11 C 209/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. anonymizováno (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba adresa (objekt k bydlení) a pozemku parc. číslo (zahrada), zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín na listu vlastnictví číslo pro územní celek, katastrální uzemí, se zrušuje.

II. Uvedené nemovité věci se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně celé jméno žalobkyně, rodné číslo.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 1 000 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na plnou náhradu nákladů řízení částku 65 850 Kč k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradu nákladů řízení částku 11 210,67 Kč, na účet Okresního soudu v Kolíně číslo, variabilní symbol, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín. Uvedla, že účastníci jsou sourozenci, žalobkyně vlastní podíl o velikosti 2/3 a žalovaný podíl o velikosti 1/3 uvedených nemovitých věcí. Nemovitosti nejsou dlouhodobě užívány ani jedním ze spoluvlastníků, ani nejsou pronajaty třetí osobě. Žalobkyně provádí nejnutnější údržbu domu a pozemků a hradí veškeré finanční náklady. Žalovaný se o nemovitosti nestará, neprovádí žádné opravy a údržbu a dlouhodobě s žalobkyní odmítá komunikovat ohledně dalšího postupu ve vztahu k nemovitostem. Žalobkyně u firmy REMAX zjistila odhadovanou tržní cenu 3 000 000 Kč za celek nemovitosti, kdy je ochotna převzít nemovitosti do svého vlastnictví a vyplatit žalovanému za jeho podíl náhradu vycházející z této ceny, popř. z obvyklé ceny zjištěné znalcem v soudním řízení. Žalobkyně rovněž uvedla, že rozdělení předmětných nemovitostí není možné, neboť tvoří jeden uživatelský celek a rozdělením by došlo k znehodnocení obou oddělených částí, když žádná z rozdělených částí by nemohla být samostatně užívána. Žalobkyně se před podáním žaloby obrátila písemnou výzvou na žalovaného s nabízeným řešením vypořádání jejich spoluvlastnictví, žalovaný si zásilku nepřevzal a nijak nereagoval.

2. Žalovaný se na základě výzvy soudu k žalobě nevyjádřil.

3. Ačkoli byl žalovaný k soudním jednáním řádně obeslán, ani k jednomu jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř..

4. Z výpisu katastru nemovitostí – listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí dle stavu evidovaného k datu datum soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. anonymizováno (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba adresa (objekt k bydlení) a pozemku parc. číslo (zahrada), přičemž žalobkyně vlastní podíl ve výši 2/3 a žalovaný podíl ve výši 1/3. Z dále předloženého snímku katastrální mapy je zřejmé zobrazení nemovitých věcí.

5. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne datum adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván ke sdělení, zda je ochoten společně s žalobkyní předmětné nemovitosti prodat a výtěžek rozdělit podle spoluvlastnických podílů, popřípadě, zda je ochoten převést svůj podíl na žalobkyni za náhradu stanovenou z obvyklé (tržní) ceny nemovitostí, jejíž odhad dle žalobkyně činí 3 000 000 Kč za celek nemovitostí. Pro případ, že žalovaný bude i nadále odmítat komunikaci ohledně společné nemovitosti nebo pokud bude jeho stanovisko nekonstruktivní, žalobkyně bude nucena podat u soudu žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Uvedený dopis byl doporučeně odeslán žalovanému dne datum na adresu jeho bydliště adresa žalovaného. Z originálu doporučeného dopisu předloženého u soudního jednání je zřejmé, že žalovanému nebyla zásilka doručena a ani si zásilku v úložní době na poště nevyzvedl a tato se vrátila zpět odesílateli.

6. Ze znaleckého posudku číslo Ing. jméno příjmení ze dne datum soud zjistil, že obvyklá cena předmětných nemovitých věcí účastníků v obci a k.ú. obec činí v daném místě ke dni vyhotovení posudku 3 000 000 Kč. Žalobkyně závěr znaleckého posudku akceptovala a neuplatnila vůči němu žádné námitky. Žalovaný si znalecký posudek, který mu byl zaslán na adresu jeho bydliště, v úložní době nevyzvedl a zásilka se vrátila zpět soudu.

7. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalovaný se o nemovitosti v obec dlouhodobě nezajímá, ještě za života matky účastníků bydlící v nemovitosti, se žalovaný nijak nepodílel na údržbě ani neplatil žádné poplatky. Po úmrtí matky účastníků v roce 2020 žalobkyně jednala se žalovaným o věci v souvislosti s pozůstalostním řízením, kdy žalovaný uvedl, že se o nemovitosti nebude starat, ale že nesouhlasí s jejich prodejem. Od té doby s žalobkyní nekomunikuje, nemovitosti v obec neužívá, ani se nepodílí na jejich údržbě. Rovněž žalobkyně je neužívá, s manželem se však o nemovitosti, tj. o dům a zahradu, starají a výlučně žalobkyně platí veškeré platby spojené s jejich provozem, tedy daň z nemovitosti, poplatek za svoz odpadu a spotřebu elektřiny. Žalobkyně má se svým manželem na společném účtu naspořenou částku cca 1 600 000 Kč a manžel žalobkyně souhlasí s tím, že z účtu bude uhrazena stanovená částka žalovanému na vypořádání jeho podílu ze spoluvlastnictví k nemovitostem.

8. Nahlédnutím do výpisu z internetového bankovnictví k účtu č. bankovní účet vedeného na jméno jméno příjmení soud zjistil, že k datu datum byl na účtu zůstatek 1 601 659 Kč.

9. Podle § 1140 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. (dále o.z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

10. Podle § 1140 odst. 2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu, nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

11. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

13. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.

14. Na základě shora učiněných zjištění má soud za prokázáno, že účastni jsou spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. st. 146 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba adresa (objekt k bydlení) a pozemku parc. číslo (zahrada), zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, stát. instituce na listu vlastnictví číslo pro územní celek, katastrální uzemí, a to žalobkyně v rozsahu 2/3, žalovaný ve výši 1/3. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém stavu. V tomto případě požádala o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalobkyně, a to s ohledem na nemožnost domluvit se s žalovaným na užívání nemovitostí, resp. na způsobu vypořádání, když žalobkyně neměla zájem v tomto spoluvlastnictví pokračovat. V daném případě žádný z účastníků řízení netvrdil, že by zrušení podílového spoluvlastnictví probíhalo v nevhodnou dobu, nebo k újmě žalovaného, a taková skutečnost ani jinak nevyšla najevo. Soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků řízení zrušil.

15. Při vypořádání spoluvlastnictví účastníků soud zohlednil, že se v daném případě nejedná o reálně dělitelné nemovité věci, dále že o nemovitosti projevila zájem žalobkyně, která se o ně výlučně sama doposud stará a hradí i finanční náklady s nemovitostmi spojené. Žalovaný je po celou dobu soudního řízení nečinný, k podané žalobě se nevyjádřil, jeho stanovisko ke způsobu vypořádání spoluvlastnictví tedy není soudu známo. Soud dále přihlédl k tomu, že žalobkyně prokázala svou solventnost vyplatit žalovanému přiměřený vypořádací podíl vycházející ze znaleckého posudku Ing. jméno příjmení. Soud proto rozhodl o zrušení spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitým věcem, tyto přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně, které zároveň uložil povinnost zaplatit žalovanému částku 1 000 000 Kč jako hodnotový ekvivalent ideální 1/3 jeho spoluvlastnického podílu. Lhůtu pro vyplacení vypořádacího podílu soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. na 15 dnů od právní moci rozsudku, a to s ohledem na výši vypořádacího podílu a způsob úhrady žalovanému.

16. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za stavu, kdy žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Žalobkyně se od počátku řízení domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání tak, že předmětné nemovité věci budou přikázány do jejího výlučného vlastnictví, kdy zároveň stanovila i výši vypořádacího podílu, která byla posléze v soudním řízení potvrzena vypracovaným znaleckým posudkem na obvyklou cenu nemovitostí. Žalovaný byl zcela nečinný a svým pasivním postojem v řízení způsobil, že v průběhu řízení byl vyhotoven znalecký posudek ke zjištění obvyklé ceny nemovitostí. Žalobkyni tedy náleží náhrada účelných nákladů řízení, a to za zaplacený soudní poplatek ve výši 7 000 Kč, za složenou zálohu na znalecký posudek ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení advokátem, a to odměna za čtyři úkony po 12 300 Kč (převzetí věci a příprava, sepis žaloby, účast u dvou soudních jednání) a jeden úkon ve výši 6 150 Kč (předžalobní výzva), stanovená dle § 8 odst. 5 a § 7 bod 1, 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. a pět režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, tedy celkem ve výši 65 850 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobkyně, a to v delší poskytnuté lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 o.s.ř., § 160 odst. 1 o.s.ř.).

17. Procesně neúspěšnému žalovanému bylo podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. uloženo nahradit státu náklady řízení, které mu vznikly v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku. Za znalecký posudek byla Ing. jméno příjmení vyplacena odměna a související náklady ve výši 13 210,67 Kč, kdy částka 2 000 Kč byla pokryta složenou zálohou žalobkyně a částka 11 210,67 byla vyplacena z rozpočtových prostředků. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice částku 11 210,67 Kč, a to rovněž v delší lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.