12 C 313/2020

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní titul Renátou Bielovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 3 375 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 375 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 537,93 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč, k rukám titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15.10.2020 domáhala zaplacení shora uvedené dlužné částky. Uvedla, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svoji povinnost splnil a do této evidence se přihlásil ke dni 1.4.2014. Jak vyplývá z detailu dluhu žalovaného, neplatil žalovaný poplatek řádně a včas, dluží žalobci poplatek za měsíce leden 2018 – leden 2020 celkem částku 3 375 Kč. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem. Z provedených listinných důkazů, a to zejména z přihlášky poplatníka, výzvy k úhradě, stavu předpisu detailu dluhu bylo prokázáno, že žalovaný nezaplatil televizní poplatky za měsíce leden 2018 – leden 2020 po 135 Kč měsíčně, tedy celkem částku 3 375 Kč. Dle § 3 odst. 1 z.č. 252/1994 Sb. v platném znění poplatníkem je právnická osoba, organizační složka státu nebo fyzická osoba, která je držitelem rozhlasového nebo televizního přijímače. Podle § 5 odst. 3 z.č. 252/1994 Sb. a § 7 odst. 2 z.č. 348/2005 Sb. je televizní poplatek, jemuž podléhá fyzická osoba, splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný byl v obdobích, za která neplatil televizní poplatky, řádně přihlášeným poplatníkem. Z detailu dluhu žalovaného pak bylo prokázáno, že televizní poplatky nezaplatil za shora uvedené období a že tedy podaná žaloba je plně odůvodněná. Žalovaný obdržel výzvu k zaplacení dlužné částky, na kterou však nereagoval. Rovněž skutečnost, že žalobkyně tyto dlužné koncesionářské poplatky bude soudní cestou vymáhat, bylo delší dobu veřejnosti známo z médií. Žalovaný se tedy mohl pokusit se s žalobkyní dohodnout o zaplacení dluhu, avšak zůstal nečinný, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno shora. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil včas, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1970o.z. dle vl.nař. 251/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žaloba byla důvodná zcela, soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z nákladů na odměnu advokáta za 2 úkony po 200 Kč, 2 x režijní paušál po 100 Kč, DPH 21%, celkem 1 126 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.