11 C 251/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Matouškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o určení vlastnického práva

I. Žaloba s návrhem na určení, že žalobce je vlastníkem pozemku , Anonymizováno, vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , adresa, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 150 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů řízení státu ve výši 280 Kč, na účet , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 5. 8. 2024 domáhal vůči žalované určení, že je vlastníkem pozemku , Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, . V odůvodnění žaloby uvedl, že v katastru nemovitostí je zapsán jako vlastník nemovitých věcí, a to pozemku , hodnota, vše v katastrálním území a obci , adresa, . Všechny uvedené pozemky tvoří jeden objekt, který dříve provozoval státní podnik , právnická osoba, jako rekreační středisko. Na základě směny v roce 1998 se stali vlastníky nemovitostí žalobcovi rodiče, poté se stala vlastníkem matka žalobce, která nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne 6. 1. 2010 darovala žalobci. Žalobce při plánování stavby garáže na svých pozemcích v létě roku 2023 zjistil, že u pozemků parc.č. , Anonymizováno, (dále „sporné pozemky“), které bezprostředně sousedí s pozemky ve vlastnictví žalobce a tvoří s nimi jeden oplocený objekt, jsou v katastru nemovitostí evidováni jako vlastníci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , každý o velikosti id. ¼. Uvedené sporné pozemky drželi a užívali již žalobcovi rodiče a poté i sám žalobce v dobré víře, že jsou jejich vlastnictvím. Na těchto pozemcích se nachází hřiště, dřevník, kompost a stromy, a rovněž přístupová cesta k rodinnému domu směrem od silnice. Sporné pozemky jsou společně s pozemky ve vlastnictví žalobce od nepaměti oploceny železným plotem a je k nim přístup pouze z pozemků žalobce. Žalobce má zato, že je poctivým držitelem, a že předmětné sporné pozemky nabyl do vlastnictví vydržením, když jeho nepřerušená držba trvá více jak deset let. Dle žalobce lze do jeho vydržecí doby započíst i dobu řádné a poctivé držby jeho předchůdce, kdy celkem tak doba držby činí cca dvacet pět let. Žalobce bezúspěšně písemně kontaktoval jednotlivé spoluvlastníky a nemohl otázku vlastnictví ke sporným pozemkům řešit. Sporné pozemky, o které se nedostatečně identifikovaní vlastníci nepřihlásili do konce roku 2023, přešly do vlastnictví státu, tj. žalované. Žalovaná odmítla uzavřít s žalobcem souhlasné prohlášení vlastnictví sporných pozemků, proto byl žalobce nucen podat žalobu s tím, že má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva ke sporným pozemkům, které nabyl vydržením.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Pozemky v darovací smlouvě ze dne 6. 1. 2010 jsou specifikovány údaji podle katastru nemovitostí včetně uvedení výměry a byly oceněny znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Sporné pozemky nejsou v darovací smlouvě ani v ocenění uvedeny, z těchto i dalších důkazů nevyplývá, že by se žalobce měl domnívat, že nabyl vlastnické právo i ke sporným pozemkům. Dle žalované držba způsobilá k řádnému vydržení musí být poctivá a pravá, musí se opírat o právní důvod (titul), který by postačil ke vzniku vlastnického práva a oprávněný držitel musí být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo patří. Předmětné sporné pozemky se nacházejí v přehledném terénu, tedy žalobci mělo být zřejmé, že užívá větší výměru, než je výměra pozemků nabytých darovací smlouvou, když navíc po celou vydržecí dobu existoval veřejně přístupný katastr nemovitostí. Žalovaná má za to, že žalobce se nestal vlastníkem sporných pozemků na základě vydržení, neboť nebyl v dobré víře a jeho držba nebyla poctivá a řádná.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí dle stavu evidovaného k datu 5. 9. 2023 – LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, bylo zjištěno, že žalobce je zapsán jako výlučný vlastník pozemků , hodnota, Jako nabývací titul je zapsána smlouva darovací a o zřízení věcného břemene ze dne 6. 1. 2010, s právními účinky vkladu ke dni 6. 1. 2010.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí dle stavu evidovaného k datu 4. 9. 2023 – LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, bylo zjištěno, že ohledně pozemků , jméno FO5. Z výpisu z katastru nemovitostí dle stavu evidovaného k datu 5. 8. 2024 z téhož listu vlastnictví bylo dále zjištěno, že výlučným vlastníkem uvedených pozemků , Anonymizováno, je Česká republika, a to s právními účinky zápisu k datu 16. 1. 2024, příslušnost hospodařit s majetkem státu má Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

6. Z notářského zápisu sepsaného dne 26. 4. 1999 , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v , adresa, , pod sp. zn. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že mezi manželi , Jméno žalobce, došlo ke zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, kdy manželé byli na základě směnné smlouvy ze dne 17. 12. 1998 společnými vlastníky domu č.p. , datum, a touto smlouvou ze dne 26. 4. 1999 se označené nemovitosti staly výlučným osobním vlastnictvím , jméno FO, . Právní účinky vkladu dle této smlouvy vznikly dnem 5. 5. 1999.

7. Z ocenění nemovitostí č. , hodnota, vyhotoveného dne 25. 10. 2009 odhadcem , tituly před jménem, , jméno FO, , sídlem , adresa, , bylo zjištěno, že účelem posudku bylo zjištění ceny nemovitostí v katastrálním území a obci , adresa, pro účely uzavření darovací smlouvy. Předmětem ocenění byl rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , dřevěné montované chatky finského typu, zděný objekt s dřevěnou nástavbou, dřevěné kolny, stavební pozemky p.č. , hodnota, , p.č. , hodnota, , p.č. , hodnota, a p.č. , hodnota, , a dále pozemky , Anonymizováno, Vymezení oceňovaných pozemků je zřejmé ze snímku katastrální mapy jako přílohy vyhotoveného ocenění.

8. Z darovací smlouvy uzavřené dne 6. 1. 2010 mezi , jméno FO, jako dárkyní, žalobcem jako obdarovaným a , Jméno žalobce, jako obdarovaným z věcného břemene, soud dále zjistil, že , jméno FO, darovala žalobci nemovitosti, které nabyla na základě smluv o změně rozsahu SJM ze dne 26. 4. 1999 a ze dne 15. 1. 2001, a to dům č.p. , Anonymizováno, na st.p.č. , hodnota, , dále pozemek st.p.č. , hodnota, o výměře 155 m2, , Anonymizováno, na st.p.č. , hodnota, , pozemek st.p.č. , hodnota, o výměře 95 m2, budovu č.e. , Anonymizováno, na st.p.č. , hodnota, , pozemek st.p.č. , hodnota, o výměře 52 m2, budovu č.e. , Anonymizováno, na st.p.č. , hodnota, , pozemek st.p.č. , hodnota, , dále pozemky p.č. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území a obci , adresa, . Z darovací smlouvy vyplývá, že předmětem darování jsou uvedené nemovitosti se všemi součástmi a příslušenstvím, jak je uvedeno v ocenění nemovitostí provedeném odhadcem , tituly před jménem, , jméno FO, dle stavu ke dni 18. 9. 2009. Žalobce jako obdarovaný smlouvou zřídil své matce a svému otci věcné břemeno bezplatného doživotního užívání vymezených nemovitostí. Právní účinky vkladu dle této smlouvy vznikly dnem 6. 1. 2010.

9. Z čestného prohlášení , Jméno žalobce, , bytem , adresa, bylo zjištěno, že od roku 1998 vlastnil společně s manželkou pozemky s rodinným domem č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Původně se jednalo o rekreační středisko státního podniku , právnická osoba, , v němž se angažoval, později se s manželkou stali vlastníky předmětných nemovitostí na základě směny. Už od dávných dob tvoří pozemky jeden objekt, jsou společně oploceny a takto je jejich rodina už od roku 1996 užívala a společně obhospodařovala a v rodinném domě bydlela. Původní železný plot kolem pozemků je zde od nepaměti. Z rodinného domu vede přístupová cesta k silnici, součástí zahrady je velké hřiště. , tituly před jménem, , jméno FO, ani jeho manželku nikdo neupozornil, že by se zde měly nacházet nějaké pozemky cizích vlastníků a nikdo se o pozemky nikdy nezajímal. Po celou dobu jejich rodina celý objekt v rozsahu oplocení drží a užívá jako vlastní.

10. Při provedeném ohledání pozemků p.č. , Anonymizováno, ve , adresa, , konaném dne 5. 3. 2025 bylo zjištěno, že oba sporné pozemky se nacházejí uvnitř areálu, který je oplocen železným plotem s podezdívkou, jeho stáří bylo odhadnuto na více jak třicet let. Na sporných pozemcích je 10 ks vzrostlých stromů, původní hřiště a dřevník. Vstupní brankou v plotě se vchází přes sporné pozemky k rodinnému domu č.p. , Anonymizováno, po betonovém chodníku se schody, kdy se zjevně jedná o původní stav z dřívějšího užívání objektu. Na sporných pozemcích se nachází terénní val o výšce cca 1 metr. Železný plot se nachází pouze z jedné strany podél silnice, na ostatních stranách je celý areál zaplocen pletivovým plotem se sloupky. Do areálu není jiný přístup než vstupní brankou od silnice.

11. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že žalobce je jeho soused, poblíž pozemku svědka má žalobce postavenou garáž. Svědek v domě ve , adresa, bydlí od svého narození, tak pamatuje, že areál jako celek dříve vlastnil , adresa, a pronajal ho , právnická osoba, , která tam provozovala pionýrský tábor, tento stav byl asi kolem roku 1960. Areál byl oplocený stejně jako v současné době, tedy ze strany od silnice se jednalo o kovový plot, z ostatních stran byl drátěný plot. Pérovna postavila v areálu tři budovy, kdy v budově blíž k domu byla v přízemí kuchyně a sociální zařízení a v patře jídelna pro děti, další dvě budovy sloužily pro ubytování dětí. Hlavní budova, tedy nynější dům, sloužila pro ubytování dospělých, rovněž tam byla zřízena marodka. Mezi hlavní budovou a budovou s jídelnou bylo volejbalové hřiště, které je zde doposud. Dle svědka nebyly v areálu činěny žádné změny, tedy původní budovy zde stále jsou, čelní kovové oplocení s podezdívkou je stále stejné a na stejném místě. Svědkovi není známo, zda se během doby vyměnilo pletivové oplocení. Hranice pozemků mezi nemovitostí svědka a nemovitostí žalobce se neměnila. Svědek potvrdil, že celý areál v 90. letech užívali rodiče žalobce, resp. jejich rodina a rovněž ho udržovali. V době, když byl areál využíván pro pionýrské tábory, byl vchod do areálu zepředu od silnice, byla zde branka a vrata pro vjíždění aut, a dále byla užívána jednoduchá branka v plotě v boční části, kudy děti chodily k rybníku. Pokud jde o osoby užívající pozemky v oploceném areálu, svědek si vybavil pouze lidi z Pérovny a pak až rodinu žalobce, nikdo jiný tam nic neužíval. Svědek potvrdil, že žalobce bydlí v areálu , adresa, nepřetržitě od doby, kdy ho jako rodina začali užívat. Žalobce žádal svědka jako souseda o souhlas se stavbou garáže asi před dvěma lety.

12. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobce je její soused přes silnici, svědkyně ve , adresa, užívá rekreační chalupu, jezdí sem od roku 1947, tedy nebydlí zde celoročně. V areálu, kde bydlí žalobce, bylo rekreační zařízení , právnická osoba, , kde se v létě o prázdninách pořádaly pionýrské tábory a svědkyně se jich zúčastnila. Tehdy byla v areálu vila, nyní se jedná o dům žalobce, byla zde ošetřovna a kanceláře. Dále tam byla dvoupatrová dřevěná vilka, v níž byla dole kuchyň a nahoře v patře jídelna. Pod tím na pozemku stály ještě dvě menší stavby, kde přespávaly děti. Tyto všechny stavby jsou v areálu doposud. Mezi silnicí a vilou bylo volejbalová hřiště, za hřištěm směrem k plotu byly ještě další boudy na uskladnění nářadí. Pokud jde o oplocení areálu, svědkyně si pamatuje, že vzadu směrem k rybníku byl celokovový plot, takový jako je nyní zepředu směrem od silnice. Po stranách areálu byl nějaký plot a z boční strany v něm byla vrátka, kterými se chodilo k rybníku. Svědkyně potvrdila, že zepředu od silnice bylo tehdy stejné kovové oplocení jako je nyní, byla tam branka, kterou se vcházelo do areálu, a vedle byly vrata. Svědkyně si již nepamatuje, do kdy , právnická osoba, areál užívala, ale po ní užívali areál k bydlení , Anonymizováno, Svědkyně neslyšela o tom, že by se někdo domáhal práv k pozemkům v areálu.

13. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , starosty obce , adresa, bylo zjištěno, že svědek zná žalobce jako občana, s nímž řešil běžnou obecní agendu. Svědek vykonává funkci starosty v obci více jak 10 let a areál, kde bydlí žalobce, zná od svého dětství. Za socialismu zde byl rekreační areál , právnická osoba, , který byl užíván v létě pro konání dětských táborů. Svědek si pamatuje, že v areálu byla hlavní správní budova, dále budova s jídelnou a nějaké chatičky, bylo tam i hřiště, které se nacházelo mezi silnicí ve směru na , adresa, a hlavní správní budovou. Dále si vybavil oplocení areálu, byl to ocelový plot červené barvy ve stejném místě, jako je nyní. Tento kovový plot byl ve směru od silnice a dále pak ve směru od rybníka, kdy linie předního plotu končila u sousedních nemovitostí z obou stran. Dle svědka byl celý areál kompletně oplocen, ze strany od silnice se poloha plotu i jeho umístění nezměnilo. Po roce 1990 proběhla restituce, svědek si nevybavil, jestli areál užíval ještě někdo jiný před rodinou , jméno FO, , ta užívala nemovitosti k bydlení a po celou dobu zde bydlel i žalobce. Svědek si jako pamětník i s ohledem na svou funkci nevybavil, že by byly v areálu spory ohledně vlastnictví jiných osob. Svědek neměl důvod pochybovat o tom, že areál je majetkem rodiny , jméno FO, , protože se k němu tak chovali. Obecní úřad jednal s žalobcem jako s vlastníkem, např. mu bylo povoleno kácení dřevin na jeho pozemku, nebo dále při povolení vodovodní a kanalizační přípojky někdy po roce 2018. Svědek uvedl, že přípojka k nemovitosti žalobce vede odhadem ze silnice před areálem směrem k brance. Při zřizování přípojek k domu obecní úřad nezjišťoval v katastru nemovitostí, zda jsou žadatelé vlastníky pozemků.

14. Ze snímku ortofoto mapy bylo zjištěno, že znázorňuje soubor nemovitostí v obci a k.ú. , adresa, fakticky užívaných žalobcem. Součástí užívání jsou předmětné sporné pozemky , Anonymizováno, které nepřesahují do pozemní komunikace.

15. Z barevných fotografií předložených žalobcem bylo zjištěno, že se jedná o dobové fotografie pořízené v areálu ve , adresa, v době, kdy nemovitosti užívala rodina žalobce.

16. Z rozhodnutí , právnická osoba, ve , adresa, ze dne 10. 6. 2020 bylo dále zjištěno, že žalobci jako účastníku správního řízení bylo povoleno kácení dřevin v rozsahu dvou kusů smrku v areálu na adrese , adresa, .

17. Z obsahu spisu , právnická osoba, , právnická osoba, sp.zn. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalobci jako stavebníku byl vydán dne 27. 11. 2023 souhlas se stavebním záměrem garáže u rodinného domu č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, na pozemcích parc.č. , hodnota, , katastrální území , adresa, .

18. Ze zprávy Finančního úřadu pro Středočeský kraj, Územní pracoviště v Říčanech ze dne 12. 2. 2025 vyplývá, že v případě osobního daňového účtu žalobce ohledně daně z nemovitých věcí úřad neeviduje žádný nedoplatek.

19. Z dopisů právního zástupce žalobce ze dne 11. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobce se obrátil na , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, s tím, že pozemky , adresa, které jsou v katastru nemovitostí zapsány jako vlastnictví těchto spoluvlastníků s ideálním podílem ¼ fakticky dlouhodobě užívá žalobce v dobré víře, že je jejich vlastníkem, a to současně s dalšími pozemky ve svém výlučném vlastnictví, kdy tyto nemovitosti tvoří jeden zaplocený celek. Žalobce vyzval tyto osoby k uzavření souhlasného prohlášení o určení vlastnického práva ke sporným pozemkům ve prospěch žalobce. Zásilky byly zaslány na adresy bydliště uvedených osob dle zápisu v katastru nemovitostí a vrátily se odesílateli jako nedoručené.

20. Z předložené korespondence účastníků bylo prokázáno, že žalobce se stejným záměrem oslovil žalovanou a domáhal se souhlasného prohlášení o existenci jeho vlastnického práva ke sporným pozemkům, kdy žalovaná odmítla žádost žalobce jako nedůvodnou.

21. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce se stal na základě darovací smlouvy ze dne 6. 1. 2010 vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemků parc.č.st. , hodnota, , zapsaných v katastru nemovitostní na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, . Tyto nemovitosti tvoří celek ohraničený plotem, kdy uvnitř areálu dříve sloužícího jako rekreační zařízení podniku , právnická osoba, , se nachází i sporné pozemky parc.č. , Anonymizováno, Uvedené pozemky tvoří svažitý terén se vzrostlými stromy, původním hřištěm a dřevníkem, po sporných pozemcích se brankou vchází k domu č.p. , Anonymizováno, po původním betonovém chodníku. Do areálu není jiný vstup než vstupní brankou. Rodina žalobce celek nemovitostí včetně sporných pozemků držela a užívala na základě směnné smlouvy ze dne 17. 12. 1998, kterou rodiče žalobce , jméno FO, a , tituly před jménem, , Jméno žalobce, uzavřeli s podnikem , právnická osoba, . Smlouvami ze dne 26. 4. 1999 a 15. 1. 2001 rodiče žalobce zúžili rozsah SJM s tím, že výlučným vlastníkem označených nemovitostí v k.ú. , adresa, se stala , jméno FO, , která poté darovací smlouvou ze dne 6. 1. 2010 převedla bezúplatně zde označené pozemky na žalobce. Pro účely darování bylo provedeno znalecké ocenění převáděných nemovitostí, kdy sporné pozemky nebyly předmětem ocenění ani nebyly uvedeny jako předmět darování. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by někdo zpochybnil držbu sporných pozemků žalobcem a jeho předchůdci. V souvislosti se stavbou garáže v létě roku 2023 žalobce zjistil, že předmětné sporné pozemky jsou v katastru nemovitostí evidovány jako vlastnictví , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Žalovaná je vlastnicí sporných pozemků jako majetku po tzv. nedostatečně identifikovaných vlastnících od ledna 2024.

22. Soud má za to, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnictví ve smyslu ust. § 80 o. s. ř., neboť v řízení tvrdí a prokazuje, že mu vzniklo vlastnické právo k předmětným sporným pozemkům vydržením, ale v katastru nemovitostí je jako vlastník zapsána žalovaná. Určovací žaloba je tedy jediným možným způsobem, jak lze zápis v katastru nemovitostí změnit ve prospěch žalobce.

23. Podle § 980 odst. 1 zák. č. 89/ 2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Stanoví-li to právní předpis, zapíše se do veřejného seznamu kromě věcného práva i právo užívání nebo požívání, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky.

24. Podle § 1089 odst. 1 o. z., drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

25. Podle § 1090 odst. 1 o. z., k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

26. Podle § 1091 odst. 2 o. z., k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

27. Podle § 1095 o. z., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

28. Z výše uvedených skutkových zjištění lze tedy shrnout, že rodiče žalobce , jméno FO, a , tituly před jménem, , Jméno žalobce, se v dobré víře chopili držby sporných pozemků společně s držbou pozemků, které byly předmětem směny v prosinci roku 1998, neboť všechny pozemky jako celek byly již tehdy zaploceny. V důsledku zúžení rozsahu SJM smlouvami ze dne 26. 4. 1999 a 15. 1. 2001 pokračovala řádná držba sporných pozemků pouze u matky žalobce , jméno FO, , která jako jediný vlastník pozemků mohla považovat i sporné pozemky za vlastní. Soud má za to, že v okamžiku, kdy matka žalobce v souvislosti s uzavřenou darovací smlouvou ze dne 6. 1. 2010, žalobci předala držbu těchto pozemků, již sama nabyla vlastnické právo ke sporným pozemkům vydržením podle § 134 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.), a to uplynutím deseti let od uzavření směnné smlouvy, tj. ke konci roku 2008. I když určení vlastnického práva právního předchůdce žalobce ke sporným nemovitostem nebylo předmětem tohoto řízení, soud je posoudil jako předběžnou otázku ve vztahu k dalším učiněným závěrům.

29. Žalobci, který se v důsledku darování ujal držby celku nemovitostí včetně sporných pozemků, počala běžet desetiletá vydržecí doba dle dosavadní právní úpravy § 134 odst. 1 obč. zák. od 6. 1. 2010, s ohledem na ust. § 3028 odst. 2 o. z. však podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, nedoběhla, a tedy žalobce vlastnické právo jeho vydržením podle uvedeného zákoníku nenabyl. Soud má dále za to, že podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobce v důsledku řádného vydržení podle § 1089 o. z. vlastnické právo ke sporným pozemkům nabýt nemohl, neboť jeho držba se neopírala o právní důvod, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci (§ 1090 odst. 1 o. z.). K tomu soud dodává, že dle platné právní úpravy se pro řádné vydržení vyžaduje skutečný (tedy nikoli jen domnělý) titul nabytí vlastnického práva vztahující se k držené věci, přičemž k převodu vlastnictví nedojde proto, že převodce nebyl oprávněn právo zřídit. Soud má dále za to, že žalobce nemohl být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu sporné pozemky patří, a to s poukazem na znění § 980 odst. 1 věta prvá o. z., kdy jako vlastníci sporných pozemků byly v katastru nemovitostí evidovány jiné osoby než žalobce, což mohl žalobce nahlédnutím do katastru nemovitostí kdykoli zjistit.

30. Soud dále dospěl k závěru, že žalobce sám nedržel sporné pozemky po dobu dostatečnou k mimořádnému vydržení, tedy po dobu dvaceti let. Bylo tedy třeba posoudit, zda pro účely mimořádného vydržení mohl žalobce ke své držbě započíst dobu držby svého předchůdce, tj. matky, která byla po dobu držby sporných pozemků oprávněným držitelem dle § 30 odst. 1 obč. zák. Soud s odkazem na platnou judikaturu uvádí, že nabyl-li někdo vlastnictví k určitému řádně označenému pozemku, nemůže si při uplatňování vydržení pozemku sousedícího s nabytým pozemkem, jehož držby se chopil spolu s držbou pozemku skutečně do vlastnictví nabytého, započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, jestliže již ten sousední pozemek vydržel (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ). Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud matka žalobce sama naplnila podmínky vydržení včetně uplynutí vydržecí doby, pak se stala sama vlastníkem sporných pozemků. Zápočet doby, po kterou sporné pozemky držela, již není do vydržecí doby žalobce jako jejího právního nástupce možný.

31. Ze všech uvedených důvodů je zřejmé, že žalobce vlastnické právo k předmětným pozemkům parc.č. , Anonymizováno, v obci a k.ú. , adresa, nevydržel, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žaloba byla zamítnuta, přísluší žalované právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to paušální náhradu za 5 úkonů (příprava na jednání, účast u jednání dne 23. 1. 2025, 20. 5. 2025 a 10. 7. 2025 a účast na ohledání 5. 3. 2025) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. a cestovní výdaje za použití povoleného služebního vozidla při konání ohledání ve výši 650 Kč, celkem 2 150 Kč. V této výši byla žalované náhrada nákladů řízení přiznána.

33. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. Žalobci, který byl ve sporu procesně neúspěšný, byla dále uložena povinnost k úhradě nákladů vzniklých v souvislosti s vyplacením svědečného ve výši 280 Kč, na účet zdejšího soudu, jak je ve výroku III. rozsudku uvedeno.

34. Lhůtu k úhradě nákladů řízení soud žalobci stanovil dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.