14 C 116/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kopuletou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 11 298,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že tato částka se sestává z nároku na zaplacení nedoplatku kontokorentu vzniklého na základě dodatku č. , hodnota, rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalovaná své závazky ze smlouvy neplnila řádně a včas, žalobkyně proto před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dluhu. Žalobkyně tvrdila, že prověřila úvěruschopnost žalované, a to především na základě zhodnocení a ověření informací vyžádaných od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Dříve nežli soud začal jednat ve věci samé, vzala žalobkyně podáním ze dne , datum, žalobu co do částky , částka, zpět z důvodu, že žalovaná tuto částku po podání žaloby dne , datum, uhradila, tato částka byla žalobkyní započtena na úhradu jistiny, a navrhla, aby řízení bylo v této části zastaveno, o čemž soud rozhodl samostatným usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Předmětem řízení je tak nadále zaplacení částky , částka, s příslušenstvím.

2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.

3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl zejména níže označené důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), z nichž učinil následující skutková zjištění:Z přehledu žádostí o úvěr a úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaná podala žádost o úvěr dne , datum, s tím, že v době podání žádosti byla zaměstnaná s příjmem ve výši , částka, a byla osobou s úvěrovými zkušenostmi.Z výpisu z běžného účtu za měsíce únor až březen 2023 vyplynulo, že počáteční zůstatek činil , částka, a konečný , částka, , na účet byly připsány dvě platby od zaměstnavatele žalované ve výši , částka, a , částka, , přičemž odešlo četné množství plateb na účty , právnická osoba, ., TIPSPORT.CZ, sazka.cz a chance.cz.Z výpisu z běžného účtu za měsíc duben 2023 plyne, že byly opakovaně provedeny odchozí platby na účty , právnická osoba, ., TIPSPORT.CZ, sazka.cz a chance.cz.Z rámcové smlouvy č. , hodnota, o našich službách včetně platebních ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou na dobu neurčitou soud zjistil, že touto smlouvou žalobkyně pro žalovanou zřídila a vedla běžný účet č. , č. účtu, v české měně a vystavila platební kartu k tomuto účtu. Nedílnou součástí smlouvy se staly zejména obchodní podmínky, ceník, podmínky pro užívání platebních karet, podmínky pro používání kontokorentu, z nichž vyplývá ujednání, že uzavřením smlouvy o kontokorentu (tj. smlouvy o spotřebitelském úvěru s možností přečerpání) budou žalované žalobkyní poskytnuty peníze formou přečerpání běžného účtu, přičemž žalovaná bude povinna kontokorent splatit do jednoho roku od data prvního čerpání, a to včetně souvisejících úroků, a dodržovat smluvní podmínky.Z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, (včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že žalovaná podala žádost o úvěr s možností přečerpání, tzv. kontokorent, s tím, že žalobkyně žádost žalované téhož dne schválila, a žalované bylo povoleno přečerpat běžný účet č. , č. účtu, do výše , částka, .Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , když žalovaná načerpala do , datum, jistinu úvěru ve výši , částka, . Žalovaná dne , datum, uhradila částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , celkem tedy , částka, , celková nesplacená jistina tak činila ke dni podání žaloby , částka, .Z mimořádného výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období , datum, – , datum, soud zjistil, že konečný zůstatek na tomto účtu činil ke dni , datum, částku , částka, .Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, a to předžalobní upomínkou ze dne , datum, .

4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k tomuto závěru:Žalovaná uzavřela s žalobkyní rámcovou smlouvu o platebních službách a smlouvu o úvěru. Žalované byl zřízen a veden běžný účet č. , č. účtu, a povolen kontokorent na dobu neurčitou do výše , částka, . Žalovaná čerpala jistinu ve výši , částka, . Dne , datum, došlo k zesplatnění kontokorentu. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou upomínala k úhradě nedoplatku.

5. Po právní stránce posoudil soud věc na základě závěru o skutkovém stavu takto:Vztah žalobkyně a žalované založený rámcovou smlouvou ze dne , datum, soud posoudil jako nárok vyplývající ze smlouvy o vedení běžného účtu podle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se touto smlouvou ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dodatkem č. , hodnota, k rámcové smlouvě uzavřely žalobkyně a žalovaná smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z.; žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Tento závazek je tak nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel úvěrů povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru); porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy s tím, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 zákona), přičemž platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

6. S ohledem na shora uvedenou právní úpravu se soud zabýval nejprve otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalované pravidelně splácet sjednaný úvěr a dospěl k závěru, že nikoliv.

7. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované prověřovala, a to z informací, které jí poskytla žalovaná v žádosti o úvěr a dále z interních a externích databází s tím, že výše průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši , částka, byla ověřena výpisem z účtu žalované č. , č. účtu, , kdy potřebné výdaje žalované (, částka, ) žalobkyně určila částkou vyčíslenou na základě expertní analýzy. K závěru, že je v možnostech spotřebitele splácet požadovaný úvěr dospěla žalobkyně dále na základě úvěrové zprávy, v níž se uvádí, že „žalovaná má i další aktivní splátkové produkty a kreditní karty, přičemž přihlédla rovněž k tomu, že žalovaná hradila v době žádosti o úvěr jiné splátky, nebyla exekučně zatížena a běžný účet žalované nevykazoval transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností (viz str. 3 podání žalobkyně ze dne , datum, ). S ohledem na skutková zjištění soudu k výdajům žalované, kdy z výpisu z účtu žalované je patrné, že v době žádosti o úvěr byly na účtu evidovány četné a opakované transakce spojené s hazardem a jinou rizikovou činností, soud nabyl pochybnosti nad tvrzeným ověřováním příjmové a výdajové stránky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila, nemohl jí soud poskytnout poučení podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), přestože to v předvolání avizoval.

8. Jak již bylo uvedeno, pochybnosti soudu nad tvrzeným ověřováním příjmové a výdajové stránky plynou především ze skutkových zjištění k výdajům žalované, kdy z výpisu z účtu žalované je patrné, že v době žádosti o úvěr byly na účtu evidovány četné a opakované transakce spojené s hazardem a jinou rizikovou činností, ze kterých měla žalobkyně dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalované plnit své závazky řádně a včas, tedy o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Je namístě poukázat, že hazardní jednání žalované samo o sobě vykazuje znaky zvýšeného rizika a snížení schopnosti žalované hospodařit s poskytnutými prostředky, a to zejména v případech, kdy hazardní transakce byly opakované. Další příjmy žalované, a sice hotovostní vklady na účet prováděné v rozhodném období žalovanou, u nichž nelze vyloučit, že byly získány z jiného úvěru či zápůjčky, nebyly nijak blíže zjišťovány, a tedy ani ověřovány. Výše uvedené podpořilo důvodnou pochybnost soudu o kvalifikovaném přístupu žalobkyně při plnění povinnosti uložené § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a důvodnost závěru, že žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že splnila svou povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soudu tak nezbylo, než s ohledem na zákonnou úpravou a ustálenou soudní judikaturu k této otázce hodnotit úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

9. Následně se soud zabýval otázkou, zda žalobkyni náleží vůči žalované nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, který je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o.z., a pokud ano, pak v jaké výši a v jaké době. Žalobkyně uvedla, že ke dni zesplatnění činila dlužná částka tvořená nesplacenou jistinou kontokorentu , částka, , přičemž žalovaná následně uhradila žalobkyni celkem , částka, ; zůstatek jistiny spotřebitelského úvěru, na jehož vrácení má žalobkyně nárok, tedy činí , částka, . V této části proto soud podané žalobě vyhověl, včetně příslušenství, a sice zákonného úroku z prodlení, které soud žalobkyni přiznal podle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu požadovanou žalobkyní, tedy od 10. dne následujícího po odeslání předžalobní výzvy, kdy si žalovaná musela být svého prodlení a povinnosti k úhradě dluhu vědoma. Ve zbytku soud žalobu z důvodů shora uvedených výrokem II zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08 a usnesení KS v Praze ze dne , datum, čj. , spisová značka, a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství ke dni rozhodnutí. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. Žalobkyně měla úspěch ohledně celkové částky , částka, , neúspěch měla naopak ohledně částky , částka, . Za předmět řízení je třeba považovat součet těchto částek, tj. částku , částka, . Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 73,06 %, když žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 86,53 % a žalovaná 13,47 %. Žalobkyni náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 73,06 % z částky , částka, skládající se z částky , částka, (zaplacený soudní poplatek) a částky , částka, jako paušální náhrady nezastoupeného účastníka za dva úkony (výzva k plnění, návrh ve věci samé) po , částka, (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu), celkem tedy , částka, .

11. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když k jinému postupu neshledal důvod.