14 C 116/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kopuletou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 11 298,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s tím, že tato částka se sestává z nároku na zaplacení nedoplatku kontokorentu vzniklého na základě dodatku č. hodnota rámcové smlouvy č. hodnota ze dne datum. Žalovaná své závazky ze smlouvy neplnila řádně a včas, žalobkyně proto před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dluhu. Žalobkyně tvrdila, že prověřila úvěruschopnost žalované, a to především na základě zhodnocení a ověření informací vyžádaných od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Dříve nežli soud začal jednat ve věci samé, vzala žalobkyně podáním ze dne datum žalobu co do částky částka zpět z důvodu, že žalovaná tuto částku po podání žaloby dne datum uhradila, tato částka byla žalobkyní započtena na úhradu jistiny, a navrhla, aby řízení bylo v této části zastaveno, o čemž soud rozhodl samostatným usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka. Předmětem řízení je tak nadále zaplacení částky částka s příslušenstvím.

2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.

3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl zejména níže označené důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), z nichž učinil následující skutková zjištění: Z přehledu žádostí o úvěr a úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaná podala žádost o úvěr dne datum s tím, že v době podání žádosti byla zaměstnaná s příjmem ve výši částka a byla osobou s úvěrovými zkušenostmi. Z výpisu z běžného účtu za měsíce únor až březen 2023 vyplynulo, že počáteční zůstatek činil částka a konečný částka, na účet byly připsány dvě platby od zaměstnavatele žalované ve výši částka a částka, přičemž odešlo četné množství plateb na účty právnická osoba., TIPSPORT.CZ, sazka.cz a chance.cz. Z výpisu z běžného účtu za měsíc duben 2023 plyne, že byly opakovaně provedeny odchozí platby na účty právnická osoba., TIPSPORT.CZ, sazka.cz a chance.cz. Z rámcové smlouvy č. hodnota o našich službách včetně platebních ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou na dobu neurčitou soud zjistil, že touto smlouvou žalobkyně pro žalovanou zřídila a vedla běžný účet č. č. účtu v české měně a vystavila platební kartu k tomuto účtu. Nedílnou součástí smlouvy se staly zejména obchodní podmínky, ceník, podmínky pro užívání platebních karet, podmínky pro používání kontokorentu, z nichž vyplývá ujednání, že uzavřením smlouvy o kontokorentu (tj. smlouvy o spotřebitelském úvěru s možností přečerpání) budou žalované žalobkyní poskytnuty peníze formou přečerpání běžného účtu, přičemž žalovaná bude povinna kontokorent splatit do jednoho roku od data prvního čerpání, a to včetně souvisejících úroků, a dodržovat smluvní podmínky. Z dodatku č. hodnota k rámcové smlouvě č. hodnota ze dne datum (včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že žalovaná podala žádost o úvěr s možností přečerpání, tzv. kontokorent, s tím, že žalobkyně žádost žalované téhož dne schválila, a žalované bylo povoleno přečerpat běžný účet č. č. účtu do výše částka. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka, když žalovaná načerpala do datum jistinu úvěru ve výši částka. Žalovaná dne datum uhradila částku částka a dne datum částku částka, celkem tedy částka, celková nesplacená jistina tak činila ke dni podání žaloby částka. Z mimořádného výpisu z běžného účtu č. č. účtu za období datum – datum soud zjistil, že konečný zůstatek na tomto účtu činil ke dni datum částku částka. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, a to předžalobní upomínkou ze dne datum.

4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k tomuto závěru: Žalovaná uzavřela s žalobkyní rámcovou smlouvu o platebních službách a smlouvu o úvěru. Žalované byl zřízen a veden běžný účet č. č. účtu a povolen kontokorent na dobu neurčitou do výše částka. Žalovaná čerpala jistinu ve výši částka. Dne datum došlo k zesplatnění kontokorentu. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou upomínala k úhradě nedoplatku.

5. Po právní stránce posoudil soud věc na základě závěru o skutkovém stavu takto: Vztah žalobkyně a žalované založený rámcovou smlouvou ze dne datum soud posoudil jako nárok vyplývající ze smlouvy o vedení běžného účtu podle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se touto smlouvou ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dodatkem č. hodnota k rámcové smlouvě uzavřely žalobkyně a žalovaná smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z.; žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Tento závazek je tak nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel úvěrů povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru); porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy s tím, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 zákona), přičemž platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

6. S ohledem na shora uvedenou právní úpravu se soud zabýval nejprve otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalované pravidelně splácet sjednaný úvěr a dospěl k závěru, že nikoliv.

7. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované prověřovala, a to z informací, které jí poskytla žalovaná v žádosti o úvěr a dále z interních a externích databází s tím, že výše průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši částka byla ověřena výpisem z účtu žalované č. č. účtu, kdy potřebné výdaje žalované (částka) žalobkyně určila částkou vyčíslenou na základě expertní analýzy. K závěru, že je v možnostech spotřebitele splácet požadovaný úvěr dospěla žalobkyně dále na základě úvěrové zprávy, v níž se uvádí, že „žalovaná má i další aktivní splátkové produkty a kreditní karty, přičemž přihlédla rovněž k tomu, že žalovaná hradila v době žádosti o úvěr jiné splátky, nebyla exekučně zatížena a běžný účet žalované nevykazoval transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností (viz str. 3 podání žalobkyně ze dne datum). S ohledem na skutková zjištění soudu k výdajům žalované, kdy z výpisu z účtu žalované je patrné, že v době žádosti o úvěr byly na účtu evidovány četné a opakované transakce spojené s hazardem a jinou rizikovou činností, soud nabyl pochybnosti nad tvrzeným ověřováním příjmové a výdajové stránky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila, nemohl jí soud poskytnout poučení podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), přestože to v předvolání avizoval.

8. Jak již bylo uvedeno, pochybnosti soudu nad tvrzeným ověřováním příjmové a výdajové stránky plynou především ze skutkových zjištění k výdajům žalované, kdy z výpisu z účtu žalované je patrné, že v době žádosti o úvěr byly na účtu evidovány četné a opakované transakce spojené s hazardem a jinou rizikovou činností, ze kterých měla žalobkyně dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalované plnit své závazky řádně a včas, tedy o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Je namístě poukázat, že hazardní jednání žalované samo o sobě vykazuje znaky zvýšeného rizika a snížení schopnosti žalované hospodařit s poskytnutými prostředky, a to zejména v případech, kdy hazardní transakce byly opakované. Další příjmy žalované, a sice hotovostní vklady na účet prováděné v rozhodném období žalovanou, u nichž nelze vyloučit, že byly získány z jiného úvěru či zápůjčky, nebyly nijak blíže zjišťovány, a tedy ani ověřovány. Výše uvedené podpořilo důvodnou pochybnost soudu o kvalifikovaném přístupu žalobkyně při plnění povinnosti uložené § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a důvodnost závěru, že žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že splnila svou povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soudu tak nezbylo, než s ohledem na zákonnou úpravou a ustálenou soudní judikaturu k této otázce hodnotit úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

9. Následně se soud zabýval otázkou, zda žalobkyni náleží vůči žalované nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, který je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o.z., a pokud ano, pak v jaké výši a v jaké době. Žalobkyně uvedla, že ke dni zesplatnění činila dlužná částka tvořená nesplacenou jistinou kontokorentu částka, přičemž žalovaná následně uhradila žalobkyni celkem částka; zůstatek jistiny spotřebitelského úvěru, na jehož vrácení má žalobkyně nárok, tedy činí částka. V této části proto soud podané žalobě vyhověl, včetně příslušenství, a sice zákonného úroku z prodlení, které soud žalobkyni přiznal podle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu požadovanou žalobkyní, tedy od 10. dne následujícího po odeslání předžalobní výzvy, kdy si žalovaná musela být svého prodlení a povinnosti k úhradě dluhu vědoma. Ve zbytku soud žalobu z důvodů shora uvedených výrokem II zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2717/08 a usnesení KS v Praze ze dne datum čj. spisová značka a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství ke dni rozhodnutí. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. Žalobkyně měla úspěch ohledně celkové částky částka, neúspěch měla naopak ohledně částky částka. Za předmět řízení je třeba považovat součet těchto částek, tj. částku částka. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 73,06 %, když žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 86,53 % a žalovaná 13,47 %. Žalobkyni náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 73,06 % z částky částka skládající se z částky částka (zaplacený soudní poplatek) a částky částka jako paušální náhrady nezastoupeného účastníka za dva úkony (výzva k plnění, návrh ve věci samé) po částka (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu), celkem tedy částka.

11. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když k jinému postupu neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.