9 C 64/2026

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Leitgebovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 10 133,56 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 133,56 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 133,56 Kč od 27. 4. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku v částce 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky 10 133,56 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že žalobkyně nabyla pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky se společností , právnická osoba, . Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Splátková dohoda, kterou žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni vyplývající z úvěrové smlouvy č. , hodnota, v celkové výši 10 133,56 Kč. Žalovaná neuhradila podle splátkového kalendáře ničeho.

2. Na výzvu soudu žalobkyně žalobu dále doplnila, když uvedla, že Splátková dohoda byla uzavřena mezi žalovanou a společnosti , Anonymizováno, Pohledávka byla následně postoupena z této společnosti na společnost , Anonymizováno, , která následně pohledávku postoupila na společnost , právnická osoba, ., která pohledávku postoupila na žalobkyni.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud ve věci nařídil na den , datum, jednání, ze kterého se žalobkyně řádně a včas omluvila, žalovaná se na jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně, když smluvní stranou Splátkové dohody se žalovanou měla být společnost , Anonymizováno, , která jako postupitel měla uzavřít smlouvu o postoupení pohledávek, která předvídá postoupení pohledávky za žalovanou, a to se společností , Anonymizováno, a ta dále se společností , právnická osoba, . a ta posléze se žalobkyní.

6. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž dále je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

7. S ohledem na závěr o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně, který bude podrobně rozebrán dále, pak soud nečiní pro věc žádná relevantní skutková zjištění z dalšího provedeného dokazování.

8. Společnost , Anonymizováno, jako postupitel a společnost , Anonymizováno, jakožto postupník uzavřeli dne , datum, Smlouvu o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, , v níž postupitel prohlásil, že disponuje pohledávkami, kterému mu byly dříve postoupeny jinými postupiteli. Postupitel dále prohlásil, že je výlučným vlastníkem těchto pohledávek a má v úmyslu postoupit všechny tyto pohledávky společně se všemi souvisejícími právy na postupníka tak, jak jsou podrobně specifikovány v Seznamu pohledávek, které tvoří Přílohu č. 1 této Smlouvy.

9. Soud z obsahu spisu a předložených důkazu dospěl k závěru, že soudu nebyla předložena touto smlouvou o postoupení pohledávek zmiňovaná Příloha č. 1 obsahující specifikaci postoupených pohledávek.

10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Soud předesílá, že nelze uplatnit judikatorní závěry, které se vytvořily k úpravě postoupení pohledávky dle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle níž k závěru o aktivní věcné legitimaci postupníka postačuje prokázání notifikace dlužníka postupitelem (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08), neboť právní úprava doznala v tomto ohledu určité změny. Aktivní věcná legitimace založená postoupením pohledávky je odvislá od platné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem a postupníkem. Aby však tato smlouva nabyla účinků vůči dlužníkovi, je nezbytné, aby postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno postupitelem nebo prokázáno dlužníkem. Notifikace ze strany postupitele má pro dlužníka ten význam, že v důvěře ve správnost jeho oznámení má poskytnout plnění osobě odlišné od dlužníka (postupníkovi), který je rovněž oprávněn přijmout plnění; z této notifikace ovšem nelze ještě dovodit, že by byl postupník toliko na základě oznámení postupitele o postoupení pohledávky oprávněn vymáhat po dlužníkovi plnění bez ohledu na skutečnost, zdali smlouva o postoupení pohledávky byla řádně uzavřena a je platná, či nikoliv. Je tedy nezbytné odlišovat právo přijmout plnění s účinky i pro (původního) věřitele (postupitele) od práva vymáhat po dlužníkovi splnění práva (srovnej např. Horák, P. Následky neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, Právní rozhledy, 23-24/2017, s. 810 a násl. či Handlar, J. in Pražák, Z., Fiala, J., Hadlar, J., a kol. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: Komentář k § 1721–2893 podle stavu k 1. 4. 2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, Komentář k § 1882).

12. Žalobkyně svou aktivní věcnou legitimaci odvíjela od toho, že společnost , Anonymizováno, . postoupila postupně pohledávku za žalovanou až na žalobkyni, a to počínaje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi společností , Anonymizováno, . jako postupitelem a společností , Anonymizováno, jakožto postupníkem. V řízení bylo prokázáno uzavření uvedené smlouvy o postoupení pohledávek. Nebylo však prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla na společnost , Anonymizováno, předloženou smlouvou postoupena.

13. Postupované pohledávky totiž ve smlouvě samotné nijak konkretizovány nejsou a žalobkyně soudu nepředložila předpokládanou Přílohu č. 1 této smlouvy, ve které měly být postupované pohledávky řádně konkretizovány a vymezeny dle smlouvy o postoupení pohledávek.

14. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalobkyně postoupením nabyla žalovanou pohledávku vůči žalované, neboť z předložených listin tato skutečnost nevyplývá, když nebylo žalobkyní prokázáno již první postoupení pohledávky ze společnosti , Anonymizováno, . na společnost , Anonymizováno, . Soud se proto již dále ani nezabýval dalšími předloženými smlouvami o následném postoupení pohledávek na další společnosti konče žalobkyní, jelikož se žalobkyni nepodařilo řádně prokázat již první postoupení pohledávky za žalovanou.

15. Nezbylo tedy než uzavřít, že uzavřít, že soud nemohl považovat postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni za prokázané.

16. Tyto skutečnosti vyplynuly z dokazování provedeného u jednání konaného dne , datum, , kdy byly k důkazu přečteny všechny listiny, které žalobkyně soudu předložila. Žalobkyně se však tohoto jednání nezúčastnila, čímž se sama připravila o možnost být u jednání poučena o povinnosti doplnit v tomto směru svá tvrzení a k jejich prokázání učinit příslušný důkazní návrh.

17. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř., které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určen skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně významných skutečností tvrzených v žalobě a ve vyjádření k ní je tudíž třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje (skutku), kterým žalobkyně odůvodňuje opodstatněnost svého nároku, a na základě skutkových okolností, na nichž žalovaná buduje obranu proti uplatněnému nároku. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007 ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.

18. O tato příslušná procesní poučení se žalobkyně sama připravila svou omluvenou neúčastí na jednání soudu dne , datum, .

19. Jestliže v řízení nebyla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně k uplatnění žalobou požadovaných nároků u soudu, nezbylo, než žalobu v plném rozsahu zamítnout (odst. I. výroku).

20. Pouze ve stručnosti a nad rámec již uvedeného závěru o neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně, soud konstatuje, že žalovaná sice dle žalobkyní předložených důkazů uznala dluh písemně co do částky 10 133,56 Kč, pokud však jde o důvod uznání, pak má soud za to, že v této části je Splátková dohoda neurčitá. Z uznání je patrné, že se jedná o dluh nabytý na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, Jedná se o pohledávku vůči žalované vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, a žalovanou. Z předmětné Splátkové dohody pak není zřejmé, z čeho se dluh sestává, tedy čím je tvořena dlužná částka, které se uznání týká, zda se jedná pouze o jistinu, popřípadě příslušenství či poplatky. Nelze určit pouze odkazem na číslo smlouvy s tvrzením, že uvedený dluh věřitel nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Uznání dluhu tak soud vyhodnotil jako neurčité. Rovněž tak nebyla prokázána v řízení existence dluhu žalované vůči prvotnímu věřiteli a následně postoupení této pohledávky na společnost , Anonymizováno, . tak, jak se o tom zmiňuje ve Splátkové dohodě ze dne , datum, .

21. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, která tedy má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná však náhradu nákladů řízení nepožadovala, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

22. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, stanovil soud ve výroku III., že žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

23. V případě splnění povinností postupoval soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., a určil zákonem předvídanou lhůtu tří dnů, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.