9 C 64/2022

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku [částka] na účet [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu, jíž se domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, když žalovaný řádně neplatil poplatky za televizní přijímač, jak mu ukládá zákon č. 348/2005 Sb. Žalovaný splnil svoji povinnost přihlásit se jako poplatník dne [datum]. Dluží však celkem částku [částka] za měsíc [měsíc] roku [rok] ve výši [částka] a za [číslo] roku [rok] částku [částka]. Žalobce zároveň požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], který byl propočten od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. do [datum]. Na nákladech řízení bylo požadováno [částka]. Ve věci byl vydán dne [datum] el. platební rozkaz, který byl dne [datum] zrušen pro nemožnost doručení do vlastních rukou žalovanému. Soud jednal bez přítomnosti účastníků dne [datum], když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem [datum]. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2, 3 o. s. ř. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos [název] nebo [název] vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen„ [anonymizováno] přijímač“). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Dle § 3 odst. 2 téhož zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle § 6 měsíční výše televizního poplatku činí [částka]. Podle § 7 odst. 1 poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Dle odst. 2, je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do [číslo] dne každého kalendářního měsíce (věta prvá). Dle odst. 3, je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí (věta prvá). Podle § 10, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Z provedeného důkazního řízení, zejména z Potvrzení o přihlášení poplatníka [název] poplatků ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaný přihlásil jako poplatník od měsíce [číslo] [rok] a údaje o odhlášení nejsou evidovány. Dále má soud z detailu dluhu žalovaného, z upomínky adresované žalovanému dne [datum] za prokázáno, že žalovaný dluží dle předpisů poplatků celkem částku [částka], přičemž ke dni [datum] se jedná o [částka] + [částka]. Celková výše žalovaného dluhu tedy činí [částka] + příslušenství ve výši [částka]. Soud proto žalobě, jako zákonu odpovídající a korespondující se zjištěnými skutečnostmi, v plném rozsahu vyhověl, když žalovaný žalobě neoponoval. Pokud se týče přiznaného příslušenství k pohledávce, toto právo žalobce se odvíjí od ustanovení § 1970 občanského zákona. Dle tohoto ustanovení, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem určujícím výši úroku z prodlení je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž soud při určení výše úroků z prodlení postupoval dle § 2 tohoto nařízení, podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o [číslo] procentních bodů. Protože žalovaný byl v prodlení se zaplacením dlužné částky od data splatnosti té které měsíční splátky, soud mu ve smyslu citovaných zákonných ustanovení shora, uložil i zaplacení těchto úroků z prodlení, které byly žalobcem vyčísleny na částku [částka] celkem (z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum]). Splatnost dluhu byla stanovena ve lhůtě [číslo] dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel sice z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, ale s přihlédnutím k [příjmení] Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] přiznal jen náklady představující uhrazený soudní poplatek žalobcem. Ostatní náklady soudního řízení, požadované žalobcem a představující náklady právního zastoupení, nebyly žalobci přiznány, neboť veřejnoprávní televize má obdobné postavení jako orgán státní moci. Disponuje tedy takovým administrativním a jiným aparátem, který je schopen vymáhat nedoplatky televizních poplatků sám na své náklady. Jedná se o běžnou pohledávku, která vzniká při činnosti žalobce a je navíc vymáhána plošně, formulářově. Proto činnost advokáta soud nepovažuje za účelně vynaložený náklad soudního řízení a byla žalobci přiznána pouze náhrada soudního poplatku, který činí v daném případě částku [částka]. Tuto je povinen žalovaný nahradit žalobci na účet jeho právního zástupce rovněž do [číslo] dnů od právní moci rozsudku.