9 C 64/2022

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku částka na účet titul jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu, jíž se domáhal po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím, když žalovaný řádně neplatil poplatky za televizní přijímač, jak mu ukládá zákon č. 348/2005 Sb. Žalovaný splnil svoji povinnost přihlásit se jako poplatník dne datum. Dluží však celkem částku částka za měsíc měsíc roku rok ve výši částka a za číslo roku rok částku částka. Žalobce zároveň požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, který byl propočten od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. do datum. Na nákladech řízení bylo požadováno částka. Ve věci byl vydán dne datum el. platební rozkaz, který byl dne datum zrušen pro nemožnost doručení do vlastních rukou žalovanému. Soud jednal bez přítomnosti účastníků dne datum, když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem datum. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2, 3 o. s. ř. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos název nebo název vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen„ anonymizováno přijímač“). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Dle § 3 odst. 2 téhož zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle § 6 měsíční výše televizního poplatku činí částka. Podle § 7 odst. 1 poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Dle odst. 2, je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do číslo dne každého kalendářního měsíce (věta prvá). Dle odst. 3, je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí (věta prvá). Podle § 10, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Z provedeného důkazního řízení, zejména z Potvrzení o přihlášení poplatníka název poplatků ze dne datum soud zjistil, že se žalovaný přihlásil jako poplatník od měsíce číslo rok a údaje o odhlášení nejsou evidovány. Dále má soud z detailu dluhu žalovaného, z upomínky adresované žalovanému dne datum za prokázáno, že žalovaný dluží dle předpisů poplatků celkem částku částka, přičemž ke dni datum se jedná o částka + částka. Celková výše žalovaného dluhu tedy činí částka + příslušenství ve výši částka. Soud proto žalobě, jako zákonu odpovídající a korespondující se zjištěnými skutečnostmi, v plném rozsahu vyhověl, když žalovaný žalobě neoponoval. Pokud se týče přiznaného příslušenství k pohledávce, toto právo žalobce se odvíjí od ustanovení § 1970 občanského zákona. Dle tohoto ustanovení, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem určujícím výši úroku z prodlení je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž soud při určení výše úroků z prodlení postupoval dle § 2 tohoto nařízení, podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o číslo procentních bodů. Protože žalovaný byl v prodlení se zaplacením dlužné částky od data splatnosti té které měsíční splátky, soud mu ve smyslu citovaných zákonných ustanovení shora, uložil i zaplacení těchto úroků z prodlení, které byly žalobcem vyčísleny na částku částka celkem (z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do datum). Splatnost dluhu byla stanovena ve lhůtě číslo dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel sice z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, ale s přihlédnutím k příjmení Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález ze dne datum přiznal jen náklady představující uhrazený soudní poplatek žalobcem. Ostatní náklady soudního řízení, požadované žalobcem a představující náklady právního zastoupení, nebyly žalobci přiznány, neboť veřejnoprávní televize má obdobné postavení jako orgán státní moci. Disponuje tedy takovým administrativním a jiným aparátem, který je schopen vymáhat nedoplatky televizních poplatků sám na své náklady. Jedná se o běžnou pohledávku, která vzniká při činnosti žalobce a je navíc vymáhána plošně, formulářově. Proto činnost advokáta soud nepovažuje za účelně vynaložený náklad soudního řízení a byla žalobci přiznána pouze náhrada soudního poplatku, který činí v daném případě částku částka. Tuto je povinen žalovaný nahradit žalobci na účet jeho právního zástupce rovněž do číslo dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.