9 C 37/2025

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Leitgebovou ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky státní příslušnost Anonymizováno bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela státní příslušnost Anonymizováno bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství účastníků Jméno manželky, rozené jméno FO, narozené datum, a Jméno manžela, narozeného Datum narození manžela, Matričním úřadem v Anonymizováno, Anonymizováno, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem na zahájení řízení domáhala rozvodu manželství, k čemuž uvedla, že manželství bylo uzavřeno na Anonymizováno a oba manželé do něj vstupovali jako státní občané Anonymizováno. Z manželství se narodily tři děti, dvě již zletilé, jedna doposud nezletilé dcera. Poslední společné bydliště manželů bylo v Anonymizováno. Manželství dle manželky prochází dlouhodobou krizí, manželé spolu nežijí zhruba po dobu jednoho roku, manželka stále bydlí v Anonymizováno, manžel mění různě bydliště. Manžel se synem pracují jako živnostníci v oboru lesní práce. Manželka měla za to, že manželství účastníků je trvalé a hluboce rozvráceno, ona sama v něm pokračovat nechtěla.

2. Ve svém vyjádření ze dne datum manžel k věci uvedl, že souhlasí s návrhem na rozvod manželství, přičemž současně souhlasil s tím, aby bylo před soudem jednáno v jeho nepřítomnosti.

3. Ve věci bylo na den datum nařízeno jednání ve věci.

4. Soud v prvé řadě zkoumal svou mezinárodní příslušnost, když je ve věci přítomen mezinárodní prvek. Oba manželé jsou státními příslušníky Anonymizováno oba mají bydliště v České republice. Vzhledem k tomu, že Česká republika i Anonymizováno jsou členskými státy Evropské unie, určil soud svou pravomoc k vedení řízení o rozvodu manželství účastníků na základě nařízení Rady 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (nařízení Brusel II ter). Podle čl. 3 písm. a) bod i) nařízení jsou příslušné soudy členského státu, na jehož území mají manželé obvyklý pobyt. Oba manželé mají obvyklý pobyt v České republice, mezinárodně příslušné jsou proto české soudy.

5. Rozhodné právo určil soud za pomoci zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen ZMPS), protože Smlouva mezi Českou republikou a Anonymizováno o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech (Praha, 29. 10. 1992; č. 209/1993 Sb.) rozhodné právo pro řízené o rozvodu manželství neupravuje. Podle § 50 odst. 1 ZMPS se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. A podle § 49 odst. 1 ZMPS se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Vzhledem k tomu, že oba manželé jsou občany Anonymizováno, určil soud rozhodným slovenské právo.

6. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že Jméno manžela, narozený Datum narození manžela, a jméno FO, narozená Datum narození manželky, Matričním úřadem v Anonymizováno, manželství. Do manželství vstupovali oba účastníci řízení jako svobodní.

7. Z manželství účastníků se narodily dvě (dnes již zletilé) děti a dále jedna dosud nezletilá dcera, jak bylo prokázáno lustracemi v informačním systému základních registrů.

8. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. Anonymizováno ze dne datum bylo zjištěno, že jím soud schválil dohodu manželů jako rodičů o péči a výživě jejich nezletilé dcery, a to pro dobu do i po rozvodu manželství. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.

9. Z účastnického výslechu manželky bylo zjištěno, že manžel měl v minulosti mimomanželské poměry s jinými ženami., o kterých se manželka postupně dovídala, rovněž trávil často pobyt mimo domov z pracovních důvodů či u jiných žen. Vše vyvrcholilo tím, že se manželka dva roky nazpět dozvěděla, že má manžel milenku v Anonymizováno, kterou manžel tajil. S tou následně poměr ukončil a manželé se snažili obnovit manželské soužití, avšak následně manželka opět zjistila, že se manžel stýká se ženou z Anonymizováno. Manželka dále zjistila, že manžel vytváří dluhy nemalých částek, o kterých manželku neinformuje. Manželka o obnovu manželského soužití nestojí.

10. Podle § 18 zákona č. 36/2005 Z.z., o rodine (dále též „zákon o rodině“), manželé jsou si v manželství rovni v právech a povinnostech. Jsou povinni žít spolu, být si věrní, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, starat se společně o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí.

11. Podle § 22 zákona o rodině k zrušení manželství rozvodem možno přistoupit jen v odůvodněných případech.

12. Podle § 23 odst. 1 zákona o rodině soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže jsou vztahy mezi manželi tak vážně narušené a trvale rozvrácené, že manželství nemůže plnit svůj účel a od manželů není možné očekávat obnovení manželského soužití.

13. Podle § 23 odst. 2 zákona o rodině soud zjišťuje příčiny, které vedly k vážnému rozvratu vztahů mezi manželi, a při rozhodování o rozvodu k nim přihlíží. Soud při rozhodování o rozvodu vždy přihlédne k zájmu nezletilých dětí.

14. Podle § 23 odst. 3 zákona o rodině soud při posuzování míry rozvratu vztahů mezi manželi přihlíží k porušení povinností manželů podle § 18 a 19.

15. Soud na základě shodných tvrzení účastníků dospěl k závěru, že návrh na rozvod manželství byl podán důvodně, neboť vztahy mezi účastníky jsou narušeny do té míry, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 18 zákona o rodině, jelikož netvoří manželské společenství, již více než rok nevedou rodinnou domácnost, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat, manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno. Poměry nezletilé dcery pro dobu po rozvodu manželů byly soudem upraveny, přičemž rozvod nebude v rozporu s jejím zájmem, neboť na jejích poměrech se rozvodem nic nezmění. Soud proto návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl, přičemž příčinu rozvratu manželství shledal především v dlouhodobých pobytech manžela mimo domov, mimomanželských poměrech manžela a jeho rizikovém finančním chování, což vyústilo v dlouhodobé citové odcizení manželů a jejich rozdílné názory na další společný život. Za splnění všech předpokladů k rozvodu manželství podle § 23 zákona o rodině, soud manželství účastníků rozvedl.

16. O nákladech řízení soud rozhodl s přihlédnutím k ustanovení § 23 z. ř. s., dle něhož v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na jejich náhradu. Soud s ohledem na vše výše uvedené nezjistil žádné okolnosti, které by naplnily podmínky pro aplikaci věty druhé citovaného zákona. Soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky tak, že si je ponese každý sám. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne od doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání rozhodoval Krajský soud v Plzni. Vzhledem k tomu, že po vyhlášení rozsudku se manželka vzdala práva odvolání, toto právo jí nepřísluší. Účastníci jsou povinni ve lhůtě 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku předložit své občanské průkazy i s tímto rozsudkem obecnímu úřadu svého trvalého pobytu k vyznačení nastalých změn. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců po právní moci rozsudku o rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 o. z.).