11 C 138/2020

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 84 077 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 81 877 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 74 800 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 077 Kč od [datum] do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalované zaplacení částky 2 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a dále zákonných úroků z prodlení jdoucích z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 4 400 Kč od [datum] do [datum], z částky 375,50 Kč od [datum] do [datum] a z částky 101,50 Kč od [datum] do [datum], v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 45 995 Kč, k rukám Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 77 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení jdoucími z dílčích dlužných částek vždy ode dne následujícího po provedené úhradě žalobcem až do zaplacení. Uvedl, že účastníci v průběhu trvání manželství uzavřeli dne [datum] s [právnická osoba] smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření do výše 550 000 Kč a úvěru ze stavebního spoření do výše 302 500 Kč, kdy měsíční splátky na úvěr byly sjednány ve výši 4 400 Kč. Manželství účastníků bylo rozvedeno, rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], tento rozsudek téhož dne nabyl právní moci. Předmětem vypořádání společného jmění manželů nebyl závazek vyplývající z této úvěrové smlouvy, a proto marným uplynutím zákonné tříleté lhůty od zániku manželství se žalobce a žalovaná stali podílovými spoludlužníky, jejichž podíly na uvedeném závazku z úvěrové smlouvy jsou stejné. Závazek vůči [právnická osoba] plnil pouze žalobce, když i po rozvodu manželství platil splátky v plné výši, tj. 4 400 Kč měsíčně. Žalobce tedy má nárok na vydání bezdůvodného obohacení z titulu regresu vůči žalované jakožto druhému dlužníku, když s žalovanou byli povinni plnit závazek společně a nerozdílně. Žalobce od [datum] do března 2020 uhradil na závazek z úvěru celkem 158 400 Kč a polovinu celkové částky požaduje na žalované. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve stanovené lhůtě s tím, že jinak bude žalobce dlužnou částku vymáhat v soudním řízení.

2. Podáním ze dne [datum] žalobce rozšířil žalobní nárok o částku 7 077 Kč se zákonnými úroky z prodlení s tím, že po podání žaloby uhradil na předmětný úvěr celkem 14 154 Kč a na žalované se tak domáhá zaplacení poloviny této částky. Z podání žalobce vyplývá, že poslední platbou ze dne [datum] žalobce zcela doplatil dluh z titulu předmětné úvěrové smlouvy.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byla podle § 95 odst. 1 o.s.ř. připuštěna změna žaloby, kterou se žalobce domáhá zaplacení celkové částky 84 077 Kč se specifikovanými zákonnými úroky z prodlení. Toto usnesení společně s podáním žalobce ze dne [datum] bylo doručeno právnímu zástupci žalované dne [datum].

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Nerozporovala skutečnost, že společně s žalobcem uzavřeli úvěrovou smlouvu [číslo] žalovaná však nesouhlasila s tvrzením, že se měla podílet na splácení úvěru polovinou měsíční splátky, tj. částkou 2 200 Kč měsíčně, neboť dle dohody účastníků se žalobce zavázal hradit plnou splátku úvěru. Žalovaná v rámci procesní obrany započetla proti pohledávce žalobce svou pohledávku vzniklou tím, že žalobce bez právního titulu výlučně užívá pozemek parc. [číslo] o výměře 680 m² v k.ú. [obec], jehož vlastníkem je žalovaná na základě darovací smlouvy ze dne [datum] a rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín o povolení vkladu vlastnického práva [číslo jednací]. Na výzvu soudu žalovaná upřesnila, že žalobce předmětný pozemek užívá v souvislosti s tím, že se na pozemku nachází rodinný dům účastníků, v němž žalobce fakticky bydlí. Dle žalované činí běžná výše nájemného za užívání předmětného pozemku 6 000 Kč měsíčně, žalovaná tedy uplatnila zápočet své pohledávky vůči žalobci za období od [datum] do [datum] v celkové výši 78 000 Kč.

5. Při soudním jednání dne [datum] žalovaná rozšířila zápočet o další pohledávku za navazující období od [datum] do [datum] ve výši 36 000 Kč Celkem tedy žalovaná uplatnila vůči žalobci pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení za užívání jejího pozemku ve výši 114 000 Kč, kterou započetla proti pohledávce žalobce ve výši 84 077 Kč a navrhla zamítnutí žaloby.

6. Proti provedenému zápočtu žalobce namítl neurčitost pohledávky žalované s tím, že její nárok není založen na objektivních skutečnostech a soud by k němu neměl přihlížet.

7. V závěru řízení žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobce na úhradu poloviny splátky úvěru, kterou žalobce uhradil v dubnu roku 2017.

8. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum], citovaným rozsudkem bylo jejich manželství pravomocně rozvedeno ke dni [datum].

9. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], žalovanou jako dlužníkem a žalobcem jako spoludlužníkem, předmětem smlouvy bylo poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření do výše 550 000 Kč, a ke dni přidělení cílové částky dále poskytnutí úvěru ze stavebního spoření do výše 302 500 Kč. Meziúvěr a úvěr ze stavebního spoření byl účastníkům poskytnut za účelem výstavby rodinného domu. Dlužníci se zavázali splatit úvěr včetně úroků ve výši 2,95 % ročně měsíčními splátkami ve výši 4 400 Kč.

10. Z předloženého přehledu splátek na úvěrovou smlouvu [číslo] soud dále zjistil, že žalobce ze svého účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] uhradil v období od [datum] do [datum] třicet šest splátek po 4 400 Kč, dále uhradil dne [datum] částku 8 800 Kč, dne [datum] částku 751 Kč a dne [datum] nedoplatek ve výši 203 Kč, vše na účet č. [bankovní účet] vedený pro [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]).

11. Z předžalobní výzvy učiněné právním zástupcem žalobce dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce informoval žalovanou o tom, že na základě smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] po rozvodu manželství výlučně sám hradil a dosud hradí splátky úvěru ve výši 4 400 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalobce a žalovaná se uplynutím tříleté lhůty od zániku manželství stali podílovými spoludlužníky, žalobce uplatnil vůči žalované nárok na vydání bezdůvodného obohacení s tím, že za období od [datum] uhradil na splátky úvěrové smlouvy částku 158 400 Kč a žalovanou vyzval k zaplacení poloviční částky, tj. 79 200 Kč, a to ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení výzvy. Zásilka obsahující předžalobní výzvu byla doporučeně odeslána dne [datum], uložena na poště byla od [datum] do [datum] a poté byla vrácena odesílateli jako nevyzvednutá.

12. Z darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobce], jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou bylo dále zjištěno, že předmětem daru je pozemková parcela [číslo] o výměře 680 m² v obci a katastrálním území Tři Dvory, zapsaná v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín. Z připojených příloh je zřejmé, že uvedená pozemková parcela vznikla oddělením z pozemku p. [číslo] v obci a k.ú. [obec] na základě geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], a to po souhlasu Městského úřadu Kolín, odboru výstavby – stavebního úřadu ze dne [datum].

13. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že [celé jméno žalované] podala u zdejšího soudu žalobu o vypořádání společného jmění manželů dne [datum], tedy tři dny před uplynutím zákonné tříleté lhůty pro uplatnění nároku na vypořádání před soudem. V žalobě označila jako položku vypořádání mj. rozestavěný rodinný dům bez č.p. stojící na pozemkové parcele parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec], tedy rozestavěnou stavbu bez pozemku a k vypořádání nezařadila žádná pasiva, tedy ani dluh z úvěrové smlouvy, který je předmětem nároku žalobce v tomto soudním řízení. [celé jméno žalobce] ve sporu o vypořádání společného jmění manželů zpochybnil platnost darovací smlouvy ze dne [datum], na základě které měla nabýt vlastnické právo k výše uvedenému pozemku [celé jméno žalované], a tvrdil, že za převod pozemku předchozí vlastnice [jméno] [příjmení] obdržela úplatu 100 000 Kč. Věc je vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Dále je soudu známo, že žalobce [celé jméno žalobce] se u zdejšího soudu domáhá určení vlastnického práva k předmětnému pozemku p. [číslo] v obci a k.ú. [obec], kdy toto řízení probíhá pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobou se domáhal určení, že výlučným vlastníkem předmětného pozemku je z důvodu neplatného darování paní [jméno] [příjmení]. V průběhu řízení žalobce změnil žalobu a domáhá se určení, že výlučným vlastníkem předmětného pozemku je on sám, a to na základě kupní smlouvy, kterou uzavřel s [jméno] [příjmení] dne [datum]. V katastru nemovitostí je na listu vlastnictví [číslo] uvedena poznámka spornosti vlastnického práva [celé jméno žalované] k pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec].

14. Soud tedy dospěl k těmto skutkovým závěrům: Účastníci jsou bývalí manželé, jejich manželství bylo před zdejším soudem pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Účastníci uzavřeli za trvání manželství s [právnická osoba] smlouvu o poskytnutí úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření, kdy výlučně žalobce po rozvodu manželství hradil splátky úvěru, mj. zaplatil za dobu od [datum] do [datum] celkem 36 splátek po 4 400 Kč, dále uhradil dne [datum] částku 8 800 Kč, dne [datum] částku 751 Kč a dne [datum] částku 203 Kč, tedy celkem za uvedené období uhradil částku 168 154 Kč. Dne [datum] žalovaná podala u zdejšího soudu žalobu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, jako položku vypořádání mj. označila dům bez č.p. stojící na pozemkové parcele parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec], uvedený pozemek nebyl označen jako předmět vypořádání, stejně tak ani žádná pasiva účastníků. Žalovaná je zapsána v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] jako výlučný vlastník pozemkové parcely [číslo] v obci a katastrálním území Tři Dvory, na tomto listu vlastnictví je uvedena poznámka spornosti jejího vlastnického práva k předmětnému pozemku. Žalobce vede proti žalované soudní řízení o určení vlastnického práva k tomuto pozemku.

15. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], a dále návrhy žalované na provedení důkazu stanovením tržní ceny nájemného od [právnická osoba] ze dne [datum], výzvou žalované k zaplacení ze dne [datum], znaleckým posudkem na stanovení výše bezdůvodného obohacení a výslechem žalované. Dle názoru soudu je provedení těchto dalších důkazů nadbytečné, neboť provedenými důkazy byl zjištěn skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci.

16. Podle § 2991 odst. 1, 2 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že účastníci jako manželé uzavřeli dne [datum] s [právnická osoba] úvěrovou smlouvu dle ust. § 497 a násl. obch. zákoníku, na základě které byli povinni společně a nerozdílně hradit sjednané splátky úvěru ve výši 4 400 Kč měsíčně. Z dokazování dále vyplynulo (a mezi účastníky bylo nesporné), že po rozvodu manželství hradil úvěrové splátky pouze žalobce, přičemž za posuzované období od [datum] do [datum] uhradil ze svých prostředků celkem 168 154 Kč.

18. Před zdejším soudem probíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění účastníků pod sp. zn. [spisová značka], v němž není vypořádáván uvedený společný dluh účastníků z dané úvěrové smlouvy. Žalobce se tedy samostatnou žalobou důvodně domáhá na žalované zaplacení jedné poloviny společného dluhu, který po rozvodu manželství výlučně sám ze svých prostředků uhradil, neboť tento dluh nemohl uplatnit v řízení o vypořádání společného jmění účastníků z důvodu uplynutí tříleté zákonné lhůty. Žalobce tedy požadoval na žalované zaplacení částky 84 077 Kč se zákonnými úroky z prodlení, jdoucími z dílčích dlužných částek ode dne následujícího po zaplacení žalobcem.

19. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci procesní obrany uplatnila zápočet své pohledávky vůči pohledávce žalobce v celkové výši 114 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, soud se nejprve zabýval existencí pohledávky žalované a rovněž posuzoval, zda došlo k zápočtu pohledávek.

20. Nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li taková pohledávka "jistá a určitá", odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pohledávka, proti které je započítáváno, nezanikne). (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. [spisová značka]), uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2021, pod pořadovým [číslo])

21. V projednávané věci má soud za to, že pohledávka žalované uplatněná z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalobce tím, že užívá její pozemek parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec], je nejistá, neboť existuje objektivní pochybnost, komu předmětný pozemek patří, tj. zda byl darován žalované (žalobce toto darování zpochybňuje) nebo zda byl převeden na účastníky kupní smlouvou (otázka úplaty za pozemek je předmětem důkazního řízení ve sporu o vypořádání společného jmění účastníků). Tato pochybnost ohledně základu pohledávky žalované by vyžadovala složité dokazování, oproti pohledávce žalobce, která byla v projednávané věci jednoznačně prokázána jako jistá a určitá. Žalobce sice výslovně neuplatnil námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, ale chová se tak, neboť poukázal na neurčitost pohledávky žalované a setrval na svém žalobním nároku. Jak již bylo konstatováno, žalovaná podala žalobu o vypořádání společného jmění manželů několik dnů před koncem zákonné tříleté lhůty, do žaloby nezahrnula společné dluhy, které platí žalobce, a v tomto soudním řízení se žalovaná snaží provedením zápočtu oddálit přiznání pohledávky žalobce, která je zralá k rozhodnutí.

22. Soud tedy dospěl k závěru, že pohledávka žalované je nejistá a s ohledem na výše uvedené skutečnosti provedeným započtením ze strany žalované nedošlo k zániku pohledávky žalobce.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaná dále vznesla námitku promlčení ohledně uhrazené splátky za duben 2017 ve výši 4 400 Kč, z níž má uhradit polovinu, soud se dále zabýval důvodností této námitky. V projednávané věci žalobce uhradil danou úvěrovou splátku dne [datum] (jak vyplývá z přehledu uhrazených splátek žalobce z jeho účtu), jeho právo žádat po žalované jednu polovinu z provedené úhrady se promlčuje v tříleté lhůtě dle ust. § 629 odst. 1 o.z. Žalobce tedy mohl nejdříve požadovat na žalované úhradu části této splátky následující den, tj. [datum]. Pokud žalobu v projednávané věci podal u zdejšího soudu dne [datum] a součástí žaloby je i uvedená částka 2 200 Kč jakožto polovina splátky uhrazené dne [datum], pak právo na úhradu částky 2 200 Kč včetně zákonného úroku z prodlení je promlčeno a žalobci jej nelze přiznat.

24. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobci vzniklo právo na zaplacení jedné poloviny celkové částky, kterou ze svých prostředků uhradil na společný dluh. Tento jeho nárok soud po právní stránce posoudil jako bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 odst. 1 o.z., neboť žalobce každou učiněnou platbou na společný dluh plnil i za žalovanou a nyní má vůči ní nárok na zaplacení jedné poloviny z celkově uhrazené částky. Žalobce za posuzované období celkem zaplatil 168 154 Kč, z toho jedna polovina činí 84 077 Kč. Vzhledem k tomu, že nárok žalobce na zaplacení poloviny splátky uhrazené v dubnu 2017, tj. částky 2 200 Kč je promlčen, žalobce tedy má nárok, aby mu žalovaná uhradila celkem částku 81 877 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, o němž soud rozhodl na základě ust. § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. Při určení vzniku prodlení žalované soud vyšel ze zjištění, že předžalobní výzva s požadavkem, aby žalovaná uhradila žalobci polovinu úhrad na společný dluh z úvěrové smlouvy, se dostala do sféry dispozice žalované dne [datum] (datum, kdy byla zásilka pro žalovanou uložena na poště), tedy uvedený den soud považuje zásilku za doručenou, po uplynutí lhůty sedmi dnů pro splnění dle předžalobní výzvy, tedy nastává prodlení žalované s úhradou částky 74 800 Kč od [datum]. S úhradou částky 7 077 Kč, o kterou byl žalobní nárok v průběhu řízení rozšířen, je žalovaná v prodlení ode dne [datum], neboť žalované (jejímu právnímu zástupci) byla doručena změna žaloby včetně usnesení soudu o připuštění změny žaloby dne [datum] a žalovaná mohla tuto částku dobrovolně zaplatit v průběhu dvou dnů.

25. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 81 877 Kč se specifikovanými zákonnými úroky z prodlení, tak jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ohledně částky 2 200 Kč a vymezeného nároku na zákonné úroky z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).

26. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný ohledně částky 81 877 Kč se zákonnými úroky z prodlení, které k datu vyhlášení rozsudku činí 14 845,87 Kč, neúspěšný byl ohledně částky 2 200 Kč se specifikovanými zákonnými úroky z prodlení, které ke dni rozhodnutí představují částku 10 804 Kč. Procesní úspěch žalobce tedy činil 88 %, neúspěšný byl ohledně nároku představujícího 12 % ze součtu všech nároků, žalobce tedy má právo na náhradu nákladů ve výši 76 %. Žalobci vznikly v řízení tyto účelně vynaložené náklady: zaplacené soudní poplatky v celkové výši 4 080 Kč, odměna advokáta dle § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. počítaná z tarifní hodnoty 77 000 Kč, a to za čtyři úkony právní služby po 4 180 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva ze dne [datum], sepis žaloby, podání ze dne [datum] obsahující rozšíření nároku), dále odměna advokáta z tarifní hodnoty 84 077 Kč za tři úkony právní služby po 4 500 Kč (účast u soudních jednání dne [datum], [datum] a dne [datum]) a odměna ve výši 2 250 Kč (účast při jednání dne [datum] při němž byl pouze vyhlášen rozsudek), dále osm režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhl., cestovné z [obec] do [obec] a zpět osobním vozidlem Volvo [registrační značka], ke čtyřem jednáním a to dvakrát ve výši 2 001,90 Kč a dvakrát ve výši 2 285,39 Kč, dále náhrada za promeškaný čas advokáta v souvislosti s cestami ke čtyřem jednáním, celkem čtyřikrát 8 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. a náhrada DPH advokáta ve výši 21 % ze shora uvedených plnění ve výši 9 795,36 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy náklady v celkové výši 60 519,94 Kč, z toho 76 % činí po zaokrouhlení 45 995 Kč. Soud žalované uložil, aby tuto náhradu nákladů řízení zaplatila k rukám advokátky žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

27. Soud dodává, že v projednávané věci neshledal žádné důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ust. § 150 o.s.ř., kdy by bylo možno rozhodnout o nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobci. Z pohledu soudu žalobce nepodal žalobu na zaplacení dlužné částky vůči žalované účelově, naopak důvod k podání žaloby zavdala sama žalovaná tím, že vypořádání dluhu účastníků z předmětné úvěrové smlouvy nezahrnula jako vypořádací položku v žalobě o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Tento postup žalované soud spíše hodnotí jako účelový, vedený snahou nepodílet se na úhradě společného dluhu.

28. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle ust. § 160 odst. 1 věta druhá o.s.ř., kdy s přihlédnutím k jejím výdělkovým a majetkovým poměrům určil žalované delší lhůtu jednoho měsíce od právní moci rozsudku tak, aby žalovaná měla časový prostor pro opatření prostředků na úhradu dluhu včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení.