14 C 300/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zdržení se zasahování do soukromí a imisí <b>I. Žaloba s návrhem, že žalovaný je povinen zdržet se umístění kamer na pozemcích ve svém vlastnictví namířených na pozemek parcelní [číslo] ve vlastnictví žalobce v katastrálním území a obci [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 25 024 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 12. 12. 2021 domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost zdržet se umístění kamer na pozemcích v jeho vlastnictví na pozemek žalobce č. parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

2. Svou žalobu žalobce odůvodnil zejména tím, že je vlastníkem (mimo jiné) pozemku č. parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalovaný je v témže katastrálním území vlastníkem (mimo jiné) pozemku č. parc. [číslo], na němž provozuje kamerový systém, přičemž jedna z kamer je umístěna směrem na pozemek žalobce a tento pozemek tak snímá s možností záznamu. Žalovaný kameru přes výzvy žalobce neodstranil, a když žalobce před kamerou vyvýšil svůj plot, žalovaný kameru umístil na sloupek, aby opět zabírala pozemek žalobce. Žalobce má na svém pozemku v blízkosti kamery zahradní domek s pergolou, koupací sud, ohniště a stůl na stolní tenis, tento prostor využívá k odpočinku žalobce se svou rodinou i jiné osoby včetně pořádaných svatebních obřadů.

3. Žalobce tak má za to, že umístěním kamery žalovaný zasahuje do jeho osobnostních práv, jakož i práv jeho rodiny (§ 88 o. z.), přičemž jde zároveň o nepřípustnou imisi pohledem ve smyslu § 1013 o. z.

4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Na svou obranu zejména tvrdil, že kameru nepoužívá ke sledování žalobce, ale ke sledování zvířat, o která se stará a která mají pastvinu na pozemcích č. parc. [číslo] a [číslo] propachtovaných žalovanému za tím účelem, přičemž dříve měl žalovaný propachtovaný jako pastvinu i pozemek žalobce č. parc. [číslo]. Od února 2020 je předmětný pozemek součástí rekreačního areálu s názvem [název] [anonymizováno] ve vlastnictví žalobce a v té době žalobce v areálu provozoval ubytovnu pro„ sociálně slabé spoluobčany“, takže žalovaný kameru umístil i s ohledem na ochranu svého zdraví a majetku. Nyní předmětný pozemek užívá osobně pouze žalobce, a to tak, že na něm občas seká trávu nebo kultivuje nově vysazený sad.

5. Žalovaný dále argumentoval tím, že pozemek žalobce je evidován coby součást zemědělského půdního fondu jako orná půda, což vylučuje jeho využití jako zahrady pro rekreační účely. Po vyvýšení plotu žalovaný již nemá žádnou„ technickou možnost“, jak by mohl„ byť jen teoreticky“ narušovat soukromí žalobce, neboť pohled na zahradní domek a přilehlé okolí není možný. Na svou podporu žalovaný citoval z výkladového stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů a odkazoval též na skutečnost, že mu žalobce v létě 2021 vyhrožoval, což bylo řešeno v přestupkovém řízení.

6. Jednotlivé skutečnosti má soud za prokázané následujícími důkazy:

7. Pozemek žalobce se nachází mezi pozemkem žalovaného č. parc. [číslo] a dalšími pozemky (č. parc. [číslo] a [číslo]), které má žalovaný propachtované (srov. odst. 14.) (umístění pozemků prokázáno kopií katastrální mapy č. l. 5). Na svém pozemku má žalovaný umístěné kamery, jedna z nich je otočena směrem na pozemek žalovaného a je nad vyvýšeným dřevěným plotem, vedle něhož je dřevěná stavba zahradního domku s pergolou; tento domek a přilehlé okolí však kamera nezabírá, je namířená na vzdálenější stranu pozemku žalobce (prokázáno fotografiemi přiloženými k žalobě č. l. 6-9, jakož i fotografiemi žalovaného č. l. 30-31). Na pozemcích propachtovaných žalovanému se pasou koně (prokázáno fotografií č. l. 30 p. v.).

8. Pozemek žalobce je zapsán v katastru nemovitostí jako orná půda a chráněn jako součást zemědělského půdního fondu (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí č. l. 32). V obchodním rejstříku je zapsána [právnická osoba] s. r. o., se sídlem [adresa žalobce] (podle žalobních tvrzení jde o syna žalobce). [název] [anonymizováno] je inzerován jako zrekonstruovaný statek s apartmány a možností pořádání svateb včetně hostiny a„ večerní zábavy“ (prokázáno obsahem internetových stránek resortu).

9. Žalobce žalovaného vyzval k odstranění kamer přípisem ze dne 6. 10. 2021 (prokázáno tímto přípisem včetně dodejky).

10. Přípisem Policie ČR, obvodního oddělení [obec], bylo žalovanému dne 10. 11. 2021 sděleno, že jeho oznámení přestupku bylo vyřešeno pokutou příkazem na místě (prokázáno uvedeným přípisem).

11. Před podáním žaloby žalobce navrhl vydání předběžného opatření. Výrokem I. pravomocného usnesení zdejšího soudu ze dne 15. 11. 2021, č. j. 21 Nc 6012/2021-16, ve spojení s opravným usnesením ze dne 23. 11. 2021, č. j. 21 Nc 6012/2021-24, bylo nařízeno předběžné opatření, kterým byla žalovanému uložena totožná povinnost, jíž se žalobce domáhal i petitem této žaloby (zdržet se umístění kamer na pozemcích ve svém vlastnictví namířených na pozemek žalobce č. parc. [číslo] v [katastrální uzemí]); výrokem II. prvně uvedeného usnesení č. l. 16 ve spojení s opravným usnesením č. l. 24 pak byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut v části, v níž se žalobce domáhal odstranění takto namířené kamery (prokázáno obsahem spisu zdejšího soudu sp. zn. 21 Nc 6012/2021).

12. Za účelem zjištění místních poměrů soud učinil na pozemcích místní šetření, které se konalo dne 9. 5. 2022, přičemž vedle protokolu byla pořízena i fotografická dokumentace (č. l. 43-45). Z šetření a pořízených fotografií vyplývá, že na hranici pozemku žalovaného, na němž byla umístěna kamera, a pozemku žalobcem je nadále zástěna (vyvýšená část dřevěného plotu), pod zástěnou je koupací sud, vedle něj pak zahradní domek, respektive pergola, jinak je pozemek tvořen rozlehlou zatravněnou zahradou s novou výsadbou stromků či keřů na hranicích pozemku a pingpongovým stolem a ohništěm v blízkosti plotu. K domu žalobce se jde kolem zahradního domku, za nímž je plot s vrátky, přičemž následuje další rozlehlá zatravněná zahrada s výsadbou nových sadových stromků, poté následuje dvůr a nemovitost žalobce, na hlavní ulici pak ústí vjezdová brána a cedule [název] [anonymizováno].

13. Všechny výše uvedené důkazy soud považuje za plně věrohodné, když si neodporují vnitřně, ani navzájem mezi sebou a dohromady vytvářejí ucelený obraz skutkového stavu. Dokazování doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je zjištěn s potřebnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

14. Soud tak neprováděl další důkazy navržené žalovaným u jednání dne 28. 4. 2022, tedy výslech manželky a syna žalovaného, jakož i technika montujícího kameru a čtení listiny (trestního oznámení podaného vůči žalobci dne 9. 11. 2021). Manželka a syn žalovaného měli být slyšeni k důvodu instalace kamery v období, kdy v resortu žalobce bydleli„ nepřizpůsobivé osoby“ a docházelo tak„ k menším krádežím“: soud však rozhoduje podle skutkového stavu v době rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o. s. ř.), takže v řízení jde o důvody umístění kamery v době současné, nikoliv v minulosti. Výslech technika k tvrzeným výhrůžkám žalobce a trestní oznámení pak rovněž nemohou prokázat žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, když je i jinak evidentní, že sousedské a mezilidské vztahy mezi účastníky jsou vážně narušeny (způsob vyřízení trestní věci se navíc podává ze shora uvedeného přípisu policie ze dne 10. 11. 2021).

15. Žalovaný dále navrhl k důkazu pachtovní smlouvy k pozemkům č. parc. [číslo] a [číslo]; místo toho posléze předložil čestné prohlášení ze dne 1. 8. 2014, jímž spolu se společností [právnická osoba], potvrdil, že mu uvedené pozemky byly přenechány do„ užívání a požívání“ za účelem zemědělského hospodaření na dobu neurčitou. Způsob užívání těchto pozemků žalovaným jednak plyne i z ostatních provedených důkazů, ale zejména není mezi účastníky sporný (§ 120 odst. 1 o. s. ř.): žalobce v bodu 9. a 14. svého vyjádření ze dne 4. 5. 2022 (č. l. 39) potvrdil požívání pozemku č. parc. [číslo] žalovaným, jakož i skutečnost, že žalovaný měl dříve propachtovaný i pozemek žalobce č. parc. [číslo], a že žalobce jeho pacht smluvně ukončil.

16. Soud v této souvislosti dále konstatuje, že na konci prvního jednání konaného dne 28. 4. 2022 účastníky řádně poučil o koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř. Opožděně, a tedy v rozporu s koncentrací řízení, žalobce navrhl k důkazu územní souhlas Městského úřadu v Českém Brodu ze dne 7. 9. 2020, k tomuto důkaznímu návrhu tedy soud nepřihlížel. V této souvislosti soud dále zdůrazňuje, že koncentrace řízení se vztahuje nejen na nové důkazní návrhy, nýbrž i na nová tvrzení; i k opožděně uplatněným tvrzením nelze přihlížet. To se týká zejména polemiky účastníků nastalé po prvním jednání o tom, kdy, za jakých okolností a zda vůbec může být pozemek žalobce užíván jinak než jako orná půda, zda je pozemek žalobce zastavěn stavbou zahradního domku v rozsahu souladném s předpisy veřejného práva, jakým způsobem může být tento domek užíván apod. Přihlížet tak nelze ani k důkazu navrženému žalovaným k těmto tvrzením (přípisu Městského úřadu Český Brod ze dne 11. 5. 2022) ohledně (ne) odnětí půdy (pozemku) žalobce ze zemědělského půdního fondu, byť sám tento důkaz vznikl až po koncentraci řízení.

17. K posledně uvedenému nadto soud podotýká, že uvedená (opožděná) tvrzení ani nejsou pro rozhodnutí věci podstatná, když místní poměry soud v souladu se zásadou bezprostřednosti zjistil při místním šetření.

18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

19. Podle § 86 o. z. nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy. Podle § 88 odst. 1 o. z. svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Podle § 1013 odst. 1 o. z. se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. Podle § 1042 o. z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. K nároku na ochranu vlastnického práva 20. Soudní praxe dospěla již za účinnosti předchozího občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.) k závěru, že soustavné a závažné narušování soukromí vlastníka nebo uživatele nemovitosti fotografováním nebo pořizováním jiného obrazového záznamu může být imisí ve smyslu § 127 odst. 1 obč. zák. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 202, sp. zn. 22 Cdo 583/2011). K této judikatuře se Nejvyšší soud nadále hlásí, a proto je v zásadě použitelná i pro stávající poměry.

21. Byť tedy jsou v právní literatuře vyslovovány i opačné názory (srov. Mališová, T. Glosa k rozsudku Nejvyššího soudu ohledně kamerového snímání domu souseda, in Právní rozhledy 11/ 2020 s. 413), podle soudní praxe platí, že v režimu § 1013 odst. 1 o. z. je možné poskytnout ochranu i proti tzv. imateriálním imisím v podobě obtěžování pohledem, fotografováním nebo pořizováním jiného obrazového záznamu. Obtěžování pohledem je imisí, proti které právo poskytuje ochranu jen v případě, jde-li o mimořádnou situaci a zvlášť závažné a soustavné narušování soukromí vlastníka nebo uživatele sousední nemovitosti. Musí tak jít o případy svou intenzitou a rozsahem výrazně a neodůvodněně zasahující do soukromí vlastníka, který se proti takovým imateriálními imisím brání. Zda tomu tak je, je nutno posoudit vždy s přihlédnutím k individuálním okolnostem každého případu.

22. K tomu Nejvyšší soud dále uvádí, že je-li fotografováním nebo pořizováním jiného obrazového záznamu soustavně a závažným způsobem narušováno soukromí vlastníka nebo uživatele nemovitosti, jde o imisi. Ochrany proti takovému jednání se lze domáhat i žalobou na ochranu osobnosti, nicméně v závažných případech se tato ochrana částečně překrývá s ochranou poskytovanou proti jednání vlastníka věci (fotoaparátu, kamery či jiného podobného zařízení).

23. Citované názory ovšem neznamenají, že si soud může posoudit žalobní tvrzení libovolně: rozdíl mezi žalobou na ochranu osobnosti a žalobou na ochranu vlastnického práva je právě v tom, jak žalobce vylíčí rozhodující skutečnosti a ochrany jakého práva se domáhá (tedy brání-li žalobce podanou žalobou svou osobnost, tedy právo na soukromý živost, nebo tvrdí-li konkrétní skutečnosti, které svědčí o tom, že je rušen primárně ve výkonu vlastnického práva). Jde o dvě různá práva, na jedné straně právo osobnostní, na druhé straně právo majetkové.

24. V daném případě se žalobce domáhá ochrany obou uváděných práv. Ohledně rušeného výkonu vlastnického práva však žádné konkrétnější okolnosti neuvádí a sporuje tvrzení, že je pozemek soustavně užíván jako rekreační resort (včetně pořádání svateb). Netvrdí tak, že činnost žalovaného negativně zasahuje do výkonu podnikatelské činnosti spojené s vlastnictvím pozemku, naopak tvrdí, že pozemek a věci na něm umístěné„ nejsou určeny primárně k pronájmu“ (bod 5. vyjádření žalobce ze dne 4. 5. 2022) a že pozemek užívá on, členové jeho rodiny a přátelé. Tím se skutečně ve smyslu odůvodnění odkazovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu obě požadované ochrany„ překrývají“ a je třeba vyjít z prezentovaných názorů, že ochranu vlastnickému právu lze poskytnout pouze výjimečně za mimořádné situace (primární je ochrana osobnosti žalobce).

25. Zároveň individuální okolnosti případu vedou k závěru, že nejde o mimořádnou situaci, kdy žalovaný zvlášť závažně a soustavně narušuje soukromí žalobce takovým způsobem, že je žalobci třeba poskytnout i ochranu podle vlastnické žaloby před imisemi pohledem. Vždy je totiž třeba u zápůrčí (negatorní) žaloby zohlednit i to, zda jsou imise nepřiměřené místním poměrům a zda podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.

26. V daném případě jsou místní poměry takové, že žalovaný v minulosti požíval nejen pozemky č. parc. [číslo] a [číslo], ale i pozemek žalobce č. parc. [číslo], neboť všechny pozemky mají původně zemědělské určení a pozemek žalobce je nadále veden jako orná půda, byť fakticky je užíván jako zahrada, popřípadě součást širšího rekreačního areálu. V každém případě pozemek žalobce není žalobcem užíván„ nepřetržitě“, neboť od domu a dvoru jej dělí ještě další poměrně rozlehlá průchozí zahrada. Nejde tak o situaci, kdy by žalovaný žalobci záměrně„ koukal do oken“, popřípadě jej„ sledoval na každém kroku“, nebo si kameru pořídil a uzpůsobil ji tak, aby cíleně natáčel jednání žalobce. Způsob, jakým žalobce pozemek užívá, tak není žalovaným podstatně omezován, zvláště ne za situace, kdy zahradní domek (pergola), ani další příslušenství (koupací sud, pingpongový stůl, ohniště), které je podle žalobce užíváno k rekreaci, není již po zásahu žalobce (vyvýšení plotu) vůbec v zorném poli kamery žalovaného. Blíže (vzhledem k tomu, že se – jak vysvětleno shora – oba nároky překrývají) viz další argumentaci níže k nároku na ochranu osobnosti žalobce. K nároku na ochranu osobnosti 27. Soud v prvé řadě konstatuje, že podle shodných tvrzení účastníků žalovaný vyhověl nařízenému předběžnému opatření a v současné době na pozemek žalobce jeho kamera nesměřuje. Tomu pak odpovídá i petit žaloby, kdy správně nejde o odstraňovací nárok, kterým se žalobce domáhá odstranění kamery (tento nárok předpokládá existenci protiprávního stavu, byť samotné závadné jednání případně již pominulo, a jde tak o nárok ve vztahu k hmotným předmětům, u nichž existuje souvislost s porušením osobnosti), nýbrž o nárok zdržovací (zápůrčí).

28. Ani tento nárok žalobce však důvodný není. Je sice nepochybné, že kamera žalovaného zabírala část pozemku žalobce, ale ze skutkových zjištění plyne (viz též odst. 26.), že nikoliv tu část, o níž žalobce tvrdil, že je hlavně užívána k rekreaci. Zbytek pozemku pak představuje zatravněnou zahradu, která je poměrně rozlehlá a která ani nepřiléhá k domu a dvoru žalobce. Jde tak o možný zásah do soukromí (pořizováním obrazového záznamu žalobce), avšak nikoliv soustavný, trvalý nebo zvýšeně intenzivní. I takový zásah by byl samozřejmě protiprávní, avšak žalovanému svědčí tzv. zájmová licence ve smyslu § 88 odst. 1 o. z., kdy kameru nepoužívá za účelem sledování žalobce (jeho šikany, či nepřípustného zásahu do jeho osobnostních práv) – k tomu ostatně kamera namířená na naprostou většinu času prázdnou zahradu a pastvinu za ní ani sloužit nemůže – nýbrž za účelem ochrany svých majetkových práv, konkrétně výkonu požívacího práva na sousedních pozemcích.

29. Je tak třeba zohlednit střet absolutního osobnostního práva žalobce s výkonem a ochranou jiného subjektivního soukromého práva žalovaného, a to s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem a k místním specifikům. Těmi jsou již několikrát zmiňovaný důvod, proč žalovaný kameru instaloval poté, co přestal požívat i pozemek žalobce (kontrola požívaného pozemku, se kterým jeho pozemek nesousedí, ačkoliv dříve k němu měl volný přístup), jakož i rozebraná okolnost, že do osobnosti žalobce žalovaný nemůže zasahovat nikterak intenzivním způsobem. Vzhledem k napjatým vztahům mezi účastníky (konec pachtu, konflikty včetně vyhrožování) není reálná ani možnost zmiňovaná žalobcem (bod 14. vyjádření žalobce ze dne 4. 5. 2022), že žalovaný může své subjektivní právo vykonávat jinak (způsobem nezasahujícím do soukromí žalobce), tedy že by žalovaný vedl elektrický kabel se souhlasem žalobce přes jeho pozemek tak, aby kameru mohl umístit bezprostředně k pozemku č. parc. [číslo].

30. Na základě všeho doposud uvedeného soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

31. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl v řízení plně úspěšný a má tak nárok na náhradu účelně vyložených nákladů řízení spočívajících v odměně jeho zástupce z řad advokátů, hotových výdajů a náhrad advokáta včetně náhrady za daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 písm. b/ o. s. ř.).

32. Advokát žalovaného v řízení učinil účelně celkem šest úkonů právní služby: -) převzetí zastoupení ve věci (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), -) vyjádření ve věci (2x) dne 6. 4. 2022 a 25. 5. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu), -) účast u soudního jednání (2x) dne 6. 4. 2022 a 14. 7. 2022 a účast při místním šetření dne 9. 5. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g/ adv. tarifu).

33. Tarifní hodnotou je ve smyslu § 9 odst. 3 písm. d) adv. tarifu částka 35 000 Kč, sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby je podle § 7 bod 4. adv. tarifu částka 2 500 Kč.

34. Účelně vynaložené náklady žalovaného tak sestávají z: -) odměny advokáta za 6 úkonů právní služby ve výši 6x 2 500 Kč, celkem 15 000 Kč, -) paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 6x 300 Kč (§ 13 odst. 3 adv. tarifu), celkem 1 800 Kč, -) cestovních náhrad, které se za jízdu k jednání konaným 6. 4. a 14. 7. 2022, skládají o) ze základní náhrady za použití vlastního motorového vozidla, která podle § 157 odst. 3 a 4 písm. b) zákoníku práce a § 1 písm. b) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad zákoníku práce činí při celkové délce dvou cest ze sídla advokáta k soudu a zpět 290 km částku 1 363 Kč (4,70 Kč x 290), o) z náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu, která podle § 157 odst. 3, § 158 odst. 2, 3 a 4 zákoníku práce a § 4 písm. c) vyhlášky o cestovních náhradách činí částku 833 Kč (47,10 Kč x ( (290 km x 6,1) /100)), o) celkem 2 196 Kč, -) cestovních náhrad za jízdu k místnímu šetření v [obec] konanému 9. 5. 2022, které se skládají o) ze shora uvedené základní náhrady za použití vlastního motorového vozidla za cestu ze sídla advokáta k místu šetření a zpět 64 km, která činí částku 301 Kč (4,70 Kč x 64), o) ze shora uvedené náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu, která činí částku 184 Kč (47,10 Kč x ( (64 km x 6,1) /100)), o) celkem 485 Kč, -) z náhrady za promeškaný čas advokáta v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonu prováděném v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět, která podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu činí částku 1 200 Kč (12 započatých půlhodin x 100 Kč), -) náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových a cestovních výdajů advokáta a náhrady jeho promeškaného času ve výši 4 343 Kč ([číslo] * (15 000 + 1 800 + 2 681 + 1 200)), celkem 25 024 Kč.

35. Obecná třídenní lhůta k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku a místo plnění k rukám zástupce žalovaného byly určeny v souladu s § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.