9 C 75/2020

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zřízení věcného břemene dle § 9 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb.

I. Výrok 2. rozhodnutí [anonymizována dvě slova] úřadu, [anonymizována dvě slova] úřadu pro [anonymizována dvě slova], spisové značky: [anonymizována dvě slova] [číslo], [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo] ze dne [datum] se mění tak, že se zřizuje věcné břemeno s právem chůze a jízdy podle § 9 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů: na části pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [obec] v rozsahu vymezeném dle geometrického plánu [číslo] vypracovaného soudním znalcem [celé jméno znalce], [obec] [anonymizováno], [PSČ] [obec], ověřeného dne [datum], který se tímto stává součástí písemného vyhotovení tohoto rozsudku, pro každého vlastníka stavební parcely [číslo] pro každého vlastníka stavby na ní stojící bez čp/če a pro každého vlastníka stavební parcely [číslo] pro každého vlastníka stavby na ní stojící bez čp/če v k. ú. [obec], přičemž tento rozsudek nahrazuje rozhodnutí [anonymizována dvě slova] úřadu, [anonymizována dvě slova] úřadu pro [anonymizována dvě slova], spisové značky [anonymizována dvě slova] [číslo], [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo] ze dne [datum].

II. Žalovaná je povinna nahradit částečně žalobkyni náhradu nákladů řízení (úhrada zálohy na znalecký posudek) ve výši [částka] na účet [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, na nákladech řízení, které platil, částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů právního zastoupení před soudem prvého a druhého stupně.

1. Žalobní návrh směřuje proti rozhodnutí [anonymizována dvě slova] úřadu, [anonymizována dvě slova] úřadu pro [anonymizována dvě slova], o vydání nemovitostí v k. ú. [obec] a k. ú. [část obce], okres [okres] zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] č. j.: [anonymizováno] [číslo] [rok], [anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo] – M ze dne [datum], dle § 9 odst. 4 z. č. 229/1991 Sb. žalobkyni. Žalobkyně tvrdí, že byla dotčena na svých právech na vydání předmětné nemovitosti p. č. KN [číslo] o výměře [výměra] tím, že nebylo nezbytné zřídit věcné břemeno na vydávané nemovitosti geometrickým plánem [číslo] [rok] (který je součástí tohoto rozhodnutí). Proto se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by věcné břemeno s právem chůze a jízdy podle § 9 odst. 5 z. o půdě nebylo zřízeno v rozsahu vymezeném v geometrickém plánu. Dle názoru žalobkyně správní orgán nesprávně zjistil stav věci a nesprávně ho právně posoudil. Žalobkyně vytýká správnímu orgánu, že neověřil, na základě jakých podkladů byl příslušnými orgány určen účel, stavebně technické provedení stavby na [parcelní číslo] a doba jejího trvání, dále má zato, že dosavadní užívání p. č. KN [číslo] ve vlastnictví státu a jeho oplocení ve prospěch společnosti [právnická osoba] jako vlastníka staveb na poz. [číslo] st. [číslo] se uskutečňuje na základě smlouvy mezi těmito subjekty, existuje tedy mezi nimi zákonný nájemní vztah dle § 22 odst. 8 z. č. 229/1991 Sb. a dosud nebylo potřebné jej nahrazovat zřízením věcného břemene. Dále má žalobkyně zato, že objednávka geometrického plánu se liší od zaslané kopie geometrického plánu, který slouží jako vymezení rozsahu zřízeného věcného břemene. Dále namítala, že správní orgán v obdobně shodných věcech v minulosti věcné břemeno nezřizoval. Po rozhodnutí soudu druhého stupně, kdy byl rozsudek j. č. 9 C 75/2020-184 ze dne 3. 9. 2021 zrušen, kterým byla žaloba zamítnuta a bylo doplněno důkazní řízení o nový znalecký posudek se zřízením věcného břemene, upravila žalobkyně žalobní petit tak, aby bylo zřízeno věcné břemeno dle znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce].

2. Žalovaná [anonymizováno] - [anonymizováno] ve svých původních vyjádřeních, před rozhodnutím soudu druhého stupně, navrhovala zamítnutí žalobního návrhu, neboť jej považovala za nedůvodný. Zdůrazňovala, že hlavním důvodem, ze kterého žalovaná vycházela, byla ochrana vlastníků a uživatelů přilehlých stavebních pozemků a staveb a právní zajištění možnosti jejich přístupu ke svému majetku a výkonu zemědělské činnosti. Oba stavební pozemky p. [číslo] jsou kolem dokola obklopeny parcelou [číslo] v k. ú. [obec]. Před vydáním pozemku žalobkyni nebyl ke zřizování věcného břemena žádný důvod, protože všechny pozemky byly ve vlastnictví ČR. Z důvodu zvýšené právní jistoty žalovaná přistoupila ke zřízení věcného břemene, věcným břemenem v podobě služebnosti stezky a cesty. Žalovaná tvrdí, že věcná břemena zřizovala tam, kde to považovala za nutné, když v minulosti v letech 2003 – 2012 nebyla jednoznačně upravena pravomoc soudů zřizovat věcná břemena na vydaných pozemcích. Věcné břemeno bylo zaměřeno s přihlédnutím k místním poměrům a při zohlednění stávající situace, kde byly zjištěny i rozpory mezi zákresem budov a reálným stavem v rámci pozemkové evidence. Žalovaná po úpravě žalobního petitu žalobkyní a tedy po rozhodnutí soudu krajského, poukazovala na to, že žalobkyně usilovala po celou dobu o to, aby věcné břemeno zřízeno nebylo. Se svým postojem však žalobkyně neuspěla, což bylo potvrzeno i právním názorem Krajského soudu v Plzni, který pouze požadoval jiné vymezení věcného břemene. Po provedení nového znaleckého posudku žalovaná souhlasila s tím, aby bylo věcné břemeno zřízeno v novém rozsahu a požadovala přiznání náhrady nákladů řízení, neboť v zásadě byla žalovaná v této věci úspěšná.

3. Okresní soud v Klatovech rozhodl rozsudkem j. č. 9 C 75/2020-184 ze dne 3. 9. 2021, kterým byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta v podstatě s odůvodněním, že zřízení věcného břemene bylo souladné se zákonem. Krajský soud v Plzni rozhodoval dne [datum rozhodnutí] usnesením j. č. [číslo jednací] tak, že rozsudek soudu prvého stupně ze dne [datum] zrušil s právním názorem, že věcné břemeno je možné zřídit jen v nezbytném rozsahu umožňujícím žalované a společnosti [právnická osoba] přes pozemek p. [číslo] chůzi i jízdu na pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo] a ke stavbám na nich stojícím, aby je mohli užívat. Bez zřízení věcného břemene by byla žalovaná a tato společnost vyloučeny z možnosti realizovat vlastnické právo ke svým pozemkům a stavbám. Soudu prvého stupně bylo uloženo doplnit dokazování novým znaleckým posudkem z oboru geodézie, který by zvolil nejoptimálnější varianty pro věcné břemeno.

4. Toto řízení dle části páté o. s. ř. je řízení samostatné, jehož cílem je nové posouzení věci. Neobsahuje-li část pátá o. s. ř. samostatnou úpravu, použije se přiměřené ustanovené 1. a 4. o. s. ř. (§ 245 o. s. ř.). Nicméně soud vzal skutková zjištění správního orgánu za závazná a z nich i v tomto řízení vycházel. Důsledkem tohoto řízení je přezkum rozhodnutí správního orgánu. Žalobní návrh je v daném případě přípustný vzhledem k tomu, že žaloba byla podána ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Rozhodnutí správního orgánu bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne [datum] a žaloba u Okresního soudu v Klatovech byla podána dne [datum], došlo tedy k dodržení lhůty k podání žaloby ve smyslu § 247 o. s. ř., žalobní návrh byl podán včas.

5. Rozhodnutí [anonymizována dvě slova] úřadu, [anonymizována dvě slova] úřadu pro [anonymizována dvě slova], o vydání nemovitosti žalobkyni v k. ú. [obec] a k. ú. [část obce], okres [okres] zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] č. j.: [anonymizováno] [číslo] [rok], [anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo] – M ze dne [datum], dle § 9 odst. 4 z. č. 229/1991 Sb., bylo postaveno na tom, že u vydávané nemovitosti p. č. KN [číslo] o výměře [výměra] bylo zadáno vyhotovení geometrického plánu pro vyznačení části nezbytné pro přístup ke stavebním pozemkům a stavbám na nich stojícím – KN [číslo] se stavbou bez čp/če a KN st. [číslo] bez čp/če. [anonymizováno] úřad zřídil geometrickým plánem [číslo] [rok] věcné břemeno na vydávané nemovitosti k ochraně důležitých zájmů jiných vlastníků na realizaci jejich vlastnických práv, přičemž byl zohledněn skutečný stav zjištěný na místě samém. Proti vydání nemovitosti žalobkyni nebylo námitek, pouze žalobkyně brojila proti zřízenému věcnému břemenu chůze a jízdy po vydaném pozemku pro každého vlastníka st. [parcelní číslo], pro každého vlastníka stavby na ní stojící bez čp/če a pro každého vlastníka st. [parcelní číslo], pro každého vlastníka stavby na ní stojící bez čp/če.

6. Základním předpokladem pro postup dle § 9 odst. 5 z. č. 229/1991 Sb. je skutečnost, že musí být naplněny předpoklady pro jeho vydání, tj. cit„ pokud je toho nezbytně třeba, může pozemkový úřad zřídit nebo zrušit na převáděné nemovitosti věcné břemeno, případně uložit jiná opatření k ochraně životního prostředí nebo důležitých zájmů jiných vlastníků“. Soud prvého stupně navázal na rozhodnutí správního orgánu, důkazní řízení doplnil a přihlédl ke všem relevantním skutečnostem, aby mohl posoudit nezbytnost omezení vlastnického práva žalobkyně zřízením věcného břemene tak, jak umožňuje shora citované zákonné ustanovení a zejména také posuzoval, zda se nejedná o nepřiměřený zásah do vlastnického práva restituentky – žalobkyně. Nejvyšší soud judikoval (28 Cdo 685/2015), že sice v řízeních podle restitučních zákonů musí soudy postupovat v souladu se zákonnými zájmy oprávněných osob, ale cit.:„ nelze se však domnívat, že by z uvedeného principu použití ust. § 9 odst. 5 zákona o půdě vyplývala absolutní přednost zájmů restituentů před právně relevantními zájmy všech ostatních subjektů, neboť citované ustanovení přestavuje nástroj hledání rozumné rovnováhy mezi nezpochybnitelným zájmem na nápravě historických příkoří a legitimními (právní ochrany hodnými) zájmy všech ostatních subjektů, jež své poměry uzpůsobily nezřídka dlouhotrvajícímu právnímu stavu předcházejícímu vydání restituovaného majetku“.

7. Skutkově soud vycházel z následujících zjištění: Jak z místního šetření, tak i z geometrického plánu [číslo] [rok] provedeném vyhotovitelem [právnická osoba], ověřeném [titul] [příjmení] dne [datum] [číslo] [rok] a shodně ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] ze dne [datum] a geometrického plánu [číslo] vyplývá, že vydaný pozemek žalobkyni p. [číslo] v k. ú. [obec] obklopuje kolem dokola oba stavební pozemky p. [číslo] na kterých jsou umístěny stavby bez čp/če. Na st. p. [číslo] je vybudována ocelokolna na stroje, přičemž rozhodnutí o přípustnosti stavby vydal ONV v [obec] – odbor výstavby zn. Výst. [číslo], [číslo] dne [datum], s výstavbou bylo dle tohoto rozhodnutí započato v říjnu [rok], jednalo se o žádost tehdejšího JZD [obec]. Povolení k užívání bylo vydáno dne [datum] od [datum]. Do vydání p. [číslo] v k. ú. [obec] měla příslušnost hospodařit s p. [číslo] p. č. st. [číslo] [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] úřad. Pokud se týče pozemku st. [číslo], měla a má právo hospodařit s tímto pozemkem ČR – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Tuto skutečnost potvrdili dopisem ze dne [datum] a dále doplnili, že nemají ve spisech žádné informace o budově stojící na tomto pozemku. Dále uvedli, že bude s [anonymizováno] uzavřeno souhlasné prohlášení k pozemku st. [číslo], že nemovitosti sloužící zemědělské výrobě ve vlastnictví státu ji spravují pozemkové fondy a zákonem č. 503/2012 Sb. zde byla založena příslušnost hospodařit [anonymizována dvě slova] úřadu. Na st. p. [číslo] v k. ú. [obec] byla vybudována původně kovárna a montážní hala, rozhodnutí o přípustnosti stavby vydal ONV v [obec] – odbor výstavby zn. Výst. [číslo] dne [datum], s výstavbou bylo dle tohoto rozhodnutí započato v říjnu [rok], jednalo se také o žádost tehdejšího JZD [obec], stavba byla dokončena v [číslo]. Rozhodnutí o povolení k užívání vydal rovněž ONV v [obec], odbor výstavby zn. Výst. [číslo] ze dne [datum] s účinností k uvedení do provozu dnem [datum]. Obě stavby jsou od této doby využívány v oblasti zemědělství, a to s každodenním provozem. Jsou nyní ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] (původní právní forma společnosti byla a. s., která se změnila na společnost s ručením omezením k [datum]), která je přímým právním nástupcem společnosti [právnická osoba], dle předloženého notářského zápisu a výpisu z obchodního rejstříku. Při místním šetření byl vyslechnut jako svědek [titul] [jméno] [příjmení], vedoucí statku dříve [anonymizována dvě slova]. Uvedl, že v objektech mají umístěny stroje, budovy jsou využívány denně, je tam uskladněn i materiál. On sám zde nastoupil v r. [rok], bylo tomu tak i před touto dobou. Svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že [anonymizována dvě slova] užívá objekty od r. [rok], předtím je užívalo ZD [obec]. Ona sama zde pracuje jako účetní od r. [rok] a potvrdila, že je zde každodenní pohyb, dennodenně se potřebuje tato plocha kolem budov, jinak by nemohli vykonávat tu činnost, kterou vykonávají. Nájemní smlouvy jsou uzavřeny se žalovaným. Dosud jim nikdo v přístupu nebránil. Všude je něco umístěno. Žalovaná soudu předložila Nájemní smlouvu [číslo] s Dodatky ze dne [datum], ze dne [datum], která byla uzavřena s [právnická osoba] a týká se mj, pronájmu [parcelní číslo] v k. ú. [obec] i p. [číslo] na dobu neurčitou. Z uvedeného je zřejmé, že objekty, které jsou umístěny uprostřed vydaného p. [číslo] v k. ú. [obec] žalobkyni, jsou plně funkční po dobu více jak 50ti let. Stále jsou využívány k zemědělské výrobě původně zemědělským družstvem a posléze společností Č [anonymizováno], která se zemědělskou výrobou také zaobírá (nyní [právnická osoba]). I při místním šetření byly tyto skutečnosti zřejmé a byly potvrzeny slyšenými svědky. V současné době se jedná o 3 subjekty, které mají nějakou právní vazbu k p. [číslo] st. [číslo] a st. [číslo] a budovám na nich stojících. Místní situace je taková, že pozemek p. [číslo] je v podstatě pozemkem obslužným ke všem objektům, které na tomto pozemku stojí. Je téměř vyloučeno, aby byl cíleně užíván k jiným účelům, než dosud, na to na předmětném pozemku není prostoru a nelze si ani představit, k jakému jinému účelu by mohl být ještě žalobkyní využíván. Tím, že došlo vydáním pozemku ke změně vlastnických poměrů, nikoliv uživatelských, vyvstala právní potřeba ošetřit stávající, dosud funkční situaci tak, aby byla dále zachovávána a plnila svůj mnohaletý účel. Jedinou právní jistotou, jak zajistit trvale přístup k zemědělským objektům, bylo využití ust. § 9 odst. 5 zák. o půdě a zřídit věcné břemeno – služebnosti s právem chůze a jízdy na části p. [číslo] pro každého vlastníka parcel st. [číslo] a st. [číslo] a pro každého vlastníka stavby na nich stojících. Pokud by se tak nestalo, neměla by hospodařící společnost žádnou jistotu v počínání nového vlastníka p. [číslo] byť se nyní staví do role„ dobrodinného“. Pokud by tomu tak skutečně bylo a žalobkyně je nadána ve vztahu k ostatním účastníkům řízení a vlastníkům jen těmi nejlepšími úmysly, nepochybně by k tomuto sporu nedošlo, naopak žalobkyně vystupuje ve všech sporech jako účastník, který využívá všech možných procesních prostředků k tomu, aby i jednoznačné spory znejistěla, pokud nejsou v její prospěch. Je otázkou, zda žalobkyně je vůbec vzhledem ke vzdálenosti svého bydliště k danému předmětu řízení s danou situací reálně obeznámena, když její přítomnost v ČR či komunikace s ní je zamlžována. Žádný nájemní vztah nemůže zajistit takovou právní jistotu pro vlastníky p. č. st. [číslo] a p. č. st. [číslo], jako zřízení věcného břemene tak, jak učinil správní orgán. Pokud se týče rozsahu věcného břemene, soud dbaje pokynů Krajského soudu v Plzni, nechal vyhotovit znalcem [titul] [celé jméno znalce] nový geometrický plán, se kterým obě strany sporu projevily souhlas. Nové důkazy v tomto směru již navrhovány nebyly, když v předchozím stádiu řízení byly zamítány důkazní návrhy žalobkyně, a to návrhy na vyžádání nájemních smluv, vzhledem k tomu, že pro předmět tohoto sporu nepovažoval soud vyžadovat další nájemní smlouvy za podstatný důkaz, který by ho mohl ovlivnit či dokonce výsledek řízení zvrátit. Uzavřené nájemní smlouvy totiž vycházejí ze stavu, který tu byl před tím, než se stala žalobkyně vlastnicí restituovaného pozemku. Soud proto rozhodl tak, že rozhodnutí [anonymizována dvě slova] úřadu, [anonymizována dvě slova] úřadu pro [anonymizována dvě slova], spisové značky: [anonymizována dvě slova] [číslo], [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo] ze dne [datum] změnil tak, že se zřizuje věcné břemeno s právem chůze a jízdy podle § 9 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů: na části pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [obec] v rozsahu vymezeném dle geometrického plánu [číslo] vypracovaného soudním znalcem [celé jméno znalce], [obec] [číslo], [PSČ] [obec], ověřeného dne [datum], který se tímto stává součástí písemného vyhotovení tohoto rozsudku, pro každého vlastníka stavební parcely [číslo] pro každého vlastníka stavby na ní stojící bez čp/če a pro každého vlastníka stavební parcely [číslo] pro každého vlastníka stavby na ní stojící bez čp/če v k. ú. [obec], přičemž tento rozsudek nahrazuje rozhodnutí [anonymizována dvě slova] úřadu, [anonymizována dvě slova] úřadu pro [anonymizována dvě slova], spisové značky [anonymizována dvě slova] [číslo], [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo] ze dne [datum].

8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

9. Od otázky posouzení úspěšnosti toho kterého účastníka sporu se odvíjí i právo na náhradu nákladů řízení. Po upraveném žalobním petitu měla ve věci úspěch žalobkyně a náleželo by jí právo na náhradu nákladů řízení. Zákonné ustanovení § 150 o. s. ř. umožňuje soudu, aby ve výjimečných případech z důvodů hodných zvláštního zřetele účastníku, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, tuto náhradu zcela nebo zčásti nepřiznal. Soud tedy zvažoval, zda se v daném případě jedná o tak výjimečný případ, zda tu jsou tedy důvody hodné zvláštního zřetele, pro které bude právo na náhradu nákladů řízení žalobkyni odepřeno. Jde o ustanovení, podle kterého je soud povinen zkoumat, zda jsou zde zvláštní okolnosti – výjimečné a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, k nimž je třeba při stanovení povinnosti k náhradě nákladů přihlédnout. Pokud se týče okolností před podáním této žaloby, žalobkyně brojila proti rozhodnutí správního orgánu, který věcné břemeno na vydávaném pozemku zřídil a cítila se být dotčena na svých právech právě tím, že takto správní orgán postupoval, když v jiných případech tak nečinil. Ve svých argumentech žalobkyně pokračovala i ve svém odvolání ze dne [datum]. Svůj postoj ke zřízení věcného břemene změnila až po rozhodnutí soudu druhého stupně, který vyslovil názor, že věcné břemeno by zřízeno být mělo, ale v jiném vymezení. Pokud se týče majetkových, sociálních, osobních a dalších poměrů všech účastníků řízení, je třeba vzít zřetel nejen na poměry toho, kdo by měl náklady řízení hradit, ale je třeba také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo majetkových poměrů oprávněného účastníka. Tímto oprávněným účastníkem je žalobkyně, která žije v [země] a o jejích poměrech není soudu nic známo, o této účastnici ani její právní zástupce ničeho neuvádí. Je zastupována advokátem v ČR a je zde tedy předpoklad, že je solventní. Toto rozhodnutí se žalobkyně tedy majetkově nikterak nedotkne. Je to ona, která vyvolala soudní spor a musela si být i vědoma jeho následků v případě, že nebude úspěšná. Pokud bychom posuzovali to, že svůj postoj žalovaná neměnila po celou dobu tohoto řízení a zastávala důvodnost zřízení věcného břemene, jako úspěch na její straně, pak i v tomto případě lze vyslovit, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovaná (čs. stát), je natolik personálně vybavena svými zaměstnanci, že právní zastoupení advokátem nemusí být v tomto případě posuzováno jako účelné. Soud považuje s ohledem na shora uvedené za spravedlivé, aby si každý z účastníků nesl náklady řízení před soudem prvého i druhého stupně z vlastních prostředků. Trochu odlišná situace je u nákladů řízení na provedení znaleckého posudku, proto soud učinil další výrok ohledně náhrady nákladů řízení, týkající se znalečného, i když si je vědom toho, že se jedná rovněž o náklady řízení a v jistém smyslu se mohlo jednat o výrok jediný týkající se náhrady nákladů řízení. Znalečné bylo vyčísleno a přiznáno ve výši [částka]. Zálohy byly hrazeny oběma stranami ve výši po [částka]. Soud považuje za spravedlivé s ohledem na zmíněné okolnosti tohoto případu, aby podle výsledku sporu, kdy musel být proveden jiný znalecký posudek než ten, který byl zadán správním orgánem, aby tyto náklady zaplatila žalovaná. Tzn., že uhradí žalobkyni částku [částka] jako složenou zálohu a částečnou náhradu nákladů řízení ohledně znalečného a čs. státu doplatí částku [částka], kterou platil stát z rozpočtových prostředků soudu (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).