9 C 254/2025

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Leitgebovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 14 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve 15 % ročně z částky 14 100 Kč od 19. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 216,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky 14 100 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne , datum, využila přepravních služeb společnosti , právnická osoba, . (dále též „právní předchůdkyně žalobkyně“), avšak ve vlaku č. , hodnota, způsobila sankcionované přestupky, když zapříčinila zpoždění vlaku, za což jí byla uložena sankce v celkové výši 14 100 Kč v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a Tarifem , Anonymizováno, pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel.

2. Soud žalobě vyhověl platebním rozkazem ze dne , datum, , proti němuž podala žalovaná včasný (byť v mnohých částech těžko čitelný) odpor. V něm uvedla, že skutečně daného dne cestovala vlakem z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , přičemž vlak byl již při svém příjezdu zpožděn. Jelikož je držitelkou průkazu ZPT a invalidou 3. stupně trpící psychickou diagnózou, seděla v ZTP kupé. Do tohoto kupé se následně začal dobývat pán s paní a dětmi, kteří byli velice hluční. Žalovaná je poprosila, zda by mohli jít jinam, že ji to nervuje. Pán začal žalované nadávat a vyhrožovat jí, že ji zmlátí. Žalovaná proto opakovaně stiskla SOS, nikdo nepřišel ani po jejím volání o pomoc. Ze strachu o život proto zmáčkla záchrannou brzdu vlaku. Poté přišla arogantní původčí, která žalované vypsala pokutu. Žalovaná s pokutou nesouhlasila. Vlak byl již zpožděn, tudíž nezavinila celé zpoždění. Žalovaná byla obětí napadení, proto volala Policii ČR, na kterou průvodčí nevyčkala. Žalovaná nepopřela, že zmáčkla záchrannou brzdu, ale z obavy o svůj život po velmi zlých výhrůžkách od muže, jehož jméno neznala.

3. Žalobkyně se k odporu žalované vyjádřila tak, žalovaná není omezena na svéprávnosti, proto byla dostatečně způsobilá k rozpoznání svého protiprávního jednání. Žalovaná neměla oprávnění zatáhnout za ruční brzdu vlaku na základě domnění, že ji ohrožují ostatní cestující, celou situaci mohla vyřešit jinak.

4. K jednání dne , datum, se žalobkyně ani žalovaná nedostavily, předvolání bylo právní zástupkyni žalobkyně doručeno do datové schránky dne 29. 9. 2025, žalované oproti podpisu dne 2. 10. 2025. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 2, 3 o.s.ř. a jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

5. Aktivní legitimace žalobkyně byla ověřena rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích o postoupení pohledávek ze dne , datum, a navazující smlouvou o postoupení pohledávek č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, .

6. Z Potvrzení o nedodržení SPPO č. , Anonymizováno, se podává, že bylo vydáno dne , datum, v , Anonymizováno, hod na jméno , Jméno žalované, , ztotožněná dle předloženého občanského průkazu, kdy dle tohoto potvrzení byla žalované naúčtována přirážka na nedodržení SPPO ve výši 1 000 Kč, přirážka za nepovolené zastavení vlaku ve výši 1 000 Kč a dále náhrada za zpoždění vlaku v délce 40 minut ve stanici , adresa, za přirážku v celkové výši 12 100 Kč. Rovněž z tohoto dokladu vyplývá, že byla věc předána Policii ČR k ověření/zjištění údajů potřebných k vymáhání, kdy bylo rovněž uvedeno číslo průkazu Policie ČR.

7. Z Vysvětlení k hlášence ze dne , datum, v , Anonymizováno, hod se podává, že hlášenou č. , hodnota, byla účtována náhrada za zpoždění vlaku, přirážka za nedodržení SPPO a přirážka za nepovolené zastavení vlaku s vysvětlením, že cestující aktivovala záchrannou brzdu, odmítla zaplatit a nepodepsala potvrzení o nedodržení SPPO, zavolala Policii ČR, že jí spolucestující ohrožuje na životě, ale měla na ruce dítě. Ve stanici , adresa, vlakvedoucí žalovanou vyloučila z přepravy za pomoci Policie ČR.

8. Z Editace narušení jízdy vlaku č. , hodnota, se podává, že vlak č. , hodnota, jedoucí z , Anonymizováno, měl ve stanici , adresa, zpoždění 40 minut z důvodu zákroku policie.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 17. 7. 2024 se podává, že žalobkyně zaslala prostřednictvím své právní zástupkyně dne 17. 7. 2024 výzvu k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaná dne , datum, využila vlak přepravce , právnická osoba, ., a to ve vlaku č. , hodnota, , když cestovala z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, . S ohledem na své zdravotní omezení žalovaná využila specializovaného oddílu ve vlaku, kupé pro osoby se zdravotním postižením, kde si k ní přisedli další cestující. Žalovaná měla strach o svůj život, pročež následně zatáhla za záchrannou brzdu, čímž způsobila zastavení vlaku a jeho následné zpoždění. Žalovaná odmítla zaplatit vyúčtovanou pokutu ze strany zaměstnance právní předchůdkyně žalobkyně a byla za doprovodu Policie ČR vykázána z vlaku.

11. Dle § 2550 o. z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

12. Dle § 2551 téhož předpisu podrobnosti upraví přepravní řády.

13. Zvláštním předpisem v daném případě je vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu, v jejímž § 15 písm. b) se stanoví, že porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy je, jestliže cestující při přepravě se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě, dále v § 15 odst. 1 písm. s) bod 1 se stanoví, že porušením přepravních podmínek je, jestliže cestující při přepravě na dráze celostátní nebo na dráze regionální zaviní zpoždění vlaku. Dle § 15 odst. 2 téže vyhlášky dopravce může s ohledem na charakter přepravy upravit ve smluvních přepravních podmínkách další povinnosti cestujících směřující k ochraně zdraví, bezpečnosti nebo plynulosti přepravy. Jednání cestujícího v rozporu s těmito povinnostmi je považováno za porušení přepravních podmínek.

14. Uzavřením přepravní smlouvy (nástupem do vozidla - § 3 odst. 3, 4 vyhlášky č. 175/2000 Sb.) přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.

15. Dle bodu 3 těchto Smluvních přepravních podmínek , Anonymizováno, dále též „SPPO“) je přepravní smlouvy uzavřena nejpozději okamžikem nástupu cestujícího do vlaku, když přepravní smlouvu smí samostatně uzavřít osoba starší 6 let a jejím uzavřením vzniká právní vztah mezi cestujícím a dopravcem. Tento právní vztah mj. obsahuje závazek cestujícího dodržovat přepravní podmínky vyhlášené ve SPPO.

16. Dle bodu 28 SPPO vyhrazené místo nebo místo v oddílu pro cestující se zdravotním postižením mohou ostatní cestující obsadit pouze tehdy, nenárokují-li jejich obsazení cestující, jimž jsou přednostně určena.

17. Dle bodu 45 SPPO pokud cestující poruší přepravní podmínky tím, že svým přímým nebo nepřímým jednáním způsobí mimořádné zastavení nebo zdržení vlaku, které nebylo dopředu schválené dle čl. 44 SPPO, zaplatí každá, kdo zpoždění nebo odřeknutí způsobil nebo zavinil, přirážku dle tarifu , Anonymizováno, . Za zpoždění nebo odřeknutí všech vlaků osobní přepravy, které byly v důsledku nepovoleného zastavení a zdržení vlaku zpožděny nebo odřeknuty, zaplatí společně a nerozdílně všichni zúčastnění náhradu dle tarifu , Anonymizováno, .

18. Dle bodu 49.2 SPPO pokud se cestující dopouští některého z dále uvedených jednání, po zaplacení přirážky za porušení přepravních podmínek dle tarifu , Anonymizováno, , smí pokračovat v jízdě, pokud se uvedeného jednání nedopouští opakovaně. Jedná se mj. o případy, kdy cestující brání v odjezdu vlaku nebo uvádí bezdůvodně do činnosti záchranou brdu.

19. Dle Tarifu , Anonymizováno, představuje přirážka za nepovolené zastavení nebo zdržení nebo odřeknutí vlaku pro každého, kdo zdržení nebo odřeknutí způsobil částku 1 000 Kč a náhrada za zpoždění osobního, spěšného vlaku a rychlíku ve výši 300 Kč od 4. i jen započaté minuty zdržení, nejméně 1 000 Kč za první 3 minuty, a přirážka za porušení SPPO částku ve výši 1 000 Kč.

20. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí v plném rozsahu vyhověl.

21. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo nástupem do hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření smlouvy o přepravě osob, když žalovaná v inkriminovanou dobu cestovala vlakem č. , hodnota, v kupé vyhrazeném pro osoby se zdravotním postižením. Z žalovanou nikterak prokázaných důvodů žalovaná následně v průběhu jízdy vlakem aktivovala v daném kupé záchrannou brzdu. Vzhledem k tomu, že žalovaná tvrdila, že záchrannou brzdu zatáhla z obav o svůj život, byl soud připraven ji v průběhu ústního jednání poučit o její povinnosti tato svá tvrzení rovněž důkazně podložit. Žalovaná se nicméně bez omluvy na nařízené ústní jednání nedostavila, pročež ji soud nemohl řádně procesně poučit, čehož se žalovaná svou neomluvenou nepřítomnosti na nařízeném ústním jednání dobrovolně vzdala. Za takových okolností tedy soud vycházel z tvrzení a důkazů vyplývajících z obsahu spisu, když tato tvrzení žalobkyně byla fakticky vyvrácena důkazy předloženými žalobkyní, z nichž vyplynulo, že se v kupé se žalovanou nikdo kromě jedné osoby s dítětem na rukou nenacházel. Z Vysvětlení k hlášence přitom nebylo zjištěno, že by se v kupé, ve kterém cestovala rovněž žalovaná, vyskytovaly rovněž jiné osoby, které by žalovanou jakkoliv ohrožovaly. Nadto je třeba reflektovat, že pokud se žalovaná cítila jakkoliv ohrožená na životě, nic jí nebránilo řešit danou situaci například odchodem z daného kupé a obsazením jiného místa ve vlaku, případně odchodem z kupé za účelem zavolání pomoci. Jestliže žalovaná nastalou situaci vyřešila impulzivně aktivováním záchranné brzdy, která je vždy až poslední volbou, je nutno takové jednání vyhodnotit jako nesprávné a neoprávněné využití záchranné brzdy. Nadto i další tvrzení žalované uváděná v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu byla v mnohém v rozporu se skutečnosti zjištěnými z dokladů předložených žalobkyní (což obecně její tvrzení znevěrohodnilo), když například žalovaná tvrdila, že zaměstnanec právní předchůdkyně žalobkyně nevyčkal příjezdu Policie ČR a vykázal ji z vlaku, když naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná byla zaměstnancem právní předchůdkyně žalobkyně vykázána z vlaku v doprovodu Policie ČR, pročež bylo uvedeno rovněž služební číslo zasahujícího policisty. S ohledem na tyto skutečnosti vyhodnotil soud tvrzení a verzi žalované jakožto nevěrohodné a žalované neuvěřil, když za věrohodnou považoval verzi žalobkyně. Tvrzení žalované zůstala v řízení zcela osamocena a nebyla žalovanou nikterak důkazně podpořena, když přitom byla v rozporu s tvrzením žalobkyně, které se předloženými důkazy podařilo svou verzi prokázat. Vzhledem k tomu, že žalovaná svá tvrzení nikterak neprokázala, bylo možno uzavřít, že aktivování záchranné brzdy ve vozidle právní předchůdkyně žalobkyně bylo neoprávněné a žalovaná se tak dopustila sankcionovaného přestupku za porušení SPPO ve výši 1 000 Kč. Dále žalovaná zavinila nepovolené zpoždění vlaku tím, že neoprávněně zatáhla za záchrannou brzdu, odmítla zaplatit vyúčtovanou přirážku, pročež byla z vlaku vykázána, čímž způsobila zpoždění vlaku v délce 40 minut za přirážku ve výši 12 100 Kč, přičemž jí byla rovněž vyúčtována přirážka za toto nepovolené zastavení vlaku ve výši 1 000 Kč. Žalovaná tak žádným relevantním způsobem nezpochybnila skutečnosti tvrzené žalobkyní týkající se neoprávněného aktivování záchranné brzdy, nepovoleného zastavení vlaku a tím zapříčiněné zpoždění vlaku o 40 minut. Žalovaná přitom rovněž neuvedla a nedoložila, že by žalovanou částku byť i částečně uhradila. Na podkladě všech uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že je žaloba důvodná, veškeré sankce uložené dopravcem žalované jsou v souladu s právními předpisy. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalovanou částku společně se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Splatnost žalované částky byla stanovena ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

22. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. (tj. 1 200 Kč), 1 úkon právní služby (vyjádření k odporu) po 1 700 Kč dle § 7 bod 5 téže vyhlášky, 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky (tj. 300 Kč), 1 x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, 21 % DPH v částce 766,50 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem tedy činí náklady řízení žalobkyně částku 5 216,50 Kč. V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, částka nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení zaplatí žalovaný ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).