11 C 79/2019

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o ochranu osobnosti

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalované bylo uloženo doručit žalobci omluvný dopis tohoto znění:„ Vážený pane [celé jméno žalobce], omlouvám se Vám za tvrzení, která jsem bez patřičného podkladu uvedla v dopise [adresát] [územní celek] ze dne 17. 11. 2017. Jedná se o tvrzení, že jste byl po dobu cca pěti let vězněn, že jste byl propuštěn na podmínku, že cíleně narušujete vztahy v osadě [příjmení], že na osadě platí pouze Vaše zákony a Vaše zájmy, že jste psychicky narušenou osobou sociopatických až despotických sklonů, že se mstíte a škodíte lidem z osady tím, že zasíláte četná udání na všechny možné úřady a instituce, bezdůvodně udáváte lidi na instituce jako Policie ČR, stavební úřad, hygienická stanice a další, že se mstíte podáními na všemožné úřady a instituce a to jen proto, abyste je bezdůvodně a zbytečně zatěžoval, a že se v důsledku Vašeho chování některé osoby mohou chovat iracionálně, případně žít i v obavách. Uvedené výroky mne mrzí a napříště se jich zdržím.“, a dále doručit [adresát] [územní celek] [příjmení] dopis tohoto znění:„ Vážený pane [adresát], dopisem ze dne 17. 11. 2017 jsem Vás společně s dalšími osadníky [příjmení] informovala o panu [příjmení]. Konkrétně se jedná o výroky, že byl po dobu cca pěti let vězněn, že byl propuštěn na podmínku, že cíleně narušuje vztahy v osadě [příjmení], že na osadě platí pouze jeho zákony a jeho zájmy, že je psychicky narušenou osobou sociopatických až despotických sklonů, že se mstí a škodí lidem z osady tím, že zasílá četná udání na všechny možné úřady a instituce, bezdůvodně udává lidi na instituce jako Policie ČR, stavební úřad, hygienická stanice a další, že se mstí podáními na všemožné úřady a instituce, a to jen proto, aby je bezdůvodně a zbytečně zatěžoval, a že se v důsledku jeho chování některé osoby mohou chovat iracionálně, případně žít i v obavách. Touto cestou Vám sděluji, že uvedené výroky o panu [příjmení] jsou ničím nepodložené a mohou být zavádějící a urážlivé. Vezměte prosím na vědomí, že takové své jednání beru s plnou odpovědností zcela zpět“, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 50 820 Kč, k rukám jejího právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce v tomto řízení požadoval na žalované omluvu dopisem a zaslání informativního dopisu starostovi [adresát] [příjmení]. V odůvodnění žaloby uvedl, že dopisem ze dne 17. 11. 2017 žalovaná spolu s dalšími podepsanými osobami adresovala [adresát] [územní celek] [příjmení] sdělení, informující o poměrech v [příjmení] [příjmení] u [obec]. V tomto oznámení označují žalobce za psychicky narušenou osobu, sociopatickou až despotických sklonů, dále mj. uvádějí, že žalobce záměrně škodí a mstí se lidem z osady [název], kteří nepřistoupili na jeho pravidla, že v osadě panují jeho zákony a zájmy, že záměrně zahlcuje orgány státní správy svými podáními, a že utlačuje některé slabší jedince. Tímto projevem žalované se žalobce cítí poškozen, kdy i další neustálé útoky na žalobce zjevně přesáhly meze svobody slova a žalobce pociťuje, že tlak na jeho osobu ze strany žalované se zvyšuje a graduje. Žalobce se cítí výroky žalované dotčen, vadí mu a nechce je dále snášet. Žalobce žalovanou písemně vyzval, aby se za svá tvrzení dopisem omluvila a příslušné sdělení zaslala i starostovi obce Libodřice, žalovaná této výzvě odmítla vyhovět. Dle žalobce došlo ze strany žalované k neoprávněnému zásahu do jeho osobnostních práv.

2. Při soudním jednání dne 15. 11. 2019 žalobce upřesnil žalobní požadavek co do přesného vymezení výroků, za které požaduje po žalované omluvu a zaslání dopisu [jméno] [příjmení]. Uvedené výroky jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že vytýkaná skutková tvrzení se zakládají na pravdivých informacích, že dopis dále obsahuje názory osob, které ho podepsaly, a že tak reagují na svoje prožitky se žalobcem. Dopis není urážlivý ani vulgární, měl informovat starostu obce o poměrech v osadě a upozornit ho na problematické vztahy. Dopis nebyl určen ke zveřejnění. Žalovaná dopis nevyhotovila, ale po seznámení s jeho obsahem jej podepsala, neboť se zde uvedenými tvrzeními souhlasila. K jednotlivým tvrzením, za které žalobce žádá omluvu, se žalovaná konkrétně vyjádřila tak, že informaci o pobytu žalovaného ve vězení a o jeho propuštění na podmínku má jednak přímo od žalobce a tuto informaci dále znali i další obyvatelé [příjmení]. K tvrzením o narušení vztahů v osadě ze strany žalobce, o zasílání udání na úřady a instituce a činění stížností žalovaná uvedla konkrétní případy, z nichž tato aktivita žalobce vyplývá, a ke svým tvrzením navrhla provedení důkazů. Pokud jde o tvrzení hodnotící osobu žalobce jako psychicky narušenou, sociopatických až despotických sklonů, dle žalované se jedná o hodnotící názor na osobu žalobce, která vykazuje rysy takového chování. Dle žalované tvrzení uvedená v dopise nemohla zasáhnout do osobnostních práv žalobce a způsobit mu nemajetkovou újmu. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

4. Z dopisu nazvaného Sdělení, osada [příjmení] ze dne 17. 11. 2017 adresovaného starostovi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dopis informuje o situaci sousedských vztahů v osadě [příjmení]. Dopis obsahuje mj. tvrzení, že„ pan [celé jméno žalobce] byl po dobu cca 5 let vězněn a následně propuštěn na podmínku“, že„ někdy po roce 2009 až 2010, což zhruba korespondovalo s ukončením jeho zkušební lhůty podmínečného propuštění z výkonu trestu, začalo docházet ze strany pana [celé jméno žalobce] k opakovanému, cílenému narušování vztahů“, že„ má cílený záměr škodit všem, kteří nepřistoupili na jeho pravidla, že v osadě platí jeho zákony a jen jeho zájmy“, že dopisem je upozorňováno„ na tuto značně problematickou, dle našeho názoru psychicky narušenou osobu sociopatických až despotických sklonů“, že„ pan [celé jméno žalobce] svým jménem, či pod jménem formálního vlastníka objektu [adresa] paní [příjmení] rozesílá udání na všechny možné úřady a instituce, jen proto, aby se mstil a škodil lidem z osady, kteří jeho vlastní zákony v osadě dostatečně nectí“, že„ jeho úsilí škodit v současné době eskaluje, bezdůvodně udává na instituce jako Policie ČR, stavební úřad, hygienická stanice a zřejmě další, čímž instituce musí být zahlcovány na úkor své smysluplné činnosti“, že„ se mstí podáními na všemožné úřady a instituce, čímž tyto musí být zbytečně a bezdůvodně zatěžovány“, a že„ někteří slabší jedinci ve snaze vyhnout se konfliktu s dotyčným se mohou pro sebe chovat neracionálně, případně i žít v obavách“. V závěru dopisu je uvedeno, že důvodem sdělení je informovat [jméno] [příjmení], jako čelního představitele obce. Dopis je podepsán [titul]. [jméno] [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalované], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

5. Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne 23. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána, aby se zdržela dalších slovních a písemných projevů a aby se za použitá tvrzení v dopise z roku 2017 písemně omluvila a zároveň zaslala obdobné sdělení starostovi [územní celek].

6. Ze společného sdělení žalované a [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 30. 1. 2019 vyplývá, že požadavek na omluvu byl odmítnut jako nedůvodný.

7. Dle informace z katastru nemovitostí - [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] soud zjistil, že vlastníkem nemovitosti [adresa] stojící na pozemku p.č. st. 7 v obci [obec] je [jméno] [příjmení], bytem [adresa] [anonymizováno] [číslo]. Z další informace z katastru nemovitostí - [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] spoluvlastní ve společném jmění manželů nemovitost [adresa] stojící na pozemku p.č. st. 58 v obci [obec].

8. Z dopisu žalobce ze dne 12. 11. 2017 bylo zjištěno, že dle jeho obsahu byl určen [titul]. [jméno] [příjmení], žalobce se v něm opakovaně označuje výrazem kriminálník, dále v dopise uvádí, že byl v minulosti trestán. Žalobce v dopise popisuje konflikt se synem [titul], [příjmení].

9. Z dopisu žalobce předaného dne 29. 5. 2011 paní [příjmení], přítelkyni [titul]. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce v něm reaguje na výtku, že má složené dřevo na obecní cestě. Žalobce v něm uvádí, že je v místě trvale žijící osobou, že požadavek pana [příjmení] nepovažuje za oprávněný a prostor bude používat, kdykoli to bude pokládat za nezbytné 10. Z e-mailové komunikace vedené v listopadu roku 2011 mezi [titul]. [jméno] [příjmení] a starostou [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pan [příjmení] se obrátil na starostu s tím, že žalobce skladuje vraky aut na veřejném prostranství, dále upozorňoval na výskyt nepořádku a odpadu s tím, že sousedská komunikace s ním není možná. Dané sdělení dokumentoval fotografiemi stavu veřejného prostranství. Starosta [územní celek] [příjmení] reagoval sdělením, že toto veřejné prostranství patří do katastru [územní celek] a dle vyjádření místního starosty byl žalobci uložen termín na odklizení vraků.

11. Z protokolu sepsaného dne 4. 10. 2016 v [obec] - [anonymizováno] soud zjistil, že proběhlo jednání a místní šetření ve věci podnětu paní [jméno] [příjmení] na chov hospodářských zvířat v [adresa] na [anonymizováno] (uvedený podnět ze dne 2. 8. 2016 označený jako stížnost byl rovněž proveden k důkazu). Šetření se zúčastnili RNDr. [příjmení] za vodoprávní úřad MěÚ [obec], dále MVDr. [příjmení] za orgán Státní veterinární správy, pan [příjmení] za [územní celek], manželé [příjmení] a pan [celé jméno žalobce] jako zástupce [jméno] [příjmení]. Obsahem podnětu byl údajný zápach a ohrožení vody ve studni paní [příjmení] vlivem chovu koně a psů v zemědělské usedlosti [adresa]. Na místě byla doporučena opatření týkající se umístění dešťovodu a prodloužení přístřešku stání pro koně. Z dále sepsaného protokolu ze dne 10. 11. 2016 na témže místě vyplývá, že byl prověřen stav plnění navržených opatření k podnětu paní [příjmení]. Z e-mailové zprávy RNDr. [jméno] [příjmení] z vodoprávního úřadu Městského úřadu Kolín ze dne 27. 8. 2020, kterou bylo reagováno na dotaz [jméno] [příjmení] soud zjistil, že opatření při šetření dne 4. 10. 2016 byla výsledkem snahy zajistit smír mezi sousedy směřující k vyřešení sousedských sporů. Místní šetření neprokázala možnost ohrožení kvality vody vlivem chovu koní v domovní studni pana [celé jméno žalobce], který se jednání účastnil a vznášel připomínky, přestože podání psala jakoby paní [příjmení]. Naopak bylo zjištěno, že v blízkosti studny u domu paní [příjmení] byly umístěny nádoby se závadnými látkami, které mohly způsobit ohrožení studny. RNDr. [příjmení] zároveň konstatoval, že podnět p. [příjmení] - p. [celé jméno žalobce] vykazoval znaky sousedského sporu, který chtěli tito řešit pomocí orgánu veřejné správy. Z protokolů o kontrole provedené v období 4. 10. - 10. 10. 2016 orgánem státní veterinární správy bylo zjištěno, že předmětem kontroly byla kontrolu chovu koně a psů na adrese [adresa žalované], kdy chovatelkou zájmových zvířat byla žalovaná. Provedenou kontrolou nebylo zjištěno porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání. Dále předloženou listinou - výzvou MěÚ [obec] odborem výstavby bylo zjištěno, že byla stanovena kontrolní prohlídka v téže nemovitosti ve věci prověření stavby přístřešku pro ustájení koní. Termín kontroly byl stanoven na den 16. 2. 2017. Uvedené jednání bylo zřejmě nařízeno v důsledku podnětu [jméno] [příjmení] k zahájení řízení o odstranění stavby a k řízení o přestupku ze dne 20. 12. 2016, který byl rovněž proveden jako důkaz.

12. Ze sdělení Městského úřadu Kolín, odboru výstavby ze dne 18. 10. 2017, adresovaného [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] soud zjistil, že jím bylo reagováno na podnět těchto osob ze dne 12. 7. 2017 k prošetření polohy a rozměru stavby na pozemku p. č. st. 68 v k.ú. [obec]. Kontrolní prohlídkou na místě byla posouzena stavba vejminku u domu [adresa] [ulice] úřad podatele informoval o tom, že ohledně uvedené stavby platí právní domněnka, že byla řádně povolena, není tedy černou stavbou.

13. Z přehledné informace poskytnuté [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne 6. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalobce učinil na uvedený úřad v roce 2015 tři podání, v roce 2016 tři podání, v roce 2017 šest podání, v roce 2018 pět podání a v roce 2019 šest podání. [příjmení] [jméno] [příjmení] učinila na uvedený úřad v roce 2017 celkem 14 podání, z toho jedno podání bylo stížností na postup katastrálního pracoviště. Stížnost byla posouzena nadřízeným úřadem jako nedůvodná.

14. Z přehledné informace poskytnuté Městským úřadem Kolín byly zjištěny tyto informace: 1) v případě odboru výstavby - stavebního úřadu žalobce spolu s paní [jméno] [příjmení] dne 12. 7. 2017 podal podnět k prošetření stavby, [jméno] [příjmení] řešila další postup v téže věci podáním ze dne 15. 9. 2017, další podání v téže věci učinila 30. 10. 2017 a dne 26. 3. 2018 podala stížnost proti postupu stavebního úřadu ve věci stavby pana [příjmení]. 2) v případě odboru životního prostředí a zemědělství je evidován podnět paní [příjmení] adresovaný obci [obec], kdy následně proběhlo místní šetření dne 4. 10. 2016 ve věci chovu koně na adrese [adresa]. Proti závěrům šetření podal žalobce odvolání. Dále si žalobce stěžoval na závěry protokolu z místních šetření učiněných RNDr. [příjmení] u starosty [územní celek], stížnost projednal Mgr. [jméno].

15. Ze zpráv Krajské veterinární správy ze dne 16. 2. 2021, Policie ČR, obvodní oddělení [obec] ze dne 18. 2. 2021, Policie ČR, Územní odbor [obec] ze dne 19. 2. 2021 a ze zprávy Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne 2. 3. 2021, že uvedené instituce neevidují žádná podání, podněty ani stížnosti učiněná žalobcem či paní [jméno] [příjmení].

16. Ze zprávy Policie ČR obvodní oddělení [obec] vyplývá, že žalobce 19. 3. 2017 žádal o asistenci policejního orgánu jako zástupce majitelky nemovitosti [adresa] v [obec] v souvislosti s probíhajícím soudním sporem ohledně sporného pozemku, kdy přes soudem vydané předběžné opatření dělal na pozemku stavební úpravy. Věc byla na místě posouzena jako občanskoprávní spor mezi žalobcem a přítomným [titul]. [jméno] [příjmení], nikoliv jako protiprávní jednání.

17. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 8.2 007 sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že odsouzený [celé jméno žalobce] byl podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 4. 2003 [spisová značka] v trvání pěti let a šesti měsíců, se stanovenou zkušební dobou v trvání tří let.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je manželem žalované a žalobce je jejich sousedem v osadě [příjmení]. K okolnostem sepsání dopisu svědek uvedl, že měl se žalobcem nějaké problémy, obrátil se ústně na starostu [obec] pana [příjmení] a ten mu sdělil, že žalobce si nikdo nestěžuje. Pan [anonymizováno] za svědkem přišel s tím, že sepsal stížnost na žalobce, protože i on s ním měl nějaké problémy, svědek se na dopis zběžně podíval a podepsal ho. Ohledně tvrzení, že byl žalobce vězněn a propuštěn na podmínku, svědek uvedl, že o této skutečnosti se s manželkou dozvěděli od bývalého majitele pana [příjmení] a od makléře, když kupovali dům v osadě [příjmení]. Toto svědkovi rovněž potvrdil starosta obce, a později i švagr, který pracuje jako vychovatel ve věznici Praha – Pankrác, mimoto o tom mluvil i sám žalobce. S ním svědek zpočátku dobře vycházel, navštěvovali se a asi šest let měli korektní vztahy. Vztahy mezi nimi se zhoršily před několika lety, kdy svědek koupil své ženě koně. Žalobce přišel s tím, jak si mohl dovolit se ho předem nezeptat, že jeho přítelkyně paní [příjmení] udělá všechno pro to, aby tam kůň nebyl. Kůň byl ustájený za domem, kde měl přístřešek, žalobce se začal obávat, že by mu mohl zanášet studnu výkaly. Ohledně toho proběhlo úřední jednání, bez ohledu na výsledek řízení svědek rozhodl, že kůň bude ustájen jinde mimo osadu [příjmení]. Důvodem přemístění bylo zjištění, že kůň byl nakrmen čerstvým chlebem a [příjmení] nechtěli o koně přijít. V jejich nemovitosti byla dále kontrola z hygieny na základě udání, že trápí zvířata. Toto udání směřovalo na staršího psa, který trpí kožními problémy ohledně nadměrného línání, týrání zvířete se neprokázalo. Po těchto událostech přátelství mezi svědkem a žalobcem skončilo. Svědek osobně neví o jiných případech, kdy žalobce v osadě prosazoval svoje zájmy. Svědek uvedl, že žalobce je typem člověka, který mluví pouze o sobě, a kdyby mu někdo něco špatného provedl, v tom případě by se mu to snažil vrátit. Kromě udání na osobu svědka ohledně koně a psa svědek o udáních na jiné lidi z osady neví, nezajímá se o to. O tom, že žalobce píše podání a vyvolává jednání, ví svědek pouze z doslechu, na ničem se nepodílel. Svědek podepsal dopis proti žalobci proto, že s ním měl spor kvůli koni. Nebylo záměrem, aby byl dopis zveřejněn, měl ho dostat starosta pan [příjmení], aby měl stížnost na žalobce.

19. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že s manželem jezdí do osady [příjmení] na rekreaci, jejich dům bezprostředně nesousedí ani s [anonymizováno], ani se žalobcem. K předmětnému dopisu svědkyně uvedla, že jeho obsah zná, pan [příjmení] ho předložil jí a jejímu manželovi předložil s tím, jestli se ztotožňují s jeho obsahem a oba ho pak podepsali. To, že byl žalobce vězněn, se v [anonymizováno] všeobecně vědělo a žalobce to [anonymizováno] někdy v roce 2012 řekl sám. Pokud jde o tvrzení, že žalobce narušuje vztahy v osadě, že tam platí jeho zákony a zájmy, tak pan [příjmení] svědkyni uváděl situace, že žalobce škodil a svědkyně mu to věřila. [jméno] svědkyně ani její manžel se s žalobcem do střetu nedostali. Pouze při jedné příležitosti v době návštěvy u sousedky paní [příjmení] přišel žalobce, svědkyně tam tehdy uvedla, že její narozený vnuk má vrozené postižení nohy, čemuž se žalobce smál, to svědkyni nepřišlo vhodné, jakoby neměl žádnou empatii. Svědkyně dále uvedla, že ví o problémech žalované s žalobcem kvůli koni, kdy si žalobce stěžoval na veterinární správě, že je kůň špatně ustájen v blízkosti jeho studny a žalovaná pak musela dát koně pryč, protože mu někdo házel čerstvé pečivo a tím ho ohrozil. Dále svědkyně ví od pana [příjmení], že ohledně sporného pozemku žalobce zavolal policii. Podle svědkyně má žalobce dobré vztahy s paní [příjmení], která rovněž jezdí do [příjmení] na rekreaci. [příjmení] [příjmení] svědkyni řekla o tom, že dala žalobci klíče, aby se jí o nemovitost staral. Při jedné komunikaci mezi nimi svědkyně slyšela, že paní [příjmení] se ptala na nějakou práci a žalobce na ni křičel, že to udělá, až on bude chtít, že mu nebude říkat, kdy to má být. Svědkyně i její manžel s žalobcem spory nemají, vyhýbají se mu, pouze s ním měli dohady kvůli parkování před domem. Dopis sepsaný panem [příjmení] vnímala svědkyně jako petici a podepsala ho proto, že věřila jeho obsahu. Dopis nebyl určen ke zveřejnění, jeho účelem bylo, aby byl starosta informován o problémech na [anonymizováno]. Dle svědkyně se žalobce chová tak, že musí být po jeho, že se mu všichni musí přizpůsobit, není empatický a je mu jedno, jestli někomu ubližuje. Svědkyně od pana [příjmení] ví o tom, že si na něj žalobce stěžoval na úřadech kvůli přesahu části domu na jeho pozemek. Svědkyně potvrdila, že dopis doručil starostovi [titul]. [příjmení].

20. Z výpovědi svědka [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je v osadě [příjmení] sousedem žalobce, z druhé strany jsou sousedy žalobce [příjmení]. Ohledně dopisu ze dne 17. 11. 2017 svědek uvedl, že důvodem jeho sepsání byly problémy, které se žalobcem měli lidé podepsaní pod dopisem. V roce 2017 se problémy v osadě vyostřily, nakonec došlo mezi svědkem, manžely [příjmení] a manžely [příjmení] k dohodě, že o těchto problémech budou informovat dopisem starostu [obec]. Uvedený dopis sepsal svědek, použil v něm poznatky od [anonymizováno] a [anonymizováno], k tomu přidal své zkušenosti a uvedl i vlastní hodnocení žalobce s tím, že s ostatními o tom předem mluvil. Případy jednotlivých jednání žalobce svědek v dopise zevšeobecnil. Důvod sepsání dopisu byl ten, že chtěli na [anonymizováno] zavést klidné vztahy, jaké zde byly dříve. Dopis byl myšlen jako sdělení o poměrech, byl to osobní dopis starostovi, na který on nereagoval. Žalobce svědkovi sám řekl, že byl ve vězení a že byl předčasně propuštěn, dále to svědek věděl proto, že žalobce několik let na [anonymizováno] nebyl a svědek se dozvěděl, že je ve výkonu trestu. Svědek měl problém s žalobcem ohledně toho, že shromažďoval na veřejné cestě asi 10 až 15 ojetých aut, což rodině svědka vadilo, řešili to s ním opakovaně, on uváděl, že tady budou platit jeho zákony, že si bude dělat to, co uzná za vhodné. Svědek dále popsal příhodu, kdy žalobci řekl, že druhý den musí brzy ráno odjet na letiště, že letí na rekreaci do zahraničí, druhý den svědek zjistil, že v autě nemá olej a že pod autem je kaluž oleje. Dále rok poté rodina svědka měla oslavu stoletého výročí chalupy, na oslavu přijelo více lidí a bezprostředně před tím žalobce složil hromadu dříví do místa, kde měly parkovat auta. Na výzvu nakonec žalobce dřevo odstranil. Druhý den po oslavě jel svědek do [obec] a při jízdě si všiml nějakého cvakání, během cesty došlo k vyvrácení kola, které poté drželo jen na bezpečnostním šroubu. Svědek si to však dal do souvislosti, že obě příhody má na svědomí žalobce, protože k oběma příhodám došlo bezprostředně druhý den po nějaké neshodě. V listopadu roku 2016 probíhalo v osadě [příjmení] přeměřování hranic pozemků, kdy v souvislosti s tím byl zjištěno, že část pozemku užívaného svědkem podle zápisu v katastru nemovitostí patří do vlastnictví paní [příjmení]. [jméno] při šetření na místě zastupoval žalobce, který že sporný pozemek patří svědkovi. Pak ale geodet řekl, že pozemek je přisloučen k pozemku paní [příjmení] a od té doby byly vztahy mezi svědkem a žalobcem vyostřené. Pokud jde o tvrzení, že žalobce je psychicky narušená osoba, sociopatických až despotických sklonů, jedná se o svědkovo subjektivní hodnocení osoby žalobce na základě jeho činů. Toto vyjádření svědek konzultoval se svými kamarády z ÚVN [obec] [část obce] a rovněž vycházel z odborné literatury. Dle svědka žalobce škodil nejen jemu, ale i ostatním. Žalobce svědka udal na stavebním odboru v [obec], že má černé stavby. Pokud jde o informaci, že žalobce činí podání na různé úřady a instituce, svědek vycházel z toho, co mu řekli ostatní signatáři dopisu. Svědek z doslechu od [anonymizováno] věděl, že měli problém se žalobcem ohledně koně, nějakého zastřešení a studny. K sepsání dopisu svědek doplnil, že když dopis napsal, ostatním ho dal přečíst, nikdo nic nechtěl doplnit, proto ho podepsali a svědek ho osobně předal starostovi na obecním úřadě.

21. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zná žalobce i žalovanou jako obyvatele osady [příjmení]. Po nahlédnutí do dopisu ze dne 17. 11. 2017 svědek potvrdil, že tento dopis mu osobně předal [titul]. [příjmení], přesné datum si již nepamatoval, dopis nebyl v obálce. [titul]. [příjmení] mu dopis předal s tím, aby jako starosta věděl, jaká je situace v osadě [příjmení]. Svědek se před tím účastnil šetření u [anonymizováno] v souvislosti s prošetřením stížnosti ohledně chovu koně, svědka poslali pryč, že se ho to netýká. [příjmení] na [anonymizováno] proto svědek nechtěl řešit a dopis si nepřečetl. Když se na úřad dostavil žalobce, svědek mu předal dopis od pana [příjmení] s tím, ať si to mezi sebou vyřídí. Svědek ohledně dopisu nic neřešil, nikde ho nevyvěsil ani jinak nezveřejnil. Dle svědka se v [obec] obecně ví, že žalobce byl ve výkonu trestu odnětí svobody. Svědkovi jako starostovi se doneslo, že mezi lidmi na [název osady] byly konflikty, že mají sousedské i majetkové spory, přesné skutečnosti mu nejsou známy. Z funkce starosty nikdy v osadě neřešil nějaký problém. Byl problém s parkováním aut žalobce na obecní komunikaci, která již patřila do katastru [územní celek], jejíž starosta toto řešil. Pokud jde o předmětný dopis, [titul]. [příjmení] nechtěl po svědkovi žádné řešení. Kdyby dopis přišel na úřad poštou, projednali by ho v zastupitelstvu a dále by postupovali podle jeho obsahu.

22. Z účastnické výpovědí žalované [celé jméno žalované] soud zjistil, že žalobce bydlí na [anonymizováno] ve vedlejší nemovitosti, žalovaná ho tam vídá téměř každý den. Ohledně dopisu uvedla, že s nápadem sepsat dopis přišel pan [příjmení], mělo jít o informativní dopis pro starostu ohledně poměrů na [název osady]. Žalovaná spolu s manželem byli přesvědčeni, že je žalobce udal na veterinu ohledně ustájení koně a týrání zvířat. Dále jim přišlo nějaké vyrozumění, že mají za domem přístřešek větších rozměrů a že se jedná o černou stavbu. Žalovaná je přesvědčena, že udání zaslal žalobce, neboť jednou přišel k nim s tím, že si pořídili koně a nezeptali se ho a že kůň musí pryč. Kromě koně se dále řešil stav psa, který měl kožní problémy a po předložení potvrzení veterináře žádný problém zjištěn nebyl. Někdy po těchto kontrolách žalovaná našla na pozemku měkký čerstvý kus chleba, a to přesně u zdi oddělující jejich zahradu od zahrady žalobce. Bylo to v místě, kam se chleba mohl dostat pouze od souseda. Žalovaná nakonec dala koně pryč z důvodu obavy, aby o něj nepřišla. Problém s chovem zvířat a prověřování přístřešku na jejich pozemku byly věci, které s manželem uvedli jako případ, kdy jim žalobce škodil. Žalovaná připustila, že po nastěhování do nemovitosti na [anonymizováno] vycházeli s žalobcem dobře, on se představil jako vlastník sousední nemovitosti, chodil k nim na návštěvu. Pak se to stupňovalo, žalobce byl u nich jako doma, často až do pozdních hodin. Poté kontakt s ním nakonec omezili, žalobce se k nim začal chovat divně a od té doby neměli přátelské vztahy. K obsahu dopisu žalovaná dále uvedla, že s určitými věcmi se ztotožnila, ale ne se všemi. Konkrétně jejich rodiny se týkalo udávání a msta, dále žalovaná věděla o pobytu žalobce ve výkonu trestu. Žalovaná neřešila hodnocení žalobce popsané v dopisu, neměla zájem takto ho pojmenovat. Žalovaná od dopisu očekávala, že starosta bude častěji zajíždět na [příjmení].

23. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení bylo zjištěno, že o dopisu ze dne 17. 11. 2017 se dozvěděl na Obecním úřadě v [obec] od starosty pana [příjmení]. Dále žalobce vypověděl, že dopis si na místě přečetl a písemně na něj reagoval dopisem starostovi. S osobami, které jsou pod dopisem uvedeny, žalobce obsah dopisu neřešil, pak proti některým z nich podal žalobu na ochranu osobnosti. K dotazu, jak ho výroky v dopise poškodily, žalobce uvedl, že většina výroků je nepravdivých a mnohé z nich přesahují hranici. Dotklo se ho zveřejnění informace o jeho pobytu ve výkonu trestu a stanovení délky podmínky, rovněž se ho dotklo, že píše udání svým jménem nebo jménem paní [příjmení]. Dále se ho dotklo, že výroky uvedenými v dopise byl označen za skrytého vlastníka. Žalobce uvedl, že má s paní [příjmení] dobré dodavatelsko – odběratelské vztahy. Žalobce dále uvedl, že paní [příjmení] bydlí v [obec] a do nemovitosti na [příjmení] jezdí občas na víkend. Potvrdil, že paní [příjmení] mu umožnila užívat svou nemovitost a naopak on pro ni zařizuje určité záležitosti a převážně v minulosti ji v jejích věcech zastupoval. Žalobce popřel, že byly narušené vztahy mezi ním a manžely [příjmení], tvrdil, že ustájení koně na sousedním pozemku mu nevadilo, nepsal v souvislosti s tím nic na žádné instituce, popřel rovněž, že by koni házel měkké pečivo. Žalobce připustil, že pro paní [příjmení] připravil podklady pro odbor životního prostředí, byl rovněž přítomen průběhu místního šetření v nemovitosti [anonymizováno] na [anonymizováno], kde měl dojem z podjatosti doktora [příjmení] ve prospěch [anonymizováno] a konkrétní námitky probral s paní [příjmení]. Žalobce rovněž připustil, že si stěžoval na postup vodoprávního úřadu a doktora [příjmení] u starosty pana [příjmení], věc řešil místostarosta pan [jméno]. Žalobce s žalovanou ukončil komunikaci po říjnu roku 2015, kdy se mezi nimi projevily zásadní názorové neshody, s jejím manželem komunikoval do začátku roku 2017, od té doby se nestýkají. K dotazu, jakých dalších útoků se žalovaná dopouštěla po sepsání dopisu, žalobce uvedl, že na něj přes zeď volala neslušné výrazy, to se stalo asi jednou. Dále žalovaná ovlivnila svého manžela tak, že s žalobcem přerušil spolupráci při opravách vozů, což je pro žalobce poškozující. Další útoky žalované si žalobce nevybavil.

24. Soud tedy dospěl ke skutkovému závěru, že účastníci řízení žijí v osadě [název] u [obec], žalobce bydlí v nemovitosti vlastnicky patřící [jméno] [příjmení], která bezprostředně sousedí s nemovitostí manželů [příjmení]. Žalobce je v osadě vnímán jako problematická osoba prosazující své názory, opakovaně se obrací s podněty na úřady a instituce a podává stížnosti. Žalovaná a její manžel měli s žalobcem sousedský spor ohledně chovu koně a psů a umístění přístřešku na svém pozemku, kdy jednotlivé záležitosti řešily správní orgány na základě podaných podnětů. Sousedský spor měl žalobce i s [titul]. [jméno] [příjmení], vůči němuž vyvolal šetření o oprávněnosti stavby na pozemku. Žalobce byl v minulosti odsouzen za trestnou činnost, z výkonu trestu odnětí svobody byl v roce 2007 podmíněně propuštěn. Dopis ze dne 17. 11. 2017 adresovaný starostovi [územní celek] sepsal [titul]. [jméno] [příjmení] a kromě něj ho podepsali žalovaná, její manžel [jméno] [příjmení] a manželé [příjmení]. Dopis obsahuje tvrzení, která žalobce žalované vytýká. Dopis nebyl určený ke zveřejnění a také zveřejněn nebyl.

25. Shora uvedená zjištění soud učinil z rozsáhlých listinných důkazů a na základě výpovědi slyšených svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jejichž výpovědím soud uvěřil, považuje je za věrohodné, neboť jsou podpořeny obsahem listinných důkazů. Výpovědi účastníků soud sice provedl, jedná se však pouze o doplňující důkazy k již zjištěnému skutkovému stavu.

26. Soud v řízení dále provedl i další listinné důkazy (nedatovaná výzva Státního zemědělského intervenčního fondu adresovaná chovatelům registrovaných zvířat, fotografie stavu pozemku [jméno] [příjmení] a další), z nich však nezískal žádná zjištění podstatná pro toto řízení.

27. Účastníci řízení navrhli provedení dalších důkazů (žalobce např. fotografie z nemovitosti [anonymizováno], výpis SMS zpráv, zjišťování odborné způsobilosti RNDr. [příjmení] v rámci jeho pracovní činnosti, příjmové doklady za platby svozu odpadu apod., žalovaná např. výslech dalších svědků [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení] ml., [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], dále vypracování znaleckého posudku z oboru psychologie či psychiatrie na posouzení znaků sociopatie u žalobce, důkazní materiál ze spisu OS pro [část Prahy] obdobné probíhající věci sp. zn. [spisová značka], a ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], nahrávka televizní reportáže na nosiči DVD, apod.). Soud tyto důkazní návrhy zamítl jako nepotřebné či jako nadbytečné vzhledem k tomu, že již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci.

28. Podle § 81 odst. 1 o.z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

29. Podle § 81 odst. 2 o.z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

30. Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí podle § 2956 o.z. škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

31. Podle § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

32. Ke vzniku občanskoprávní povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka musí být splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívajícího buď v porušení nebo ohrožení osobnosti člověka v jeho fyzické či morální integritě. Zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka. Neoprávněným je zásah do osobnosti člověka, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. Ochranu poskytuje občanský zákoník proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva zejména tím, že snižují jeho čest u jiných lidí, a ohrožují tak vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopisu Právní rozhledy, roč. 2020, [číslo] s. 298).

33. K porušení práva na čest, důstojnost, soukromí či vážnost člověka může dojít jak nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru, tak zveřejněním nepřípustných hodnotících úsudků o této osobě. Při zkoumání přiměřenosti předmětného zásahu se totiž rozlišují skutková tvrzení a hodnotící soudy, neboť podmínky kladené na přípustnost každé z těchto kategorií se liší. Skutkové tvrzení se opírá o fakt, objektivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování, pravdivost tvrzení je tedy ověřitelná. V zásadě platí, že uveřejnění pravdivé informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán tak, že zkresluje skutečnost, či není natolik intimní, že by jeho zveřejnění odporovalo právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj, a to na základě vlastních, tedy subjektivních kritérií. Pravdivost hodnotícího soudu proto nelze dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tudíž zda primárním cílem není hanobení a zneuctění dané osoby (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. [spisová značka], uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2009, pod poř. [číslo]).

34. V projednávané věci žalobce vytýká žalované v dopise uvedená tvrzení, která má za nepravdivá. Soud se tedy nejprve zabýval tím, zda skutková tvrzení žalované odporují skutečnosti.

35. Skutečnost, že žalobce byl po dobu pěti let vězněn a propuštěn na podmínku byla jednoznačně prokázána shora uvedeným rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 8. 2007, kromě toho to zmínil sám žalobce nejen při komunikaci v osadě [příjmení], ale i ve svém dopise ze dne 12. 11. 2017. Toto tvrzení je tedy pravdivé.

36. Soud považuje za pravdivý i základ dalších skutkových tvrzení obsažených v dopisu o tom, že se žalobce mstí a škodí lidem z osady, že posílá udání na úřady a instituce, které bezdůvodně zahlcuje. Bylo prokázáno, že v rozhodné době před vyhotovením předmětného dopisu proběhlo v osadě [příjmení] několik kontrolních šetření ze strany stavebního odboru MěÚ [obec], odboru ochrany životního prostředí MěÚ [obec] a Státní veterinární správy, kdy na základě učiněných podání byla prověřována jejich oprávněnost (chov koně a psů a posouzení stavby přístřešku u [anonymizováno], posouzení oprávněnosti stavby na pozemku [titul]. [příjmení]). Uvedená podání činili žalobce, [jméno] [příjmení], případně oba současně. [jméno] [příjmení] v osadě nebydlela, do své nemovitosti jezdila pouze občas a objektivně nemohla mít zájem na prověřování vnitřních záležitostí místních obyvatel. Naproti tomu žalobce v její nemovitosti trvale bydlel (jak sám uvedl v jednom z dopisů), využíval ji i pro svou činnost při opravě aut, o nemovitost se staral a účastnil se úředních jednání, která se týkala dané nemovitosti. I v případě podání činěných [jméno] [příjmení], při následných jednáních aktivně působil žalobce, který v případě nesouhlasu se závěry institucí činil ve věcech další podání a podával stížnosti (to je patrné např. z přehledných informací MěÚ v [obec] a zdejšího katastrálního úřadu o podáních žalobce a [jméno] [příjmení]). Obyvatelé osady včetně žalované ho tak mohli vnímat jako osobu, která činila podání a vyvolávala úřední postupy vůči nim. S přihlédnutím k tomu, že byly prokázány konflikty žalobce s rodinou [příjmení] a [anonymizováno], žalobce tak mohl činit ve snaze je poškodit.

37. Tvrzení o tom, že žalobce cíleně narušuje vztahy v osadě, že v osadě platí jen jeho zákony a jeho zájmy, jakož i tvrzení, že někteří ve snaze vyhnout se konfliktu s žalobcem se mohou chovat neracionálně, má soud za prokázaná zejména výpověďmi slyšených svědků, tedy tvrzení mají pravdivý základ. U těchto tvrzení je soud dále přesvědčen, že se nejedná o urážlivé výroky způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobce.

38. Pravdivost všech výše uvedených tvrzení tedy byla v řízení prokázána a žalobci ohledně nich nepřísluší ve vztahu k žalované právo na omluvu.

39. Pokud jde o formulaci, že žalobce je psychicky narušenou osobou sociopatických až despotických sklonů, jedná se o hodnotící soud, jehož pravdivost nemůže být prokázána důkazy, které navrhla žalovaná. Dle názoru soudu by se mohlo jednat o nepřípustný hodnotící soud, za který by žalobci náleželo právo na omluvu. Předmětný dopis sice nebyl určen ke zveřejnění, avšak byl napsán pro starostu obce, tj. pro třetí osobu, takže zde uvedená formulace byla způsobilá zasáhnout do osobnostních práv žalobce. Soud však přihlédl k tomu, že se jedná o vlastní hodnocení pisatele dopisu [titul]. [příjmení], jak bylo zjištěno z jeho svědecké výpovědi (nikoliv o hodnotící soud všech osob pod dopisem podepsaných). Dle názoru soudu právo na omluvu za uvedené tvrzení v poměrech této věci nelze žalobci přiznat, neboť sepsání dopisu bylo vyvoláno jednáním žalobce vůči žalované a ostatním. Výkon práva žalobce na omluvu tedy představuje zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany (§ 8 o.z.).

40. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

41. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesní úspěch ve věci měla žalovaná, neboť žaloba směřující proti ní byla soudem zamítnuta. Žalované tedy vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení ve věci, a to za čtrnáct úkonů právní služby po 2 500 Kč při tarifní hodnotě 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. d), § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání soudu dne 15. 11. 2019, doplňující vyjádření ze dne 4. 12. 2019, účast u jednání soudu dne 3. 3. 2020, dne 22. 9. 2020, dne 21. 1. 2021 – přesahující dvě hodiny, dne 13. 4. 2021 – přesahující dvě hodiny a dne 25. 5. 2021 – přesahující dvě hodiny, doplňující podání ze dne 15. 6. 2021, závěrečný návrh a účast u jednání dne 22. 6. 2021), dále odměnu ve výši jedné poloviny (1 250 Kč) za účast u jednání o vyhlášení rozhodnutí dne 29. 6. 2021 (§ 11 odst. 2 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb.), dále za účast u jednání dne 31. 10. 2019, které bylo odročeno bez projednání věci náleží náhrada za ztrátu času ve výši 50 % odměny, tj. 1 250 Kč podle § 14 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., patnáct režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhl., a 21% DPH advokáta ve výši 8 820 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem ve výši 50 820 Kč.

42. Soud žalobci uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalované v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 o.s.ř., § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.).