12 C 147/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Bielovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o nařízení soudního prodeje zástavy Soud nařizuje soudní prodej zástavy, a to pozemku p.č. stavební [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa] a pozemku parcelní [číslo] vše [územní celek], [katastrální uzemí], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], k uspokojení pohledávky ve výši 778 579,08 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 14 753,22 Kč, úroku z prodlení z částky 799 584,67 Kč za období od 19. 5. 2021 do 24. 8. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 792 509,60 Kč od 25. 8. 2021 do 23. 9. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 785 569,19 Kč za období od 24. 9. 2021 do 18. 10. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 778 579,08 Kč za období od 19. 10. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 364,82 Kč, smluvního úroku ve výši 3% z částky 799 584,67 Kč za období 19. 5. 2021 do 24. 8. 2021, smluvního úroku ve výši 3% z částky 792 509,60 Kč za období od 25. 8. 2021 do 23. 9. 2021 a dále smluvního úroku ve výši 3% z částky 785 569,19 Kč za období od 24. 9. 2021 do 18. 10. 2021, smluvního úroku ve výši 3% z částky 778 579,08 Kč za období od 19. 10. 2021, do zaplacení, vzniklé ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne 26. 3. 2015. Co do částky 21 005,59 Kč se řízení zastavuje. Zástavní dlužník je povinen zaplatit zástavnímu věřiteli náklady řízení ve výši 15 258 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec a číslo], [ulice a číslo]. Zástavní věřitel navrhl nařízení soudního prodeje zástavy s tím, že uzavřel se [jméno] [příjmení] smlouvu o stavebním spoření a smlouvu o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření ve výši 1 200 000 Kč. Na základě smlouvy o zřízení zástavního práva uzavřené dne 26.3.2015 mezi žalobcem jako zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem k zajištění úvěru za účasti vlastníka nemovitosti [celé jméno žalované]. Zástavní dlužník se zavázal splácet poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách ve výši 2 400 Kč s úrokem ve výši 3 % ročně. Zástavní dlužník neplnil povinnost ze smlouvy, přestože hypoteční úvěr zcela vyčerpal, nehradil splátky řádně a včas a zástavní věřitel od smlouvy odstoupil ke dni 28.2.2021. Zástavní dlužník dluží na jistině částku 778 579,08 Kč, dále smluvní a zákonné úroky ve shora uvedené výši. Zástavní dlužnice uvedla, že s úvěrem nedisponovala, je vlastníkem nemovitosti, úvěr byl poskytnut jejímu otci, nemá prostředky na jeho splacení. Podle § 358 odst. 1 z.ř.s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. V posuzované věci zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 24.3.2015. Zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem pak doložil smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 17.3.2015 uzavřenou se [jméno] [příjmení] jako zástavním dlužníkem a [celé jméno žalované] jako vedlejším účastníkem, týkající se předmětných nemovitostí a výpisem z katastru nemovitostí vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] ohledně předmětných nemovitostí se zapsaným zástavním právem ve prospěch zástavního věřitele, z něhož vyplývá, že [celé jméno žalované] je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Vzhledem k tomu, že zástavní věřitel doložil všechny tři nezbytné formální náležitosti podle § 358 odst. 1 z.ř.s. a žádné jiné skutečnosti nejsou pro rozhodnutí významné, soud nemohl jinak než prodej zástavy nařídit. Vzhledem k tomu, že zástavní dlužnice nepopřela, že dluh z úvěru uhrazen není, soud rozhodl i o nákladech řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť lze dospět k závěru, že pohledávka nezanikla splněním, tedy že prodej zástavy byl nařízen nejen v souladu s právem procesním, ale i hmotným. Zástavnímu věřiteli proto na náhradě nákladů řízení přiznal celkem 15 258 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, dále náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnu za zastupování za 4 úkony po 1 500 Kč, 4 režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb., cestovné ve výši 877 Kč, ztráta času ve výši 400 Kč a náhradu za 21 % DPH s tím, že nestanovil lhůtu pro plnění. Přisouzenou náhradu nákladů řízení nelze proto vymáhat samostatně, ale ve smyslu rozhodnutí NS ČR R 67/2011 ji lze vymoci pouze v rámci výkonu rozhodnutí prodejem předmětných nemovitostí z výtěžku tohoto prodeje. Soud při rozhodování o odměně za zastupování advokátem vycházel z toho, že předmětem řízení není dlužná částka či samotný předmět zástavy, ale právo zástavního věřitele domáhat se uspokojení ze zástavy, které nelze ocenit, a proto aplikoval ustanovení § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/96 Sb., které nejblíže odpovídá uvedenému východisku.