10 C 58/2020

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivou Winklerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 133 180 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 133 180 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 133 180 Kč od 24. 4. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 106 610,61 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 13. 5. 2020 se žalobce domáhal zaplacení částky 133 180 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu o obstarávání služeb ze dne 28. 5. 2015, jejímž předmětem bylo obstarávání loterií a jiných podobných her [příjmení] žalovaným v rámci provozoven [obec] (číslo licence [číslo]) a [obec] (číslo licence [číslo]). Na základě smlouvy se žalovaný zavázal složit provozní kauci za účelem zajištění závazků žalobce ve výši 67 650 Kč, což také žalovaný učinil. Dále se žalovaný ve smlouvě zavázal po dobu trvání smlouvy pro žalobce zajišťovat prodej losů, jež mu byly žalobcem pravidelně dodávány s tím, že dosud neprodané losy zůstávaly ve vlastnictví žalobce a v případě nemožnosti jejich prodeje či vrácení po ukončení smlouvy měl žalovaný žalobci smluvní pokutu ve výši prodejní ceny takto nevrácených losů. Dne 15. 9. 2017 s účinností ke dni 24. 9. 2017 byla účastníky dohodou ukončena obstaravatelská činnost, následně odstoupením od smlouvy ze dne 16. 11. 2017 s účinností ke dni 24. 11. 2017 došlo k ukončení smlouvy o obstarávání služeb. V souladu se smlouvou byl žalovaný povinen vrátit žalobci všechny neprodané losy do 2 týdnů od ukončení smlouvy. Žalovaný však žalobci nevrátil neprodané losy s celkovou prodejní cenou ve výši 251 750 Kč. Za účelem úhrady této částky žalobce provedl inkasní úkony v celkové výši 50 920 Kč a dále na úhradu použil peněžní prostředky z kauce žalovaného ve výši 67 650 Kč; celkem tedy bylo žalobci uhrazeno 118 570 Kč. K úhradě tak zbývá částka ve výši 133 180 Kč. Žalobce kromě smluvní pokuty požadoval zákonný úrok z prodlení z této částky, jehož výše vyplývá z předžalobní výzvy ze dne 14. 4. 2020 v souladu s § 573 o.z., když prodlení žalovaného tak nastalo dne 24. 4. 2020. Žalovaný do dnešního dne žalobci nezaplatil nic ani přes výzvy právního zástupce žalobce.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. V rámci smírného urovnání sporu byl žalovaný ochoten zaplatit žalobci částku 7 305 Kč jakožto rozdíl mezi již uhrazenou částkou (118 570 Kč) a polovinou původně požadované částky (1/2 z 251 750 Kč, tj. 125 875 Kč). S výjimkou tohoto smírného řešení navrhoval zamítnout žalobu v celém rozsahu. Toto odůvodňoval tím, že za způsobené ztráty losů nenese zcela odpovědnost on, nýbrž jeho bývalá zaměstnankyně paní [příjmení] jakožto osoba s uzavřenou smlouvou o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, která byla za toto jednání již odsouzena soudem v [obec]. Též měl za to, že spoluodpovědnost za vzniklou situaci nese i žalobce, když losy žalovanému zasílal bez předchozího objednání, v nadměrném (neprodatelném) množství a nechával je přebírat nepověřenou osobou, inventury pak byly prováděny sporadicky a pouze z iniciativy žalobce. Dále namítal skutečnost, že jím uzavřená smlouva s žalobcem je smlouvou adhezní, nadto byla vynucena jeho smluvním vztahem se společností [právnická osoba], jakožto pronajímatelem prodejny. Konečně žalobcem provedené inkasní úkony se lišily i ve své výši, když celkově se mělo jednat o částku 47 727,60 Kč.

3. Soud provedl veškeré důkazy, jež považoval po skutkové i právní stránce za potřebné pro své rozhodnutí. Po postupu dle ust. § 132 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) byl prokázán následující skutkový stav:

4. Ze smlouvy o obstarávání služeb ze dne 28. 5. 2015 (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena Smlouva, jejímž předmětem bylo dle článku I.-B obstarávání loterií a jiných podobných her žalobce žalovaným. Součástí Smlouvy jsou mj. ustanovení zakotvující povinnost žalovaného nahlížet nejméně 1x týdne do webové stránky extranetu a zde se seznámit s obdrženou elektronickou dokumentací (čl. III-B bod 6., čl. I-A bod 21.), povinnost žalovaného zajišťovat sázkovou činnost a prodej losů pouze na terminálu přidělenému žalovanému v rámci Smlouvy (čl. III.-B bod 7.), povinnost žalovaného zajistit převzetí zasílaných zásilek na adrese sběrny po celou otevírací dobu a zmocnit svého zaměstnance k přijímání zásilek v případě své nepřítomnosti (čl. III.-B bod 15.), povinnosti žalovaného při obsluze terminálu (čl. IV. bod 1.) včetně povinnosti užívat terminál pouze k účelu stanovenému žalobcem a v souladu s provozními předpisy, povinnost umožnit práci s terminálem pouze osobám s platným osvědčením o absolvování školení obsluhy terminálu a bránit užití terminálu cizím osobám s tím, že v případě zneužití terminálu bude uplatněna sankce a náhrada škody podle Smlouvy. Dále měl žalovaný povinnost se zúčastnit školení a na tomto školení zabezpečit účast osob, které budou obsluhu terminálu provádět (čl. IV. bod 6.). Smlouva dále stanovuje, že dosud neprodané losy, přijaté vklady a tržby jsou ve vlastnictví žalobce (čl. VIII. bod 1.). Konečně, v případě ztráty, odcizení, zničení apod. losů je žalovaný povinen uhradit žalobci škodu ve výši prodejní ceny těchto losů (čl. V.-A bod 4.).

5. Z přílohy [číslo] ke Smlouvě soud zjistil, že žalovaný obdržel spolu se Smlouvou 2 licence na provozování terminálů ve 2 prodejnách – konkrétně v [obec] (číslo licence [číslo]) a v [obec] (číslo licence [číslo]).

6. Z dohody o zrušení obstaravatelské licence soud zjistil, že Smlouvou ze dne 15. 9. 2017 došlo s účinností ke dni 24. 9. 2017 k zániku licence žalovaného pro provozovnu v [obec].

7. Z odstoupení od Smlouvy soud zjistil, že 16. 11. 2017 žalobce odstoupil od Smlouvy.

8. Ze seznamu nevrácených losů soud zjistil, kolik losů, z jakých balíčků a v jaké hodnotě mělo být žalovaným žalobci vráceno. Celkově se tak mělo jednat o losy v hodnotě 251 750 Kč.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 4. 2020 vč. dodejky soud zjistil, že žalobce zaslal 14. 4. 2020 žalovanému výzvu k úhradě žalované částky ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy.

10. Z vyjádření žalovaného ze dne 11. 12. 2017 soud zjistil, že žalovaný měl dle svého tvrzení poukázat dne 6. 6. 2017 na účet žalobce částku 65 247,30 Kč. Dále žalovaný vytýkal žalobci nedostatek komunikace ze strany žalobce, zasílání a odevzdávání losů žalobcem bez vědomí žalovaného, neposkytnutí dokladů žalobcem zejména k inkasním úkonům za období 13. 6. 2017 – 29. 8. 2017 v celkové výši 48 786,5 Kč, pokus žalobce o další inkaso po vypovězení Smlouvy, nevrácení kauce a částečnou demontáž terminálu bez možnosti dotisku zbylých daňových dokladů.

11. Z herního plánu soud zjistil, že podle § 12 herního plánu nevzniká sázejícímu nárok na výhru v případě, že los nebyl předán řádným způsobem do prodeje. Rozhodující skutečností pro zjištění řádného prodeje losu je záznam identifikačních údajů losu v databázi centrálního systému žalobce.

12. Z inventurních soupisů vystavených ke dni 29. 5. 2017 a 13. 6. 2017 soud zjistil, že žalovaný měl k těmto datům na prodejně [obec] k prodeji aktivované uvedené balíčky losů s tím, že z těchto balíčků nebyly ve skutečnosti prodány losy v celkové hodnotě cca 90 000 Kč (soupis ze dne 29. 5.; žalovaný při jednání uvedl, že se jednalo přesně o částku 90 040 Kč), resp. 248 050 Kč (soupis ze dne 13. 6.). K tomu zástupce žalobce dodává, že bez aktivace balíčku pro prodej by nebylo možno na daný los vybrat výhru; též by k těmto informacím měl mít kdykoli přístup žalovaný skrze terminál či extranet.

13. Z oznámení o platbách ze dne 12. 12. 2017 soud nezjistil nic podstatného pro řízení.

14. Z e-mailové komunikace mezi zástupcem žalobce a žalovaným z května 2020 soud zjistil, že účastníci se domlouvali na uskutečnění schůzky za účelem smírného řešení. Zároveň byl žalovaný informován o podání žaloby k soudu.

15. Z e-mailové komunikace mezi žalovaným a paní [příjmení] z října 2015 soud zjistil, že žalovaný požadoval po žalobci změnu systému objednávek a dodávek losů tak, aby tyto byly zasílány výhradně na adresu žalovaného a objednávány pouze jeho osobou. Z téže komunikace rovněž vyplývá, že žalovaný v daném období řešil ztráty losů v nezanedbatelném množství.

16. Z provozní obálky soud zjistil, že žalovaný měl povinnost do obálky vkládat požadované doklady z terminálu. Žalovaný k tomu uvádí, že obálky následně vyzvedával obchodní zástupce žalobce, a to v nahodilých termínech, přibližně však 1x týdně. Zástupce žalobce dodává, že uvedené provozní obálky existují i online a fyzické obálky za roky 2015 2017 byly již pravděpodobně skartovány. Nadto jsou podle zástupce žalobce pro řízení nepotřebné, jelikož v nich byly pouze doklady, které tam vložil žalovaný, příp. jeho zaměstnanci, a nemusely tak být kompletní.

17. Z výpisu z Komerční banky ze dne 31. 8. 2017 soud zjistil, že za období měsíce srpna 2017 byly z účtu žalovaného provedeny 2 platby na účet žalobce, a to v celkové výši 47 727,60 Kč.

18. Z odborného posouzení Elektronického zkušebního ústavu (EZÚ) ze dne 9. 8. 2021 soud zjistil, že podle EZÚ byl systém pro provozování her žalobce ve shodě s požadavky § 109 odst. 1 z. č. 186/2016 Sb.

19. Z dodacích listů za roky 2015 [číslo] soud zjistil, že žalovanému byly pravidelně doručovány balíčky losů.

20. Z prohlášení [právnická osoba] [anonymizována tři slova] soud zjistil, že žalovaný podle centrálního loterního systému nevrátil losy (či tržbu za ně) v celkové výši 251 750 Kč.

21. Ze smlouvy o provozování čerpací stanice 250, [obec], uzavřené dne 28. 5. 2015 mezi žalovaným a společností [právnická osoba], vč. přílohy [číslo] soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], smlouvu o provozování čerpací stanice v [obec] Součástí smlouvy byla povinnost žalovaného zajistit na prodejně trvalý sortiment zboží vymezeného v příloze [číslo]. V rámci přílohy [číslo] jsou mezi určenými druhy zboží vyjmenovány i loterie a sázky. V příloze [číslo] je pak žalobce uveden jako doporučený dodavatel pro terminály, IVT a loterie.

22. Z výpovědi svědka pana [jméno] [příjmení], [datum narození], uskutečněném dne 23. 8. 2022, soud zjistil, že svědek je zaměstnancem žalobce a jeho pracovní náplní je plánování a provádění školení obsluhy terminálů žalobce pro všechny regiony. Dle svědka by měli školení iniciovat vždy smluvní strany žalobce, v případě potřeby je možné navýšit kapacity či se přihlásit na jiné školicí středisko. Na školení se probírá způsob inventury a předávání losů, když podstatou předání je načtení čárového kódu na zalepené kartonové obálce a následné potvrzení dodávky v systému. Dodací listy se nepodepisovaly, byly součástí zásilky. Terminál umožňuje kontroly transakcí losů, kolik jich bylo prodáno a kolik má k prodeji zbývat, to samé lze zjistit z extranetu, kam má smluvní stran žalobce povinnost se hlásit. Průběžně se prováděly kontroly proškolenosti smluvních partnerů žalobce s tím, že školení bylo zapotřebí pouze pro přímou obsluhu terminálu a platnost školení byla neomezená, týkalo-li se stejného systému. Došlo-li ke školení v roce 2008, má podle svědka platnost až doposud, neboť jsou užívány stejné systémy. Systém umožňuje vyplacení výhry u losů neotevřených k prodeji, v takovém případě se však celý balíček losů aktivuje nuceně k prodeji a je dán k úhradě provozovně.

23. Z výpovědi svědka pana [jméno] [příjmení], [datum narození], uskutečněném dne 23. 8. 2022, soud zjistil, že svědek je zaměstnancem žalobce na pozici projektový manažer a má na starosti informační systémy, nové plány a plány rozvoje. Dále svědek sdělil, že v době 2015 2017 pracoval jako zaměstnanec [právnická osoba], která žalobci zajišťuje online loterní systém, a to včetně provozu terminálu, přenosu transakcí a operací do centrálního systému, jejich následné zpracování, uložení, archivaci a zpracování výstupů. Bylo-li u balíčku napsáno„ aktivován“, musel být podle svědka fyzicky předán na prodejním místě a následně za pomoci terminálu ověřeno jeho přijetí. Po přijetí na terminálu dopravce obdržel potvrzení o předání zásilky. Po potvrzení příjmu muselo dojít ještě k otevření balíčku pro prodej, opět přes terminál, nicméně výhra z losu se dala vybrat i bez otevření balíčku pro prodej, ne však bez potvrzení přijetí balíčku. Pokud by došlo k manipulaci s losem bez potvrzení přijetí, transakce by byla zamítnuta jako neplatná; v případě manipulace po převzetí a bez otevření balíčku by došlo k nucené aktivaci, tedy celý balíček by byl naúčtován smluvnímu partnerovi žalobce jako prodaný. Nucená aktivace je zjistitelná jak na terminálu, tak v týdenním vyúčtování.

24. Z fotokopie úředního záznamu z 30. 10. 2017, jež je součástí spisu OS Kutná Hora [spisová značka], soud zjistil, že dle zjištění policejního orgánu v období od 1. 8. 2015 do 21. 6. 2017 měl kromě zaměstnankyně žalovaného paní [příjmení] klíč od trezoru i žalovaný. Žalobce zároveň stanovil výši škody na odcizených losech na částku 251 750 Kč, žalovaný na částku 248 050 Kč.

25. Z fotokopie sdělení k odcizeným losům ze dne 9. 10. 2017, jež je součástí spisu OS Kutná Hora [spisová značka], soud nezjistil nic podstatného pro řízení.

26. Z fotokopie inventury losů dne 16. 6. 2017, jež je součástí spisu OS Kutná Hora [spisová značka], soud zjistil, že žalovaný svým podpisem stvrdil převzetí losů z části balíčků, za něž považuje žalobce náhradu.

27. Z fotokopie okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne 2. 7. 2017, jež je součástí spisu OS Kutná Hora [spisová značka], soud zjistil, že žalovaný ke dni 2. 7. 2017 okamžitě ukončil s paní [příjmení] pracovní poměr. Jako důvod uvedl značný rozdíl mezi skutečným a na základě objednávek předpokládaným množstvím losů na prodejně, přičemž paní [příjmení] za tuto skutečnost převzala hmotnou odpovědnost.

28. Z fotokopie sdělení k odcizeným losům ze dne 28. 8. 2017, jež je součástí spisu OS Kutná Hora [spisová značka], soud nezjistil nic podstatného pro řízení.

29. Z fotokopie obžaloby paní [příjmení] ze dne 20. 3. 2018, jež je součástí spisu OS Kutná Hora [spisová značka], soud zjistil, že na paní [příjmení] byla podána obžaloba pro způsobení škody žalovanému v celkové výši 365 878 Kč, z toho škoda ve výši 251 750 Kč v podobě odcizených losů a ve výši 114 128 Kč v podobě odcizené tržby, a škody způsobené žalobci ve výši 30 030 Kč v podobě neoprávněně vyplacených výher. Státní zástupce dále při podání obžaloby vycházel mj. ze zjištění, že klíč od trezoru s losy a financemi měl kromě obžalované paní [příjmení] i žalovaný, dále ze skutečnosti, že žalovaný neprováděl pravidelnou kontrolu losů a čekal na upozornění obsluhy, že je zapotřebí objednat losy nové. Podle výpovědi paní [jméno] [příjmení] se měl žalovaný poprvé zmínit o možnosti odcizování losů na prodejně až v květnu či červnu 2017.

30. Z fotokopie protokolu z hlavního líčení ze dne 29. 8. 2018 – výslech svědka [příjmení], jež je součástí spisu OS Kutná Hora [spisová značka], soud zjistil, že svědek je obchodním zástupce žalobce a prováděl s žalovaným poslední inventuru losů. Svědek v řízení uvedl, že na los prodaný mimo terminál lze vyplatit výhru, čemuž lze zabránit jedině hlídáním pohybu losů. Je-li los prodán mimo terminál, dá se to zjistit inventurou, případně na call centru žalobce. Inventuru si může dělat kdokoli a kdykoli, na požádání může žalobce za tímto účelem zaslat inventurní listinu. Na prodejně v [obec] se podle svědka inventury nedělaly, pouze tam zajížděl technik za účelem odvážení losů s ukončenou platností. Dále svědek popisuje způsob přebírání a aktivace losů na prodejnu, totožně jako svědek pan [příjmení].

31. Z fotokopie protokolu z hlavního líčení ze dne 12. 11. 2018 – výslech svědka [příjmení], jež je součástí spisu OS Kutná Hora [spisová značka], soud zjistil, že svědek byl zaměstnancem žalobce na pozici technik, dělal i inventury losů, k datu výslechu však pro žalobce již 2 roky nepracoval. Žalovaný žádal žalobce o změnu doručovacího místa, tj. do domu žalovaného. Ohledně procesu inventur uvedl, že technik může provádět inventury i s jinou osobou než obstaravatelem, pokud pracovníka pověří, konkrétní detaily z inventur v [obec] si ale svědek nepamatoval. Výsledkem inventur nebyl protokol, pouze přepočty stavů losů podle obdrženého výstupu z informačního systému. Inventury se na prodejně v [obec] dělaly z popudu žalobce nebo na žádost žalovaného, svědek si však nepamatoval četnost inventur, nejspíše se podle něj dělaly čtvrtletně. Dále svědek vyjádřil několik domněnek ohledně dovážení a způsobu předávání losů žalobcem, které podle něj neprobíhaly řádně; tyto domněnky však více nerozváděl.

32. Z fotokopie rozsudku OS v Kutné Hoře, č. j. [číslo jednací], ze dne 28. 1. 2019 soud zjistil, že tehdejší zaměstnankyně žalovaného paní [jméno] [příjmení], [datum narození], byl odsouzena za přečin zpronevěry a přečin podvodu za opakované přisvojení si losů v čerpací stanici [obec] prokazatelně v celkové hodnotě 54 930 Kč za období od 1. 8. 2015 do 2. 7. 2017 a dále za přisvojení si hotovosti z tržby této čerpací stanice ve výši 114 128 Kč. Jelikož žalobce i žalovaný se oba připojili k trestnímu řízení s nároky na náhradu odcizené tržby a losů v případě žalovaného a náhradu vyplacených výher v případě žalobce, trestní soud dále uložil odsouzené povinnost k náhradě škody; konkrétně šlo o náhradu škody žalovanému ve výši 168 558 Kč za odcizenou tržbu (114 128 Kč) a prokazatelně odcizené losy (v celkové hodnotě 54 930 Kč) a dále povinnost k náhradě škody žalobci ve výši 25 820 Kč za neoprávněně získanou výhru z odcizených losů. Z odůvodnění rozsudku dále soud zjistil, že žalovaný měl podle paní [příjmení] ztrátu losů řešit již v roce 2015, následkem čehož rozvázal pracovní poměr s jinou zaměstnankyní. Ona sama pak měla žalovanému pomáhat s administrativou, stejně jako žalovaný měla klíče od trezoru a přístup do počítače. Vlastnictví klíče od trezoru potvrdil i žalovaný. U přebírání losů byla buď ona, nebo žalovaný, dával je však i obsluze. Žalovaný v trestním řízení uvedl, že první podnět na ztrátu losů dostal od obchodního zástupce žalobce, s nímž dělal 2x ročně inventuru losů. Inventura proběhla v květnu 2017, a to s paní [příjmení], která ho zastupovala, na konci května jej pak žalobce vyzval k zaplacení chybějících losů.

33. Z fotokopie usnesení KS v Praze, č. j. [číslo jednací], ze dne 25. 6. 2019 soud zjistil, že rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře, č. j. [číslo jednací], ze dne 28. 1. 2019 byl potvrzen.

34. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka [příjmení], neboť jej považuje za nadbytečný, když již provedl listinný důkaz přečtením protokolu o výslechu svědka [příjmení] v rámci trestního řízení a skutkový stav má za již dostatečně prokázaný. Dále s ohledem na tvrzení žalobce, že s panem [příjmení] žalobce ukončil pracovní poměr pro neuspokojivé pracovní výsledky a neplnění pracovních povinností, a zejména na skutečnost, že svědkova výpověď v trestním řízení se skládala převážně z domněnek, ji soud nepovažuje ani za věrohodnou.

35. Soud neprováděl další důkazy, neboť je považoval za nadbytečné, když skutkový stav má za dostatečně prokázán důkazy shora uvedenými.

36. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce a žalovaný platně uzavřeli dne 28. 5. 2015 smlouvu o obstarávání služeb, v rámci níž se žalovaný zavázal mj. pro žalobce obstarávat prodej losů a výplatu výher a žalobce se zavázal žalovanému za tyto služby platit provizi. Součástí této Smlouvy byla dohoda o 2 obstaravatelských licencích, a to pro prodejny v [obec] a v [obec], přičemž dohoda o licencích byla vypovězena dne 15. 9. 2017 s účinností ke dni 24. 9. 2017 a od Smlouvy žalobce odstoupil dne 16. 11. 2017 z důvodu neuhrazení dlužné částky uplatněné žalobou. Ze Smlouvy žalovanému plynula mj. povinnost zajistit přebírání losů na jednotlivých prodejnách, přičemž losy zpravidla přebírala tehdejší zaměstnankyně žalovaného paní [příjmení], která na prodejně v [obec] žalovaného přímo zastupovala. Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře byla paní [příjmení] odsouzena za zpronevěru v podobě dlouhodobého odcizování losů z této prodejny, což nakonec vyústilo v trestní oznámení žalovaného. Žalovaný žádal žalobce o změnu doručovací adresy, jelikož nesouhlasil s tím, že by losy měly být přebírány někým jiným, než přímo žalovaným; ze strany žalobce mu v tomto nebylo vyhověno. Inventury probíhaly pravidelně 2x ročně z popudu žalobce, ač mohly být iniciovány i žalovaným. Přebírání losů probíhalo způsobem, že dopravce doručil na prodejnu zalepenou obálku s čárovým kódem, který byl příjemce zásilky povinen naskenovat, a tím potvrdit dopravci převzetí zásilky. Za účelem prodeje bylo pak nutno balíček losů ze zásilky opět naskenovat, a tak ho označit za otevřený k prodeji; jednotlivé losy byly před prodejem opět samostatně skenovány. Pokud by byl los prodán mimo Smlouvou stanovený postup, při pokusu o vybrání výhry by byl automaticky označen za prodaný (či aktivovaný k prodeji) celý balíček losů, z nějž konkrétní los pochází. Pro případy, kdy los nebude řádně prodán či vrácen žalobci, Smlouva stanovuje povinnost žalovaného uhradit žalobci částku odpovídající výši prodejní ceny těchto losů. Jelikož Smlouva byla vypovězena, měl žalovaný povinnost všechny převzaté a neprodané losy opět předat žalobci. Protože tak neučinil, vzniklo žalobci v souladu se Smlouvou právo na zaplacení částky ve výši prodejní ceny nevrácených a současně neprodaných losů, v projednávaném případě šlo o částku 251 750 Kč. Tato částka byla ze strany žalovaného částečně uhrazena jednak započtením zaplacené kauce ve výši 67 650 Kč, jednak provedením inkasních úkonu žalobcem v celkové výši 50 920 Kč; celkem tedy došlo k uhrazení částky co do výše 118 750 Kč. Zástupce žalobce následně vyzýval žalovaného k úhradě zbylé dlužné částky ve výši 133 180 Kč předžalobní výzvou dne 14. 4. 2020. Žalovaný do dnešního dne na dluh nic neuhradil.

37. Soud neuvěřil informacím získaným z protokolu o výslechu svědka pana [příjmení] v trestním řízení, neboť jsou v přímém rozporu s výpověďmi svědků pana [příjmení] a pana [příjmení] a ustanoveními Smlouvy ohledně způsobu doručování losů a možností kontroly tohoto doručování, které měl žalovaný. Zejména z výpovědí svědků jednoznačně plyne, že doručování podléhalo přísné kontrole prostřednictvím žalobcem poskytnutého terminálu v podobě naskenování doručeného balíčku, když zároveň tento terminál, popř. extranet, umožňoval žalovanému nepřetržitý přehled o stavu dodávaných losů. Výpověď pana [příjmení] se dále dle protokolu skládala převážně z domněnek a blíže nerozvedených vyjádření, jejichž věrohodnost navíc nebyla podpořena žádným z již provedených důkazů.

38. Podle § 430 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Podle odst. 2 podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna.

39. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

40. Podle § 1746 odst. 2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

41. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

42. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

43. Podle § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

44. Podle § 2445 odst. 1 o.z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

45. Podle § 2953 odst. 1 z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

46. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Žalobce s žalovaným uzavřeli dne 28. 5. 2015 smlouvu o obstarávání služeb. Žalovaný byl na základě Smlouvy povinen losy přebírat a prodávat, přičemž se zároveň zavázal uhradit žalobci jejich cenu v případě, že nebude schopen je žalobci vrátit, aniž by je řádně prodal. Za tímto účelem byl žalovaný mj. povinen dohlédnout na řádné zaškolení všech osob obsluhujících prodejní terminál. Žalovaný prokazatelně, byť prostřednictvím svých zaměstnanců, předmětné losy převzal, avšak nevrátil je, čímž vzniklo žalobci právo na uhrazení smluvní pokuty. Ve Smlouvě (čl. VIII. bod 1) je jednoznačně stanoveno, že přijaté a dosud neprodané losy jsou ve vlastnictví žalobce a mají charakter svěřené věci, s nimiž není nikdo oprávněn nakládat jiným způsobem než dle Smlouvy. Z toho implicitně plyne povinnost žalovaného zajistit, že s losy nebude zacházeno v rozporu se Smlouvou, tj. zajistit je proti krádeži, zničení apod. Označení důvodu předmětné náhrady jako„ škody“ soud nepovažoval za podstatné, neboť v souladu s § 555 o.z. soud dospěl k závěru, že záměr žalobce podle gramatického výkladu ustanovení zjevně směřuje k uložení povinnosti 2. smluvní straně uhradit žalobci částku ve výši způsobené škody ve stanovených případech, aniž by musel přistoupit k prokazování zavinění a ostatních předpokladů pro náhradu škody.

47. Právně významnou není obrana žalovaného, že žádal o změnu odběrního místa, když Smlouva jasně stanovuje zajistit odběr na prodejně žalovaného. Žalobce potom nemá povinnost ex post přistoupit na změnu smluvních ustanovení, nehledě na skutečnost, že k přebírání a následnému prodeji losů je zapotřebí užít terminál od žalobce, který však měl k prodejně jen jeden a nedávalo by tak smysl tento přístroj držet mimo prodejní místo. Soud též považuje za důležité připomenout skutečnost, že žalovaný dlouhodobě a opakovaně porušoval nejednu povinnost jemu plynoucích ze Smlouvy s žalobcem. Počínaje povinností zajistit proškolení obsluhy terminálu, když sám žalovaný na jednání ze dne 1. 6. 2022 uvedl, že paní [příjmení] jakožto osoba zacházející s terminálem proškolena nebyla. Též měl povinnost provádět pravidelné kontroly naskladněných losů, ať již fyzicky či skrze extranet; žalovaný však tvrdil, že tyto inventury prováděl pouze na základě iniciativy žalobce. Konečně, žalovaný porušoval povinnost zajistit přebírání losů na prodejně, když tvrdil, že přebírání na prodejně se dělo bez jeho vědomí či dokonce proti jeho vůli, nebo tomuto přinejmenším nevěnoval dostatečnou pozornost a v takovém případě jde úprava § 430 o.z. k jeho tíži. Nezanedbatelnou skutečností je i to, že žalovaný ve skutečnosti vůbec neumožnil paní [příjmení] naplnit podmínky pro hmotnou odpovědnost v plném rozsahu, když kromě paní [příjmení] měl sám klíč od trezoru, za nějž mu měla jeho zaměstnankyně odpovídat. Je logické, že v situaci, kdy zaměstnanec nemůže výlučně sám„ ovládat“ předmět, za nějž nese odpovědnost, nemůže ani nést tuto odpovědnost sám, a to i přesto, že dalším subjektem s vlivem na předmět hmotné odpovědnosti je zaměstnavatel. Významné je i to, že žalovaný neplnil prevenční povinnost za situace, když řešil otázku ztráty losů již v roce 2015, a to ještě dříve, než zaměstnal paní [příjmení]. I přes tuto negativní zkušenost poté žalovaný až do roku 2017, tedy po celé 2 roky, kontroly stavu losů řádně neprováděl, ač by to zajisté za takové situace bylo namístě.

48. Soud při určení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci požadovanou částku vyšel též ze skutečnosti, že v rámci trestního řízení byl právě žalovaný tím, kdo žádal po žalované náhradu odcizených losů, a to ve výši vyčíslené žalobcem. Při určení výše požadované částky soud dále vyšel z prohlášení [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a z kopie úředního záznamu ze dne 30. 10. 2017, v nichž byla částka za nevrácené losy vyčíslena na 251 750 Kč. Žalovaný sám sice původně vyčíslil chybějící losy na částku 248 050 Kč (inventurní soupis ze dne 13. 6. 2017), z obžaloby a trestního rozsudku však vyplývá, že se připojil k trestnímu řízení s požadavkem na náhradu odcizených losů paní [příjmení] ve výši vyčíslené žalobcem.

49. I kdyby se však dané ustanovení Smlouvy mělo skutečně posoudit jako náhrada škody, nikoli smluvní pokuta, soud považuje za podstatné připomenout, že odpovědnost za porušení smluvní povinnosti dle § 2913 odst. 1 o.z. je objektivního charakteru. K povinnosti nahradit škodu se tak vyžaduje kumulativní splnění 3 znaků – škody, (nezaviněné) porušení smlouvy a příčinné souvislosti mezi nimi. Soud považuje vznik škody za prokázaný, neboť žalovaný nevrátil žalobci losy, které měl dle smluvních ustanovení opatrovat jako svěřenou věc, čímž byla žalobci způsobena škoda ve výši hodnoty nevrácených (a neprodaných) losů. Co se týče porušení smluvní povinnosti, k tomu se soud vyjádřil již výše, kdy má za to, že žalovaný své povinnosti ze Smlouvy neplnil řádně.

50. Co se týče obrany žalovaného v podobě odpovědnosti paní [příjmení], zde chce soud žalovanému připomenout, že v souladu s §§ 1724 odst. 1, 2913 odst. 1 o.z. za porušení smluvní povinnosti odpovídá osoba, která smlouvu uzavřela. Na tom nemůže nic změnit ani případná dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, neboť úprava § 252 an. z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, se věnuje toliko modifikaci rozsahu odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli a je tak bez souvislosti se škodou způsobenou 3. osobám. To, zda žalovaný v daném případě může odpovídat za škodu způsobenou zaměstnancem podle § 2914 o.z., tj. zda byla škoda způsobena při plnění pracovních úkolů zaměstnankyní žalovaného, pak soud nechává stranou, neboť tato úprava dopadá zakládá povinnost k náhradě škody ze zákona, zatímco v projednávaném případě se jedná o povinnost žalovaného plynoucí ze smluvního vztahu.

51. Ohledně námitek žalovaného, že bez Smlouvy se žalobcem by mu nebylo umožněno uzavřít smlouvu se společností [právnická osoba], soud nad rámec odůvodnění dodává, že smluvní vztah mezi žalovaným a třetí osobou není předmětem tohoto řízení, nehledě na skutečnost, že žalobce byl v příloze smlouvy označen pouze jako doporučený dodavatel, nikoli jediný.

52. Námitku žalovaného ohledně adhezního způsobu uzavření Smlouvy soud považuje za nedůvodnou s tím, že podle ustanovení § 1801 o.z. se úprava adhezních smluv neužije na smlouvy uzavírané mezi podnikateli, což v tomto případě žalovaný i žalobce jsou, ledaže by byl prokázán hrubý rozpor s obchodními zvyklostmi a zásadou poctivého obchodního styku; toto však v tomto řízení nebylo zjištěno ani prokázáno.

53. Konečně, soud posoudil návrh žalovaného na užití moderačního práva, a to jak v případě moderace smluvní pokuty, tak i v případě moderace náhrady škody. V případě moderace smluvní pokuty se mimo návrhu dlužníka předpokládá její nepřiměřená výše a nedostatečný význam a hodnota zajišťované povinnosti v porovnání s výší smluvní pokuty. Pokutu pak může soud moderovat až do výše vzniklé škody. Soud v daném případě neshledal ani nepřiměřenost výše pokuty, ani nedostatečný význam zajišťované povinnosti. Výše pokuty byla v daném případě nastavena de facto jako výše způsobené škody a soud by tak ani neměl, jak smluvní pokutu moderovat. Podle Smlouvy se dosud neprodané losy se nacházely stále ve vlastnictví žalobce (čl. VIII. bod 1). V případě neprodání losů tak logicky měl žalobce zájem na jejich vrácení, jakožto předmětu svého vlastnictví. Účelem pokuty pak zjevně bylo vynutit povinnost tyto losy řádně opatrovat, aby je bylo možno žalobci vrátit; v případě jejich nevrácení pak nahrazovala náhradu takto způsobené škody v majetkové sféře žalobce. V případě moderace škody je základním předpokladem existence důvodů hodných zvláštního zřetele, případně i majetkové a osobní poměry škůdce a poškozeného. Soud v projednávaném případu existenci žádných zvláštních důvodů, které by odůvodňovaly využití tohoto výjimečného institutu, neshledal.

54. V souladu s § 2448 odst. 1, § 2048 odst. 1, § 1970 o. z., § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku včetně příslušenství. Prodlení žalovaného za účelem stanovení výše úroku z prodlení soud určil jako den následující po dni uplynutí lhůty k zaplacení žalobcem požadované částky dle předžalobní výzvy žalobce ze dne 14. 4. 2020 ve smyslu § 573 o.z., tedy jako den 24. 4. 2020. V souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. a repo sazbou vyhlášenou ČNB k 1. 1. 2020 (2 %) tak zákonný úrok z prodlení činí 10 % ročně. Lhůtu k plnění určil soud jako standardní (3 dny), když neshledal důvody pro její prodloužení (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

55. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů včetně náhrady 21 % DPH, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce právo na náhradu za -) zaplacený soudní poplatek ve výši 6 659 Kč, -) odměnu za zastupování advokátem za 11 úkonů právní služby (2. 4. 2020 převzetí věci a příprava zastoupení, 14. 4. 2020 předžalobní výzva, 13. 5. 2020 žaloba, 15. 6. 2021 účast na jednání u soudu, 24. 9. 2021 doplnění tvrzení a důkazů, 5. 10. 2021 účast na jednání u soudu, 11. 1. 2022 doplnění tvrzení, 6. 4. 2022 účast na jednání u soudu, 1. 6. 2022 účast na jednání u soudu, 23. 8. 2022 účast na jednání u soudu přesahující 2 hodiny) po 6 460 Kč, celkem 71 060 Kč, -) odměnu za jedenáct režijních paušálů po 300 Kč, celkem 3 300 Kč, -) náhradu za promeškaný čas za 5 x 6 půlhodin po 100 Kč ve výši 3 000 Kč, -) náhradu za 21 % DPH ve výši 16 245,60 Kč -) odměnu za náhradu cestovních výdajů ve výši 6 346,01 Kč za 5 cest na jednání u soudu (jedna cesta Praha – Kolín – Praha po 140 km), Soud tak žalobci přiznal soud celkem částku 106 610,61 Kč, a to dle § 7 bod 5., § 13 odst. 4, 5, § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Soud nepřiznal žalobci odměnu za účast na jednání s protistranou ze dne 2. 6. 2020 a za 2 vyjádření k tvrzení žalovaného ze dne 27. 5. a 28. 6. 2022, neboť uskutečnění jednání neměl soud za prokázané a 2 vyjádření žalobce zaslal čistě z vlastního popudu. Soud se dále zabýval výší odměny za 1 úkon, kterou advokát žalobce stanovil na částku 6 640 Kč. Předmět řízení činí 133 180 Kč, sazba za 1 úkon se tak určí v souladu s § 7 bod 5. a.t. na částku 6 460 Kč.