14 C 182/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A 3. Jméno žalované C , narozená Datum narození žalované C bytem Adresa žalované A 4. Jméno žalované D , narozený Datum narození žalované D bytem Adresa žalované A o vyklizení nemovitostí, částečným rozsudkem, I. Žalovaní 1), 3), 4) jsou povinni vyklidit pozemek p. č. st. 47, včetně stavby , adresa, (rodinný dům), který je součástí pozemku p. č. st. 47, pozemek p. č. 63/1 (zahrada), pozemek p. č. 335/2 (ovocný sad), vše zapsáno u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV 415, pro katastrální území a obec , adresa, , a vyklizené pozemky včetně budovy předat žalobcům do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaní 1), 3), 4) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobcům, kteří jsou oprávněni přijmout plnění společně a nerozdílně, náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhají, aby žalovaní vyklidili nemovitosti v katastrálním území , adresa, , konkrétně:- pozemek p. č. st. 47 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. 21 (rodinný dům),- pozemek p. č. 63/1 (zahrada) a- pozemek p. č. 335/2 (ovocný sad),vše zapsáno u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV 415, pro katastrální území a obec , adresa, (dále souhrnně „nemovitosti“).

2. Žalobci svou žalobu odůvodnili zejména tím, že se stali vlastníky nemovitostí na základě kupní smlouvy uzavřené dne , datum, v rámci insolvenčního řízení vedeného vůči žalovanému 1) u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH , spisová značka, . Ačkoliv žalovaní 1) a 2) se ve svém čestném prohlášení zavázali k dobrovolnému vyklizení nemovitostí do 30 dnů od zápisu vlastnického práva žalobců do katastru nemovitostí, doposud tak přes předžalobní výzvu žalobců neučinili. Nemovitosti neoprávněně užívají též žalovaní 3) a 4). Co se týče dalšího postupu v insolvenčním řízení, námitky žalovaného 1) proti návrhu na vydání souhlasu insolvenčního soudu k vydání výtěžku zpeněžení zajištěného majetku nemohou zpochybnit platnost kupní smlouvy.

3. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout samostatně podanými vyjádřeními, jež jsou však obsahově shodná. Na svou obranu tak žalovaní shodně tvrdí, že v insolvenčním řízení žalovaného 1) došlo k pochybením při prodeji nemovitostí, která žalovaní ve svých podáních konkrétně popsali (avšak která kvůli právnímu názoru soudu není na tomto místě nutné blíže reprodukovat, viz právní posouzení věci níže). Žalobci se sice stali vlastníky nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , avšak žalovaný 1) v rámci insolvenčního řízení podal námitky a žalovaní tak mají za to, že insolvenční soud prodej zruší a vlastnické právo žalobců proto není jisté.

4. Žalovaný 1) dále navrhl přerušit řízení do rozhodnutí o jeho námitkách v rámci insolvenčního řízení. Tomuto návrhu soud fakticky nevyhověl – při vědomí, že proti usnesení o zamítnutí návrhu na přerušení řízení by nebylo odvolání přípustné podle § 202 odst. 1 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) – tím, že nařídil jednání na , datum, . Nadto v době jednání a vyhlášení rozsudku již insolvenční soud námitky žalovaného 1) projednal a rozhodnul (byť nepravomocně) usnesením ze dne , datum, , č. j. KSPH , spisová značka, -B-61, tak, že udělil insolvenčnímu správci žalovaného 1) souhlas, aby vydal zajištěným věřitelům výtěžek zpeněžení nemovitostí. Uvedené usnesení je bez ohledu na odvolání žalovaného 1) účinné podle § 89 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).

5. Mailovou zprávou (bez elektronického podpisu) se žalovaná 2) dne , datum, v 19:54 omluvila z jednání dne , datum, a požádala o odročení jednání z důvodu své nemoci. Dále sdělila, že na jednání „nedorazí ani zbytek rodiny“, protože předpokládají, že jednání bude odročeno. K omluvě a žádosti přiložila rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vydané , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, .

6. Ve vztahu k žalované 2) soud jednání odročil, neboť z pohledu § 101 odst. 3 o. s. ř. jde o omluvu a žádost včasnou (podanou před nařízeným jednáním) a důvodnou (v tom směru, že nemoc zabraňující účasti na jednání je obecně důležitým důvodem pro odročení u účastníka, který se jednání hodlá zúčastnit). Soud však hodlá v pokračujícím řízení prověřit tvrzený důvod pro odročení, neboť z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti nijak nevyplývá, že žalovaná 2) by nebyla schopna se zúčastnit jednání soudu (konkrétní důvod, rozsah a charakter pracovní neschopnosti z tohoto rozhodnutí nijak nevyplývá).

7. U ostatních žalovaných 1), 3) a 4) soud důležitý důvod pro odročení neshledal. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že žalovaní jsou samostatní společníci v rozepři, tedy každý z nich jedná sám za sebe (§ 91 o. s. ř.). Soudní praxe sice ustáleně dovozuje, že omluvu z jednání spojenou se žádostí o odročení lze učinit i jinou procesní formou než podáním podle § 42 o. s. ř. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, – R 10/2001), tedy i prostým mailem bez elektronického podpisu, i v takovém případě však každý z účastníků jedná sám za sebe. Žalovaná 2) tedy – protože není zástupkyní ostatních žalovaných podle § 27 odst. 1 o. s. ř. – soudu nanejvýš zprostředkovaně sdělila, že ostatní žalovaní mají za to, že je i u nich dán důležitý důvod pro odročení. Žalovaní 1), 3) a 4) tak o odročení nepožádali a nic jim nebránilo jednání se zúčastnit, neboť u samostatných společníků nemusí být rozhodnuto ve vztahu ke všem žalovaným současně jedním rozsudkem. S přihlédnutím k procesní ekonomii tak soud věc samostatně projednal ve vztahu k žalovaným 1), 3) a 4) v jejich nepřítomnosti (za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř.) a ve vztahu k nim rozhodl ve věci částečným rozsudkem.

8. Uvedený procesní postup ohledně samostatných společníků aprobuje i Ústavní soud (viz usnesení ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 1499/15). V tomto rozhodnutí Ústavní soud rovněž vysvětlil, že soudní praxe vyžaduje, aby účastník podal výslovný návrh na odročení jednání, a dále Ústavní soud přitakal judikatuře Nejvyššího soudu (usnesení ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), podle níž není povinností soudu v případě, že žádosti o odročení jednání nevyhoví, účastníka o nevyhovění vyrozumět (je věcí účastníka přesvědčit se, zda návrhu na odročení bylo vyhověno).

9. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících listinných důkazů:K nabytí vlastnického práva k nemovitostem žalobci:

10. Katastrálně zapsanými vlastníky nemovitostí jsou žalobci, když nemovitosti jsou podle zápisu vlastnického práva v jejich společném jmění manželů, a to s právními účinky zápisu k , datum, (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ze dne , datum, , LV 415, pro katastrální území a obec , adresa, ).

11. Kupní smlouvu k nemovitostem uzavřeli žalobci jako kupující s , tituly před jménem, , jméno FO, , insolvenčním správcem žalovaného 1), jako prodávajícím dne , datum, (prokázáno uvedenou kupní smlouvou). Podle čl. I. 2. smlouvy probíhalo zpeněžení (celých) nemovitostí ve smyslu § 274 odst. 2 zákona insolvenčního zákona v rámci insolvenčního řízení žalovaného 1). Kupní cena činila , částka, (čl. III. 1. smlouvy) a byla uhrazena na účet majetkové podstaty žalovaného 1) před podpisem smlouvy (čl. III. 2. a čl. IV. smlouvy). Přílohou a nedílnou součástí smlouvy je podle čl. IX. 6. soupis majetkové podstaty žalovaného 1) ze dne , datum, , dále pokyny a souhlas zajištěných věřitelů a výpis z katastru nemovitostí.

12. V soupisu majetkové podstaty ze dne , datum, insolvenční správce zapsal nemovitosti pod poř. č. , hodnota, -3 části soupisu „I. Nemovitý majetek“ s tím, že důvodem zapsání je majetek žalovaného 1) ve společném jmění manželů. Zajištěný věřitel , právnická osoba, ., dal pokyn ke zpeněžení předmětu zajištění (nemovitostí) přípisem ze dne , datum, a přípisem ze dne , datum, , podle něhož žádá, aby ke zpeněžení nemovitostí došlo přímým prodejem (přímému zájemci), a to nejvyšší učiněné nabídce, jejíž minimální výše je rovna znaleckému posudku a která dojde do 3 měsíců od přípisu. Stejný pokyn učinil i zajištěný věřitel , právnická osoba, Family Office s. r. o. přípisem ze dne , datum, . Ke dni , datum, byli katastrálními vlastníky nemovitostí zapsaní žalovaní 1) a 2), kteří měli nemovitosti ve společném jmění manželů (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ze dne , datum, , LV 415, pro katastrální území a obec , adresa, ).

13. Přílohou č. , hodnota, k podmínkám výběrového řízení bylo čestné prohlášení manželů Kosobudových, podle něhož žalovaní 1) a 2) čestně prohlásili, že budou spolupracovat s insolvenčním správcem žalovaného 1) a že do 30 dnů od „realizace zápisu vlastnického práva vítězného zájemce“ nemovitosti vyklidí a opustí.

14. Žalobci zaslali předžalobní výzvy k vyklizení nemovitostí všem žalovaným dne , datum, .K dalším souvislostem v insolvenčním řízení:

15. Úpadek žalovaného 1) byl zjištěn a konkurs na jeho majetek byl prohlášen usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. KSPH , spisová značka, -A-48.

16. Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěného majetku (B-51) podal žalovaný 1) námitky dne , datum, , v nichž mimo jiné brojil proti způsobu zpeněžení nemovitostí v rozporu s pokyny zajištěných věřitelů, proti zvýhodnění žalobců jako jediných zájemců o koupi insolvenčním správcem a v nichž namítal další pochybení při zpeněžení nemovitostí.

17. Insolvenční správce se k námitkám žalovaného 1) vyjádřil sdělením ze dne , datum, (B-58) tak, že jejich obsah považuje za „čistě účelový“ a jde o další „obstrukční kroky v rámci insolvenčního řízení i předcházející exekuce“. Žalovaný 1) nepodal včas žalobu podle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona o určení neplatnosti kupní smlouvy a svoje pochybení nemůže napravit tím, že podá námitky.

18. Námitky žalovaného 1) proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli projednal insolvenční soud (Krajský soud v Praze) u jednání dne , datum, , na jehož konci vyhlásil usnesení, kterým udělil souhlas insolvenčnímu správci k vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům (prokázáno protokolem z jednání ze dne , datum, – B-59). Podle písemného vyhotovení tohoto usnesení (B-61) insolvenční správce při zpeněžování postupoval podle pokynů zajištěných věřitelů (odst. 17.), otázka ceny, za niž byly nemovitosti prodány, nemá vliv na platnost kupní smlouvy (odst. 20.) a námitky žalovaného 1) nejsou důvodné (odst. 26.). Proti usnesení podal žalovaný 1) dne , datum, blanketní odvolání.

19. Krajský soud v Praze přípisem ze dne , datum, , č. j. , incidenční spisová značka, , sdělil žalovanému 1), že se nepřihlíží k jeho podání nazvanému „žaloba na neplatnost prodeje majetku z majetkové podstaty mimo dražbu podle ust. § 298 odst. 3 insolvenčního zákona“ ze dne , datum, , protože bylo podáno e-mailem bez uznávaného elektronického podpisu a nebylo ve lhůtě 3 dnů od jeho podání doplněno předložením originálu, popřípadě písemným podáním téhož znění (§ 42 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

20. Všechny výše uvedené listinné důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné, když z jiných než shora označených listin svá skutková zjištění nečerpal. Dokazování nebylo doplňováno, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

21. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

22. Žalobci se stali vlastníky nemovitosti (v jejich společném jmění manželů) na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , uzavřené s insolvenčním správcem žalovaného 1) jako prodávajícím, když insolvenční správce tímto způsobem zpeněžil v rámci insolvenčního řízení žalovaného 1) zajištěný majetek podle pokynů zajištěných věřitelů. Žalovaný 1) podal žalobu o určení neplatnosti kupní smlouvy, avšak pro nedostatek formy insolvenční soud k této žalobě nepřihlížel. O námitkách žalovaného 1) proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům insolvenční soud (nepravomocně) rozhodl usnesením ze dne , datum, , kterým insolvenčnímu správci udělil souhlas k vydání takového výtěžku.

23. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

24. Podle § 1105 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 159 odst. 1 písm. f) insolvenčního zákona incidenčními spory jsou spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu.Podle § 205 insolvenčního zákona podal-li insolvenční návrh věřitel, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky předběžného opatření, kterým insolvenční soud zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka nakládat s jeho majetkem, majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku dlužníka, a majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky těchto rozhodnutí (odst. 2). Je-li dlužník spoluvlastníkem majetku podle odstavců 1 a 2, náleží do majetkové podstaty podíl dlužníka na tomto majetku. Majetek podle odstavců 1 a 2 náleží do majetkové podstaty i tehdy, je-li ve společném jmění dlužníka a jeho manžela (odst. 3).Podle § 268 insolvenčního zákona prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela; byl-li vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství (odst. 1). Po prohlášení konkursu se provede vypořádání společného jmění manželů, které zaniklo podle odstavce 1 (odst. 2 písm. a).Podle § 274 insolvenčního zákona nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty. Výtěžek zpeněžení majetku náležejícího do společného jmění manželů se vypořádá přiměřeně podle pravidel pro vypořádání společného jmění manželů (odst. 1). Pokud jsou vedena insolvenční řízení dlužníka i insolvenční řízení jeho manžela nebo bývalého manžela, zpeněžuje se majetek náležející do jejich společného jmění manželů podle odstavce 1 v insolvenčním řízení, ve kterém dříve nastaly účinky prohlášení konkursu nebo ve kterém zajištěný věřitel dříve požádal o zpeněžení majetku, který slouží k zajištění; v tomto řízení se také vypořádá výtěžek zpeněžení (odst. 2).Podle § 280 insolvenčního zákona nestanoví-li tento zákon jinak, je soupis majetkové podstaty listinou, která insolvenčního správce v rámci konkursu opravňuje ke zpeněžení zapsaného majetku.Podle § 285 insolvenčního zákona byla-li zpeněžena nemovitost, kterou dlužník používá k bydlení své rodiny, anebo byt ve vlastnictví dlužníka, je dlužník povinen je vyklidit. Neučiní-li tak dobrovolně, může se nabyvatel domáhat vyklizení žalobou u soudu; nejde o incidenční spor (odst. 2). Při vyklizení podle odstavce 2 přísluší dlužníku stejná bytová náhrada jako při výpovědi nájmu bytu dané nájemci pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu (odst. 3).Podle § 286 odst. 1 insolvenčního zákona lze zpeněžit majetkovou podstatu veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu (písm. a), prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí (písm. b), prodejem majetku mimo dražbu (písm. c), v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu (písm. d). O způsobu zpeněžení majetkové podstaty podle odstavce 1 rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce (odst. 2).Podle § 289 insolvenčního zákona prodej mimo dražbu může insolvenční správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti. Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku (odst. 1). Při prodeji mimo dražbu lze kupní cenu stanovit pod cenu odhadní. Insolvenční správce přitom přihlédne i k nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku (odst. 2). Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout žalobou podanou u insolvenčního soudu i po uplynutí lhůty podle věty první, nebyl-li nabyvatel v dobré víře (odst. 3).Podle § 293 insolvenčního zákona jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti (odst. 1). Ustanovení § 230 odst. 3 až 5 platí obdobně. Ustanovení § 286 odst. 2, § 287 odst. 2 a § 289 odst. 1 se použije jen tehdy, není-li zde pokynu zajištěného věřitele (odst. 2).Podle § 298 insolvenčního zákona zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce a částky připadající na uspokojení osoby podle odstavce 8 vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3). Proti rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou podat odvolání jen dlužník, insolvenční správce, zajištěný věřitel, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitel, který proti němu podal námitky (odst. 7).

25. Nemovitosti ve společném jmění žalovaného 1) a žalované 2) byly zpeněžovány v rámci insolvenčního řízení žalovaného 1), neboť náležely do jeho majetkové podstaty (§ 205 odst. 2 a 3 insolvenčního zákona). Prohlášením konkursu na majetek žalovaného 1) zaniklo společné jmění manželů žalovaného 1) a žalované 2) (§ 268 odst. 1 insolvenčního zákona) a zaniklé společné jmění mělo být vypořádáno (§ 268 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona). Vzhledem ke speciální úpravě § 274 insolvenčního zákona však vypořádání společného jmění prováděno nebylo a nemovitosti náležející do společného jmění manželů byly podle § 274 odst. 2 insolvenčního zákona zpeněženy v insolvenčním řízení žalovaného 1) jako celek (viz čl. I. 2. kupní smlouvy ze dne , datum, , přičemž insolvenční řízení žalované 2) je vedeno u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH , spisová značka, ).

26. Insolvenční správce přitom měl nemovitosti zapsané do soupisu majetkové podstaty žalovaného 1), takže i z tohoto pohledu byl oprávněn k jejich zpeněžení (§ 280 insolvenčního zákona).

27. Zpeněžení kupní (popřípadě jinou převodní) smlouvou (tzv. zpeněžení z volné ruky) je jedním ze zákonných způsobů zpeněžování majetkové podstaty v rámci insolvenčního řízení (jde o prodej majetku mimo dražbu ve smyslu § 286 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona). Vzhledem k tomu, že nemovitosti byly zajištěné ve prospěch zajištěných věřitelů, nevolil způsob zpeněžení insolvenční správce (§ 286 odst. 2 a § 289 insolvenčního zákona), nýbrž insolvenční správce byl vázán pokyny zajištěného věřitele prvního v pořadí, směřujícími ke zpeněžení (§ 293 insolvenčního zákona).

28. Kupní smlouva ze dne , datum, uzavřená tímto způsobem insolvenčním správcem jako prodávajícím a žalobci jako kupujícími (§ 2079 odst. 1 o. z.) je právním titulem smluvního převodu vlastnického práva k nemovitostem do společného jmění žalobců. K převodu vlastnického práva došlo zápisem vlastnického práva žalobců do katastru nemovitostí (§ 1105 o. z.), a to s účinky ke dni , datum, .

29. Platnost kupní smlouvy (prodeje majetku mimo dražbu) lze zpochybňovat jen žalobou podanou u insolvenčního soudu v propadné lhůtě uvedené v § 289 odst. 3 insolvenčního zákona, přičemž žaloba musí být projednána jako incidenční spor v rámci insolvenčního řízení (§ 159 odst. 1 písm. f) insolvenčního zákona). Jde přitom o tzv. zákonnou určovací žalobu, u níž se nezkoumá naléhavý právní zájem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sen. zn. , spisová značka, ). Není-li žaloba podána (popř. je-li odmítnuta jako opožděná), nebo neuspěje-li navrhovatel žaloby věcně (žaloba je z libovolného důvodu zamítnuta), je zpochybňování platnosti převodní smlouvy jednou provždy vyloučeno a otázku platnosti kupní smlouvy nelze řešit v jiném řízení ani jako otázku předběžnou, a to i s ohledem na právní jistotu nabyvatele majetku. Uvedené samozřejmě platí i pro další průběh insolvenčního řízení, v němž už také nelze znovu otevírat a řešit otázku platnosti zpeněžení majetku mimo dražbu. Uvedené závěry se opírají o ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sen. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

30. Žalovaný 1) sice podal žalobu podle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona, avšak k jeho žalobě se nepřihlíží s ohledem na § 42 odst. 2 větu druhou o. s. ř., což bylo žalovanému 1) v rámci insolvenčního řízení sděleno. Platnost kupní smlouvy a vlastnické právo žalobců tak již nelze zpochybňovat ani v pokračujícím insolvenčním řízení žalovaného 1), ani v tomto řízení.

31. Právo žalobců na vyklizení žalovaných pak vyplývá z výslovného znění § 285 odst. 2 insolvenčního zákona, aniž je třeba jednostranného čestného prohlášení žalovaných 1) a 2) o tom, že nemovitosti dobrovolně opustí a vyklidí. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přitom v současné době neupravuje žádnou bytovou náhradu při výpovědi nájmu bytu dané nájemci pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu. Pravidlo § 285 odst. 3 insolvenčního zákona tak je obsoletní (shodně § 285 [Účinky zpeněžení]. In: SPRINZ, Petr, JIRMÁSEK, Tomáš, ŘEHÁČEK, Oldřich, VRBA, Milan, ZOUBEK, Hynek a kol. Insolvenční zákon. 1. vydání (4. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, marg. č. , hodnota, .).

32. Soud proto podané žalobě vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. přiměřeně prodlouženou s ohledem na absenci zajištění bytové náhrady.

33. Nad rámec nutného odůvodnění soud podotýká, že žalovaný 1) shora podané souvislosti insolvenčního zpeněžování prodejem mimo dražbu nerespektuje, když jeho námitky proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení nemovitostí zajištěným věřitelům (§ 298 odst. 3 insolvenčního zákona) obsahují stejnou argumentaci jako jeho vyjádření k projednávané žalobě, tedy tvrzení o údajných pochybeních insolvenčního správce v průběhu zpeněžování. Tyto okolnosti však žalovaný 1) měl možnost uplatnit výlučně v incidenčním sporu o určení neplatnosti kupní smlouvy. Neučinil-li tak, nemůže již platnost kupní smlouvy a vlastnické právo žalobců jako nabyvatelů majetku zpochybňovat (viz usnesení insolvenčního soudu, jímž byl udělen souhlas k vydání výtěžku zpeněžení, jehož odůvodnění je stručně předestřeno v odst. 18 shora).

34. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobci byli v řízení plně úspěšní a mají tak vůči žalovaným právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

35. Účelně vynaložené náklady žalobců sestávají z:- zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, ,- odměny advokáta žalobců ve výši , částka, (5x 4 960),o advokát žalobců učinil celkem pět úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) adv. tarifu; předžalobní výzva, podání žaloby a podání repliky ze dne , datum, – 3x § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu a účast u jednání dne , datum, - § 11 odst. 1 písm. g) adv. tarifuo tarifní hodnotou je částka , částka, za přiměřeného použití § 15 odst. 4 písm. b) adv. tarifuo mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby za zastupování dvou osob (§ 12 odst. 4 adv. tarifu) činí , částka- náhrady hotových výdajů advokáta žalobce ve výši , částka, (5x , částka, podle § 13 odst. 4 adv. tarifu),- cestovních výdajů ve výši , částka, [1/2 * (2 150,60 + 683,90)],o cesta , adresa, a zpět 376 kmo sazba základní náhrady podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb. činí , částka, (5,60 * 376)o náhrada za pohonné hmoty při spotřeby 4,7 l motorové nafty na 100 km podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb. činí , částka, (4,7 * 3,76 * 38,7)o advokát žalobců požaduje toliko ½ náhrady, když cestoval ještě k jednomu jednání u zdejšího soudu- náhrady za promeškaný čas advokáta žalobce ve výši , částka, (1/2 * 900),o cesta , adresa, a zpět 4,5 hod (9 půlhodin)o náhrada podle § 14 odst. 3 adv. tarifu , částka, (9 * 100)o advokát žalobců požaduje toliko ½ náhrady, když cestoval ještě k jednomu jednání u zdejšího soudu- náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta, náhrady jeho hotových výdajů, cestovného a náhrady za promeškaný čas podle § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř. ve výši , částka, [0,21 x (24 800 + 1 500 + 1 417,25 + 450)].

36. Celkovou náhradu nákladů řízení žalobců ve výši , částka, jsou žalovaní povinni uhradit ve standardní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám jejich advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaní jsou zavázání solidárně (rukou společnou a nerozdílnou), přičemž žalobci jsou s ohledem na jejich hmotněprávní postavení oprávnění přijmout plnění rovněž společně a nerozdílně.

37. O žalobě ve vztahu k žalované 2) bude rozhodnuto samostatným (konečným) rozsudkem.