12 C 42/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní titul Renátou Bielovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 18 794,13 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 794,13 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 794,13 Kč od 24. 9. 2020 do zaplacení, a náhradu nákladů řízení ve výši 1 400 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se na žalovaném domáhá zaplacení částky 18 794,13 Kč. Svou žalobu odůvodnil zejména tím, že požadovanou částku požaduje z titulu neoprávněně odebrané elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 odst. 1 písm. e) bod 1 a 3 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění (energetický zákon). Dne 25.8.2020 byl kontrolou zjištěn v odběrném místě žalovaného [příjmení], [ulice a číslo] neoprávněný odběr elektřiny. Již dne 29.5.2020 byl v uvedeném odběrném místě z důvodu neplacení elektrické energie demontován elektroměr. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Náklady vynaložené na nápravu důsledků neoprávněného odběru, zejména náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru byly stanoveny dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. § 9 odst. 12 v platném znění. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu následovně: 47 974 kWh x 5, 71475 Kč/kWh = 7 686,33 Kč. Dále žalobce požaduje náklady související se zjištěním neoprávněného odběru, na které má dle vyhlášky právo, byly vypočítány dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 107,80 Kč. Neoprávněným odběrem elektřiny byla tedy žalobci způsobena škoda v celkové výši 18 794,13 Kč. Žalovaný ani přes výzvy dlužnou částku neuhradil.

2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:

4. Kontrolou dne 25.8.2020 byl v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalovaného], když předtím byla smlouva o dodávkách elektrické energie ze strany obchodníka ukončena a elektroměr demontován. Podle výpočtu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny byla náhrada škody stanovena ve výši 18 794,13 (prokázáno: oznámením o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 25.8.2020, výpočtem náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ze dne 31.8.2020, čestným prohlášením ze dne 22.10.2020 za vynaložení nákladů na zjištění neoprávněného odběru). Fakturou [číslo] ze dne 2.9.2020 se splatností dne 23.9.2020 byla náhrada ve výši 18 794,13 Kč vyúčtována žalovanému (prokázáno: fakturou [číslo]). Žalovaný byla vyzýván k úhradě částky 18 794,13 Kč (prokázáno: upomínkou ze dne 22.10.2020). Žalovaný přes výzvy žalobce dlužnou částku neuhradil.

5. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

6. Podle § 51 odst. 1 písm. a) z.č. 458/2000 Sb. neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

7. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

8. Podle § 9 odst. 12 vyhl.č. 82/2011 Sb. součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

9. V posuzovaném případě byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny žalovaným. Žalobci proto vzniklo právo na náhradu škody, kterou vyúčtoval v souladu s právními přepisy jak ohledně náhrady za odebranou elektrickou energii ve výši 7 686,33 Kč, tak ohledně celkových nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 11 107,80 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a podle § 9 odst. 1 a 12 vyhl.č. 82/2011 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 18 794,13 Kč. Soud rovněž přiznal žalobci úroky z prodlení podle § 1970 o.z. v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti faktury. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.