstruovanou, aby tak žalovaný oddálil svoji povinnost částku [částka] vrátit žalobci, jak je tímto rozhodnutím deklarováno. Žalovaný již uplatnil nárok na vypořádací podíl v jiném řízení, kde se o započtené„ pohledávce“ [částka] nezmiňuje a zcela zásadní je i to, že žalobce žádný projev vůle„ započtení“ v dopise ze dne [datum] neučinil, žalovaný nemá vůči tomuto žalobci žádnou splatnou pohledávku, naopak se o ní soudí s [název ]. Námitka započtení není způsobilou i ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., neboť nárok na vypořádací podíl žalovaného není dosud najisto postaven a z tohoto pohledu je t.č. neurčitý, jeho výše není známa a jak zřejmé, je i sporná. Započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. sleduje odstranění vzájemných pohledávek, nikoli vyvolání nejasností a následných sporů, jak uvádí důvodová zpráva k tomuto ustanovení. Předpokládá se, že případné nejasnosti budou odstraněny dohodou stran, ale nelze je řešit započítacím úkonem jedné ze stran. To, že zákon ukládá, aby pohledávka způsobilá k započtení byla určitá a jistá, je nezpochybnitelné, jinak by k započtení nemohlo vůbec dojít. Jedná se zásadní kritérium, které v daném případě naplněno nebylo, chybí zde základní předpoklad započtení. Dle názoru soudu tedy žalobce unesl důkazní břemeno neoprávněnosti započtení.

14. Soudem byly také zamítnuty navržené důkazy žalovaným ohledně listin, které souvisely s událostmi v [měsíc] [rok], konkrétně se jedná o soupis závazků [název ], převzatých [název společnosti] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a výpisy z účtu. Tímto chtěl žalovaný prokazovat, že velká část finančních prostředků, které si žalovaný půjčil, šly na splacení závazků [název ], neboť tato společnost byla bez jednatele a nemohla realizovat svoje závazky, nepeněžité závazky začala plnit [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] Stejně tak byl zamítnut důkaz listinou – vyrozumění p. [příjmení] ze dne [datum], která má prokázat vypjatost situace před [měsíc] [rok]. Protože tyto navržené důkazy nemohly zvrátit vyhodnocení zjištěného skutkového stavu v této věci a následné právní posouzení, nebyly provedeny pro jejich nadbytečnost. Soud však nevylučuje, že mohou mít význam v jiných řízeních při posuzování vhodnosti jednotlivých úkonů žalovaného v konfliktním prostředí společností např. při vzájemném vypořádání obou společníků.

15. Dle § 53 odst. 1 ZOK osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým jednáním získala. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná osoba obchodní korporaci v penězích.

16. Soud na základě shora zjištěných skutečností uzavřel, že žalovaný svým jednáním porušil povinnost péče řádného hospodáře a pak mu v souladu s citovaným ust. § 53 odst. 1 ZOK vznikla povinnost žalobci vydat prospěch, který v souvislosti se svým jednáním a na jeho úkor získal. Tento prospěch je finanční, pak je nahrazován v penězích. Žalovanému byla proto uložena povinnost k zaplacení žalované částky ve výši [částka], včetně povinnosti k zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Lhůta splatnosti byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy 3 dny od právní moci tohoto rozsudku. Zákonný úrok z prodlení byl uložen k úhradě dle ust. § 1970 o. z. a co do výše dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení koresponduje s předžalobní upomínkou k vrácení částky ze dne [datum], předané k přepravě dne [datum] se lhůtou splatnosti 7 dnů od jejího doručení. Žalovaný je tak v prodlení s úhradou dlužné částky nejméně od data uvedeného ve výroku tohoto rozhodnutí.

17. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má úspěšný žalobce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. Pokud se týče původního právního zastoupení [titul] [příjmení] [titul], za účelně vynaložený náklad soud považuje přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínky k navrácení částky [částka] [anonymizována dvě slova], účast u jednání dne [datum] a dne [datum], tj. 5 úkonů po [částka] dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., počítáno z tarifní hodnoty [částka] [anonymizována dvě slova]. Jedná se tedy o částku [částka] x 5, tj. [částka]. Rozšíření žalobního návrhu o [částka] ze dne [datum] je úkonem za [částka], počítáno z tarifní hodnoty rozšířené žaloby [částka]. Odvolání do přerušeného řízení je úkonem 1/2 z částky [částka] (počítáno z tarifní hodnoty [částka]), dle § 11 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. Cestovné je vyčísleno systémem Justtarif dle technického průkazu předloženého zástupcem žalobce (viz. č. l. 397), tj. celkem za 200 km = 2 x k procesnímu soudu z [obec] – [obec] a zpět, což činí [částka] + ztráta času 2 x 2 hodiny, tj. [částka], když i jen započatá půlhodina je účtována za [částka] dle § 14 odst. 3 AT. Režijní paušál je počítán za 7 úkonů po [částka] (§ 13 odst. 4 AT) a činí [částka] Celkem se jedná v součtu o částku [částka] + zaplacené soudní poplatky [částka] + [částka]. Celková náhrada nákladů řízení pro dr. [příjmení] dosahuje výše [částka], kterou uhradí žalovaný do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Pokud se týče právního zastoupení [titul] [jméno] [příjmení], [titul], i zde byly přiznány pouze ty úkony, které soud považoval za účelně vynaložené. Jedná se o účast u jednání za den [datum], závěrečný návrh ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum]. Každý úkon je propočten na částku [částka] z tarifní hodnoty [částka] a odměna za tyto tři úkony je celkem [částka] + 3 x [částka] RP ([částka]), tj. celkem [částka] + DPH [částka] (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Celková náhrada nákladů řízení pro dr. [příjmení] činí [částka]. Jako neúčelně vynaložené náklady tohoto řízení soud považuje ty úkony, které soud nevyžadoval, jsou podávány opakovaně u dr. [příjmení] pod různými názvy, vyjádření se opakují, vzájemně se prolínají, dokládají také různá rozhodnutí v souvisejících věcech projednávaných mezi společnostmi. Jistě není cílem takto neúměrně navyšovat náklady soudního řízení, když výše odměny se řídí tarifní hodnotou projednávané věci. Nepřiznána byla tak účtovaná odměna za vyjádření z [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a u dr. [příjmení] za vyjádření ze dne [datum], které rovněž nebylo vyžadováno.