9 C 278/2020

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na účet [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech na nákladech řízení, které platil, [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal k Okresnímu soudu v Klatovech návrh na zahájení řízení dne [datum], kterým požadoval zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení na žalované. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] byla uzavřena mezi účastníky kupní smlouva, dle které žalovaná prodala žalobci [značka automobilu] [registrační značka] za kupní cenu [částka], což v přepočtu činí částku [částka]. Ačkoliv ve smlouvě bylo uvedeno, že automobil je prodáván bez zjevných vad, tak bezprostředně po koupi, kdy předal žalobce osobní automobil dne [datum] do [příjmení] [jméno] [příjmení] v [část obce], mj. zde byla zjištěna závažná závada na brzdovém systému vozidla, která si vyžádala výměnu brzdových kotoučů i destiček a dalších komponent brzdového systému, což žalobci stálo [částka]. Tento autoservis sdělil žalobci, že vzhledem k masivnímu úniku oleje za jízdy vykazuje pravděpodobně vadu i samotný motor v podobě netěsnosti. Oprava by vyšla na dalších [částka]. Vzhledem k tomu, že vozidlo vykázalo vady ve lhůtě 6ti měsíců od převzetí, měl žalobce zato, že podle §2161 odst. 2 o. z. mělo toto vozidlo vadu již při tomto převzetí, což opravňovalo žalobce k odstoupení od smlouvy. Přesto se žalobce rozhodl požádat slevu z kupní ceny výzvou ze dne [datum] v částce [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu nereagovala, nezbylo žalobci než podat žalobu.

2. Žalobce v průběhu celého řízení zastával shodné stanovisko a dodal ve svém závěrečném návrhu, že žalovaná žalobci vadu věci zatajila. O této vadě věděla či vědět musela a také zanedbala běžnou údržbu vozidla. Vadu věci považuje žalobce za vadu skrytou, kterou nemohl při zkušební jízdě motoru odhalit. Vada motoru existovala již v době převzetí vozu, přičemž vozidlo v době prodeje nemělo hodnotu, jaká byla vyjádřena v kupní smlouvě. Žalobce na vadu řádně upozornil a své právo na slevu také uplatnil včas. Na nákladech řízení bylo účtováno 6 úkonů + RP.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žalobního návrhu a ve svém vyjádření ze dne [datum] a v závěrečném návrhu uvedla, že vozidlo zakoupila jako ojeté v [anonymizována tři slova] v [obec] v roce [rok] s nájezdem 70 000 km. Vozidlo bylo užíváno pouze pro potřebu žalované, pouze k cestám do zaměstnání a nákupům. Před prodejem vozu jej žalobci zapůjčila, aby si ho mohl projet a zkontrolovat jeho technický stav. Žalobce po dobu 4 - 5 dnů vozidlo užíval a následně byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva dne [datum] s počtem najetých kilometrů 109 839. Kupní cena byla skutečna dohodnuta na částku [částka], což činí [částka]. Žalovaná popřela, že by zanedbala pravidelný servis vozidla. Žalobce žalovanou nekontaktoval žádným způsobem, až na přelomu [měsíc] a [měsíc] [rok] telefonicky s tím, že má reklamaci a auto vyžaduje opravy a následně jí hodil do schránky rozpis oprav vozidla na celkovou výši [částka]. Žalovaná sdělila žalobci, že reklamaci ani požadavek na slevu z kupní ceny neuznává, neboť se jedná o vozidlo 18 let staré, u kterého lze předpokládat nutnost obdobných oprav. Žalovaná z provedeného důkazního řízení vyhodnotila, že o údajných vadách vozidla nevěděla a ani vědět nemohla. Z hlediska výkonu motoru neměla možnost srovnání s obdobným vozidlem, jakou měl žalobce, který kupoval vozidlo jako věc použitou. Navíc žalobce neprokázal a ani netvrdil, že by následně vadu vytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji zjistil ve smyslu § 1922 odst. 1 o. z., § 2103 a § 104 a § 2112 odst. 1 o. z. Vadu vytkl žalované až po více než jednom roce od zakoupení vozidla, což musí vést soud k tomu, že právo žalobce na slevu z kupní ceny nepřizná. Vzhledem k požadované slevě žalobce a kupní ceně automobilu by vozidlo za výslednou cenu nikdy neprodala. Rovněž bylo poukázáno na to, že z vyjádření znalce není zřejmé, kdy a jak vada přesně vznikla a kdy došlo ke zhoršení stavu motoru v důsledku kumulace vady, přičemž žalobce s vozidlem po jeho zakoupení najel více než 11 000 km. Vzhledem k tomu, že žalobce měl předmětné vozidlo k dispozici na zkoušku, při které s ním najel 1 000 km předtím, než byla kupní smlouva uzavřena a po uzavření kupní smlouvy do provedení STK ujel dalších 16 km a následně do svěření vozidla autoservisu, který prováděl výměnu oleje a olejových filtrů, tedy do [datum] ujel dalších 95 km. Z vyjádření žalobce i žalované je patrné, že žalobce po vykonání zkušební jízdy věděl a musel vědět, že vozidlo vykazuje zvýšenou spotřebu oleje, přičemž motor nemá správný tah, což dle vlastního vyjádření do protokolu ze dne [datum] zjistil v porovnání s výkonem motoru svého staršího, obdobného, vozidla. Žalobce si tedy musel dle svých vlastních vyjádření být vědom problému s motorem, a to jak z hlediska spotřeby oleje, tak z hlediska jeho výkonu a tuto jeho vědomost musel zjistit již při vykonání zkušební jízdy před uzavřením kupní smlouvy se žalovanou. Přesto se rozhodl vozidlo zakoupit a ujednal si se žalovanou snížení kupní ceny z částky [částka] na částku [částka]. Pokud se týče výměny brzdového systému panem [příjmení], jednalo se o výměnu dílů v rámci obvyklého opotřebení vzhledem ke stáří vozidla.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že byla uzavřena platná kupní smlouva (§ 2085 a násl. o. z.) o prodeji motorového vozidla dne [datum], jejímž předmětem byl os. [značka automobilu] [registrační značka] za [částka]. Kupující zde prohlásil, že kupuje věc užívanou, a že se podrobně seznámil s technickým stavem vozidla (vady zde nebyly uvedeny žádné). Z vyjádření obou účastníků je zřejmé, že byl mezi účastníky dobrý vztah, neboť k matce žalované žalobce jezdil na masáže a pedikúru. Rovněž nebylo mezi účastníky sporu, že měl žalobce před vlastním zakoupením auto 4 dny, když tehdy uváděl, že nešly zámky, a že musel dokoupit olej, neboť ho tam nebylo 1,5 litru. Když tehdy s autem jezdil, zjistil, že auto„ netáhne“. Auto si žalobce převzal dne [datum] a pak s ním jel k panu [příjmení], který mu spravuje auto řadu let (po 14ti dnech). Auto mu dal proto, aby ho zkontroloval, neboť tam scházelo 1,5 litru oleje. Auto tam bylo 2 - 3 měsíce, při kterém pan [příjmení] zjistil, že je nutno předělat brzdový systém. [jméno] [příjmení] slyšen jako svědek potvrdil, že se se žalobcem zná, protože si u něho nechá opravovat auta, zná i žalovanou. Když auto koupil, přišel za ním žalobce, že chce udělat motor a brzdy, také řekl, že auto„ netáhne“ což bylo v [měsíc] [rok]. S autem odjížděl žalobce v polovině [měsíc] [rok]. Ohledně brzd svědek zjistil, že opotřebení bylo běžné, bylo na autě vidět, že nejezdí velké trasy. Pokud se týče motoru, jeho výměnu nedělal, neboť počítač nehlásil žádnou chybu. Měl tušení, že se vyměňovaly svíčky. Vady, které svědek zjistil a opravil, se svědek domnívá, že žalobce nemohl při koupi vozu rozeznat. Tam byl problém od začátku, že auto nejezdí tak, jak by mělo. Po této opravě mu žalobce volal, že je další problém, že jenom dolévá do auta olej, což mu oznámil někdy v lednu nebo v polovině [měsíc] [rok]. Pak již auto svědek neviděl.

5. Žalovaná jako účastnice řízení uvedla, že s autem jezdila pouze po [obec], do [obec] na nákup, jezdila s ním pouze po okrese. V době, kdy auto žalobci prodávala, žádné vady nemělo. Proto o vadách nic do smlouvy nevypisovala. Potvrdila, že když jezdila pomáhat žalobci na penzion, že někdy kolem vánoc [rok] jí žalobce říkal, že auto netáhne, ale o peníze si tehdy neříkal. Někdy v srpnu [rok] jí hodil žalobce dopis do schránky, na ten žalovaná nereagovala, poté přišla předžalobní upomínka.

6. Žalobce jako účastník řízení ve své výpovědi uvedl, že v době, kdy auto měl, tak auto méně táhlo. Když to řekl žalované, tak ona řekla, že to je motorem, že ten motor je o hodně starší než jejich auto. Kdyby věděl, že auto má takové vady, tak by ho nekupoval. Žalobce potvrdil, že hodil dopis žalované do schránky až v [měsíc] [rok], protože s ním nechtěli mluvit. Již v roce [rok] ústně žalované říkal, že když se nedomluví, že to dá právníkovi. Částku [částka] chce proto, že to je polovina z opravy motoru, co to bude stát. Tuto částku považuje za korektní, když zaplatí on sám [částka] a musí koupit ještě nový motor.

7. Pokud se týče práva z vadného plnění, platí obecné ustanovení (nejde o prodej v obchodě) § 2099 o. z. Dle odst. 1 je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096 (věta prvá). V daném případě je předmět koupě, jeho vlastnosti, dán ujednáním ve smlouvě. Zde se o závadách nehovoří, ale kupující je obeznámen s tím, že kupuje již užívanou specifikovanou věc, tedy musí počítat s tím, že se závady mohou objevit a budou přiměřené stáří vozidla a jeho opotřebovanosti. Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel vadu lstivě (§ 2103 obč. zák.). K této otázce bude pojednáno níže. Pokud se týče lhůt k oznámení vad, pak platí speciální lhůty uvedené v § 2112 o. z., které mají přednost před § 1921, tj. lhůtami obecně závaznými. Dle § 2112 odst. 1 o. z., neoznámí-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Jak již bylo uvedeno, nebylo sporu o tom, že před koupí vozidla měl žalobce možnost s ním jezdit po dobu 4 dnů, měl tedy možnost se přesvědčit o vlastnostech koupené věci dle § 2104 o. z. Právo žalobce z vadného plnění může založit jen taková vada, kterou měl osobní automobil„ při přechodu nebezpečí škody na kupujícího“, tedy ke dni uzavření kupní smlouvy (§ 2100 odst. 1 o. z.). Zde není rozhodující, zda o vadě prodávající věděla, či nikoliv. Je také nerozhodné, o jaký druh vady jde. V každém případě bylo na žalobci, aby prokázal, že ke dni koupě osobního automobilu zde důvod vady existoval, i když se vada projevila později. Za podstatné tedy soud považoval zjištění, zda vada uplatněná žalobcem, tj. vada motoru, existovala ke dni prodeje vozidla [značka automobilu] k [datum] a dále, zda se jedná o vadu skrytou či nikoliv. Pokud by soud zjistil, že se jedná o vadné plnění, které je podstatným porušením smlouvy, pak má kupující právo z vadného plnění dle § 2106 o. z. Dle tohoto ustanovení odst. 1, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci b) na odstranění vady opravou věci c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo c) odstoupení od smlouvy. Dle odst. 2 kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady (věta prvá). V této souvislosti nutno uvést, že žalobce prokazuje, a v tomto směru na něm leží důkazní břemeno, že včas zjistil závadu, tj. kdy ji zjistil, kdy uplatnil vady, tj. bezodkladně, dále leží na něm důkazním břemeno o tom, zda včas zvolil právo z vad, a že vady existovaly v době prodeje. Soud proto provedl důkaz znaleckým posudkem, a to písemnou i ústní formou, který byl proveden [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Znalec uvedl, že prohlídka vozidla znalcem byla směřována na zjišťování důvodů nadměrné spotřeby oleje motorem uváděné žalobcem. Toto vozidlo nemá senzor nízké hladiny oleje v motoru, který by řidiče upozornil během používání vozidla na jeho nedostatek. Při prohlídce byla na vozidle zjištěna netěsnost oleje v přírubě mezi vyústěním odvodního kanálu klikové skříně a PCV ventilu. K netěsnosti dochází vlivem vysokého tlaku v systému odvětrání klikové skříně, kde následnou demontáží bylo zjištěno silné zanesení PCV ventilu vozidla nahromaděním usazením kalů, které do značné míry snižovaly jeho funkci. Funkcí PCV ventilu je udržování konstantního tlaku v klikové skříni. Pokud PCV ventil nefunguje, resp. jeho regulační funkce je částečně omezena, za provozu motoru je v klikové skříni trvale vyšší tlak, mající za následek mírné snížení účinnosti motoru a dochází k protlačování olejové mlhy zpět přes pístní kroužky pístu do spalovacího prostoru motoru, kde dochází k jejímu následnému spalování. Tato závada má kumulativní tendenci, tj. daný problém s rostoucím tlakem v klikové skříni postupně narůstá o to více, o co více dochází k zanášení PCV ventilu a omezování jeho průtoku. Výměnný interval PCV ventilu výrobce [anonymizováno] pro posuzovaný model neuvádí. U posuzovaného vozidla systém kontroly tlaku odvětrání skříně není. Obvyklý interval kontroly, popř. výměny PCV ventilu je doporučován dle literatury za cca 80 - 90 km. Životnost PCV ventilu může být dlouhá, negativně ji však ovlivňují dlouhé intervaly výměny motorového oleje, kdy v degradovaném oleji se více hromadí kaly a karbonové úsady, které tento ventil o to více následně zanáší. Při využívání vozidel pouze na krátké jízdy, a to i s nízkými ročními nájezdy, obvykle dochází u tzv.„ studených provozů“ motorů, kdy motorový olej nemá ještě provozní teplotu, k vyšším degradacím olejové náplně. Interval na výměnu oleje činí dle výrobce 15tKM nebo 1 rok. S ohledem na neznalost předchozího servisu vozidla v době vlastnictví žalovanou se nelze k předchozím servisním intervalům vozidla vyjádřit. Olejovou náplň je nutné pravidelně měnit i v případě, kdy je olej postupně doléván v důsledku jeho spalování. Při prohlídce na vozidle byla zjištěna zvýšená hlučnost v oblasti hlavy motoru. Pro zjištění konkrétního stavu hlavy motoru a míry jeho přidření by bylo nutné demontovat celou hlavu motoru z vozidla, provést celkovou analýzu stavu, přičemž hlavu po demontáži nelze bez provedení dalších servisních úkonů vrátit zpět. Při prohlídce byla na vozidle pomocí OBD diagnostiky zjištěna závada na [příjmení] ventilu, který je nefunkční a vyžaduje výměnu. Je značně zanesen karbonem, nefunkční je v uzavřené poloze, tj. nepřipouští výfukové plyny zpět do systému sání k jejich dalšímu spálení. S ohledem na stav lze konstatovat, že došlo vlivem nadměrného nánosu zbytků karbonu k poškození jeho ovládání. EGR ventil je obvykle první součást, u které dochází k poškození při špatném, příp. zhoršeném, spalování vozidla. Zanášení EGR ventilu má kumulující charakter, kdy k jeho zanášení u zážehových motorů značně přispívá právě spalování oleje v motoru. Lze konstatovat, že závada na EGR ventilu v podobě jeho celkové nefunkčnosti vznikla až po datu [datum] při pravidelné dvouleté kontrole na stanici měření emisí, při nájezdu 113 508 km. Pokud se týče doby určení vzniku přidření motoru, dobu vzniku nelze přesně specifikovat, ale lze konstatovat, že k prvnímu přidření motoru dochází při první jízdě s nedostatečným množstvím olejové náplně v motoru. Protože žalobce vypověděl, že musel dolít při převzetí vozidla před jeho koupí 1,5 l oleje, lze usuzovat, že k přidření hlavy mohlo dojít již před tímto datem. Vozidlo spalující olej lze při dolévání oleje dále provozovat, nicméně spotřeba oleje bez odstranění příčiny bude mít vždy rostoucí tendenci a postupně povede k nutnosti provedení opravy motoru, příp. k výměně jeho příslušenství. Ze servisního štítku výměny oleje znalec zjistil, že vozidlo ujelo od doby koupě do výměny oleje a provedení dalších servisních prací za 4 měsíce 111 km. V [měsíc] [rok] pak bylo vozidlo opět přistaveno do servisu pro vyřešení značné spotřeby oleje. Do dne prohlídky znalcem vozidlo najelo 11 000 km, tj. od [datum] do [datum]. Při prohlídce znalcem vozidlo vykazovalo již značně rozvinutý stav spotřeby oleje a zaneseného příslušenství motoru, pro který je charakteristické dlouhodobé spalování oleje, kterému odpovídá nájezd vyšší než 11 000 km. Po aktuálně zjištěném stavu vyžaduje motor generální opravu s výměnou EGR ventilu a PCV ventilu. Pokud se týče vyjádření znalce k obvyklé ceně vozu v době prodeje, pak se jedná o [anonymizována dvě slova] - [částka] včetně DPH, přičemž do obvyklé ceny nebyla zahrnuta závada motoru. Pokud by tomu tak bylo, pak se jedná o vozidlo určené na náhradní díly. Pokud se týče nadměrné spotřeby oleje, jedná se o špatně zjistitelnou vadu, na kterou lze přijít pouze dlouhodobým užíváním vozidla při opatrnosti v podobě pravidelné kontroly množství oleje v motoru. Pro neznalého člověka se může jednat pouze o zvýšenou hlučnost motoru, neboť přidření motoru zvenčí je zjistitelné pouze poslechem. Vadu motoru tak, jak ji zjistil znalec, lze označit za běžně nezjistitelnou, tedy vadu skrytou. Vznik vady před [datum] nelze z technického hlediska s ohledem na další provoz vozidla blíže časově určit, ale s ohledem na stav zjištění PCV ventilu lze při prohlídce znalcem usuzovat, že tento díl nebyl nikdy ani kontrolován ani vyměněn a čištěn. Nadměrná spotřeba oleje v motoru není běžnou vadou s ohledem na nájezd vozidla popř. jeho stářím. Při výslechu znalec upřesnil, že samotné zanesení bylo tak nadměrné, že s vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že ventil byl poškozený již v době koupě, tzn., že ten motor se začal přetlakovávat a vozidlo trpělo na spotřebu oleje. S ohledem na tyto závěry soudního znalce pokud se týče existence skryté vady motoru v době prodeje auta, soud uzavřel, že tato závada zde k [datum] existovala, o níž žalovaná nevěděla. Kdyby o ní věděl žalobce, auto by nekoupil. Pak je to vada podstatná. O tom, že motor nebyl v pořádku svědčí nepřiměřená spotřeba oleje, když o nutnosti jeho dolití hovořil žalobce již při zkušební jízdě, rovněž sv. [příjmení], který auto servisoval, uvedl, že byl s autem problém od začátku, že nejezdí tak, jak by mělo, a že si mysleli, když se provede základní oprava, že se to zlepší. To se však nestalo a v polovině [měsíc] [rok] mu žalobce volal, že jen dolévá olej. Další servis již p. [příjmení] prováděn dle domluvy se žalobcem nebyl prováděn. Jak soudní znalec, tak i sv. [příjmení] se shodli na tom, že dokud se auto (motor) nerozebere, tak se vada nevidí. Žalovaná, která jezdila jen krátké vzdálenosti a v posledních letech před prodejem auto neservisovala, na tuto závadu přijít v podstatě nemohla. Pokud se týče jiných vad, které nárokoval žalobce, např. úhradu poloviny nákladů na opravu brzdového systému, pak se jedná o běžné opotřebení ojetého automobilu, odpovídající jeho stáří a nejedná se tedy o vady, na které by měl mít žalobce nárok. Dopis, psaný vlastní rukou žalobce, který obdržela žalovaná v [měsíc] [rok], lze uznat jako vytčení vad prodaného vozidla, i když jsou zde uvedeny i vady, na které se práva z odpovědnosti vad nevztahují, jak již bylo uvedeno. Např. to, že auto nezamyká, žalobce věděl, již když ho kupoval, o čemž se sám zmínil a v důsledku toho došlo i ke snížení kupní ceny. To, že žalobce se domníval, že se žalovaná bude podílet na financování oprav auta, které si žalobce koupil v uvedeném stáří, je iluzorní představa kupujícího ojetého automobilu, jakoby nebyl právně zastoupen. Vadu měl žalobce vytknout bez zbytečného odkladu, dle § 2112 odst. 1 o. z., nejdéle do 2 let od převzetí věci. Námitku žalované, že vada nebyla včas oznámena, soud připustil z toho důvodu, že o zjištěné skryté vadě žalovaná nevěděla a nemusela o ní vědět (§ 2112 odst. 2 o. z.). Soudem bylo vyhodnoceno vytknutí vad jako včasné s ohledem na charakter závady, kterou nezjistil ani sv. [příjmení], který měl auto do poloviny [měsíc] [rok] a byla s konečným závěrem vyhodnocena až soudním znalcem. Dopis, který žalovaná obdržela v [měsíc] [rok] od žalobce a následně předžalobní upomínku ze dne [datum], jsou listiny, které vady vytýkají, je zde uplatněn nárok na slevu ve lhůtě 2 roků od převzetí automobilu, proto tento nárok byl vyhodnocen jako nepromlčený. Jak vyplynulo ze znaleckého posudku, vada motoru, která byla zjištěna soudním znalcem, je takového rázu, že ji žalobce nemohl rozpoznat ani při vynaložení obvyklé pozornosti (§ 2103 o. z.) a nerozpoznal by jí žádný laik. Jestliže žalovaná uvádí, že po vykonání zkušební jízdy žalobce„ věděl a musel vědět, že vozidlo vykazuje zvýšenou spotřebu oleje, přičemž motor nemá správný tah“, pak je s podivem, že tyto závady žalovaná do kupní smlouvy neuvedla, když o nich měl a musel vědět v době uzavření smlouvy žalobce, tak by o nich musela vědět i žalovaná a přesto prodávala vozidlo jako bez vad. Vozidlo kupoval žalobce s obvyklou mírou opotřebení a neobvyklý únik oleje, ať je již způsoben čímkoliv, je vadou, v daném případě skrytou. Pokud se týče uplatněného nároku na přiměřenou slevu ve výši [částka] z kupní ceny, pak soud vycházel opět ze znaleckého vyjádření, kde soudní znalec ohodnotil cenu os. automobilu s přihlédnutím k závadě motoru, která vozidlo staví s ohledem na obvyklé náklady opravy do pozice vozidla určeného na náhradní díly, v hodnotě cca [částka]. S ohledem na již uhrazenou kupní cenu žalobcem se sleva o [částka] jeví jako přiměřená vztažmo ke skryté závadě motoru. Protože soudem byl uznán nárok z vad žalobcem jako oprávněný, bylo žalobnímu návrhu vyhověno. Pokud se týče příslušenství k žalované částce, úroky z prodlení byly žalobci přiznány podle § 1970 o. z. Dle tohoto ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, přičemž neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je nař. vlády č. 351/2013. Soud při určení výše úroků z prodlení postupoval dle § 2 tohoto nařízení, podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalovaná byla v prodlení se zaplacením dlužné částky nejméně od data [datum] (v předžalobní upomínce je uvedena požadovaná lhůta plnění do [datum]), soud jí dle odůvodnění shora uložil i zaplacení těchto úroků z prodlení do zaplacení. Lhůta k zaplacení dlužné částky byla stanovena 3 dny od právní moci rozsudku, dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

9. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby [částka], dle § 7. V dané věci soud přiznal odměnu za 3,5 úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, závěrečný návrh a polovinu úkonu za jednoduchou výzvu k plnění, tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 4 úkony (zde se RP nekrátí), proto žalobci náleží celkem [částka] x 4 = [částka] DPH nebylo nárokováno. Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] a zaplacené zálohy na znalecký posudek žalobcem [částka], dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Právnímu zástupci nebyla přiznána odměna za úkony, které soud nevyžadoval v písemné podobě a přiznal tedy jen úkony účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Jedná se o písemné podání ze dne [datum] a ze dne [datum]. Tuto částku je povinna žalovaná žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce, rovněž ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

10. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady na znalecký posudek byly vynaloženy částkou [částka] + [částka], tj celkem [částka], z toho zálohami, které platil žalobce i žalovaná po [částka]. Čs. stát doplácel částku [částka] [částka] + [částka], tj. [částka]. Vzhledem k tomu, že ve věci neměla úspěch žalovaná, pak soud dle citovaného zákonného ustanovení uložil této straně za povinnost nahradit čs. státu právě tuto částku se splatností 3 dny od právní moci rozsudku.