14 C 167/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 17 376,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 976,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 976,68 Kč od 13. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně částky 10 400 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 17 376,68 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne 22. 4. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž nedílnou součástí jsou i obchodní podmínky žalobce. Žalobce se smlouvou zavázal dodávat žalované do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], elektřinu a žalovaná za odebranou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Smlouva byla uzavřena na dobu 30 měsíců od 12. 5. 2021 s možností automatické prolongace. Účastníci si ve smlouvě dále dojednali smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní a smluvní pokutu v případě ukončení smlouvy před sjednanou dobou ve výši 400 Kč (pro domácnosti; 2 000 Kč pro maloodběratele) za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Žalobce žalované vystavil dne 22. 9. 2021 fakturu [variabilní symbol] splatnou dne 12. 10. 2021 znějící na částku 6 976,68 Kč, z toho částku 6 776,68 Kč za 1,581 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období 12. 5. 2021 – 9. 9. 2021 a částku 200 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh za dodávky elektřiny. Žalobce dne 9. 9. 2021 ukončil dodávku elektřiny z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovanou (nezaplacení záloh za měsíce červen-červenec 2021). Na možnost ukončení smlouvy žalobce žalovanou písemně upozornil dne 21. 7. 2021. Dne 22. 9. 2021 žalobce odstoupil od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalovanou. Žalobce následně dne 9. 9. 2021 vyúčtoval žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy za měsíce září 2021 – listopad 2023 ve výši 10 400 Kč, a to fakturou [variabilní symbol] splatnou dne 20. 9. 2021. Žalobce požadoval zaplatit částku 6 776,68 Kč jakožto cenu za odebranou elektřinu, smluvní pokutu za prodlení s platbami ve výši 200 Kč a smluvní pokutu ve výši 10 400 Kč za předčasné ukončení smlouvy (26 měsíců á 400 Kč). Žalovaná dosud dlužnou částku neuhradila ani přes výzvy žalobce či právního zástupce žalobce.

2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:

4. Účastníci uzavřeli dne 22. 4. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], na základě které žalobce dodával žalované do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala za ní zaplatit sjednanou cenu dle ceníku elektřiny v kategorii domácnost – elektřina Optimal (prokázáno uvedeným ceníkem). Měsíční zálohy byly předepsány ve výši 1 500 Kč (prokázáno plánem záloh na období 15. 6. 2021 – 15. 4. 2022). Smlouva byla uzavřena do dobu určitou 30 měsíců s tím, že předmětem smlouvy byla dodávka produktové řady„ elektřina Optimal“ s termínem dodávky od 12. 5. 2021. Současně bylo sjednáno, že neprojeví-li žalovaná nesouhlas (neoznámí-li nejpozději 40 dnů před uplynutím sjednané doby trvání smlouvy, že nehodlá pokračovat v dalším období), je smlouva automaticky prodloužena o 24 měsíců (vše prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 22. 4. 2021). Ve smlouvě je dále (v části„ ostatní ujednání“) uvedeno, že žalovaná je povinna zaplatit smluvní pokutu 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Tamtéž je sjednána smluvní pokuta ve výši 400 Kč pro kategorii domácnost a 2 000 Kč pro kategorii podnikatel za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky do konce doby trvání smlouvy (včetně případné prolongace), a to (mimo jiné) pro případ, že žalovaná učiní bez souhlasu žalobce jakýkoli právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy nebo opakovaně (dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost ze smlouvy (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 22. 4. 2021). Žalobce mohl od smlouvy odstoupit v případech uvedených v čl. 8 obchodních podmínek, zejména podle písm. a) při prodlení žalované delším než 15 dnů se zaplacením zálohy nebo faktury (prokázáno uvedenými obchodními podmínkami). Žalobce žalovanou vyzýval k úhradě záloh na elektřinu, žalovaná však zálohy neuhradila, proto žalobce přistoupil k ukončení dodávky elektřiny do odběrného místa s tím, že v případě neuhrazení plateb dojde ze strany žalobce k odstoupení od smlouvy (prokázáno plánem záloh a plateb na budoucí období ze dne 13. 5. 2021, upomínkou ze dne 7. 7. 2021, oznámením o přerušení dodávky ze dne 21. 7. 2021 vč. podací knihy ze dne 21. 7. 2021, oznámením o zahájení realizace přerušení dodávky ze dne 2. 8. 2021). Jelikož žalovaná ani poté dlužné částky neuhradila, odstoupil žalobce dopisem ze dne 22. 9. 2021 od smlouvy z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností žalovanou (prokázáno odstoupením od smlouvy ze dne 22. 9. 2021, podací knihou ze dne 24. 9. 2021). Žalobce následně vyúčtoval žalované fakturou ze dne 22. 9. 2021 s datem splatnosti 12. 10. 2021, [variabilní symbol], za období od 12. 5. 2021 – 9. 9. 2021 částku 6 976,68 Kč, z toho částka 200 Kč představuje smluvní pokutu za opožděné platby a částka 6 776,68 Kč cenu za odebranou elektřinu (prokázáno fakturou [variabilní symbol]). Smluvní pokuta ve výši 10 400 Kč (označená jako„ pokuta za předčasné ukončení smlouvy“) byla žalované vyúčtována fakturou ze dne 9. 9 2021, [číslo] s datem splatnosti dne 20. 9. 2021 (prokázáno uvedeným vyúčtováním). Žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 17 376,68 Kč předžalobní upomínkou ze dne 10. 1. 2022 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 10. 1. 2022 včetně poštovního podacího archu). Žalovaná ani přes upomínky dlužnou částku neuhradila.

5. Všechny výše uvedené listinné důkazy soud považuje za plně věrohodné, když další dokazování je nadbytečné, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

7. Účastníci uzavřeli smlouvu o dodávkách elektřiny dle § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, podpůrně se řídicí též ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.).

8. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

9. Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností strany v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo o ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, leda že se jej spotřebitel dovolá.

11. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 6 976,68 Kč (celková odebraná elektřina ve výši 6 776,68 Kč + smluvní pokuty za opožděné platby ve výši 200 Kč dle faktury [variabilní symbol]). Žalovaná v období od 12. 5. 2021 – 9. 9. 2021 odebrala sdružené služby dodávky elektřiny, avšak neuhradila za ně smluvenou cenu. V souladu se smluvními ujednáními má žalobce nárok na smluvní pokutu 100 Kč za prodlení s platbou delší než 10 dní, tj. za prodlení s platbou záloh za měsíce červen a červenec 2021. Vzhledem k celkové výši vymáhané částky a k okolnostem případu se smluvní pokuta 200 Kč jeví jako přiměřená. Žalobce vyúčtoval smluvní pokutu dne 7. 7. 2021 a 2. 8. 2021.

12. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Soud proto žalobci přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. Co do částky 10 400 Kč však soud žalobu zamítl. Uvedenou částku žalobce požaduje jako smluvní pokutu za porušení povinnosti žalované odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě. Jak vyplývá z textu smlouvy, smluvní pokuta je účtována po odstoupení žalobce od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovanou. Žalobce smluvní pokutu požaduje ve výši 400 Kč za každý měsíc v období od září 2021 do listopadu 2023, tedy za 26 měsíců. Soud dospěl k závěru, že požadavek na zaplacení uvedené částky není po právu.

14. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, smlouva má tedy charakter smlouvy spotřebitelské. Soud dospěl k závěru, že požadavek na zaplacení uvedené částky není po právu, neboť k ujednání nelze přihlížet pro jeho nepřiměřenou povahu. Uvedená ustanovení na ochranu spotřebitele přitom soud aplikuje z úřední povinnosti, není třeba, aby se žalovaná takového postupu dovolávala. Žalobce po určitou dobu omezuje právo volby spotřebitele na dodavatele elektřiny, aniž by spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje„ odstupné“ za předčasné ukončení smlouvy, je na spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k dodržení sjednané doby smlouvy. Sám žalobce ale podobně ve smlouvě omezován (sankcionován) není. Ve své podstatě zde tak jde o snahu žalobce přenést podnikatelské riziko dodavatele elektřiny na zákazníka – spotřebitele a nepřiměřeně omezovat po určitou dobu jeho právo volby dodavatele elektřiny, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Takové ujednání je nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet. K obdobným závěrům již dospěl Krajský soud v Praze např. ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka].

15. K návrhu žalobce na vydání rozsudku pro zmeškání soud uvádí, že rozsudek pro zmeškání je možno vydat jen při splnění veškerých zákonných podmínek, zejména ale je třeba, aby nárok žalobce byl důvodný (vyplýval z předestřených žalobních tvrzení). Nevydá-li soud rozsudek pro zmeškání, pak návrh žalobce na jeho vydání nezamítá (pokračuje v řízení) a nemusí se s tímto návrhem ani vypořádat v odůvodnění konečného rozsudku (viz DRÁPAL, Ljubomír. § 153b (Rozsudek pro zmeškání). In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1053, marg. č. 3).

16. Žalobci je třeba přisvědčit, že v daném případě neměl být vydaný elektronický platební rozkaz (neboť nároku nelze zcela vyhovět). Případné legitimní očekávání žalobce ohledně důvodnosti žaloby jako celku však nemůže převážit skutečnost, že právní posouzení je potřeba po provedeném dokazování v rozhodnutí ve věci samé (rozsudku) učinit znovu; zrušeným elektronickým platebním rozkazem soud není vázán a nevytváří pochopitelně ani překážku věci rozsouzené (a nelze z jeho právního hodnocení vycházet již z toho důvodu, že jako rozhodnutí bez odůvodnění žádné výslovné právní hodnocení neobsahuje).

17. Poukazuje-li žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1192/2019 (R 55/2020), pak soud nijak nepopírá obecný závěr, že smluvní pokuta může být platně sjednána v návaznosti na odstoupení od smlouvy pro porušení smluvních povinností protistranou; v daném případě je ale nutné zkoumat též spotřebitelský prvek (který se v předkládaném rozsudku Nejvyššího soudu nevyskytoval).

18. Vzhledem k obšírné argumentaci žalobce v typově obdobných sporech, považuje soud za potřebné uvést následující. Nelze přijmout, že smluvní pokuta kompenzuje škodu (potenciálně) vzniklou žalobci tím, že musel pro žalovanou s předstihem zajistit na trhu příslušnou komoditu, neboť smluvní pokuta není vázána na povinnost žalované odebrat určité (minimální) množství elektřiny. Smluvní pokuta tak utvrzuje skutečně jen„ povinnost“ žalované setrvat ve smluvním vztahu po předem danou dobu. Nepřiměřeně tak působí na to, aby si spotřebitel„ rozmyslel“ změnu dodavatele elektřiny, i kdyby nabídka jiného dodavatele pro něj byla výhodnější. Tím je kýžené právo na svobodnou volbu dodavatele podle § 28 odst. 1 písm. a) a § 62 odst. 1 písm. b) energetického zákona natolik oslabeno, až se může stát iluzorním.

19. Soud se neztotožňuje ani s tím, že sjednaná smluvní pokuta je ve spotřebitelském smluvním vztahu„ vyvážena“ tím, že žalované je poskytnuta fixní (neměnná) cena po dobu trvání smlouvy. Žalobce komoditu nakupuje na energetické burze a nákupní cena je vysoce volatilní (kolísavá). Již z definice tak plyne, že může kolísat na obě strany a samotná fixace ceny na počátku smluvního vztahu nemusí být pro spotřebitele nutně výhodná, stejně jako nucený následný prodej komodity zajištěné s předstihem„ pro žalovanou“ nemusí být pro žalobce nutně ztrátový (takže k uvažované škodě nemusí dojít nehledě k tomu, že taková„ škoda“ by – jak zmíněno výše – žalobci vznikla i za řádného trvání smluvního vztahu, pokud by žalovaná fakticky žádnou elektřinu neodebrala).

20. Poukazuje-li žalobce na rozhodnutí různých odvolacích soudů, která jeho požadovanému nároku na smluvní pokutu vyhovují, a dovolává-li se použití § 13 o. z., nelze mu v tomto přisvědčit. Soudní praxe evidentně jednotná není (soud shora uvedl jiná rozhodnutí Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího, jež nárok žalobce hodnotí jinak a zamítají jej) a k jejímu sjednocení není povolán soud prvního stupně, nýbrž Nejvyšší soud podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona o soudech a soudcích. Do doby, než se tak stane, je třeba vycházet z toho, že podle § 13 o. z. nemá žalobce právo na„ stejné rozhodnutí“ jako v předkládaných rozhodnutích, ale na právo, aby soud přesvědčivě vysvětlil důvod odchylného rozhodnutí právního případu, což se soud v tomto odůvodnění snažil učinit.

21. Na základě všeho doposud uvedeného tak soud žalobě vyhověl pouze částečně a ohledně požadované smluvní pokuty ve výši 10 400 Kč ji zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byla úspěšnější žalovaná, proto by jí náležela poměrná část náhrady nákladů řízení, avšak dle obsahu spisu jí žádné náklady nevznikly.