14 C 168/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení, že žalobce není vlastníkem motorového vozidla

I. Určuje se, že žalobce , Jméno žalobce, není od 31. 3. 2022 vlastníkem ani provozovatelem vozidla Renault Laguna s registrační značkou , SPZ, a VIN , VIN kód, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že není vlastníkem ani provozovatelem osobního motorového vozidla Renault Laguna, rok výroby 2001, VIN , VIN kód, , s registrační značkou , SPZ, (dále jen „předmětné vozidlo“ či „vozidlo“). Žalobu odůvodnil tím, že dne 31.3.2022 uzavřel se žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej vozidla, a téhož dne vozidlo žalovanému předal. Účastníci si sjednali, že žalovaný jako kupující zajistí převod vozidla, a to na základě plné moci, kterou žalobce žalovanému za tím účelem vystavil a také doručil. K přepisu vozidla žalovaným však nedošlo. Žalobce se sám obrátil na , právnická osoba, , adresa, se žádostí o zápis změny vlastníka, neboť mu jsou opakovaně zasílány výzvy k uhrazení pokut, přestože vozidlo již nemá k dispozici, řízení však bylo zastaveno. Žalobce tak nemá možnost pro nečinnost žalovaného vozidlo přepsat.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena.

3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:Žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli dne 31.3.2022 písemnou kupní smlouvu ohledně automobilu značky Renault Laguna, rok výroby 2001, barvy modré, VIN , VIN kód, , RZ , SPZ, , s tím, že žalovaný v článku III smlouvy prohlásil, že si je vědom, že kupuje již užívané vozidlo, s jehož technickým stavem a dokumentací byl seznámen (prokázáno kupní smlouvou ze dne 31.3.2022). Žalobce jako prodávající dne 28.5.2022 zplnomocnil žalovaného k provedení přepisu předmětného vozidla v registru silniční vozidel na místně příslušném obecním úřadě (prokázáno plnou mocí ze dne 28.5.2022 opatřenou legalizační doložkou o podpisu listiny).Žalobce podal dne 3.8.2023 odboru dopravy a silničního hospodaření Městského úřadu Humpolec společnou žádost ve věci převodu předmětného vozidla na nového vlastníka (žalovaného). Správní orgán vyzval účastníky (žalobce i žalovaného) k odstranění vad žádosti a doložení a) platné zelené karty, b) technického průkazu a osvědčení o registraci silničního vozidla, c) plnou moc opatřenou úředně ověřeným podpisem, d) doklad o zaplacení správního poplatku a e) doklad o provedení evidenční kontroly. Usnesením ze dne 7.9.2023, správní orgán zastavil řízení s odůvodněním, že v řízení nebyly doloženy doklady dle § 8 odst. 3 a 6 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“); cit. usnesení nabylo právní moci dne 7.10.2023. (vše prokázáno: výzvou ze dne 9.5.2023, č.j. , spisová značka, a usnesením ze dne 7.9.2023, č.j. , spisová značka, ).Odbor dopravy a silničního hospodaření Městského úřadu Humpolec rozhodnutím zde dne 22.1.2024 vyřadil předmětné vozidlo z provozu z důvodu neuzavření zákonného pojištění a účastníku řízení (žalobci) uložil pokutu 1 000 Kč (prokázáno: oznámením o zahájení správního řízení ze dne 19.12.2023, č.j. , spisová značka, a rozhodnutím ze dne 22.1.2024, č.j. , spisová značka, ).Magistrát města Plzně, odbor správních činností, oddělení přestupků z objektivní odpovědnosti, rozhodnutím ze dne 26.2.2024 uznal žalobce jako provozovatele vozidla vinným z porušení § 10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), a z naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 125f odst. 1 téhož zákona, neboť jako provozovatel předmětného vozidla nezajistil, aby při použití tohoto vozidla na pozemních komunikacích byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, když na podkladě oznámení o přestupku bylo zjištěno, že dne 25.7.2023, nejméně v 17:05 a 17:20 hodin, v Plzni, nezjištěný řidič neoprávněně stál v úseku označeném dopravní značkou IP 13c (parkoviště s parkovacím automatem), aniž by v uvedeném časovém období bylo prokázáno zaplacení sjednané ceny za parkování, a za tento přestupek mu byla uložena pokuta 1 500 Kč (prokázáno: oznámením o pokračování řízení o přestupku ze dne 16.1.2024, č.j. , spisová značka, a usnesením ze dne 26.2.2024, č.j. , spisová značka, .Žalobce uhradil na pokutách za správní delikty v souvislosti s předmětným vozidlem částku 1 000 Kč (dne 8.3.2024) a 2 500 Kč (dne 8.3.2024) (prokázáno: pokladním dokladem ze dne 8.3.2024 a potvrzením o transakci ze dne 8.3.2024).Žalobce dne 2.5.2024 se dostavil na předvolání k podání vysvětlení na oddělení právní podpory a přestupkového řízení Městského úřadu Humpolec v souvislosti se správním řízením o přestupku dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a uvedl, že předmětné vozidlo prodal dne 31.3.2022, věc řeší s advokátem, podá žalobu k soudu, současně správnímu orgánu předložil kupní smlouvu (prokázáno: úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 2.5.2024).Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro věc.

4. Všechny výše uvedené listinné důkazy soud považuje za plně věrohodné, když další dokazování je nadbytečné, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro dokazování.

5. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobce uzavřel se žalovaným kupní smlouvu o prodeji silničního vozidla a žalovaného řádně zplnomocnil k zápisu změn vlastníka v registru silničních vozidel. K zápisu změn vlastníka nedošlo, neboť žalovaný zůstal pasivní. Žalobce rovněž nebyl schopen docílit změny zápisu vlastníka v registru silničních vozidel, když nedisponoval doklady pro převod a žalovaný neposkytl nezbytnou součinnost ani na výzvu správního orgánu.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:Podle § 8 a 8a zákona č. 56/2001 Sb. ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy (31.3.2022) zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem (§ 8 odst. 1 písm. a) cit. zákona). Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu (§8 odst. 2 písm. a) cit. zákona). Žádost o zápis změny vlastníka silničního motorového vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla podle §4 odst. 2 písm. a); je-li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla, údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí. Žádost podle odstavce 1 písm. a) (při převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu) podaná v listinné podobě musí být opatřena úředně ověřenými podpisy žadatelů; to neplatí, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci. (§ 8 odst. 3 cit. zákona). K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží a) v případě převodu vlastnického práva: 1. technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, 2. protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, 3. zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu (§4 písm. a) cit. zákona). Dle § 8a odst. 1 a 2 cit. zákona došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 5 obdobně.

7. Podaná žaloba je svou povahou žalobou na určení (§ 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), u které je předpokladem úspěšnosti naléhavý právní zájem žalobce. Soud se tedy v prvé řadě zabýval posouzením, zda má žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Naléhavý právní zájem na určení právního vztahu ve smyslu § 80 o.s.ř. je dán zejména tam, kde by se bez tohoto určení stalo právní postavení žalobce nejistým. Určovací žaloba má preventivní povahu a jejím účelem je poskytnutí ochrany právního postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Naléhavý právní zájem je současně dán tehdy, jestliže je požadované určení objektivně vzato způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jejího práva.

8. Z citovaného zákona č. 56/2001 Sb. je zjevné, že pokud žalobce nedisponuje protokolem o evidenční kontrole silničního vozidla ne starším než 30 dní a žalovaný jí pro účely jeho obstarání neposkytuje potřebnou součinnost spočívající v poskytnutí vozidla a jeho technického průkazu, zelené karty, není žalobce schopen docílit změny zápisu vlastníka v registru silničních vozidel (viz usnesení Městského úřadu Humpolec ze dne 22.1.2024, č.j. , spisová značka, ), kterým bylo právě z tohoto důvodu zastaveno řízení o žádosti žalobce o zápis změny vlastníka silničního motorového vozidla. Žalobce tak nemá jinou možnost než žalovat na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu. Existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu připustil i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27.6.2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006: „Žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu, když bez tohoto určení nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla“. Rovněž rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp. zn. 7 A 197/2010: „Prokáže-li žadatel o zápis změny údaje zapisovaného do registru silničních vozidel (§ 12 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích) rozsudkem na určení vlastnického práva, že vlastníkem vozidla je osoba odlišná, a zároveň v jiném řízení správní orgán odmítá vydat duplikát technického průkazu a osvědčení o registraci vozidla z důvodu nedostatku aktivní legitimace žadatele pro absenci jeho vlastnického práva k vozidlu, je požadavek na předložení listin dle § 12 odst. 2 písm. a) a b) uvedeného zákona v rozporu nejen s § 2 odst. 4 správního řádu z roku 2004, dle kterého správní orgán dbá, aby přijaté řešení odpovídalo okolnostem případu, ale také s účelem § 12 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, i registru vozidel samotného“.

9. Určovací výrok soudního rozhodnutí je v této situaci jediným způsobem, jak se žalobce může zbavit objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za přestupky spáchané s již prodaným vozidlem, příp. povinnosti platit příspěvky do garančního fondu apod. Nejvyšší správní soud již ve své judikatuře (např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6.12.2016, sp. zn. 7 As 254/2016) připustil učinění změny údajů v registru učiněna na žádost skutečného vlastníka vozidla, který v registru evidován není, pokud vlastnictví dostatečně prokázal, a to bez ohledu na splnění podmínek stanovených zákonem č. 56/2001 Sb. V takovém případě je nutné analogicky připustit, aby byla změna údajů v registru učiněna i na žádost osoby, která je jako vlastník stále v registru evidována, ale dostatečným způsobem prokáže, že reálným vlastníkem vozidla již není. Takový postup je nutné připustit tím spíše, že osoba v této situaci již zpravidla nebude mít k dispozici dokumenty požadované zákonem č. 56/2001 Sb., a nemusí mít ani možnost se k nim dostat. Rovněž z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobci není blíže znám další osudu vozidla a nemá možnost nakládání s ním jakkoli ovlivnit. Již ze žalobních tvrzení tak plyne, že bez požadovaného určení, je právní postavení žalobce nadále nejisté a jeho zájmy, zejména majetkové, ale i jiné jsou ohrožené. Je-li žalobce nadále zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník, přináší to právní nejistotu do jeho právních poměrů a může přinášet ohrožení jeho zájmů v souvislosti s důsledky povinností, které má vlastník vozidla a které mohou být jinými subjekty vymáhány po vlastníku (provozovateli) vozidla, a to právě za situace, kdy nemá možnost nakládání s ním, jakkoliv ovlivnit.

10. Soud tedy dospěl k závěru, že je dán naléhavý právní zájem na určení, že žalobce není vlastníkem vozidla (viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze, sp. zn. 24 Co 233/2020), a důvodně podané žalobě výrokem I rozsudku vyhověl.

11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto ve výroku II rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení, které tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč. Lhůty k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když k jinému postupu neshledal důvod.