12 C 224/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Bielovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku par.č. , Anonymizováno, o výměře 402 m², ostatní plocha, k pozemku parc.č. , Anonymizováno, o výměře 334 m², orná půda, k pozemku parc.č., Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 218 m², orná půda a k pozemku par. č. , Anonymizováno, o výměře 33 m², ostatní plocha, obec , adresa, , k.ú. , adresa, , zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví , Anonymizováno, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej pozemku parc.č. , Anonymizováno, o výměře 402 m², ostatní plocha, pozemku parc.č. , Anonymizováno, o výměře 334 m², orná půda, pozemku parc.č. , Anonymizováno, o výměře 218 m², orná půda a pozemku parc.č. , Anonymizováno, o výměře 33 m², ostatní plocha, obec , adresa, , k.ú. , adresa, , zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví , Anonymizováno, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku z prodeje podle velikosti spoluvlastnických podílů.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví z důvodu, že jsou se žalovanými podílovými spoluvlastníky shora uvedených nemovitostí. Žalobkyně nemá zájem na dalším vlastnictví pozemků, neboť přestala být vlastníkem areálu zámku, ke kterému pozemky náležely. Mezi účastníky nedošlo k dohodě o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně má za to, že nelze vzhledem ke sporu mezi spoluvlastníky spoluvlastnictví vypořádat jinak než prodejem ve veřejné dražbě, neboť nemovitost není možno rozdělit a ani jeden ze spoluvlastníků nechce převzít nemovitost do svého výlučného vlastnictví.Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, k žalobě se nevyjádřil, proto soud jednal v jeho nepřítomnosti.Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně a zemřelý , jméno FO, byli podílovými spoluvlastníky shora uvedených pozemků, a to žalobkyně 23/24 a , jméno FO, 1/24.Z usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 29.4.2024 čj. , spisová značka, bylo zjištěno, že řízení po , jméno FO, , zemřelém , datum, , bylo zastaveno podle § 154 odst. 1 z.ř.s. z důvodu, že vlastnil majetek nepatrné hodnoty, který byl vydán pozůstalému synovi , jméno FO, , narozenému , Datum narození žalovaného, . Majetek nepatrné hodnoty tvoří i shora uvedené pozemky.Účastníci nepožadovali provedení dalších důkazů a soud má za to, že provedené listinné důkazy jsou postačující pro rozhodnutí ve věci.Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, zároveň rozhodne o způsobu vypořádání.Z judikatury Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že jsou zákonem stanovené způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví a jejich zákonné pořadí (rozsudek NS ČR sp.zn. 22Cdo 1618/2015). Primárním způsobem je rozdělení společné věci (§ 1144 o.z.). Není-li rozdělení společné věci možné, přichází do úvahy přikázání společné věci jednomu nebo více spoluvlastníků za náhradu (§ 1147 o.z.). Nechce-li společnou věc žádný ze spoluvlastníků nebo nemá-li žádný ze spoluvlastníků finanční prostředky k zaplacení vypořádávacího podílu, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě.V daném případě je mezi účastníky nesporné, že k dohodě o vypořádání nedošlo, reálné rozdělení nemovitosti není možné. Žádný z účastníků neprojevil zájem o přikázání do výlučného vlastnictví.Za dané situace je tedy možný jediný způsob vypořádání, a to vypořádání spoluvlastnictví prodejem ve veřejné dražbě v souladu s § 1147 o.z. Výtěžek dražby by měl být mezi účastníky rozdělen rovným dílem, a to podle velikosti spoluvlastnických podílů.Vlastní realizace veřejné dražby závisí na návrhu spoluvlastníků, přičemž i po nařízení veřejné dražby je možno prodat věc z volné ruky. Veřejnou dražbou se v daném případě rozumí, jak je dražba vedena návrhem na výkon rozhodnutí podle o.s.ř. nebo prováděna exekutorem dle příslušného ustanovení exekučního řádu. Výtěžek dražby se rozdělí mezi spoluvlastníky tak, aby dosáhl výše jejich spoluvlastnických podílů, to je pro žalobkyni 23/24, pro žalovaného 1/24. Ve smyslu § 1148 o.z. prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy související se spoluvlastnictvím a až poté se rozdělí výtěžek mezi spoluvlastníky.Soud proto žalobě vyhověl, spoluvlastnictví zrušil a rozhodl o prodeji nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z dražby bude mezi účastníky po zaplacení dluhu souvisejících z nemovitosti rozdělen pro každého podle velikosti spoluvlastnických podílů.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 151 o.s.ř., neboť účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali.