11 C 209/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení) a pozemku parc. [číslo] (zahrada), zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], se zrušuje.

II. Uvedené nemovité věci se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 1 000 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na plnou náhradu nákladů řízení částku 65 850 Kč k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], do 15 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradu nákladů řízení částku 11 210,67 Kč, na účet Okresního soudu v Kolíně [číslo], [variabilní symbol], do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín. Uvedla, že účastníci jsou sourozenci, žalobkyně vlastní podíl o velikosti 2/3 a žalovaný podíl o velikosti 1/3 uvedených nemovitých věcí. Nemovitosti nejsou dlouhodobě užívány ani jedním ze spoluvlastníků, ani nejsou pronajaty třetí osobě. Žalobkyně provádí nejnutnější údržbu domu a pozemků a hradí veškeré finanční náklady. Žalovaný se o nemovitosti nestará, neprovádí žádné opravy a údržbu a dlouhodobě s žalobkyní odmítá komunikovat ohledně dalšího postupu ve vztahu k nemovitostem. Žalobkyně u firmy REMAX zjistila odhadovanou tržní cenu 3 000 000 Kč za celek nemovitosti, kdy je ochotna převzít nemovitosti do svého vlastnictví a vyplatit žalovanému za jeho podíl náhradu vycházející z této ceny, popř. z obvyklé ceny zjištěné znalcem v soudním řízení. Žalobkyně rovněž uvedla, že rozdělení předmětných nemovitostí není možné, neboť tvoří jeden uživatelský celek a rozdělením by došlo k znehodnocení obou oddělených částí, když žádná z rozdělených částí by nemohla být samostatně užívána. Žalobkyně se před podáním žaloby obrátila písemnou výzvou na žalovaného s nabízeným řešením vypořádání jejich spoluvlastnictví, žalovaný si zásilku nepřevzal a nijak nereagoval.

2. Žalovaný se na základě výzvy soudu k žalobě nevyjádřil.

3. Ačkoli byl žalovaný k soudním jednáním řádně obeslán, ani k jednomu jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř..

4. Z výpisu katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] dle stavu evidovaného k datu [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení) a pozemku parc. [číslo] (zahrada), přičemž žalobkyně vlastní podíl ve výši 2/3 a žalovaný podíl ve výši 1/3. Z dále předloženého snímku katastrální mapy je zřejmé zobrazení nemovitých věcí.

5. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván ke sdělení, zda je ochoten společně s žalobkyní předmětné nemovitosti prodat a výtěžek rozdělit podle spoluvlastnických podílů, popřípadě, zda je ochoten převést svůj podíl na žalobkyni za náhradu stanovenou z obvyklé (tržní) ceny nemovitostí, jejíž odhad dle žalobkyně činí 3 000 000 Kč za celek nemovitostí. Pro případ, že žalovaný bude i nadále odmítat komunikaci ohledně společné nemovitosti nebo pokud bude jeho stanovisko nekonstruktivní, žalobkyně bude nucena podat u soudu žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Uvedený dopis byl doporučeně odeslán žalovanému dne [datum] na adresu jeho bydliště [adresa žalovaného]. Z originálu doporučeného dopisu předloženého u soudního jednání je zřejmé, že žalovanému nebyla zásilka doručena a ani si zásilku v úložní době na poště nevyzvedl a tato se vrátila zpět odesílateli.

6. Ze znaleckého posudku [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že obvyklá cena předmětných nemovitých věcí účastníků v obci a k.ú. [obec] činí v daném místě ke dni vyhotovení posudku 3 000 000 Kč. Žalobkyně závěr znaleckého posudku akceptovala a neuplatnila vůči němu žádné námitky. Žalovaný si znalecký posudek, který mu byl zaslán na adresu jeho bydliště, v úložní době nevyzvedl a zásilka se vrátila zpět soudu.

7. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalovaný se o nemovitosti v [obec] dlouhodobě nezajímá, ještě za života matky účastníků bydlící v nemovitosti, se žalovaný nijak nepodílel na údržbě ani neplatil žádné poplatky. Po úmrtí matky účastníků v roce 2020 žalobkyně jednala se žalovaným o věci v souvislosti s pozůstalostním řízením, kdy žalovaný uvedl, že se o nemovitosti nebude starat, ale že nesouhlasí s jejich prodejem. Od té doby s žalobkyní nekomunikuje, nemovitosti v [obec] neužívá, ani se nepodílí na jejich údržbě. Rovněž žalobkyně je neužívá, s manželem se však o nemovitosti, tj. o dům a zahradu, starají a výlučně žalobkyně platí veškeré platby spojené s jejich provozem, tedy daň z nemovitosti, poplatek za svoz odpadu a spotřebu elektřiny. Žalobkyně má se svým manželem na společném účtu naspořenou částku cca 1 600 000 Kč a manžel žalobkyně souhlasí s tím, že z účtu bude uhrazena stanovená částka žalovanému na vypořádání jeho podílu ze spoluvlastnictví k nemovitostem.

8. Nahlédnutím do výpisu z internetového bankovnictví k účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k datu [datum] byl na účtu zůstatek 1 601 659 Kč.

9. Podle § 1140 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. (dále o.z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

10. Podle § 1140 odst. 2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu, nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

11. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

13. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.

14. Na základě shora učiněných zjištění má soud za prokázáno, že účastni jsou spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. st. 146 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení) a pozemku parc. [číslo] (zahrada), zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], a to žalobkyně v rozsahu 2/3, žalovaný ve výši 1/3. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém stavu. V tomto případě požádala o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalobkyně, a to s ohledem na nemožnost domluvit se s žalovaným na užívání nemovitostí, resp. na způsobu vypořádání, když žalobkyně neměla zájem v tomto spoluvlastnictví pokračovat. V daném případě žádný z účastníků řízení netvrdil, že by zrušení podílového spoluvlastnictví probíhalo v nevhodnou dobu, nebo k újmě žalovaného, a taková skutečnost ani jinak nevyšla najevo. Soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků řízení zrušil.

15. Při vypořádání spoluvlastnictví účastníků soud zohlednil, že se v daném případě nejedná o reálně dělitelné nemovité věci, dále že o nemovitosti projevila zájem žalobkyně, která se o ně výlučně sama doposud stará a hradí i finanční náklady s nemovitostmi spojené. Žalovaný je po celou dobu soudního řízení nečinný, k podané žalobě se nevyjádřil, jeho stanovisko ke způsobu vypořádání spoluvlastnictví tedy není soudu známo. Soud dále přihlédl k tomu, že žalobkyně prokázala svou solventnost vyplatit žalovanému přiměřený vypořádací podíl vycházející ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Soud proto rozhodl o zrušení spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitým věcem, tyto přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně, které zároveň uložil povinnost zaplatit žalovanému částku 1 000 000 Kč jako hodnotový ekvivalent ideální 1/3 jeho spoluvlastnického podílu. Lhůtu pro vyplacení vypořádacího podílu soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. na 15 dnů od právní moci rozsudku, a to s ohledem na výši vypořádacího podílu a způsob úhrady žalovanému.

16. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za stavu, kdy žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Žalobkyně se od počátku řízení domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání tak, že předmětné nemovité věci budou přikázány do jejího výlučného vlastnictví, kdy zároveň stanovila i výši vypořádacího podílu, která byla posléze v soudním řízení potvrzena vypracovaným znaleckým posudkem na obvyklou cenu nemovitostí. Žalovaný byl zcela nečinný a svým pasivním postojem v řízení způsobil, že v průběhu řízení byl vyhotoven znalecký posudek ke zjištění obvyklé ceny nemovitostí. Žalobkyni tedy náleží náhrada účelných nákladů řízení, a to za zaplacený soudní poplatek ve výši 7 000 Kč, za složenou zálohu na znalecký posudek ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení advokátem, a to odměna za čtyři úkony po 12 300 Kč (převzetí věci a příprava, sepis žaloby, účast u dvou soudních jednání) a jeden úkon ve výši 6 150 Kč (předžalobní výzva), stanovená dle § 8 odst. 5 a § 7 bod 1, 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. a pět režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, tedy celkem ve výši 65 850 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobkyně, a to v delší poskytnuté lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 o.s.ř., § 160 odst. 1 o.s.ř.).

17. Procesně neúspěšnému žalovanému bylo podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. uloženo nahradit státu náklady řízení, které mu vznikly v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku. Za znalecký posudek byla Ing. [jméno] [příjmení] vyplacena odměna a související náklady ve výši 13 210,67 Kč, kdy částka 2 000 Kč byla pokryta složenou zálohou žalobkyně a částka 11 210,67 byla vyplacena z rozpočtových prostředků. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice částku 11 210,67 Kč, a to rovněž v delší lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).