14 C 195/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 206 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 206 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 103 Kč od 3. 6. 2021 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 1 103 Kč od 3. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal na žalované zaplacení uvedené částky s tím, že žalovaná dne 2. 6. 2021 cestovala vlakem číslo Českých drah směr obec, přičemž porušila své povinnosti cestujícího, když cestovala bez jízdenky. Žalovaná je tak povinna zaplatit pokutu (1 000 Kč) a nezaplacené jízdné (103 Kč). Dále žalovaná dne 2. 6. 2021 cestovala vlakem číslo Českých drah směr obec, přičemž porušila své povinnosti cestujícího, když cestovala bez jízdenky. Žalovaná je tak povinna zaplatit pokutu (1 000 Kč) a nezaplacené jízdné (103 Kč). Svoji aktivní legitimaci ve sporu odvozuje žalobce ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2021.

2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.

3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. Žalovaná společně s další cestující dne 2. 6. 2021 cestovaly vlakem číslo Českých drah na trase obec – obec část obce, kde se obě neprokázaly platným přepravním dokladem a nezaplatily jízdné s přirážkou. Bylo sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO, na kterém byla žalovaná identifikována jménem, příjmením, datem narození a číslem OP. Z oznámení o závadách dále plyne, že žalovaná dále navrhla převzetí dluhu za spolucestující, s čímž věřitel skrze oprávněnou osobu vyslovil souhlas. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobce smlouvou, postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2021. Žalovaná byla marně vyzývána k uhrazení dlužné částky i předžalobní výzvou právního zástupce žalobce.

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o přepravě osob dle ust. § 2555 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; dále dle ust. § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, podle kterého je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, když výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

7. Podle ust. § 1881 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

8. Podle ust. § 1888 odst. 1 o. z. kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu.

9. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle ust. § 1970 o. z. dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobce požadoval. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 189 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby. Soud neuznal jako účelně vynaložený výdaj zaslání další výzvy k plnění žalované, když se jednalo o výzvu témuž adresátovi, v tentýž den, na tutéž adresu a z téhož právního důvodu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.