9 C 54/2026

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Leitgebovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 759,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 759,92 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 759,92 Kč ode dne 6. 6. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 759,92 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že pracovníky společnosti , právnická osoba, . bylo dne , datum, zjištěno, že žalovaný na odběrném místě , adresa, provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Dne , datum, byla na odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie, což bylo z důvodu nepřístupnosti odběrného místa provedeno odpojením pojistek v hlavní domovní skříni. Dne , datum, byla žalobkyní administrativně ukončena smlouva na dodávku elektrické energie s náhradní hodnotou osazeného elektroměru v.č. , hodnota, , a to se stavy VT 4.348 kWh a NT 56.412 kWh. Při kontrole odběrného místa bylo dne , datum, zjištěno osazení HDS nožovými pojistkami, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Stav elektroměru v době kontroly byl ve VT 4.376 kWh a v NT 56.679 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo dáno rozdílem těchto stavů. Po zpracování údajů a vyčíslení škody byl žalovaný seznámen s informacemi o zjištěném neoprávněném odběru dopisem ze dne 13. 5. 2025.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ve věci bylo na den , datum, nařízeno ústní jednání, z kterého se žalobkyně řádně a včas omluvila a žalovaný, ač včas předvolán k tomuto jednání, na toto jednání se nedostavil a rovněž nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků.

4. Z plné moci ze dne 14. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně zmocnila společnost , právnická osoba, . mj. k provádění kontrol odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny, včetně zamezení jejich pokračování, instalaci a odebírání zařízení zmocnitele sloužící k měření odběru nebo dodávky elektrické energie v distribuční soustavě.

5. Z protokolu o kontrole odběrného místa se podává, že technici společnosti , právnická osoba, . dne , datum, provedli kontrolu odběrného místa na adrese , adresa, , , Anonymizováno, , s tím, že elektroměr č. , hodnota, byl řádně zaplombovaný s neporušenými úředními plombami. Techniky bylo zjištěno samopřipojení v HDS. Elektroměr byl zkontrolován a odpojen na vývodech na svorkovnici elektroměru.

6. Z Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa bylo zjištěno, že dne , datum, bylo u odběrného místa č. , hodnota, zjištěno samopřipojení v HDS, čímž došlo k ke kontrolnímu odečtu elektroměru č. , hodnota, ve výši T1 4 376 kWh a T2 56 679 kWh. Toto oznámení je opatřeno podpisem žalovaného i zástupce společnosti , Anonymizováno, .

7. Z Oznámení ze dne 13. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě distribuce č. , hodnota, a vyčíslila náhradu škody včetně DPH ve výši 11 759,92 Kč8. Z výzvy, jež žalobkyně zaslala žalovanému dne 1. 4. 2025, se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného k narovnání bezesmluvního vztahu týkajícího se dodávky a distribuce elektřiny do odběrného místa s tím, že ke dni 31. 3. 2025 evidovala žalobkyně od dodavatele elektřiny žádost o ukončení Smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy. Žalovaný byl vyzván k uzavření smlouvy týkající se dodávky a distribuce elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, .

9. Z Výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny se podává, že žalobkyně dle stavů elektroměru od přerušení dodávky v HDS do kontroly zjistila neoprávněný odběr za celkem 63 dnů ode dne , datum, do , datum, , když počáteční stav elektroměrů činil VT 4.348 kWh a NT 56.412 kWh a koncový stav činil VT 4.376 kWh a NT 56.679 kWh. Žalobkyně vypočetla celkovou náhradu za neoprávněný odběr jako součet náhrady za množství neoprávněně odebrané elektřiny, vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe a nákladů na přerušení (zamezení) neoprávněného odběru, celkově ve výši 11 759,92 Kč.

10. Z čestného prohlášení ze dne 4. 7. 2025 se podává, že vedoucí oddělení Pohledávky, útvaru finance žalobkyně čestně prohlásila, že na základě platně uzavřené smlouvy mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . byla žalobkyní této společnosti uhrazena částka 8 414,34 Kč představující prokazatelné nezbytně nutné vynaložené náklady na zjištění neoprávněného odběru, a to ke dni 10. 6. 2025.

11. Z Faktury č. , hodnota, , vystavené dne , datum, žalobkyní, bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za neoprávněný odběr elektřiny od , datum, do , datum, na odběrném místě č. , hodnota, na adrese , adresa, celkem částku 11 759,92 Kč, sestávající z náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 2 560,04 Kč, stálý měsíční plat za příkon ve výši 196,55 Kč, náklady zjišťování neoprávněného odběru ve výši 6 954 Kč, daně za elektřinu ve výši 8,35 Kč, to vše včetně DPH ve výši 2 040,98 Kč. Datum splatnosti bylo žalobkyní stanoveno ke dni 5. 6. 2025.

12. Upomínkou ze dne 17. 6. 2025 byl žalovaný žalobkyní opětovně vyzván k úhradě dlužné částky, a to do 24. 6. 2025. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 7. 2025 (doloženo včetně dokladu o odeslání) žalobkyně vyzývala žalobkyni k úhradě dlužné částky do 7 kalendářních dnů od doručení upomínky.

13. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

14. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

15. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

16. V daném případě byla uplatněna žaloba o náhradu škody za neoprávněný odběr el. energie ve smyslu § 51 odst. 1, a) a odst. 3 energetického zákona, který je předpisem speciálním a má přednost před obecnými ustanoveními občanského zákona, týkající se náhrady škody či bezdůvodného obohacení.

17. Soudem bylo považováno za nesporné, že žalovaný a žalobkyně neměli uzavřen žádný smluvní vztah týkající se odběru elektrické energie za požadované období. Rovněž tak bylo nesporné, že do odběrného místa byla dodávána elektrické energie, která nebyla nikým hrazena. Případná vědomost o neoprávněném odběru není zákonem vyžadována, zákon jí prostě předpokládá. Odpovědnost za odběr bez právního důvodu je odpovědností objektivní, když základ nároku na náhradu škody a jeho výše se řídí energetickým zákonem a prováděcími předpisy. Není rozhodné, zda provozovatel a dodavatel elektrické energie odběrné místo eviduje či ne, ale to, že dochází k odběru elektrické energie, aniž by k tomu byl právní důvod. Pokud se týče osoby, která je povinna nahradit žalobkyni způsobenou škodu neoprávněným odběrem, soud uvádí, že to, že byl ukončen nějaký smluvní vztah a dále je odběr realizován, neznamená bez dalšího ještě odpovědnost této osoby za neoprávněný odběr. Tuto odpovědnost je třeba spojovat ještě s dalšími okolnostmi toho kterého případu a pokud tu jsou takové skutečnosti, které by dokládaly, že žalovaný sám odběr neučinil ani neumožnil třetím osobám neoprávněný odběr, pak zde odpovědnost žalovaného bez dalšího nemůže nastat. Ten, kdo však tento stav navozuje či realizuje, jedná objektivně protiprávně. Pro pasivní legitimaci v tomto směru je rozhodující, že byla odebírána elektrická energie, že zde pro to nebyl dán právní důvod, a že elektrická energie nebyla hrazena. Provozovatel distribuční soustavy má pak právní nárok na to, aby mu byla nahrazena škoda z neoprávněného odběru, neboť odpovědnost za ztrátu elektrické energie nese provozovatel DS. Pokud se týče přímé odpovědnosti žalovaného za neoprávněný odběr, jak soud předeslal, zákon nepožaduje, aby o neoprávněném odběru žalovaný věděl, či nikoliv. Energetický zákon totiž tuto vědomost předpokládá.

18. Z listinných důkazů má soud za prokázané, že dne , datum, byla na adrese , adresa, , tedy odběrném místě žalovaného, provedena kontrola techniky společnosti , Anonymizováno, ., když na odběrném místě byla ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Stav zjištěný na měřidle při ukončení smlouvy na dodávku elektrické energie s náhradní hodnotou osazeného elektroměru činil stavy VT 4.348 kWh a NT 56.412 kWh, při kontrole dne , datum, poté VT 4.376 kWh a NT 56.679 kWh. Je tedy nepochybné, že stav elektroměru při kontrole byl vyšší než při ukončení smlouvy.

19. Podle příslušných cenových rozhodnutí , Anonymizováno, provedla žalobkyně výpočet škody za neoprávněnou spotřebu, a to na částku 3 107,75 Kč. Žalobkyně dále vypočetla náhradu škody na nákladech, a to na částku 8 414,34 Kč. Žalobkyně taktéž stanovila platby za příkon v částce 237,83 Kč. Fakturu ze dne , datum, , kterou žalobkyně vyúčtovala žalovanému za neoprávněný odběr spolu se všemi výše uvedenými položkami částku 11 759,92 Kč, žalovaný neuhradil. Z provedených důkazů tedy soud vzal za prokázané, že žalobkyni vznikla jednáním žalovaného v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními škoda ve fakturované výši 11 759,92 Kč.

20. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný ani v nejmenším nerozporoval žalobkyní uplatněný nárok, který byl podložen listinnými důkazy, soud neměl důvodu žalobě nevyhovět. Uložil proto žalovanému povinnost k úhradě dlužné částky ve výši 11 759,92 Kč. Soud uložil žalovanému rovněž povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení.

21. Náklady řízení žalobce dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, a vzhledem k tomu, že žalobce nebyl v řízení zastoupený advokátem, pak i paušální náhrada nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř., když dle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, ze dne 18. 11. 2025, náleží účastníkovi paušální náhrada ve výši 450 Kč za 1 úkon, a to výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč (namísto dřívější náhrady dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., kterou v současnosti pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod není možné aplikovat). Celkem tedy náhrada nákladů řízení žalobce představuje částku ve výši 1 700 Kč.

22. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.