9 C 97/2026

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Leitgebovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 19 596,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 596,33 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 19 596,33 Kč ode dne 6. 12. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 300 Kč do tří od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku v částce 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 19 596,33 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, , která dříve nabyla pohledávku od společnosti , právnická osoba, (právní předchůdkyně žalobkyně), jakožto postupitelem a žalobkyní jakožto postupníkem. Žalobkyně požadovala žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ale uzavřenou smlouvu žalobkyně není schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem 25 000 Kč v platbách 25 000 Kč dne 24. 9. 2024, a to bankovním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a musí tudíž žalobkyni toto bezdůvodné obohacení vydat. Žalovaný přitom uhradil žalobkyni částku 5 403,67 Kč. Příslušenství v podobě zákonného úroku požadovala žalobkyně ode dne 6. 12. 2025.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.

4. Aktivní legitimace stávající žalobkyně byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, a , datum, , včetně soupisu postupovaných pohledávek, na jejichž základě žalovaná pohledávka včetně příslušenství postupně přešla z právní předchůdkyně žalobkyně až na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno v předloženém Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 11. 2025.

5. Z potvrzení o provedené platbě, vystaveném společností , právnická osoba, dne 18. 9. 2025, se podává, že z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. , č. účtu, byla dne 24. 9. 2024 provedena úhrada na číslo účtu , č. účtu, , a to ve výši 25 000 Kč, když jako variabilní symbol bylo uvedeno , Anonymizováno, .

6. Z dopisu ze dne 23. 11. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů.

7. Ze soudem vyžádaného přípisu od , právnická osoba, . ze dne 31. 3. 2026bylo zjištěno, že jako majitel bankovního účtu č. , č. účtu, je veden žalovaný, když na tento účet byla v evidovaném období připsána příchozí platba ve výši 25 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, od , právnická osoba8. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah.

10. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný a vyplývá ze shora uvedených listinných důkazů. Žalovaný nárok žalobkyně žádným relevantním způsobem nezpochybnil a neprokázal, že by dluh uhradil. Soud proto nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaný přijal bez platného právního důvodu částku 25 000 Kč, žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila. Žalovaný dosud splatil částku 5 403,67 Kč (přičemž vzhledem ke své pasivitě v tomto řízení neprokázal uhrazení vyšší částky), je tedy povinen zaplatit žalobkyni částku odpovídající rozdílu částky poskytnuté a zaplacené ve výši 19 596,33 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení, který náleží žalobkyni od realizace výzvy k plnění. Výzva k plnění byla v dané věci učiněna dopisem ze dne 23. 11. 2025 (odeslaným 25. 1. 2025), kterým žalobkyně poskytla ve výzvě žalované lhůtu 3 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o. z. je zásilka pokládána za doručenou dne 28. 11. 2025 a s ohledem na třídenní lhůtu se žalovaný ocitl v prodlení dnem 2. 12. 2025. Žalobkyně nicméně požadovala po žalovaném úhradu zákonného úroku z prodlení až ode dne 6. 12. 2025, když datum splatnosti určila tak, že k datu odeslání předžalobní výzvy k plnění přičetla 10 dnů, jelikož měla za to, že v tento den se již výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Soud tedy vyhověl žalobnímu nároku žalobkyně a stanovil datum začátku prodlení žalované ke dni 6. 12. 2025, když od tohoto data je proto žalovaný povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 o. z., jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

11. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. po 400 Kč (tj. 1 200 Kč), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky (tj. 300 Kč) a soudní poplatek ve výši 800 Kč, tedy celkem činí náklady řízení žalobkyně částku 2 300 Kč. V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, částka nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení.

12. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.

13. V posuzovaném případě soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto žalovaného stíhá povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši 200 Kč podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč podle položky 2 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku 1 000 Kč. Žalovanému tedy zbývá doplatit částku ve výši 200 Kč. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení pak byla rovněž stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.