9 C 70/2025

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Leitgebovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A , IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A insolvenční správkyně dlužníka Jméno žalobkyně B ., IČO IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 484 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 484 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 484 000 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, jakož i částkou ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 94 382,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši 24 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 484 000 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že byla ustanovena do funkce insolvenční správkyně dlužníka, společnosti , Jméno žalobkyně B, . (dále též „dlužník“), přičemž do majetkové podstaty dlužníka byla sepsána pohledávka za žalovanou v žalované výši. Dlužník jakožto prodávající uzavřel dne , datum, se žalovanou jako kupující kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k vybavení kavárny , právnická osoba, (dále též „kavárna“) nacházející se na adrese , adresa, , tedy movitých věcí včetně inventáře, a to za cenu 400 000 Kč plus DPH (splatná do 14 dnů od podpisu smlouvy), když si strany sjednaly, že se žalovaná stává vlastníkem předmětu prodeje okamžikem uzavření kupní smlouvy, předmět prodeje byl žalované předán , datum, . Splatnost kupní ceny nastala dne 14. 11. 2023. Žalovaná kupní cenu neuhradila a ocitla se v prodlení. Žalovaná k výzvě k zaplacení sdělila, že pohledávka měla být žalovanou započtena vůči jiné pohledávce. Žalobkyně však provedený údajný zápočet považovala za neplatný, neuznala jej a měla za to, že pro započtení pohledávek nebyly splněny zákonné podmínky. Žalobkyně rovněž požadovala úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, a to ode dne 15. 11. 2023, jakož i paušální náhradu nákladů při vymáhání pohledávek v obchodních vztazích ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaná s nárokem žalobkyně nesouhlasila a namítala, že zanikl započtením, o čemž byla žalobkyně před podáním žaloby opakovaně informována. Žalovaná převzala po dlužníkovi prostory kavárny v , Anonymizováno, , a to od 1. 11. 2023. S pronajímatelem se dohodla na uzavření nájmu a s dlužníkem se dohodla na odkoupení stávajícího vybavení kavárny včetně inventáře za kupní cenu 400 000 Kč bez DPH splatné 14. 11. 2023. K inventuře zásob došlo dne 7. 11. 2023. Protože dlužník dlužil za nájem vůči pronajímateli, společnosti , právnická osoba, . (dále též „pronajímatel“), postoupil pronajímatel žalované pohledávku ve výši 484 000 Kč za dlužné nájemné za období od dubna 2023 do října 2023 včetně záloh na služby, a to na základě smlouvy o postoupení části pohledávky ve výši 484 000 Kč ze dne , datum, , resp. , datum, . Od 31. 10. 2023 byla připravena veškerá smluvní dokumentace včetně smlouvy o postoupení pohledávky a oznámení o započtení vzájemných pohledávek s předpokladem, že vše bude dne 1. 11. 2023 podepsáno i pronajímatelem. Nicméně smlouva o postoupení pohledávky byla pronajímatelem podepsána až , datum, . Žalovaná jednateli dlužníka dne 7. 11. 2023 předala dopis označený datem 1. 11. 2023 – oznámení o započtení vzájemných pohledávek, a to společně se smlouvou o postoupení části pohledávek ze dne , datum, . Nesprávné datum nemělo dle žalované vliv na platnost postoupení a započtení, když ke dni 7. 11. 2023 byla žalovaná vlastníkem vzájemných pohledávek. Předání listiny byly dne 7. 11. 2023 přítomny další osoby v provozovně, a to , jméno FO, a , jméno FO, .

3. Žalobkyně v návaznosti na vyjádření žalované uvedla, že z datace smlouvy o postoupení části pohledávky a oznámení o započtení vzájemných pohledávek je zjevné, že oznámení o započtení vzájemných pohledávek bylo učiněno před samotným uzavřením smlouvy o postoupení části pohledávky s pronajímatelem, přičemž tyto rozpory v časové souslednosti titulů způsobují nedůvěryhodnost a zmatečnost celého zápočtu. Dle žalobkyně nebyla žalovaná oprávněna provést platný zápočet rovněž z důvodu, že smlouva o postoupení části pohledávky nenabyla ke dni zápočtu své účinnosti, a tedy žalovaná nebyla k rozhodnému dni zápočtu vlastnicí předmětné pohledávky. Žalobkyně poté dále tvrdila, že zápočet nikdy nebyl doručen dlužníkovi.

4. Mezi stranami bylo nesporné, že ke dni , datum, byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek se vyhlásil konkurz, jakož i to, že do funkce insolvenční správkyně dlužníka byla jmenována žalobkyně, když do majetkové podstaty dlužníka byla sepsána pohledávka za žalovanou ve výši 484 000 Kč s příslušenstvím. Strany rovněž učinily nesporným, že právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalované dne 5. 3. 2025 předžalobní výzvu. Mezi stranami bylo dále nesporné, že mezi dlužníkem a pronajímatelem byly uzavřeny smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání včetně jejich dodatků a že mezi těmito stranami byla ke dni , datum, uzavřena dohoda o ukončení smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání.

5. Z kupní smlouvy se podává, že tato byla uzavřena dne , datum, mezi dlužníkem jakožto prodávajícím a žalovanou jakožto kupujícím, když předmětem smlouvy byl prodej a koupě vybavení kavárny nacházející se na adrese , adresa, , tedy movitých věcí, včetně inventáře (zásob) specifikovaných v příloze č. , hodnota, , a to se všemi součástmi a příslušenstvím, a to za dohodnutou cenu ve výši 400 000 Kč + příslušná sazba DPH, která měla být uhrazena bezhotovostním převodem na bankovní účet prodávajícího do 14 dnů od podpisu smlouvy.

6. Z předávacího protokolu (nedatovaného, opatřeného podpisy jednatelky žalované a jednatele dlužníka) bylo zjištěno, že žalovaná jako přebírající přebrala od dlužníka jako předávajícího prostory kavárny, klíče, vybavení a ostatní.

7. Z faktury – daňového dokladu č. , Anonymizováno, se podává, že dlužník vystavil dne 31. 10. 2023 žalované fakturu za „prodej kavárny , Anonymizováno, dle smlouvy“ v celkové výši 484 000 Kč (cena 400 000 Kč + 21 % DPH ve výši 84 000 Kč), a to s datem splatnosti faktury dne 14. 11. 2023.

8. Z výzvy ze dne 11. 4. 2024 včetně doručenky datové zprávy bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky ve výši 484 000 Kč s příslušenstvím, a to nejpozději do 7 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla žalované doručena dne 28. 4. 2024.

9. Ze Smlouvy o postoupení části pohledávky včetně přílohy č. , hodnota, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne , datum, mezi pronajímatelem jakožto postupitelem a žalovanou jakožto postupníkem, když postupitel prohlásil, že má za dlužníkem pohledávku, která vznikla z titulu smlouvy o nájmu prostor sloužících podnikání ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi postupitelem jako pronajímatelem a dlužníkem jako nájemcem, a to z nezaplaceného nájemného za období od dubna 2023 do října 2023, nezaplacených záloh na služby za období od března 2023 do října 2023 a nezaplaceného nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2022 v celkové výši 491 015 Kč, když postupitel postoupil postupníkovi část pohledávky ve výši 484 000 Kč. Úplata za postoupení části pohledávky byla ujednána ve výši 484 000 Kč a byla ujednána její splatnost do 3 dnů od uzavření smlouvy bezhotovostním převodem na bankovní účet postupitele č. , č. účtu, . Smluvní strany se dohodly, že k postoupení části pohledávky z postupitele na postupníka dojde v okamžiku zaplacení ceny za postoupenou pohledávku.

10. Z dokumentu Prokázání postoupení pohledávky, oznámení o započtení vzájemných pohledávek se podává, že tento dokument byl datován k , datum, , přičemž byl jednatelkou žalované, , jméno FO, , adresován k rukám jednatele dlužníka, , tituly před jménem, , jméno FO, , když bylo v jeho obsahu uvedeno, že mezi pronajímatelem a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o postoupení části pohledávky v celkové výši 484 000 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaná evidovala za dlužníkem splatnou pohledávku ve výši 484 000 Kč, oznámila žalovaná dlužníkovi jednostranné započtení splatné pohledávky vůči nároku dlužníka za žalovanou na zaplacení kupní ceny ve výši 484 000 Kč s tím, že započtením nárok dlužníka na zaplacení kupní ceny zaniká.

11. Z čestného prohlášení jednatelky žalované ze dne 18. 5. 2024 bylo zjištěno, že jednatelka žalované prohlásila, že v rámci převzetí provozovny kavárny od dlužníka proběhla dvě jednání. Na jednání dne 31. 10. 2023 bylo zúčastněno více lidí a v kanceláři pronajímatele byla podepsána kupní smlouvy o prodeji vybavení kavárny, a to za účasti jednatele dlužníka a jeho manželky. Druhého jednání dne 7. 11. 2023 se zúčastnil jednatel dlužníka sám, jednatelka žalované, , jméno FO, a , jméno FO, , když se konala schůzka ohledně provozních záležitostí, při které jednatelka žalované jednateli dlužníka za přítomnosti svědků předala smlouvu o postoupení části pohledávky a oznámení o započtení vzájemných pohledávek. Jednatel dlužníka tyto doklady téhož dne převzal, i když s nimi nesouhlasil.

12. Z prohlášení , jméno FO, ze dne 18. 5. 2024 se podává, že tato osoba prohlásila, že byla dne 7. 11. 2023 svědkem situace, kdy jednatel dlužníka byl na jednání v provozovně a byly mu přímo před ním na baru předávány jednatelkou žalované doklady o vyrovnání pohledávek a jejich koupi, které si jednatel dlužníka osobně převzal. Z komunikace účastníků vyrozuměl, že jednatel dlužníka s tímto postupem nesouhlasil a pak z provozovny odešel.

13. Z prohlášení , jméno FO, ze dne 18. 5. 2024 bylo zjištěno, že tato osoba prohlásila, že pomáhala jednatelce žalované s převzetím kavárny od dlužníka a byla přítomna i u jednání s pronajímatelem. V průběhu druhé proběhnuvší schůzky dne 7. 11. 2023 byla dle , jméno FO, jednateli dlužníka předložena smlouva o postoupení pohledávek za dlužný nájem a oznámení o započtení vzájemných pohledávek, a to na konci jednání na baru, když jednatel dlužníka po jejich přečtení a převzetí sdělil, že nesouhlasí a nic podepisovat nebude, následně odešel.

14. Z emailové komunikace bylo zjištěno, že mezi žalobkyní (a její právní zástupkyní) a právním zástupcem žalované probíhala v období od 6. 5. 2024 do 27. 3. 2025 komunikace ohledně závazku k úhradě částky 484 000 Kč a případného zániku pohledávky započtením.

15. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, , vedeného u , právnická osoba, ., přičemž je jako majitel uvedena žalovaná, za období od 1. 11. 2023 do 30. 11. 2023 bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla dne 7. 11. 2023 učiněna jednorázová platba na účet , č. účtu, ve výši 484 000 Kč, když v poznámce bylo uvedeno „Postoupení pohledávky“.

16. Z odpovědi společnosti , právnická osoba, . ze dne 23. 7. 2025, vyžádané soudem na základě důkazního návrhu žalobkyně, včetně výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 10. 2023 do 30. 11. 2023, bylo zjištěno, že majitelem daného účtu je pronajímatel, a na tento účet byla dne 8. 11. 2023 zaúčtována příchozí platba z účtu č. , č. účtu, (označeného jako , právnická osoba, ) ve výši 484 000 Kč, a to s uvedenou poznámkou „Postoupení pohledávky“).

17. Z faktur ze dne , datum, se podává, že pronajímatel vystavil dlužníkovi faktury v celkové výši 526 015 Kč, když na jedné z faktur bylo ručně dopsáno, že k úhradě je po odečtení kauce ve výši 35 000 Kč částka 491 015 Kč.

18. Z výpovědi svědka, jednatele dlužníka, , tituly před jménem, , jméno FO, , bylo zjištěno, že mezi dlužníkem a žalovanou byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej kavárny v kanceláři pronajímatele. Před tímto datem (cca v říjnu roku 2023) pronajímatel sdělil dlužníkovi, že má zájem na tom, aby byla kupní cena kavárny započtena s pohledávkou pronajímatele vůči dlužníkovi, s čímž dlužník nesouhlasil. Dne 7. 11. 2023 probíhalo další jednání mezi jednatelem dlužníka a jednatelkou žalované, , jméno FO, , v provozovně kavárny, kde byli přítomni i zaměstnanci provozovny a pan , jméno FO, , přítel jednatelky žalované. Dle svědka mu při tomto jednání nebyly jednatelkou žalované předány žádné dokumenty. Jednatelka žalované mu následně psala, že má nějaké dokumenty ponechány u jednatelky pronajímatele, ty si ale nevyzvedl a neví, co to bylo za dokumenty.

19. Z výslechu jednatelky žalované, , jméno FO, , bylo zjištěno, že jí bylo ze strany pronajímatele navrženo, aby odkoupila jeho pohledávku za dlužníkem a následně dlužníkovi oznámila vzájemné započtení pohledávek. Dne , datum, podepsala nájemní smlouvu a odkoupení kavárny od dlužníka, přičemž jednatel dlužníka s návrhem na započtení vzájemných pohledávek při tomto jednání nesouhlasil. Téhož dne jí bylo slíbeno od pronajímatele, že bude následující den podepsána smlouva o postoupení části pohledávek, avšak z důvodu nemoci jednatele pronajímatele došlo k podpisu z jeho strany až 7. 11. 2023. Jednatelka žalované však na oznámení o postoupení pohledávky uvedla datum 1. 11. 2023, neboť předpokládala, že téhož dne bude smlouva o postoupení části pohledávek podepsána. Jednalo se tedy dle vyjádření jednatelky žalované o tiskařskou chybu. Cenu za postoupenou pohledávku od pronajímatele jednatelka žalované uhradila dne 7. 11. 2023 z firemního účtu žalované na účet pronajímatele, o čemž pronajímatel, jeho jednatelka paní , jméno FO, , věděl. Jednatelka žalované dále uvedla, že dne 7. 11. 2023 jednateli dlužníka předala dokumenty týkající se postoupení pohledávky a oznámení o započtení pohledávek, a to za přítomnosti svědků , jméno FO, a , jméno FO, s tím, že jednatel dlužníka s těmito dokumenty nesouhlasil, vzal si je a odešel. Doklad o předání těchto dokumentů jednateli dlužníka ze dne 7. 11. 2023 jednatelka žalované neměla a ani mu je neposlala následně poštou.

20. Na základě výše uvedeného tak lze v dané věci učinit skutkový závěr, že mezi dlužníkem a žalovanou bylo dne , datum, ujednáno, že dlužník přenechá vybavení kavárny v , Anonymizováno, žalované, a to za úplatu ve výši 400 000 Kč plus DPH, která měla být uhrazena bezhotovostním převodem na bankovní účet dlužníka do 14 dnů od podpisu smlouvy. Z ujednání stran rovněž vyplynulo, že se žalovaná měla stát vlastníkem předmětu ujednání okamžikem jeho uzavření. O převzetí vybavení kavárny byl sepsán předávací protokol. Dlužník vystavil žalované dne , datum, fakturu znějící na částku 484 000 Kč za prodej kavárny s datem splatnosti 14. 11. 2023. Dne , datum, byl zjištěn úpadek dlužníka, na jeho majetek se vyhlásil konkurz a do funkce insolvenční správkyně dlužníka byla jmenována žalobkyně. Do majetkové podstaty dlužníka byla sepsána pohledávka za žalovanou ve výši 484 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně poté vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky dne 11. 4. 2024, následně rovněž předžalobní výzvou dne 5. 3. 2025. Žalovaná dosud úplatu dlužníku (resp. žalobkyni) neuhradila. Žalovaná uzavřela dne , datum, s pronajímatelem smlouvu o postoupení části pohledávky za dlužníkem ve výši 484 000 Kč, a to za úplatu ve výši 484 000 Kč splatnou do tří dnů od uzavření smlouvy bezhotovostním převodem na účet pronajímatele č. , č. účtu, s tím, že se strany tohoto ujednání dohodly, že k postoupení části pohledávky z pronajímatele na žalovanou dojde v okamžiku zaplacení ceny za postoupení části pohledávky. Částka , Anonymizováno, byla na účet pronajímatele zaúčtována dne 8. 11. 2023, na základě platby učiněné z účtu žalované dne 7. 11. 2023.

21. Právní posouzení obsahu ujednání mezi účastníky je nutno vzhledem k době jeho sjednání posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. z.“).

22. Dle ustanovení 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Dle § 1957 odst. 1 o. z. plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele.

24. Podle ustanovení § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

25. Podle ustanovení § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

26. Podle ustanovení § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

27. Podle ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

28. Dle ustanovení § 2079 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

29. Po provedeném dokazování a právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

30. Vzhledem k obsahu dohody mezi dlužníkem a žalovanou byla mezi účastníky dne , datum, uzavřena kupní smlouva ve smyslu ustanovení § 2079 a násl. o. z., na základě které se dlužník (jakožto prodávající) zavázal prodat žalované (jakožto kupující) vybavení kavárny nacházející se na adrese , adresa, , a to movitých věcí včetně inventáře, a to za dohodnutou kupní cenu ve výši 400 000 Kč plus DPH (tj. 484 000 Kč). Současně byla sjednána lhůta, ve která měla být kupní cena uhrazena bezhotovostním převodem na účet dlužníka, a to do 14 dnů od podpisu smlouvy s tím, že se žalovaná stala vlastníkem předmětu prodeje okamžikem uzavření kupní smlouvy. Žalované tak vznikla povinnost dlužníkovi částku 484 000 Kč uhradit nejpozději do 14. 11. 2023. Protože k tomuto dni, a ani později, žalovaná dlužníkovi (příp. žalobkyni) částku 484 000 Kč nezaplatila, přičemž nadto netvrdila a neprokázala, že by dluh uhradila, uložil soud žalované povinnost uvedenou částku zaplatit, neboť dlužník poskytl žalované dohodnuté plnění, žalovaná však kupní cenu, která za něj byla sjednána, nezaplatila a dostala se tak do prodlení se splněním svého peněžitého závazku.

31. Soud neshledal důvodnou obranu žalované, že nárok žalobkyně zanikl započtením. Žalobkyně v tomto ohledu předložila soudu smlouvu o postoupení části pohledávky ze dne , datum, a dále oznámení o započtení vzájemných pohledávek (datovanou ke dni 1. 11. 2023, tedy před datem podpisu smlouvy o postoupení části pohledávky, když správně dle žalované mělo být uvedeno datum 7. 11. 2023). K této chybě v psaní soud s ohledem na vyjádření žalované uzavřel, že tato sama o sobě neměla za následek neplatnost předmětného právního jednání, jelikož nezpůsobila zdánlivost tohoto právního jednání kvůli jeho neurčitosti nebo nesrozumitelnosti. Z obsahu právního jednání bylo dle názoru soudu možné s přihlédnutím ke všem rozhodným skutečnostem nepochybně zjistit, co by v oznámení o započtení bylo uvedeno, pokud by nedošlo k dané chybě v psaní, tudíž takovou chybu není nutné považovat za vadu, kterou by bylo třeba sankcionovat neplatností tohoto právního jednání. Pro realizaci započtení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1982 o. z. jsou nicméně nezbytným předpokladem mnohost, vzájemnost a stejnorodost pohledávek. Věřitel jedné pohledávky tedy musí být zároveň dlužníkem pohledávky druhé a naopak (k tomu např. NS 21 Cdo 3433/2008), případně může existovat více proti sobě jdoucích pohledávek způsobilých k započtení. Z čl. 2.5 smlouvy o postoupení části pohledávky nicméně vyplynulo, že se strany smlouvy dohodly, že k postoupení části pohledávky dojde v okamžiku zaplacení ceny (bez bližší konkretizace, jak si strany tento okamžik vykládají). V takovém případě tento okamžik nastává ve smyslu ustanovení § 1957 odst. 1 o. z. s ohledem na to, že žalovaná peněžitý plnila dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, až připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, tj. pronajímatele. Z provedeného dokazování poté vyplynulo, že k připsání ceny za část pohledávky na účet pronajímatele došlo až ke dni následujícímu po tvrzeném kompenzačním projevu, tj. ke dni 8. 11. 2023. K uvedenému lze uzavřít, že v okamžiku tvrzeného kompenzačního projevu dne 7. 11. 2023 žalovaná nebyla dosud věřitelem uplatňované aktivní pohledávky, tím byl stále pronajímatel, neboť ke dni 7. 11. 2023 nenabyla smlouva o postoupení pohledávek s ohledem na nezaplacení kupní ceny k tomuto datu na účet pronajímatele účinnosti. Při tvrzeném učinění úkonu započtení tedy nebyl pro jeho realizaci splněn základní předpoklad, a to vzájemnost pohledávek, neboť věřitelem započítávané aktivní pohledávky nebyla dne 7. 11. 2023 žalovaná. Takové započtení pohledávek ke dni 7. 11. 2023 tedy nebylo a nemohlo být platné ani účinné vůči dlužníku a nemohlo vyvolat žádné právní účinky, neboť se nejednalo o pohledávku způsobilou k započtení. Nadto je nutno konstatovat, že žalovaná nikterak netvrdila, že by oznámení o postoupení pohledávky a kompenzační projev vůči dlužníku platně a účinně uplatnila kdykoliv po datu 8. 11. 2023, kdy již byla vlastníkem aktivní pohledávky postoupené jí pronajímatelem. S ohledem na zjištění, jež se soudu podávala z provedených důkazů, považoval soud již za nadbytečné provádět další důkazy (výslechem svědka , jméno FO, a , jméno FO, ) za účelem prokázání tvrzení žalované, zda a jakým způsobem byl dne 7. 11. 2023 učiněn kompenzační projev vůči osobě dlužníka, neboť to bylo irelevantní za situace, kdy bylo z již provedených důkazů prokázáno, že kompenzační projev (ať již skutečně dne 7. 11. 2023 proběhl či nikoliv) byl ze strany žalované zjevně předčasný.

32. S ohledem na vše výše uvedené se soud rovněž nezabýval samotným charakterem započítávané aktivní pohledávky. K tomu lze poté na rámec všeho již vyloženého poznamenat, že i kdyby žalovaná uplatňovala námitku započtení v tomto soudním řízení, je třeba odkázat na námitku žalobkyně ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. a aktuální judikaturu Nejvyššího soudu, kterou se žalobkyně dovolala relativní neplatnosti zápočtu pohledávky žalované, neboť se jedná o pohledávku nejistou a neurčitou, tj. mezi účastníky spornou, kdy ke zjištění výše této pohledávky by bylo třeba provádět další rozsáhlé dokazování. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 684/2020. Není-li tedy pohledávky užitá k započtení jistá a určitá, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. a je relativně neplatné. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání, účinky započtení nenastanou.

33. Z uvedených důvodů je požadavek žalobkyně na zaplacení kupní ceny oprávněný a obrana žalované nedůvodná. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě tak v plném rozsahu vyhověl. S ohledem na skutečnost, že žalovaná předmět koupě převzala a kupní cenu dosud nezaplatila, ač tak měla učinit nejpozději do 14. 11. 2023, je od 15. 11. 2023 v prodlení se zaplacením svého peněžitého závazku. Žalobkyni proto vedle práva na zaplacení kupní ceny náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to na podkladě § 1970 obč. zákoníku (z. č. 89/2012 Sb.), výše úroku odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

34. Žalobkyně rovněž v žalobě uplatnila nárok na paušální náhradu nákladů při vymáhání pohledávek v obchodních vztazích ve výši 1 200 Kč, a to ve smyslu ustanovení § 1972 a § 513 o. z. a ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V nyní posuzovaném případě byla splněna základní podmínka pro přiznání uvedené paušální náhrady nákladů, tedy že pohledávka vznikla ze vzájemného závazku podnikatelů. Nárok na paušální náhradu nákladů je podmíněn toliko vznikem nároku na úrok z prodlení, tedy přímo ex lege, přičemž s ohledem na skutečnost, že jde o částku paušálně stanovenou právním předpisem, nemusela žalobkyně prokazovat konkrétní výši nákladů, jež na uplatnění pohledávky vynaložila. Zmíněná paušální náhrada jí tedy náleží, proto jí byla soudem rovněž přiznána.

35. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, a ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobkyně ve sporu, která předžalobní upomínkou své právní zástupkyně ze dne 5. 3. 2025, podloženou rovněž dokladem o odeslání, vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněných částek. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny odměnou za zastupování advokátem ve výši 10 260 Kč za 1 úkon právní služby dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za 7 a půl úkonu právní služby – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, sepis vyjádření k odporu žalované ze dne 5. 5. 2025, účast na jednání dne , datum, , sepis doplnění tvrzení ze dne 15. 7. 2025, účast na jednání dne , datum, a účast na vyhlášení rozsudku dne , datum, (ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. f) předmětné vyhlášky ve výši jedné poloviny) tj. celkem ve výši 76 950 Kč, dále 8 režijními paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky (tj. celkem 3 600 Kč), z náhrady za promeškaný čas v celkovém rozsahu 8 započatých půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky za účast na jednání dne , datum, , tj. celkem 1 200 Kč, z náhrady za promeškaný čas v celkovém rozsahu 14 započatých půlhodin po 150 Kč za účast na jednání dne , datum, , tj. celkem 2 100 Kč, z náhrady za promeškaný čas v celkovém rozsahu 14 započatých půlhodin po 150 Kč za účast na jednání dne , datum, , tj. celkem 2 100 Kč, dále z cestovného v částce 2 026,56 Kč za jednu cestu na trase , adresa, a zpět o celkové délce trasy 274 km na jednání dne , datum, , při použití osobního automobilu tov. zn. , Anonymizováno, , o průměrné kombinované spotřebě 4,6 l/100 km, vyhláškové ceně paliva (nafta) 34,70 Kč/l a základní amortizační náhradě 5,80 Kč/1 km, z cestovného v částce 3 203 Kč za jednu cestu na trase , adresa, a zpět o celkové délce trasy 410 km na jednání dne , datum, , při použití osobního automobilu tov. zn. , Anonymizováno, , o průměrné kombinované spotřebě 5,8 l/100 km, vyhláškové ceně paliva (nafta) 34,70 Kč/l a základní amortizační náhradě 5,80 Kč/1 km, a z cestovného v částce 3 203 Kč za jednu cestu na trase , adresa, a zpět o celkové délce trasy 410 km na vyhlášení rozhodnutí dne , datum, , při použití osobního automobilu tov. zn. , Anonymizováno, , o průměrné kombinované spotřebě 5,8 l/100 km, vyhláškové ceně paliva (nafta) 34,70 Kč/l a základní amortizační náhradě 5,80 Kč/1 km. Celkem tedy soud zavázal žalovanou k náhradě nákladů žalobkyně v částce 94 382,89 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za požadované dva úkony, a to za sepis vyjádření k odůvodnění odporu žalované ze dne 29. 5. 2025 a vyjádření k doplnění tvrzení žalované ze dne 31. 7. 2025, neboť žalobkyně k těmto úkonům nebyla soudem vyzvána, jejich učinění nebylo v posuzované věci nezbytné a nelze je považovat za účelně vynaložený náklad. Žalobkyni ničeho nebránilo, aby skutečnosti v těchto podáních obsažené uváděla v průběhu nařízených ústních jednání ve věci.

36. K námitce žalované, zda se jedná o účelně vynaložené náklady za zastoupení insolvenčního správce advokátem, soud konstatuje, že z žádného ustanovení insolvenčního zákona nevyplývá omezení insolvenčního správce v jeho právu nechat se zastoupit advokátem. Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí a nelze mu přičítat k tíži, že k naplnění povinností vyplývajících z jeho funkce zmocní ke svému zastupování advokáta, přičemž důvody pro takový postup nejsou v tom, že by insolvenční správce neměl dostatek odbornosti, neboť ta se přirozeně předpokládá, nýbrž v nedostatku času, kdy může být insolvenčním správcem i ve věci jiného dlužníka, a musí zvažovat, které povinnosti ještě stačí splnit osobně a které prostřednictvím svého zástupce (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 12. 2020 č. j. 58 ICm 1918/2020, 103 VSPH 861/2020-39 v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSPL 58 INS 26950/2019 nebo též usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 4. 20215 č. j. 13 ICm 2864/2012, 11 VSOL 75/2015 v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSOS 13 INS 954/2012), ve kterém odvolací soud odkázal na Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 1998, Cpjn 19/98, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním číslem 52/98. V tomto stanovisku Nejvyšší soud formuloval závěr, že správce konkursní podstaty je oprávněn dát se zastoupit advokátem v řízení, v němž vymáhá ve prospěch podstaty pohledávky úpadce, jakož i ve sporech vyvolaných konkursním řízením a v řízeních, jejichž účastníkem se stal místo úpadce. V občanském soudním řízení, v němž vymáhá ve prospěch podstaty pohledávky úpadce (a shodně pak též ve sporech vyvolaných konkursním řízením a v řízeních, jejichž účastníkem se stal mimo úpadce-srov. § 14 odst. 1 písm. c) zákona o konkursu a vyrovnání), přísluší správci stejná práva a povinnosti, jaká mají jiní účastníci občanského soudního řízení, tedy i právo dát se v řízení zastupovat advokátem, jež si zvolí (§ 24 a násl. o. s. ř.). Takovým zástupcem může být i advokát; okolnost, že insolvenční správce je sám advokátem, nemá na tento závěr žádného vlivu.

37. Soud dále uložil žalované, aby zaplatila České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši 24 200 Kč, vzhledem k tomu, že žalobkyně je podle § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, od placení soudních poplatků osvobozena a poplatková povinnost tak přešla na žalovanou dle ustanovení § 2 odst. 3 téhož zákona. Výše soudního poplatku se odvíjí od ustanovení Položky 1 odst. 1 písm. b) přílohy k zákonu o soudních poplatcích. Lhůta k zaplacení byla určena do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

38. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.