14 C 253/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 11 399,08 EUR s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 11 399,08 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 218,80 EUR od 4. 7. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 913,24 EUR od 1. 8. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 076,56 EUR od 31. 8. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 190,48 EUR od 31. 8. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného [titul] [jméno] [příjmení] ve výši 64 488 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 1. 7. 2022 na žalovaném domáhá zaplacení částky 11 399,08 EUR s úrokem z prodlení v zákonné výši z částek: -) 2 218,80 EUR za dobu od 4. 7. 2019 do zaplacení, -) 7 913, 24 EUR za dobu od 1. 8. 2019 do zaplacení, -) 1 076,56 EUR za dobu od 31. 8. 2019 do zaplacení, -) 190,48 EUR za dobu od 31. 8. 2019 do zaplacení.

2. Žalobce svou žalobu odůvodnil zejména tím, že účastníci uzavřeli dne 30. 12. 2011 rámcovou smlouvu o poskytování tiskových služeb, podle níž žalobce (coby zhotovitel) poskytoval pro žalovaného (coby objednatele) tiskové služby včetně materiálu (papíry, obálky) na základě jednotlivých objednávek realizovaných„ umístěním výrobních dat na server“. Podle těchto objednávek žalobce vytiskl a„ zaobálkoval“ požadovaný počet dokumentů a stran, přičemž žalovaná pohledávka představuje cenu provedených služeb vyúčtovaných fakturami ze dne 3. 6. 2019, 1. 7. 2019 a 31. 7. 2019 (2x).

3. Žalovaný navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout. Na svou obranu zejména tvrdil, že dne 21. 2. 2019 u žalobce objednal zakázku s názvem„ Výpisy poplatků“ složenou ze dvou částí (67 855 a 46 251 kusů formulářů). Žalobce e-mailem ze dne 22. 2. 2019 oznámil, že není schopen vyrobit celou zakázku najednou, a požádal o změnu dodávky tak, aby první část mohl odeslat prostřednictvím České pošty, s. p. (dále jen„ pošta“), dne 25. 2. 2019 a druhou část dne 26. 2. 2019, s čímž žalovaný souhlasil. Žalobce tak dne 25. 2. 2019 odeslal první část zakázky (67 855 kusů), avšak nechal si poštou potvrdit rozpis odeslaných zásilek na celkový počet 114 106 kusů. Žalovaný následně (na základě požadavku svého zákazníka [anonymizována dvě slova]) zrušil objednávku druhé části, s čímž žalobce souhlasil, zakázka byla skartovaná a nebyla již odeslaná. Pošta však žalovanému vyúčtovala celou dodávku (nikoliv jen její první, skutečně odeslanou část), neboť vycházela z potvrzeného rozpisu odeslaných zásilek. Reklamace žalovaného nebyla úspěšná a žalovaný musel uhradit poště (respektive společnosti [právnická osoba], prostřednictvím které využíval poštovní služby) částku 439 384,50 Kč, kterou požadoval na žalobci uhradit coby náhradu škody. Vzhledem k odmítavému stanovisku žalobce provedl žalovaný dne 4. 10. 2021 vůči žalované pohledávce jednostranný zápočet s tím, že zbytek pohledávky na náhradu škody uplatňuje vůči žalobci žalobou projednávanou u Okresného súdu Bratislava I.

4. Uvedenou obranu žalovaného považoval žalobce za nedůvodnou, neboť měl za to, že žalovaným započtená pohledávka na náhradu škody nikdy nevznikla. Žalobce nedostal od žalovaného poté, co bylo dohodnuto rozdělení zakázky na dvě části, nový rozpis zásilek na dva dny (nevystavil„ dobropis“). Ke stornu druhé části žalovaným přitom došlo v době, kdy již žalobce nechal poštou potvrdit celý počet zásilek a jiný rozpis zásilek od žalovaného neobdržel. Pošta se tak bezdůvodně obohatila, pokud požadovala uhradit služby, které neprovedla, a žalovaný neměl poště takovou částku hradit, když měl nechat na ní, aby prokázala převzetí celé zásilky. Tím, že žalovaný hradil poště na její neexistující pohledávku, si sám způsobil škodu. Započtená pohledávka na náhradu škody navíc je pohledávkou nejistou, popřípadě neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., takže není způsobilá k započtení.

5. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) o uzavření rámcové smlouvy, jakož i provedení služeb za úplatu, které jsou předmětem tohoto řízení (žalovaný učinil uvedená žalobní tvrzení nespornými). Uvedené je nadto prokázáno i provedenými listinnými důkazy (rámcovou smlouvou o poskytování tiskových služeb ze dne 30. 12. 2011 a fakturami [číslo] ze dne 31. 7. 2019, [číslo] ze dne 31. 7. 2019, [číslo] ze dne 1. 7. 2019 a [číslo] ze dne 3. 6. 2019).

6. Po skutkové stránce nejsou strany ve sporu ani ohledně okolností, za nichž došlo k realizaci zakázky klienta [anonymizována dvě slova] na základě objednávky ze dne 21. 2. 2019. Skutkový děj tak v zásadě odpovídá tvrzením žalovaného shrnutým v odst. 3 shora: žalovaný provedl automatizovanou objednávku dne 21. 2. 2019, přičemž šlo o objednávku„ výpis poplatků“ v rozsahu 46 251 kusů, 67 855 kusů, 9 kusů a 4 kusů dokumentů (prokázáno též e-mailem ze dne 21. 2. 2019 s předmětem„ Info: JOB 2019 .02.21 14.00.58 – SUMAR po spracovani“, č. l. 19). Následující den ráno pracovník žalobce e-mailem požádal z kapacitních důvodů o posunutí data podání tak, že 67 855 kusů bude na poště podáno dne 25. 2. 2019 a 46 251 kusů dne 26. 2. 2019 (prokázáno též e-mailem ze dne 22. 2. 2019, č. l. 31 p. v.). S uvedeným žalovaný souhlasil, avšak druhou část objednávky následně (dne 26. 2. 2019, k tomu srov. e-mail žalobce ze dne 21. 6. 2019, č. l. 36) zrušil a vytištěná zakázka byla skartovaná (prokázáno e-maily ze dne 1. 3. 2019, č. l. 32).

7. Žalobce (jako„ přepravce“) nechal dne 25. 2. 2019 na poště na účet dodavatele [právnická osoba] potvrdit přepravu obyčejných psaní v počtu 46 251 kusů (v ceně 439 384,50 Kč), 67 855 kusů (v ceně 644 622,50 Kč), 9 kusů (v ceně 85,50 Kč) a 4 kusů (v ceně 38 Kč) (prokázáno rozpisem zásilek DD19/0154 datovaným dne 21. 2. 2019).

8. Pošta vyfakturovala plnění ke dni 28. 2. 2019 společnosti [právnická osoba] fakturou ze dne 12. 3. 2019 (č. l. 34), který nedoplatek přefakturoval žalovanému dne 17. 3. 2019 (prokázáno fakturou č. l. 33 p. v.). Dne 4. 4. 2019 žalovaný korespondoval se společností [právnická osoba] a poštou o možnosti a způsobu reklamace faktury (prokázáno e-maily č. l. 55).

9. Dne 12. 6. 2019 zaslala pošta e-mail panu [příjmení] ze společnosti [právnická osoba], že přezkoumala fakturu ze dne 12. 3. 2019 s negativním výsledkem. Konkrétně pošta sdělila, že je povinností uživatele podle„ Dohody o úhradě cen poštovních služeb Kreditem [číslo]“ ze dne 29. 12. 2014 zapisovat podání obyčejných zásilek do evidenčních lístků; to se však dlouhodobě neděje a pošta akceptuje uživatelem vytvářený rozpis zásilek. Na základě předloženého a oboustranně potvrzeného rozpisu zásilek ze dne 21. 2. 2019 bylo předáno k přepravě celkem 114 119 kusů zásilek. Otázku skutečného počtu zásilek již není možné řešit, protože obyčejné zásilky nejsou při doručovacím procesu kusově sledovány a jediným okamžikem, kdy je možno zjistit jejich skutečné množství, je při předání k poštovní přepravě, kdy jejich počet zpochybněn nebyl, naopak byl potvrzen rozpisem zásilek. Skutečný počet přepravených zásilek je nepřezkoumatelný v době po podání a realizované poštovní službě. Množství zásilek je pošta schopna kontrolovat při podání, bude-li za to sjednána přijatelná odměna (vše prokázáno e-mailem č. l. 33). Výsledek reklamace sdělil pan [příjmení] žalovanému den poté (prokázáno e-mailem ze dne 13. 6. 2019, č. l. 35) a společnost [právnická osoba] apelovala na žalovaného, že je nutné dluh uhradit (prokázáno e-mailem ze dne 17. 6. 2019, č. l. 56).

10. Účastníci poté e-mailově korespondovali, když na žádost žalovaného o stanovisko (e-mailem ze dne 20. 6. 2019, č. l. 35 p. v.) žalobce obratem odpověděl, že problém vznikl v podkladech od žalovaného ve formátu PDF, který žalobce nemůže změnit. Na základě předchozích zkušeností žalobce podal první část zásilek 25. 2. 2019 s tím, že druhá část měla být podaná následující den bez dokladů, a pokud by s tímto vznikl problém (že pošta nebude mít k druhé části zásilek doklady), žalobce jim oznámí, že část zásilek„ s komplet doklady“ byla odevzdaná o den dříve. Dne 26. 2. 2019 se žalobce se žalovaným telefonicky dohodli na pozastavení podání druhé části zásilek. Skutečnost, že se tato informace„ nedostala na poštu“ si mohou účastníci„ vzájemně vyčítat“, čí to byla chyba, když žalovaný žalobci ke stornu zásilek neposlal opravený rozpis zásilek. Žalovaný tímto„ odmítl nést“ finanční odpovědnost za vzniklou situaci (prokázáno e-mailem žalobce ze dne 21. 6. 2019, č. l. 36).

11. Žalovaný uvedenou částku 439 384,50 Kč uhradil společnosti [právnická osoba] dne 28. 6. 2019 (prokázáno výpisem z účtu č. l. 36 p. v.).

12. Účastníci o věci nadále korespondovali (prokázáno e-mailem ze dne 1. 4. 2020, č. l. 37), žalovaný navrhl zápočet uvedené částky na žalovanou pohledávku žalobce (prokázáno návrhem dohody ze dne 26. 3. 2021, č. l. 37 p. v. a č. l. 38), který byl odmítnut, takže žalovaný vyzval žalobce k úhradě částky 439 384,50 Kč (prokázáno výzvou k náhradě škody č. l. 38 p. v.), aby nakonec uvedenou částku proti uplatňované pohledávce žalobce sám jednostranně započetl dne 4. 10. 2021 (prokázáno prohlášením o jednostranném zápočtu č. l. 40) a dne 20. 10. 2021 o tom uvědomil žalobce a jeho právního zástupce (prokázáno dopisy č. l. 39 a č. l. 39 p. v.).

13. Žalobce přitom již dne 4. 10. 2021 žalovaného vyzval k zaplacení spolu s předžalobní výzvou (prokázáno dopisem včetně podacího lístku č. l. 24-26).

14. Všechny výše uvedené listinné důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Dokazování doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je zjištěn s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Závěr o skutkovém stavu se shoduje s nesporným vylíčením účastníků řízení: účastníci spolu dlouhodobě spolupracují při přípravě tiskových materiálů, které žalobce na základě objednávek žalovaného tiskne a distribuuje („ zaobálkovává“) prostřednictvím pošty, když vznik a výše pohledávek za uvedené tiskové služby vyfakturované čtyřmi fakturami ze dne 3. 6. 2019, 1. 7. 2019 a 31. 7. 2019 (2x) je nesporný a žalovaným nijak nezpochybněný. Účastníci jsou rovněž ve shodě ohledně způsobu vyřízení objednávky ze dne 21. 2. 2019, při němž došlo k tomu, že pošta potvrdila a vyúčtovala vyšší příjem podání, než žalobce dne 25. 2. 2019 na poštu skutečně odevzdal, s tím, že k podání zbývající části tiskových materiálů dne 26. 2. 2019 již nedošlo (k podrobnostem viz shora).

15. Podle § 5 odst. 1 o. z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Podle § 1987 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem (odst. 1). Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není (odst. 2). Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2591 o. z. je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy. Podle § 2592 o. z. zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2912 odst. 2 o. z. dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

16. Jak již bylo opakovaně řečeno, spor se odehrává ryze v rovině právního posouzení, když účastníci mají odlišný náhled na to, zda žalovanému vznikla vůči žalobci pohledávka z titulu náhrady škody ve výši 439 384,50 Kč. Lze tak jen stručně uvést, že účastníci uzavřeli rámcovou smlouvu (k významu rámcové smlouvy srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2015, sp. zn. 23 Cdo 4644/2014, a judikaturu v odůvodnění tohoto rozhodnutí zmiňovanou), která je podkladem pro uzavírání jednotlivých realizačních smluv o dílo na základě objednávek žalovaného. Provedení díla spočívalo ve zhotovení (vytištění) tiskových materiálů podle zadání žalovaného (objednatele). Z obchodní praxe potvrzené oběma účastníky vyplývá, že žalobce zajišťoval podání tiskových materiálů na poště, a to na účet společnosti [právnická osoba] s tím, že podklady (rozpis zásilek) připravoval formou PDF souborů žalovaný.

17. Žalobce tak vystupoval v pozici zhotovitele jako profesionál v oboru (§ 5 odst. 1 o. z.). Součástí zhotovení díla bylo materiály v požadovaném počtu vytisknout,„ zaobálkovat“ (viz žalobní tvrzení) a odeslat. Všechny tyto postupy musí být ze strany žalobce kryty náležitou znalostí a pečlivostí (odbornou péčí). Co se týče objednávky ze dne 21. 2. 2019, žalobce na rozdíl od původního požadavku žalovaného navrhl dílo rozdělit na dvě části, které budou podány (odeslány) ve dvou po sobě následujících dnech, což žalovaný akceptoval. Je pravda, že žalovaný na tuto změnu realizační smlouvy již nereagoval novým podkladem (rozpisem zásilek) pro účely podání na poště, avšak v tomto směru měl žalobce postupovat samostatně (§ 2592 o. z.) a pokud nutně potřeboval součinnost žalovaného (vydání dobropisu, resp. opraveného rozpisu zásilek), měl jej o to požádat (§ 2591 o. z.) a do té doby další kroky nečinit. Podle soudu však taková součinnost ze strany žalovaného nebyla nutná, neboť žalobce měl podle vlastního návrhu zásilky podat zvlášť ve dvou dnech a tomu měl (mohl) sám přizpůsobit údaje o podaných zásilkách na poště (skutečnost, že použil podklad žalovaného ve formátu PDF, který není možné elektronicky měnit, nevylučuje začernění příslušných údajů, ruční vpis údajů nebo jiný postup po dohodě s poštou, když za řádné podání zásilek ve shodě se skutečným stavem je odpovědný žalobce). Ad absurdum by postoj žalobce vedl k tomu, že by neodpovídal ani tehdy, kdyby připravený podklad (rozpis zásilek) od žalovaného vůbec nekontroloval a nechal jej na poště potvrdit bez ohledu na to, co by skutečně k poštovní přepravě podal za druh a počet zásilek.

18. Soud tak spatřuje porušení zákonné právní povinnosti žalobce (§ 2910 o. z.) v tom, že v rozporu s prevenční povinností (povinností předcházet škodě) nechal u pošty potvrdit dne 25. 2. 2019 podání všech zásilek. Postup popisovaný žalobcem v e-mailu ze dne 21. 6. 2019 (viz odst. 10 shora), že druhá část zásilek měla být podaná následující den bez dokladů, a pokud by s tímto vznikl problém (že pošta nebude mít k druhé části zásilek doklady), žalobce poště oznámí, že část zásilek„ s komplet doklady“ byla odevzdaná o den dříve, jistě nekoresponduje s potřebnou a vyžadovanou znalostí a pečlivostí, protože se jedná o postup dosti riskantní (evidentně se opírající pouze o„ čestné slovo“ a místní znalost poštovních zaměstnanců). Není totiž zřejmé, jak by žalobce postupoval, pokud by mu pošta druhý den skutečně odmítla převzít bezmála 50 000 zásilek bez potvrzení a odkázala by přitom na den starý potvrzený rozpis zásilek.

19. Obrana žalobce, že žalovaný měl sám bez dalšího žalobci dodat nový rozpis zásilek (rozdělený na dvě části) a že s tím žalobce jinak„ nemohl nic dělat“ (musel převzít PDF dokument žalovaného bez úprav), je nepřípadná i z dalšího důvodu. Jak totiž ze zjištěného skutkového stavu plyne (srov. v podrobnostech např. znovu e-mail žalobce ze dne 21. 6. 2019), žalobce nejprve (dne 25. 2. 2019) nechal na poště potvrdit celý rozpis zásilek a teprve poté (dne 26. 2. 2019) se účastníci dohodli na tom, že druhá část odesílaná nebude. I kdyby tak žalovaný vystavil dobropis, respektive nový rozpis zásilek jen na první část, na faktu, že v té době již žalobce (v rozporu se skutečným stavem) nechal potvrdit podání celé objednávky, by se nic změnit nemohlo. Žalobce naopak v rozporu s prevenční povinností neudělal dne 26. 2. 2019 (ani později) nic, co by pomohlo vše uvést na pravou míru, tedy neoznámil svůj nesprávný postup ani poště, ani žalovanému (respektive s ním spolupracující společnosti [právnická osoba]), ačkoliv věděl (musel vědět), že pošta bude při fakturaci vycházet z uvedeného potvrzeného rozpisu ze dne 25. 2. 2019. Tím znemožnil zjednat nápravu, která by podle jeho vlastních slov byla v té době snad ještě možná (pokud žalobce v e-mailu ze dne 21. 6. 2019 tvrdí, že by bylo možné dne 26. 2. 2019 dodat na poštu zbývající zásilky bez dokladu, měl se v duchu stejné logiky dne 26. 2. 2019 dostavit na poštu a oznámit, že tyto zbývající zásilky nepodá a žádat o opravu předchozího rozpisu zásilek ze dne 25. 2. 2019).

20. Svou nečinností tak žalobce opět porušil prevenční povinnost, přičemž toto pochybení je v příčinné souvislosti se vzniklou škodou. Žalovaný (respektive společnost [právnická osoba]) se totiž o celé záležitosti dozvěděl až se zpožděním na základě faktury pošty (srov. odst. 8 shora) a po kontrole údajů fakturu rozporoval – pokud by ale žalobce nepotvrdil dne 25. 2. 2019 odeslání všech zásilek, popřípadě věc řešil s poštou ihned dne 26. 2. 2019 (nebo alespoň vše žalovanému oznámil), pak by pošta tuto částku fakturovat po právu nemohla. Nelze tak žalovanému klást k tíži, že požadovanou částku uhradil, když tato byla zjevně požadovaná v souladu s uzavřenou smlouvou a příslušným rozpisem zásilek; s výsledkem reklamačního řízení, že pošta nemůže zpětně po několika týdnech kontrolovat skutečný počet podání (obyčejných poštovních zásilek), pokud se liší od údajů v rozpisu zásilek při podání, nelze než souhlasit. Výtky žalobce, že žalovaný si zvolil„ jednodušší cestu“ náhrady škody, tedy správně neměl poště nic hradit, naopak se měl s poštou soudit a najít si mezitím jiného smluvního partnera provozujícího poštovní služby, jsou nepřípadné, když do této situace (kdy je povinen hradit svůj dluh poště) se žalovaný dostal zaviněným pochybením žalobce. Nadto je třeba poukázat na skutečnost, že skutečná škoda podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nespočívá jen ve snížení majetkového stavu po uhrazení dluhu (jako tomu bylo za předchozí právní úpravy), nýbrž i v existenci dluhu jako takového. V tomto směru tak neobstojí ani námitka, že náhrada škody vůči žalobci je subsidiární až pro případ, že žalovaný nevymůže hypotetický nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči poště: nárok na náhradu škody je v tomto ohledu samostatný a opírá se o prokázanou příčinnou souvislost (nebýt zaviněného porušení právní povinnosti žalobce, nemusel by žalovaný hradit částku podle smluvního ujednání poště).

21. Konečně se soud neztotožňuje ani s námitkou žalobce, že pohledávka žalovaného je nejistá nebo neurčitá, a proto nezpůsobila k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. Výše vzniklé škody evidentně neurčitá není a nejistotu o pohledávce nelze vykládat tak, že pohledávku je nezpůsobilá k zápočtu jen proto, že ji dlužník (žalobce) neuznává a sporuje.

22. Na základě všeho doposud uvedeného soud uzavírá, že žalobou uplatněná pohledávka žalobce zanikla již před podáním žaloby jednostranným zápočtem provedeným žalovaným listinou ze dne 4. 10. 2021 (§ 1982 o. z.). Žaloba tak byla zamítnuta jako nedůvodná.

23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl v řízení plně úspěšný a má tak nárok na náhradu účelně vyložených nákladů řízení spočívajících v odměně jeho zástupkyně z řad advokátů, hotových výdajů a náhrad advokátky včetně náhrady za daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.).

24. Advokátka žalovaného v řízení učinila účelně celkem pět úkonů právní služby: -) převzetí zastoupení ve věci podle plné moci datované dne 25. 3. 2021 (č. l. 13) podle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tarifu, -) odůvodněný odpor ze dne 26. 8. 2022 (č. l. 27) a vyjádření ve věci ze dne 9. 12. 2022 (č. l. 50) podle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, -) účast u soudního jednání dne 16. 11. 2022 a 14. 12. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g/ adv. tarifu).

25. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení peněžité částky v cizí měně (11 399,08 EUR). Pro účely výpočtu odměny advokátky žalobce je nutné pro každý z výše uvedených pěti úkonů právní služby určit cenu práva (hodnotu pohledávky) v českých korunách v době započetí úkonu právní služby (§ 8 odst. 1 adv. tarifu) podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro daný den.

26. Tarifní hodnotou je tak ve smyslu § 9 odst. 1 adv. tarifu pro jednotlivé úkony částka 299 055 Kč (převzetí zastoupení), 280 816 Kč (odpor ze dne 26. 8. 2022), 277 397 Kč (účast u jednání dne 16. 11. 2022), 276 941 Kč (vyjádření ve věci dne 9. 12. 2022) a 276 713 Kč (účast u jednání dne 14. 12. 2022). Tomu odpovídají po řadě jednotlivé sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 6. adv. tarifu částku ve výši 9 500 Kč, 9 460 Kč, a 3x 9 420 Kč.

27. Účelně vynaložené náklady žalovaného tak sestávají z: -) odměny advokáta ve výši celkem 47 220 Kč (9 500 + 9 460 + 3 * 9 420), -) paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 5x 300 Kč (§ 13 odst. 3 adv. tarifu), celkem 1 500 Kč, -) cestovních náhrad, které se za jízdu k jednání konaným dne 16. 11. 2022 a 14. 12. 2022 skládají o) ze základní náhrady za použití vlastního motorového vozidla, která podle § 157 odst. 3 a 4 písm. b) zákoníku práce a § 1 písm. b) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad zákoníku práce, činí (při délce jedné cesty ze sídla advokátky k soudu a zpět 210 km) částku 1 974 Kč (4,70 Kč x 210 x 2), o) z náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu, která podle § 157 odst. 3, § 158 odst. 2, 3 a 4 zákoníku práce a § 4 písm. a) vyhlášky činí částku 1 402 Kč (44,50 Kč x (210 km x 2 x 7,5 l) /100)), o) celkem 3 376 Kč, -) z náhrady za promeškaný čas advokátky v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonu prováděném v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokátky, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět, která podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu činí za cestu ke dvěma jednáním a zpět (3 započaté půlhodiny cesta jedním směrem) částku 1 200 Kč (12 x 100 Kč), -) náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z výše uvedených částek 11 192 Kč (0.21 x (47 220 + 1 500 + 3 376 + 1 200)), celkem 64 488 Kč. Obecná třídenní lhůta k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku a místo plnění k rukám zástupkyně žalovaného byly určeny v souladu s § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.