12 C 116/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Bielovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 30 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci:a) částku 14 000 Kčb) částku 16 000 Kč,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 015 Kč, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta v , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení částky 30 000 Kč z důvodu, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované dva úvěry ve výši 14 000 Kč a 16 000 Kč. Žalovaná ani přes výzvy žalobce dlužnou částku neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci.Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem.Ze smluv o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 8. 2024 a 16. 8. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované dva úvěry ve výši 14 000 Kč a 16 000 Kč, které se žalovaná zavázala zaplatit ve lhůtě do jednoho měsíce. Součásti jsou i potvrzení o platbě.Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne 20. 11. 2024 bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou byly nejprve postoupeny právním předchůdcem , právnická osoba, . firmě , právnická osoba, . a následně pak žalobci. Postoupení bylo oznámeno 30. 10. 2025.Z předžalobní upomínky ze dne 30. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky ve lhůtě do sedmi dnů.Účastníci nenavrhovali žádné další důkazy a shora provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné a zcela postačující k rozhodnutí ve věci.Podle § 2395 o.z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2991 a násl. o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Žalobce se domáhal pouze bezdůvodného obohacení ze smluv o úvěru, neboť smlouvy považuje za neplatné a soud proto posoudil věc jako bezdůvodné obohacení v souladu s § 2991 a násl. o.z. a žalované proto uložil zaplatit žalobci částky 14 000 Kč a 16 000 Kč, které žalovaná prokazatelně od právního předchůdce žalobce obdržela a přes výzvy žalobce dlužnou částku neuhradila. Soud proto uložil povinnost žalované zaplatit žalobci dlužnou částku.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. v souladu s § 14b zák. č. 177/96 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby po 400 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH advokáta dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 200 Kč, tedy celkem 3 015 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.