11 C 177/2019

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka: osobní údaje vedlejšího účastníka omezený ve svéprávnosti bytem adresa žalobkyně, účastníka a žalovaného zastoupený opatrovníkem městem Poděbrady o ochranu osobnosti

I. Žalovaný je povinen: 1) umožnit osobní setkávání žalobkyně s [celé jméno účastníka], narozeným [datum], bytem [adresa žalobkyně, účastníka a žalovaného], bez přítomnosti žalovaného, a to i mimo místo trvalého bydliště [celé jméno účastníka] v každý sudý týden kalendářního roku od pátku 15:00 hod. do neděle 17:00 hod. (běžný režim), a dále každý kalendářní rok v době ode dne 1. 7. od 15:00 hod. do dne 16. 7. 15:00 hod., a ode dne 1. 8. od 15:00 hod. do 16. 8. 15:00 hod., a dále každý lichý kalendářní rok v době od 23. 12. od 17:00 hod. do 2. 1. následujícího kalendářního roku do 15:00 hod. (mimořádný režim), když v době mimořádného režimu se neuplatní běžný režim. 2) sdělit žalobkyni aktivní a funkční telefonní číslo a e-mailovou adresu [celé jméno účastníka] do tří dnů od právní moci rozsudku a umožnit komunikaci žalobkyně s [celé jméno účastníka] prostředky komunikace na dálku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 61 929 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejího právního zástupce.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne [datum] žalobu na ochranu osobnosti. V žalobních tvrzeních uvedla, že je matkou vedlejšího účastníka [celé jméno účastníka], [datum narození], omezeného ve svéprávnosti, žalovaný je jeho otcem, o omezení svéprávnosti [celé jméno účastníka] bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Nymburce, č.j. [číslo jednací] ze dne 4. 5. 2016, kdy současně byl žalovaný ustanoven jako jeho opatrovník, před tímto rozhodnutím byla opatrovníkem žalobkyně. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně, č.j. [číslo jednací] ze dne 4. 1. 2017, potvrzeného usnesením Krajského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací] ze dne 1. 6. 2017, byl [celé jméno účastníka] ustanoven veřejný opatrovník město Poděbrady [celé jméno účastníka] od října roku 2016 fakticky bydlí u žalovaného. Dle žalobkyně žalovaný zasahuje do jejích osobnostních práv, konkrétně do práva na soukromý a rodinný život tím, že jí jako matce dlouhodobě, cíleně, aktivně a se zlým úmyslem brání v jakémkoliv kontaktu či setkání se synem [jméno], čímž zároveň zasahuje také do práv syna na soukromý a rodinný život. Podle žalobkyně žalovaný ovlivňuje jeho veškerý život, jeho komunikaci s vnějším světem a setkávání s jinými lidmi, přičemž žalobkyni zamezuje, aby se s ním mohla setkat, aby s ním mohla komunikovat telefonicky či prostřednictvím e-mailu. Žalobkyně je jednáním žalovaného takto poškozována na svých osobnostních právech od října roku 2016 doposud, kdy výlučně z důvodů protiprávního jednání žalovaného není možné realizovat kontakt mezi žalobkyní a jejím synem. Žalobkyně navrhla, aby žalovanému byla rozsudkem uložena povinnost umožnit jí osobní setkávání se synem [celé jméno účastníka] v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozhodnutí, bez přítomnosti žalovaného, a dále předat žalobkyni aktivní a funkční telefonní číslo a e-mailovou adresu syna [jméno] a umožnit jí komunikaci s ním prostředky komunikace na dálku.

2. Žalobkyně současně se žalobou podala návrh na vydání předběžného opatření, jímž bude žalovanému uloženo zdržet se bránění osobního setkávání žalobkyně s [celé jméno účastníka] bez přítomnosti žalovaného i mimo místo jeho trvalého pobytu v každý sudý týden kalendářního roku od pátku 15:00 hodin do neděle 17:00 hodin, a dále zdržet se bránění komunikace mezi ní a [celé jméno účastníka] bez přítomnosti žalovaného prostředky komunikace na dálku. Zdejší soud usnesením ze dne 11. 7. 2019, č.j. [číslo jednací] návrh na vydání předběžného opatření zamítl. Na základě odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze usnesením ze dne 19. 12. 2019 č.j. [číslo jednací] toto rozhodnutí soudu prvého stupně změnil a dle ust. § 102 odst. 1 o.s.ř. nařídil předběžné opatření v rozsahu, jak jej navrhovala žalobkyně. Toto rozhodnutí nabylo právní moci a stalo se vykonatelným dne [datum].

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupce při prvním jednání ve věci dne [datum] tak, že s žalobou nesouhlasí a navrhl její zamítnutí. Žalovaný poukázal na rozhodné skutečnosti z doby soužití účastníků a jeho ukončení, dále poukázal i na konflikty mezi nimi, kdy dle žalovaného žalobkyně syna [jméno] unesla do [obec] a podala vůči žalovanému trestní oznámení o napadení žalovaným, žalovaný nakonec syna v říjnu roku 2016 odvezl do svého bydliště. Za této situace jsou vztahy mezi účastníky velmi vyhrocené a nepřátelské. Žalovaný připustil, že není schopen projevovat vůči žalobkyni pozitivní vztah a pokud toto syn [jméno] podvědomě cítí, takto neznamená, že by jeho odmítání matky bylo důsledkem vědomého ovlivnění otcem. Dle žalovaného je syn [jméno] ve věku 27 let dospělý, je schopen pracovat s počítačem a normálně komunikovat přes PC, žalobkyni neodpovídá na e-maily, sám si ji zablokoval v telefonu a stýkat se s ní nechce. Žalovaný dále uvedl, že [jméno] vnímá stresově, když má matka přijet na setkání. V případě negativních emocí u syna dochází k záchvatům, které ohrožují jeho zdraví a život.

4. Při uvedeném soudním jednání opatrovník [celé jméno účastníka] uvedl, že je v zájmu [jméno], aby jeho rodiče našli shodu a [jméno] mohl mít kontakt i s matkou, proto v řízení bude [jméno] vystupovat na straně žalobkyně jako vedlejší účastník. Opatrovník dále uvedl, že dosud neměl možnost sdělit [jméno], o co jeho matka v tomto řízení usiluje. [jméno] je při každém sociálním šetření probíhajícím jednou za dva měsíce vysvětlováno, že matka se s ním chce stýkat, tohoto šetření se matka zpravidla účastní, nemá však možnost se synem hovořit, protože kontakt probíhá na dálku.

5. Z jednotlivých listin opatrovnického spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] (uvedený spis nebylo možno připojit z důvodu probíhajícího opatrovnického řízení) byly zjištěny tyto skutečnosti: -) rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 4.5.2016 č.j. [číslo jednací] byl [celé jméno účastníka], [datum narození] omezen ve svéprávnosti z důvodu závažné duševní poruchy spočívající v mentální retardaci středně těžkého stupně, která není jen přechodná, je bez možnosti zlepšení a léčbou neovlivnitelná, kdy duševní porucha zásadně ovlivňuje jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti prakticky ve všech oblastech života. -) rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 4.1.2017 č.j. [číslo jednací] bylo jmenováno město Poděbrady opatrovníkem opatrovance v oblastech, v nichž byl omezen ve svéprávnosti. Tímto rozhodnutím byla nahrazena dřívější rozhodnutí o opatrovnictví, kdy opatrovníka vykonávala nejprve jeho matka [celé jméno žalobkyně] a později jeho otec [celé jméno žalovaného]. Za situace kdy rodiče [celé jméno účastníka] ukončili dlouholeté soužití, vztahy mezi nimi jsou zcela rozvrácené, jejich součástí je i úsilí získat opatrovnictví syna [jméno], soud jmenoval veřejného opatrovníka jako nestranný subjekt, který zajistí dohled nad péčí o nesvéprávného i hospodaření s finančními prostředky v jeho zájmu. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 1.6.2017 č.j. [číslo jednací]. -) usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 9.5.2019 č.j. [číslo jednací] byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 7.11.2018 č.j. [číslo jednací] a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Uvedeným rozhodnutím Okresní soud v Kolíně zamítl návrh [celé jméno žalobkyně] na změnu opatrovníka [celé jméno účastníka] a na změnu jeho bydliště z adresy [obec] na adresu [obec] Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí mj. uvedl, že v souvislosti se zajištěním bydliště [celé jméno účastníka] aktuálně vznikají problémy a neshody mezi jeho rodiči, kdy oba mu nabízí možnost bydliště, tedy jde o oblast, v níž by v důsledku duševní poruchy opatrovance mohly být ohroženy jeho zájmy a bude třeba zvážit omezení jeho svéprávnosti v této oblasti. Z obsahu opatrovnického spisu je zřejmé, že matka opatrovance dlouhodobě usiluje o kontakt s ním, který se dříve přirozeně uskutečňoval v rámci společného bydliště. Tento kontakt byl ukončen rozchodem rodičů a v současné době otec jako faktický pečovatel opatrovance zcela izoluje od kontaktů, což může být v příkrém rozporu se zájmy opatrovance. Krajský soud m.j. dále uvedl, že případná neodůvodněná izolace a neumožňování kontaktu s osobami blízkými by mohla vést k tomu, že opatrovanec i matka by se mohli domáhat ochrany žalobou na ochranu osobnosti ve smyslu § 82 občanského zákoníku, a to uložením zákazu bránění v kontaktu osoby s blízkou osobou v určité době, případně uložením povinnosti takový kontakt v určité době umožnit. Krajský soud v této souvislosti uvedl, že v dalším opatrovnickém řízení bude třeba posoudit, zda opatrovanec nemá být omezen ve svéprávnosti i v oblasti uplatňování osobnostních práv. -) rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 2.7.2020 č.j. [číslo jednací] bylo jednak rozhodnuto o omezení ve svéprávnosti [celé jméno účastníka] tak, že není způsobilý k právním jednání v žádných záležitostech, s výjimkou běžných záležitostí každodenního života s tím, že není způsobilý volit a být volen. Opatrovnicí [celé jméno účastníka] byla jmenována jeho matka [celé jméno žalobkyně], s vymezením konkrétních oprávnění a povinností při výkonu opatrovnické funkce. Zároveň byl zamítnut návrh [celé jméno žalobkyně] na změnu bydliště [celé jméno účastníka]. V rámci tohoto soudního řízení byl vyhotoven znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Dle závěru posudku [celé jméno účastníka] trpí trvalou duševní poruchou, a to mentální retardací středně těžkého stupně (imbecilitou), s dobrým sociálním porozuměním. V důsledku této duševní poruchy není objektivně schopen vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe právní povinnosti. Jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti jsou forenzně významně narušené, posuzovaný není objektivně schopen přirozeně projevovat svoji skutečnou, vážnou a svobodnou vůli. Znalkyně při výslechu u soudního jednání dne [datum] k dotazu, zda vyloučení matky z oblasti komunikace a styku s [celé jméno účastníka] může mít na něho negativní vliv, uvedla, že [jméno] je sice dospělý, ale jeho myšlení je na úrovni malého dítěte a každé malé dítě potřebuje oba rodiče. Dle znalkyně pokud by se krátkodobé změny pobytu [celé jméno účastníka] v jiném prostředí staly rutinní součástí jeho života, pak by to na něho velmi pravděpodobně nepůsobilo negativně. [jméno] tyto změny vnímá subjektivně, tj. pocitově, proto je třeba ho na tyto skutečnosti připravovat a motivovat ho, aby se staly součástí jeho sociálního myšlení. Dále [jméno] potřebuje ujišťovat, že mu nic nehrozí, že je to pro něj správné. Znalkyně rovněž uvedla, že [jméno] samozřejmě vnímá negativní vztah otce vůči jeho matce. -) Shora uvedený rozsudek zdejšího soudu nenabyl právní moci, v současné době dosud probíhá před Krajským soudem v Praze odvolací řízení pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci odvolacího řízení byl vyhotoven Ústřední vojenskou nemocnicí Vojenské fakultní nemocnice Praha ústavní znalecký posudek [číslo] 2020 a [číslo] 2020 ze dne [datum]. Z uvedeného znaleckého posudku mj. vyplývá závěr, že osobnostní předpoklady [celé jméno žalobkyně] k péči o posuzovaného syna [celé jméno účastníka] jsou adekvátní, její rodičovské a výchovné kompetence jsou bez narušení. Jmenovaná má zájem o socializaci syna, o jeho zařazení do skupiny vrstevníků, aktivizaci, podporuje ho v soběstačnosti a samostatnosti, přičemž si je plně vědoma limitů plynoucích z míry jeho mentální retardace. Dle znalce je schopna péče o syna [celé jméno účastníka] tak, aby nedocházelo k poškození osobnosti syna, či k újmě na jeho zájmech, zejména na duševním zdraví, jeho přiměřených zdravých sociálních vazbách, citových vazbách a přiměřeném společenském uplatnění. Znalec dále dospěl k závěru, že [celé jméno účastníka] má k matce [celé jméno žalobkyně] v současné době negativní vztah, který je ale výrazně podporován otcem, který před ním o matce hovoří výrazně negativně a dehonestujícím způsobem, což vzhledem k mentální retardaci a velké míře sugestibility, ovládavosti a manipulovatelnosti, vede k negativnímu nastavení syna vůči matce, kterou syn nyní explicitně odmítá. Jeho dlouhodobá izolace od matky mu ani neumožňuje vztah k ní korigovat a získat s ní pozitivní zážitky a zkušenosti, a čím delší dobu izolace trvá, tím více se posiluje negativní vliv otce na vztah [celé jméno účastníka] k jeho matce. Tato izolace od matky nemá negativní vliv na duševní zdraví [celé jméno účastníka], ale má negativní vliv na jeho emoční vztah k matce. Z pohledu odbornosti znalce je hlavním zájmem [celé jméno účastníka] udržet kontakt s oběma rodiči. Aktuálně je problematické negativní nastavení syna vůči matce, které je posilováno otcem, kdy [celé jméno účastníka] je výrazně navázán na otce a v jeho péči je spokojen, tedy nynější předání do úplné péče matky by bylo pravděpodobně komplikované. Ideální by bylo postupné obnovení vztahu s matkou, posílení pozitivního vztahu [celé jméno účastníka] vůči ní, a to za předpokladu, že otec nebude styku bránit a nebude matku před synem devalvovat a dehonestovat. -) Z výslechu zástupce zpracovatele posudku Mgr. [jméno] [příjmení] při jednání Krajského soudu v Praze dne [datum] bylo dále zjištěno, že [celé jméno žalovaného] má zcela adekvátní schopnosti postarat se o syna [jméno], pouze bylo jako určité negativum konstatováno, že se synem vede izolovaný způsob života a bylo doporučeno zvolit určitou míru aktivizace, tedy aby opatrovanec měl možnost obrátit se i na jiné osoby a nebyl závislý jen na pečující osobě. V souvislosti se socializací je znalcem míněn kontakt se širší rodinou a osobami blízkými, návštěva stacionáře, přiměřený kontakt s vrstevníky. Pokud jde o izolovanou péči otce, dle znalce by mohlo dojít k tomu, že [jméno] by ztratil i v budoucnu schopnost navázat validní kontakt s matkou, z toho důvodu by mělo být navazování kontaktů zahájeno co nejdříve. Znalec poukázal na nutnost udržování kontaktů mezi [jméno] a matkou, kdy otec nesmí takový kontakt znemožňovat, a to fyzicky i psychicky. Dále poukázal na skutečnost, že dlouhodobé dehonestující a kritické vyjadřování otce o matce může mít zcela devalvující vliv na [jméno] ve vztahu k matce.

6. Ze zprávy opatrovníka [celé jméno účastníka] ze dne [datum] bylo zjištěno stanovisko opatrovníka pro opatrovnické řízení k otázce změny osoby opatrovníka. Opatrovník konstatoval, že [celé jméno účastníka] je pod vlivem svého otce a s ohledem na jeho duševní onemocnění je zjevné, že je otcem manipulován. Otec mu sice poskytuje péči, jeho socializaci a začleňování mezi vrstevníky příliš nepodporuje. Na doporučení opatrovníka [jméno] dojíždí do denního stacionáře [anonymizováno] centra [anonymizováno], o.p.s. [obec], jeho docházka není častá. Poslední styk matky s [jméno] proběhl po dohodě s opatrovníkem v termínu sociálního šetření dne [datum] v jeho bydlišti. [jméno] s matkou odmítl jít na procházku, po domluvě si pak s matkou povídal před domem, matka mu předala dárky. Dle opatrovníka nadále trvá stav, kdy není možné uskutečnit styk [jméno] s širší rodinou matky.

7. Ze záznamu ze sociálního šetření opatrovníka ze dne [datum] soud zjistil, že i toto šetření v bydlišti [celé jméno účastníka] proběhlo za přítomnosti matky, která předem požádala o umožnění styku se synem. Otec [celé jméno účastníka] přivolal policejní hlídku, pozdější jednání probíhalo bez účasti policie. Opatrovník požádal [jméno] o uvedení telefonního kontaktu na nově zakoupený mobilní telefon, [jméno], že číslo nezná a přeje si, aby opatrovník kontaktoval pouze otce. Telefonní kontakt nepředal ani matce. Otec [jméno] se po celou dobu setkání pohyboval v blízkosti, do hovoru vstupoval a odpovídal za [jméno], rovněž matku slovně napadal a hovořil o ní hanlivě. V souvislosti s docházkou do denního stacionáře otec [jméno] sdělil, že si přeje ukončit smlouvu o poskytnutí služby denního stacionáře.

8. Ze záznamu ze sociálního šetření opatrovníka ze dne [datum] vyplývá, že po předchozí žádosti se ho rovněž účastnila matka [celé jméno účastníka]. Otec [jméno] při zahájení setkání před domem slovně napadl sociální pracovnici za použití vulgární nadávky a hanlivě hovořil i o matce. Po tomto incidentu [jméno] zpočátku neodpovídal na dotazy opatrovníka, později komunikace s ním proběhla bez potíží. Martinuvedl, že do denního stacionáře chodit nechce. Rovněž odmítl jít s matkou na procházku, ani jí nedal na sebe telefonní kontakt.

9. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že od konce října roku 2016 bydlí syn [jméno] s žalovaným. Od začátku žalobkyně měla problém se synem komunikovat telefonicky i emailem. Synovi se nikdy nedovolala, neboť telefon byl blokován. Stejně tak se nedovolala žalovanému, takže jediný kontakt proběhl, když volal on jí. Zpočátku jí občas dal syna k telefonu, takže spolu mohli hovořit, postupně to bylo méně. Když syn [jméno] docházel do stacionáře v [obec], tam občas žalobkyni na emaily odepisoval, z toho poznala, že je píše sám [jméno]. Občas synovi telefonovala i do stacionáře a mluvila s ním, ale pak žalovaný zajistil, že se synem mluvit nemohla. Pak jej žalovaný ze stacionáře odhlásil, takže žalobkyně již tuto možnost komunikace neměla. Jednou se stalo, že společně s opatrovníkem městem Poděbrady, navštívila syna v jeho bydlišti, bylo to dne [datum], tehdy dokonce byla uvnitř v domě, kde se synem mluvila v přítomnosti opatrovníka. Nakonec se synem sama jela do [obec] na výlet a potom ho vrátila do jeho bydliště. Pak ještě několikrát využila možnost, kdy jel opatrovník provést šetření do bydliště [celé jméno účastníka], žalobkyně jela také a se synem se viděla v přítomnosti opatrovníka. Synovi většinou předala nějaké dárky, on se s ní bavil, jeho chování bylo normální. Pak se situace změnila, syn mluvil s opatrovníkem i s ní pouze přes branku. V roce 2019 se žalobkyni vracely veškeré emaily zasílané synovi jako nedoručené, tehdy užíval emailovou adresu [email]. Žalobkyně psala žalovanému a ten jí napsal synovu novou emailovou adresu [email]. Žalobkyně tedy synovi píše emailové zprávy na tuto adresu, syn na ně nikdy neodpovídá. Rovněž píše emaily žalovanému ohledně setkání s [jméno] nebo umožnění telefonního kontaktu s ním, žalovaný na to nereaguje. Žalobkyně měla na syna dvě telefonní čísla, která byla zablokovaná. Nyní má syn nové telefonní číslo, které ale žalobkyně nezná a v současné době tedy synovi telefonovat nemůže. Jinou emailovou adresu syna nezná. Po vydání předběžného opatření žalobkyně přijela v určenou dobu do bydliště syna [jméno], zvonek nezvonil, pak zkoušela telefonovat, což nefungovalo a následně poslala žalovanému SMS zprávu, aby poslal syna dolů k brance. Někdy se synem hovořila přes branku, když vyšel z domu, vždy byl ale několik metrů od ní a když vyšel žalovaný, [jméno] přestal mluvit a odešel domů bez rozloučení. Žalobkyně tedy někdy syna viděla a krátce s ním mluvila z určité vzdálenosti, někdy jí nikdo neotevřel a se synem se vůbec neviděla. Od roku 2020 synovi nemůže předat dárky. V jednom případě mu je dala přes plot a žalovaný je odnesl k jejímu autu. V poslední době žalobkyně se synem může krátce hovořit, většinou po dobu 10 až 15 minut ze vzdálenosti asi 7 metrů, pak se objeví žalovaný a syn většinou řekne, že jde domů. Žalobkyně popřela, že mluví na syna vulgárně. V současné době žalobkyně bydlí v [obec] u staršího syna, kde má pro sebe dvě místnosti. Od roku 2016, kdy syn [jméno] žije u žalovaného, se neviděl se širší rodinou ze strany žalobkyně.

10. Z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení bylo zjištěno, že žalobkyně ho kontaktovala ohledně styků se synem [jméno] poprvé v únoru v roce 2017. Od té doby ho žalobkyně kontaktovala e-mailem s tím, že chce syna vidět, žalovaný tomu nevěřil. Pokud pak přijela za [jméno], vždy to bylo s opatrovníkem při jeho šetření, žalobkyně se synem hovořila. Po vydání předběžného opatření žalobkyně jezdila do jejich bydliště, žalovaný připustil, že zvonek byl vypnutý. Když mu předem napsala, byl syn na určenou hodinu za brankou a mluvil s žalobkyní přes plot. V poslední době probíhá setkání žalobkyně se synem tak, že každý sudý týden po předchozím e-mailovém sdělení žalobkyně přijede a hovoří se synem přes branku. Žalovaný líčil průběh styku tak, že před setkáním [jméno] špatně spí, žalovaný mu večer před návštěvou dává prášek na uklidnění. Žalovaný se s [jméno] o příjezdu matky nebaví, jen mu sdělí, že další den žalobkyně přijede. Potom co přijde od žalobkyně [příjmení] zpráva, žalovaný řekne synovi, aby šel dolů a on je tam různě dlouhou dobu. Ohledně ukončení setkání [jméno] s matkou žalovaný nejprve uvedl, že po jejím odjezdu [jméno] začne brečet, začne se klepat a stěžuje si na bolesti hlavy, na to mu žalovaný dá uklidňující lék Saridon, při pokračujícím výslechu zase žalovaný uvedl, že po odjezdu žalobkyně je na [jméno] vidět radost, že to má za sebou. Žalovaný ve výpovědi tvrdil, že u setkání žalobkyně s [jméno] není přítomen, že se zdržuje v domě a až poté [jméno] sděluje otci obsah setkání. Žalovaný připustil, že požadavek žalobkyně, aby syna na setkání pozitivně připravil, splnit neumí. Žalovaný dále uvedl, že [jméno] v současné době používá tři roky starý telefon, číslo telefonu žalovaný soudu nesdělil s tím, že si to [jméno] nepřeje. [jméno] používá počítač a notebook, jeho e-mailová adresa je ta, kterou uvedla žalobkyně.

11. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že na základě návrhu žalobkyně na výkon předběžného opatření zdejší soud usnesením ze dne 20.4.2020, č.j. [číslo jednací] nařídil dle vykonatelného usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 11.7.2019 č.j. [číslo jednací], ve znění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19.12.2019, č.j. [číslo jednací] za porušení povinnosti povinného [celé jméno žalovaného] a) zdržet se bránění osobního setkávání oprávněné [celé jméno žalobkyně] s nesvéprávným [celé jméno účastníka] bez přítomnosti povinného, a to i mimo místo trvalého pobytu nesvéprávného [celé jméno účastníka], každý sudý týden kalendářního roku od pátku 15:00 hod. do neděle 17:00 hod. a b) zdržet se bránění komunikace mezi oprávněnou a nesvéprávným bez přítomnosti povinného prostředky komunikace na dálku, výkon rozhodnutí, kterým uložil povinnému zaplatit pokutu ve výši 2 000 Kč. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] a je vykonatelné dnem [datum].

12. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo dále zjištěno, že na základě návrhu žalobkyně na opakovaný výkon předběžného opatření dle vykonatelného usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19.12.2019, č.j. [číslo jednací], zdejší soud usnesením ze dne 16.7.2021, č.j. [číslo jednací] k vynucení splnění shora uvedené povinnosti povinného [celé jméno žalovaného] mu uložil další pokutu ve výši 10 000 Kč. Uvedené rozhodnutí ve spojení s potvrzujícím rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne 21.12.2021, č.j. [číslo jednací], nabylo právní moci dne [datum] a dnem [datum] se stalo vykonatelné.

13. Z předložené rozsáhlé e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se opakovaně obracela na žalovaného, aby jí umožnil setkání se synem [celé jméno účastníka], snažila se domluvit s žalovaným na termínu návštěvy, případně krátkém pobytu syna v jejím bydlišti. Zároveň opakovaně žádala o odblokování telefonu syna, aby mu mohla zavolat, případně žádala, aby jí žalovaný sdělil nové telefonní číslo na syna. Žalobkyně dále žádala žalovaného o předání e-mailových zpráv synovi, které mu posílala na e-mailovou adresu [email] a zprávy se vracely jako nedoručené. Současně žádala o sdělení jeho nové e-mailové adresy. Komunikace žalobkyně je věcná a je vedena slušnou formou.

14. Žalovaný při komunikaci opakovaně žalobkyni sdělil, že syn [jméno] se s ní vidět nechce, nechce s ní nikam odjet a rovněž jí nechce dát své telefonní číslo. Žalovaný sdělil žalobkyni novou e-mailovou adresu syna dne [datum] s tím, že žalobkyně pochopí, že [jméno] s ní komunikovat nechce. Žalobkyni vyzval, ať syna nekontaktuje přes Skype, že ho syn nepoužívá, že užívá Messenger. Při komunikaci žalovaný argumentuje událostmi z minulosti, vyčítá žalobkyni, co všechno jemu i synovi provedla, jeho sdělení jsou vůči žalobkyni velmi útočná a vulgární, opakovaně ji označuje za lhářku. V posledních e-mailech žalovaný vyzývá žalobkyni, ať s ním komunikuje přes jeho právního zástupce.

15. Z předložených e-mailový zpráv ze dne 26. 1. – [datum] bylo zjištěno, že v uvedené době žalobkyně se synem komunikovala přes jeho původní e-mailovou adresu a [jméno] jí odepsal v době pobytu ve stacionáři.

16. Z dalších předložených e-mailový zpráv žalobkyně ze dne [datum], [datum] a [datum] vyplývá, že žalobkyně je zaslala [celé jméno účastníka] na e-mailovou adresu [email].

17. Soud tedy dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně je matkou a žalovaný otcem [celé jméno účastníka], který je z důvodu trvalé duševní poruchy – mentální retardace středně těžkého stupně omezen ve svéprávnosti, a to na základě pravomocného rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 4.5.2016, č.j. [číslo jednací]. Vztahy mezi žalobkyní a žalovaným jsou dlouhodobě narušené. [celé jméno účastníka] žije od října roku 2016 se žalovaným, se žalobkyní se setkal několikrát při provádění sociálního šetření opatrovníkem v jeho bydlišti. Po nařízení předběžného opatření rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne 19.12.2019, č.j. [číslo jednací] se žalobkyně stýká s [celé jméno účastníka] v krátkém časovém rozmezí (desítek minut) tak, že dojde k jejich setkání před domem v jeho bydlišti, kdy [jméno] stojí před brankou, žalobkyně za brankou a krátce spolu hovoří, pak [jméno] odejde do domu. Žalobkyně nezná nové telefonní číslo na syna [jméno], zprávy mu posílí na jeho emailovou adresu [email], [jméno] na zprávy žalobkyně nereaguje. Do denního stacionáře již nedochází, od října roku 2016 není v kontaktu se širší rodinou ze strany matky. Pravomocným a vykonatelným rozhodnutím Okresního soudu v Kolíně ze dne 20.4.2020, č.j. [číslo jednací] byl za porušení povinnosti stanovené rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne 19.12.2019, č.j. [číslo jednací] nařízen výkon rozhodnutí, kterým byla povinnému [celé jméno žalovaného] uložena povinnost zaplatit pokutu ve výši 2 000 Kč. Pravomocným a vykonatelným rozhodnutím Okresního soudu v Kolíně ze dne 16.7.2021, č.j. [číslo jednací] byla k vynucení téže povinnosti uložena povinnému další pokuta ve výši 10 000 Kč.

18. Shora uvedená zjištění soud učinil na základě provedených listinných důkazů, a to zejména z opatrovnického spisu [celé jméno účastníka] a exekučních spisů zdejšího soudu, dále ze zpráv opatrovníka [celé jméno účastníka] a e-mailové komunikace účastníků, kdy i tyto důkazy posoudil s ohledem na jejich obsah jako věrohodné. Výpovědi účastníků soud sice provedl, jedná se však pouze o doplňující důkazy k již zjištěnému skutkovému stavu. Výpověď žalobkyně soud považuje za věrohodnou, neboť je podpořena obsahem listinných důkazů. Naproti tomu soud neuvěřil výpovědi žalovaného ohledně líčení chování žalobkyně při setkávání s [jméno] v jeho bydlišti, jeho tvrzení o neovlivňování [jméno] ve vztahu k žalobkyni a popisu chování [jméno] před setkáním a po něm, neboť tvrzení žalovaného jsou rozporná a rovněž jsou v rozporu s obsahem provedených listinných důkazů.

19. Účastníci navrhli provedení dalších důkazů (žalobkyně např. důkaz listinami o učiněných oznámeních na Policii ČR ohledně nerealizovaných styků se synem [jméno], žalovaný navrhl provedení listinných důkazů o skutečnostech z roku 2016 týkajících se účastníků a vztahu k [jméno], důkaz trestním spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], výslech zpracovatelů znaleckých posudků, apod.). Soud tyto důkazní návrhy zamítl jako nepotřebné či nadbytečné vzhledem k tomu, že již provedené důkazy ustavují skutkový děj v potřebném rozsahu pro rozhodnutí ve věci.

20. Podle Čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

21. Podle ust. § 81 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb (o.z.) chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

22. Podle § 81 odst. 2 o.z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

23. Podle § 82 ost. 1 o.z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

24. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k těmto závěrům: Syn účastníků [celé jméno účastníka] trpí trvalou duševní poruchou, pro kterou je omezen ve svéprávnosti. Jak vyplývá ze závěrů znaleckých posudků, [jméno] není schopen přirozeně projevovat svoji skutečnou a svobodnou vůli, tedy je osobou ovlivnitelnou a manipulovatelnou. Vztahy mezi žalovaným a žalobkyní jsou silně narušené v důsledku jejich dřívějšího problematického soužití a následných sporů mezi nimi. Pod vlivem těchto vztahů žalovaný dlouhodobě projevuje ve vztahu k žalobkyni negativní až agresivní a dehonestující postoje, a to jak před třetími osobami, tak zejména před synem [jméno], který s žalovaným od října roku 2016 žije. V řízení bylo zejména obsahem listin opatrovnického spisu a znaleckými posudky prokázáno, že žalovaný syna [jméno] způsobem života v podstatné míře izoluje od styků s jinými osobami, [jméno] již nechodí do denního stacionáře, většinu času tráví s žalovaným, s žalobkyní ani její širší rodinou se nestýká. Tato skutečnost spolu s ovlivnitelností [celé jméno účastníka] způsobuje, že [jméno] je formován negativními postoji žalovaného k žalobkyni a navenek projevuje nezájem o setkání či komunikaci s žalobkyní. I když žalovaný ovlivňování syna [jméno] vůči žalobkyni popírá, obsah ústavního znaleckého posudku jednoznačně ukazuje, že žalovaný hovoří o žalobkyni v přítomnosti [jméno] velmi negativně a dehonestujícím způsobem a znevažuje její rodičovské schopnosti. Znalec zároveň konstatuje jako problematický současný negativní vztah [celé jméno účastníka] k žalobkyni, který je žalovaným podporován. Dlouhodobá izolace od žalobkyně dle znalce negativně ovlivňuje jeho emoční vztah k ní a v zájmu [jméno] je nutné, aby byl jeho kontakt s žalobkyní udržován.

25. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný brání žalobkyni v kontaktu se synem tím, že jí odmítá sdělit aktuální telefonní číslo na syna, při komunikaci jí odmítá vyhovět při sjednávání termínů osobního setkání, po nařízení předběžného opatření neposkytuje potřebnou součinnost k uskutečnění setkání žalobkyně se synem [jméno], např. tím, že vypíná zvonek, žalobkyni nebere telefon, takže ona mu musí psát zprávu. Pokud se setkání uskuteční, je to v omezeném časovém rozsahu a pouze přes branku, přičemž žalovaný se zdržuje poblíž a setkání narušuje slovně či psychickým působením na syna. Skutečnost, že žalovaný brání žalobkyni v kontaktu a setkávání se synem [jméno], byla dále prokázána obsahem exekučních spisů, kdy ani po vydání předběžného opatření žalovaný nerespektuje povinnost, která mu byla uložena vykonatelným rozhodnutím Krajského soudu v Praze a její splnění musí být vymáháno výkonem rozhodnutí.

26. Žalovaný výše popsaným jednáním brání žalobkyni v právu uskutečňovat kontakt se synem jako nejbližší osobou, trávit s ním čas a podílet se na utváření jeho postojů a názorů. Tím žalovaný zasahuje do osobnostních práv žalobkyně ve smyslu cit. ust. § 81 o.z. a žalobkyni tak vzniklo právo domáhat se nároku ve smyslu ust. § 82 o.z., tj. aby jí žalovaný umožnil osobní setkávání se synem [jméno] v uvedeném rozsahu a zároveň umožnil komunikaci se synem prostředky komunikace na dálku, včetně povinnosti sdělit žalobkyni aktivní a funkční telefonní číslo a e-mailovou adresu [jméno], a to v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

27. Soud dodává, že i když je současný vztah [celé jméno účastníka] k žalobkyni znalcem hodnocen jako negativní, je předpoklad, že splněním v rozsudku uložených povinností a motivací ze strany žalovaného se krátkodobé změny pobytu [celé jméno účastníka] v prostředí u žalobkyně mohou stát rutinní součástí jeho života a nebudou na něj působit negativně, jak sdělila znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] v ústním doplnění svého znaleckého posudku.

28. Z výše uvedených důvodů soud dle ust. § 82 odst. 1 o.z. žalobě vyhověl.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšné žalobkyni vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to za zaplacené soudní poplatky v celkové výši 4 000 Kč, dále za právní zastoupení ve věci, a to za třináct úkonů právní služby po 2 500 Kč při tarifní hodnotě 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. d), § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby ze dne [datum], odvolání ze dne [datum] proti usnesení o zamítnutí předběžného opatření, účast u jednání dne [datum], doplnění žaloby ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] přesahujícího dvě hodiny, písemné podání ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum] přesahujícího dvě hodiny, účast u jednání dne [datum] a závěrečný návrh), dále třináct režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhl., cestovné vlakem k pěti jednáním ze [obec] do [obec] a zpět 5 x 599 Kč, tj. celkem 2 995 Kč, dále náhradu za promeškaný čas za cesty k pěti soudním jednáním, a to osmnáct půlhodin za jednu obousměrnou cestu, tj. celkem devadesát půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a náhradu DPH advokáta ve výši 21% z výše uvedených plnění v částce 9 534 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy celkem ve výši 61 929 Kč.

30. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobkyně v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 o.s.ř., § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.).

31. O nákladech řízení mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy vedlejší účastník vystupoval na straně procesně úspěšné žalobkyně, tedy ve vztahu mezi nimi nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Opatrovník za vedlejšího účastníka náhradu nákladů tohoto řízení nepožadoval.