11 C 152/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 7 710,24 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 7 710,24 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 532,28 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 710,24 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 710,24 Kč od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 710,24 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 7 710,24 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], na základě které žalovaná převzala částku 10 000 Kč při podpisu smlouvy, přičemž strany dohodly i poplatek za celkové náklady půjčky ve výši 8 360 Kč Celkovou částku se žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 310 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum], právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, která činila na dlužné půjčce částku 7 710,24 Kč a na dlužném poplatku částku 6 445,76 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] přešla pohledávka na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaná do doby postoupení pohledávky uhradila celkem částku 4 204 Kč a za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni podání žaloby bylo žalovanou ještě uhrazeno 6 500 Kč. Žalobce tedy požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 7 710,24 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 532,28 Kč a zákonných úroků z prodlení z částky 7 710,24 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Okresní soud v Kolíně vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, který byl žalované doručen dne [datum] a žalovaná proti němu podala v zákonné lhůtě (dne [datum]) odpor. Uvedla v něm své současné poměry, tedy že je matka samoživitelka čtyř nezletilých dětí, její čistá mzda činí 22 000 Kč měsíčně, přičemž z výplaty jí strhávají splátku na exekuci a vedle toho řádně splácí ještě další půjčku. Dále uvedla, že půjčku se snažila [právnická osoba] platit podle svých možností. Nynější částku včetně úroků nemůže zaplatit.

3. Žalobce se k nařízenému jednání nedostavil, na jednání se řádně omluvil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Žalovaná, která se k jednání dostavila, do protokolu uvedla, že proti vydanému platebnímu rozkazu podala odpor, protože je jednak ve špatné finanční situaci, která jí brání dluh uhradit, a jednak žalovaná neví, jaký dluh má ještě zaplatit, protože půjčku [anonymizováno] i současnému žalobci splátkami hradila. Žalovaná k této půjčce už žádné doklady nemá, měla jakousi knížku, kde byly rozepsané splátky, které zpočátku hradila, přesnou výši si již nepamatuje. Pak jí ještě volala nějaká paní, ta už asi nebyla z [anonymizováno] a od té doby žalovaná hradila splátky 500 Kč měsíčně po delší dobu. Nyní tedy žalovaná neví, kolik má správně ještě na půjčku doplatit.

5. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení, a to výpisem z obchodního rejstříku právního předchůdce žalobce, smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum], včetně smluvních podmínek, smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], a dále předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne [datum], a z těchto zjistil tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr a náklady půjčky ve výši 8 360 Kč formou 60 týdenních splátek po 310 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobce by vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] přešla pohledávka na žalobce, což bylo k témuž dni žalované oznámeno. Soud dále provedl důkaz tabulkou ČNB o úrokových sazbách korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem, ze které bylo zjištěno, že v měsíci lednu 2010 byly domácnostem poskytovány úvěry za průměrnou úrokovou sazbu 14,55 %.

6. Závazkový právní poměr účastníků řízení se se zřetelem k době jeho vzniku řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále obč. zák. (§ 3028 odst. 3 o.z.), jakož i zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010 (§ 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 321/2001 Sb. smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel.

10. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

11. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je podle § 41 obč. zák. neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

13. Žalovaná se v uzavřené smlouvě o půjčce zavázala, že právnímu předchůdci žalobce vrátí předmět půjčky ve výši 10 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 360 Kč. Úplatu za peněžitou půjčku (úrok) lze nepochybně sjednat jak procentem z dlužné jistiny, tak i pevnou částkou (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Ujednaný souhrnný poplatek měl proto v projednávané věci význam úroku z peněžité půjčky, jehož výše odpovídá 75 % p.a., a to se zřetelem k výši jistiny a době sjednané pro vrácení předmětu půjčky. Tuto výši je pak nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu (rozporu) s dobrými mravy.

14. V poměru k půjčce vytýčil tato hlediska Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

15. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu v období ledna 2010, kdy žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o půjčce, činila 14,55 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže právní předchůdce žalobce sjednal se žalovanou úrok více než pětkrát vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto bylo neplatné (§ 39 obč. zák.). Se zřetelem k tomu, že je nelze oddělit od ostatního obsahu uzavřené smlouvy o půjčce (§ 41 obč. zák.), neboť právní předchůdce žalobce by takovou smlouvu nepochybně neuzavřel jako bezplatnou, kdyby věděl, že ujednání o úroku je neplatné, stíhá důvod neplatnosti celou smlouvu o půjčce.

16. Právnímu předchůdci žalobce proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního úkonu ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované, tj. ve výši 10 000 Kč (§ 451 odst. 2 a § 457 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že až do podání žaloby žalovaná zaplatila celkem částku 10 704 Kč (a to 4 204 Kč společnosti [právnická osoba] a částku 6 500 Kč splatila žalobci), jak skutkově tvrdil žalobce, je zřejmé, že není žádný dluh, jemuž by odpovídala pohledávka, jejíhož splnění se žalobce po žalované domáhá. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

17. Plně procesně úspěšná žalovaná nepožadovala žádné náklady řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.