11 C 112/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Matouškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 25 559,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 20. 12. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 14 559,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 566,69 Kč od 4. 9. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 000 Kč od 4. 9. 2025 do 19. 12. 2025, žaloba se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 2. 2026 se žalobce domáhal zaplacení částky 25 559,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Uvedl, že s žalovanou uzavřel elektronicky dne 22. 3. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 21 100 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smluvního ujednání, s odkazem na sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalobce poskytl úvěr prostřednictvím své webové stránky Anonymizováno. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr uhradit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky za volitelné služby. Žalované byl úvěr vyplacen na její účet č. č. účtu, a to dne 22. 3. 2025 v částce 6 000 Kč a následně v částce 5 000 Kč. Žalovaná si dále zvolila doplňkovou službu Presto za poplatek ve výši 330 Kč a službu Klidné spaní za poplatek ve výši 146,40 Kč. Poté, co se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek, žalobce vypověděl smlouvu dne 3. 9. 2025 a žalovanou o tom informoval emailem z téhož dne. Žalovaná na svůj dluh do podání žaloby neuhradila ničeho. V důsledku prodlení jí vznikla povinnost uhradit úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a poplatků, a dále smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny za dobu od 4. 6. 2025 do 2. 9. 2025 ve výši 210,28 Kč. Žalobce před podáním žaloby poslal žalované výzvu k úhradě prostřednictvím svého právního zástupce, a to podáním ze dne 14. 12. 2025.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav: Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 22. 3. 2025 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které žalobce měl žalované poskytnout spotřebitelský úvěr až do výše 21 100 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se dle smlouvy zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za volitelné služby, a to za službu Anonymizováno ve výši 330 Kč a službu Anonymizováno ve výši 146,40 Kč. Součástí úvěrové smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Žalované byl úvěr vyplacen na její účet č. č. účtu, a to dne 22. 3. 2025 v částce 6 000 Kč a následně v částce 5 000 Kč, což bylo doloženo dále soudem vyžádanou zprávou právnická osoba. ze dne 26. 5. 2026. První splátka byla splatná dne 21. 4. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 20. 7. 2026. Dle evidence žalobce se žalovaná dostala do prodlení, když na poskytnutý úvěr neuhradila ničeho. Žalovaná byla o úhradu dluhu upomínána, naposledy upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 14. 12. 2025.

5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne 22. 3. 2025 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného poplatku a poplatku za další sjednané služby ve splátkách, kdy první splátka byla splatná dne 21. 4. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 20. 7. 2026. Žalovaná však neuhradila ničeho.

11. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství je zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce ke svým žalobním tvrzením o prověření úvěruschopnosti žalované nepředložil žádné konkrétní listinné důkazy, pouze výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované a soupis identifikovaných příjmů žalované, kdy se jedná o listiny vyhotovené žalobcem bez připojení jakýchkoli ověřovacích dokladů. Žalobce byl dne 21. 5. 2026 soudem vyzván, aby v případě požadavku na přiznání nároku z titulu úvěrové smlouvy předložil důkazy k tvrzení, že před uzavřením úvěrové smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalované. Žalobce žádné listinné důkazy soudu nepředložil, právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání po předchozí omluvě nedostavil, soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokázat shora uvedenou skutečnost. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.

12. Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s žalobcem, je tedy neplatná, protože žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

13. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z provedených listinných důkazů bylo prokázáno, že žalobce vyplatil žalované částku ve výši 11 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru, žalovaná neuhradila ničeho a zbývá jí tak zaplatit na jistinu úvěru částku 11 000 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci kromě dlužné částky 11 000 Kč i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., jdoucí ode dne 20. 12. 2025 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.2 o.s.ř. za situace, kdy žalovaná měla v řízení větší procesní úspěch, ale žádné náklady jí nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

15. Lhůtu k plnění soud platebních povinností žalované stanovil dle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.