14 C 113/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 14 674 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 666 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 7 008 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 14 674 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení a s úrokem 50 % ročně z částky 14 674 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Soud vyzývá žalobce, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28. 3. 2023 domáhal zaplacení částky 14 674 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 14 674 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení a s úrokem 50 % ročně z částky 14 674 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení s tím, že účastníci uzavřeli dne 29. 3. 2022 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím zprostředkovatele [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ zprostředkovatel“), na webové stránce [webová adresa], kdy žalobce uzavřel se zprostředkovatelem smlouvu o spolupráci. Samotná smlouva o zápůjčce mezi účastníky byla uzavřena na uvedené webové stránce zadáním unikátního kódu vygenerovaného a zaslaného pomocí software [anonymizováno] na e-mailové adresy účastníků. Žalované byl takto vygenerován kód 1 2022 a žalobci 2 2022. Dále proběhlo ověření totožnosti žalované telefonicky. Žalované dále bylo poskytnuta pouze částka 9 000 Kč, neboť dle smlouvy byla částka 1 000 Kč určena jako odměna zprostředkovateli. K poskytnutí peněžních prostředků došlo bezhotovostně, zasláním na účet zprostředkovatele a následně po odečtení odměny na účet žalované. Před poskytnutím zápůjčky žalobce prověřil úvěruschopnost žalované, a to zejména skrze výpisy z jejího bankovního účtu za předcházející 3 měsíce, dále lustrací v insolvenčním rejstříku a Centrální evidenci exekucí. Takto žalobce zjistil, že žalovaná má stabilní příjem a své závazky řádně hradí. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve splátkách po 667 Kč. Jelikož žalovaná nesplácela zápůjčku řádně a včas, stala se celá zápůjčka následkem prodlení žalované v souladu se smlouvou automaticky splatná, a to k 28. 7. 2022. Do zesplatnění zápůjčky uhradila žalovaná pouze částku 1 334 Kč. Žalobce se domáhal zaplacení částky 14 674 Kč jakožto dlužné jistiny včetně kapitalizovaného příslušenství, úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 14 674 Kč od 29. 7. 2022 a smluvního úroku ve výši 50 % ročně z částky 14 674 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvu žalobce.

2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:

4. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 29. 3. 2022 smlouvu o zápůjčce č. 1 2022, sjednali výši úroků, výši pravidelných měsíčních splátek a další smluvní podmínky (prokázáno smlouvu o zápůjčce č. 1 2022, výpisem z karty žalované s registračními údaji, zasláním kódu pro akceptaci zápůjčky). Uvedená smlouva o zápůjčce byla uzavřena skrze webový portál [webová adresa] provozovaný [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako zprostředkovatelem. Za účelem uzavření smlouvy o zápůjčce uzavřel žalobce se zprostředkovatelem smlouvu o spolupráci, na jejímž základě se zprostředkovatel zavázal pro žalobce mj. zajistit uzavření smlouvy v případě shodného projevu vůle jejích stran a zprostředkovat zaslání peněžních prostředků žalované a žalobce se zavázal zprostředkovateli zaplatit za poskytnuté služby odměnu (prokázáno smlouvou o spolupráci ze dne 22. 8. 2021). Žalobce poté zaslal zprostředkovateli částku 10 000 Kč, žalované byla zprostředkovatelem zaslána částka 9 000 Kč, doposud žalobci uhradila částku 1 334 Kč (prokázáno listinami: detail pohybu – okamžitá odchozí platba ze dne 29. 3. 2022 Fio banka, detail pohybu – okamžitá příchozí platba ze dne 29. 3. 2022 [anonymizována dvě slova], splátkový kalendář půjčky č. 1 2022). Jelikož žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, stala se zápůjčka dle [číslo] smlouvy o zápůjčce automaticky ke dni 28. 7. 2022 splatnou (prokázáno smlouvu o zápůjčce č. 1 2022, splátkovým kalendářem půjčky č. 1 2022). Žalobce uplatňuje vedle jistiny 14 674 Kč smluvní úrok a smluvní úrok z prodlení. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 3. 8. 2022 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 3. 8. 2022 vč. podacího lístku).

5. Před poskytnutím úvěru zkoumal žalobce úvěruschopnost žalované. Žalobce ověřil totožnost žalované skrze fotokopii občanského průkazu (prokázáno výpisem z karty žalované s registračními údaji, kopií občanského průkazu žalované). Dále žalobce prověřil žalovanou v Centrálním registru exekucí, z nějž vyplynulo, že na žalovanou v době uzavření smlouvy nebyla vedena exekuce (prokázáno výpisem z Centrální evidence exekucí pro osobu žalované). Žalobce taktéž prověřil příjmy a výdaje žalované skrze výpisy z jejího bankovního účtu. Příjmy žalované za poslední 3 měsíce před poskytnutím zápůjčky činily průměrně 43 266,92 Kč, výdaje žalované za stejné období činily průměrně 43 233,87 Kč, z toho žalovaná prokazatelně utratila průměrně měsíčně částku ve výši přesahující 11 500 Kč za hazardní hry (zejm. platby kartou na webových stránkách [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa]). Žalovaná si dále v uvedeném období zažádala min. o 2 další zápůjčky či úvěry (odchozí platby ve výši 1,0 Kč ze dne 8. 1. 2022 a dne 4. 3. 2022, dle praxe soudu užívané pro ověření totožnosti vlastníka účtu před poskytnutím úvěru či zápůjčky) (prokázáno výpisem z účtu žalované za období prosinec 2021 – březen 2022).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná a žalobce uzavřeli 29. 3. 2022 smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to za účasti zprostředkovatele, s nímž žalobce uzavřel dne 22. 8. 2021 smlouvu o zprostředkování podle 2445 a násl. o.z.. S ohledem na datum uzavření smlouvy o zápůjčce soud posoudil vzniklý závazek také kromě příslušných ustanovení o.z. rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú. Při uzavírání smlouvy o zápůjčce nevystupoval žalobce jako poskytovatel ve smyslu § 7 z. s. ú., nicméně dle § 2 odst. 1 z. s. ú. se spotřebitelským úvěrem rozumí mj. i peněžitá zápůjčka, jež byla spotřebiteli zprostředkována. V uvedeném smluvním vztahu pak figuroval zprostředkovatel ve smyslu zprostředkovatele dle § 3 odst. 1 písm. e) z. s. ú., a proto i v případě P2P zápůjček (úvěrů) sjednaných prostřednictvím zprostředkovatele je nutno postupovat podle ustanovení z. s. ú. a hodnotit, zda žalobce dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované, která v posuzovaném smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel (§ 419 o.z.). Tento závěr podpořil i Nejvyšší soud, naposledy rozsudkem ze dne 28. 3. 2023, č. j. 33 Cdo 2919/2022-258.

7. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.

8. K posouzení úvěruschopnosti žalobce sdělil, že toto provedl skrze výpis z bankovního účtu žalované za předešlé 3 měsíce. Z výpisu žalobce seznal, že žalovaná má stabilní příjem ([právnická osoba]) a dále vedlejší příjmy (např. od [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení]), z nichž své závazky plní, a to s kladným zůstatkem na účtu. Dále žalovanou lustroval v insolvenčním rejstříku a dotazem na Centrální evidenci exekucí, v nichž žalovaná nebyla evidována. Žalovaná dále při registraci žádosti o půjčku uvedla průměrný měsíční příjem v částce 19 000 Kč, náklady v částce 8 000 Kč, splátkové výdaje ve výši 500 Kč měsíčně, dále skutečnost, že je svobodná, nemá vyživovací povinnosti, není proti ní vedena exekuce. Dle žalobce příjmy žalované přesahovaly její výdaje, nadto měla vedle příjmů ze zaměstnání další pravidelné příjmy od několika fyzických osob. Další výdaje lze dle žalobce považovat za nepravidelné a nezávazné, proto lze uzavřít, že žalovaná měla dostatečné příjmy a současně natolik vysoké pravidelné a závazné výdaje k tomu, aby byla schopna poskytnutou částku splatit.

9. Na základě výše uvedeného má soud za to, že žalobce svou povinnost přezkoumat úvěruschopnost žalované nesplnil. Žalobce sice dostatečně ověřil pravidelný příjem žalované ze zaměstnání za pomoci výpisu z bankovního účtu žalované, jejími výdaji se však dle názoru soudu zabýval nedostatečně. S ohledem na skutečnost, že příjmy a výdaje žalované byly v posuzovaném období takřka vyrovnané, bylo dle názoru soudu nutné přezkoumat, do jaké míry byly tyto příjmy a výdaje pravidelné či nikoli a z jakých zdrojů plynuly či za jakým účelem byly vydávány. Žalobce ve svém vyjádření operuje s pravidelností příjmů žalované od několika fyzických osob, aniž by však měl ověřeno, že tento příjem skutečně pravidelný je a bude a nejedná se pouze o osobní půjčky či dary poskytnuté byť i rodinou žalované, které tak nemusí žalovaná získávat pravidelně i v budoucnu. Obdobně z hlediska výdajů žalované je nutné zdůraznit opakované platby na portálech provozujících hazardní hry, přičemž tyto platby byly vynakládány skutečně pravidelně po celé sledované období, nadto část příjmů (příjmové stránky na účtu) žalované byla zjevně poskytnuta přímo žalovanou z blíže nespecifikovaných zdrojů právě za účelem hazardu, neboť ještě tentýž den po vložení těchto finančních částek následovaly odchozí platby na výše zmíněné hazardní hry (k tomu viz např. platby ze 17. 2. 2022, 9. 3. 2022 či 16. 3. 2022). Rozhodně tak nelze tvrdit, že se jednalo o výdaje nepravidelné a jako takové i nezávazné. Dle názoru soudu totiž nelze při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele označit platby prováděné spotřebitelem pravidelně, byť na základě vlastních zájmů, za nezávazné, neboť je z jejich pravidelnosti zjevné, že spotřebitel je jako závazné považuje. Chce-li poskytovatel úvěru dostát svým povinnostem ze zákona o spotřebitelském úvěru, nemůže pouze usoudit, že se svých pravidelných výdajů spotřebitel vzdá jenom proto, že je mu poskytnut úvěr, jehož splátka přesahuje s ostatními výdaji jeho finanční možnosti. Naopak, obezřetný poskytovatel by dospěl k závěru, že úvěr si spotřebitel bere právě z důvodu, že se svých zálib vzdát nehodlá, jinak by byl schopen si potřebné finance sám naspořit a k uzavření úvěrové smlouvy by nemusel vůbec přistupovat. V případě výdajů žalované za zmínku rovněž stojí zjevně vyžádané půjčky. Ač není zřejmé, zda bylo žalované v těchto žádostech vyhověno, neboť případně poskytnuté půjčky nepřišly na předložený účet, s přihlédnutím k dalším výše uvedeným okolnostem finanční situace žalované měl žalobce přezkoumávat podrobněji i možnosti dalších závazků žalované a skutečnou výší jejich splátek. Konečně, žalobce mj. argumentoval i lustrací žalované v insolvenčním rejstříku; k tomuto tvrzení však žalobce nepředložil žádný důkaz, a proto jej soud ani nebral v úvahu. Skutečnost, že žalovaná v současnosti nemá v insolvenčním rejstříku žádný záznam totiž nezakládá důkaz o tom, že o této skutečnosti žalobce věděl v době uzavírání smlouvy o zápůjčce.

10. Smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalované bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nelze tak přihlížet ke smluvním ujednáním o úroku. Žalovaná od žalobce obdržela částku 9 000 Kč, žalobci uhradila částku 1 334 Kč, kterou soud započetl na poskytnutou jistinu, k úhradě tak zbývá částka 7 666 Kč Lhůta k plnění byla určena standardní podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

11. Soud žalobci nepřiznal ani smluvní úroky z prodlení, když ve světle recentní judikatury Nejvyššího soudu vzniká žalobci právo na úroky z prodlení až od uplynutí doby splatnosti dohodnuté účastníky či určené soudem, která není odvislá od výzvy věřitele k plnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

12. Na základě všeho doposud uvedeného soud žalobu částečně zamítl, když poskytnuté plnění již bylo žalovanou zčásti uhrazeno a žalobci přiznal doposud neuhrazenou část jistiny.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 30.8.2010 sp.zn. I. ÚS 2717/08 a usnesení KS v Praze ze dne 31.7.2013 čj. 30 Co 363/2013-97 a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství mimo příslušenství běžícího. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. Žalobce měl úspěch ohledně celkové částky 7 666 Kč. Neúspěch měl naopak ohledně částky 7 008 Kč, smluvních úroků ve výši 50 % ročně z částky 14 674 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení a smluvní úroků z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 14 674 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení. Za předmět řízení je třeba považovat součet těchto částek, tj. částku 14 674 Kč. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobce činí 4,48 %. S ohledem na nepatrný rozdíl míry úspěchu a neúspěchu žalobce soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Dále s ohledem na skutečnost, že v řízení nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobci výrokem IV. rozsudku doplatek na soudním poplatku ve smyslu položky 2. bodu 2. ve spojení s položkou 1. bodu 1. písm. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, Sazebník soudních poplatků a § 9 odst. 6 uvedeného zákona. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 800 Kč, dle položky 1. bodu 1. písm. a) Sazebníku činí poplatek v projednávané věci částku 1 000 Kč. Žalobci proto zbývá uhradit doplatek na soudním poplatku ve výši 200 Kč.