14 C 58/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní titul Magdou Mocovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 16.2.2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené zápůjčky. Žalovaný a právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřeli dne 25.1.2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na jím uvedený bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 15.2.2018. Pohledávka za žalovaným byla předmětem opakovaného postoupení, nejprve byla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30.1.2019 postoupena na společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.2.2019 postoupila na žalobce, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalobce rovněž požaduje příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení po splatnosti pohledávky. Žalovaný ani přes upomínky dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce svůj souhlas vyjádřil již v návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. Žalovaný a právní předchůdce žalobce [právnická osoba], uzavřeli dne 25.1.2018 smlouvu o zápůjčce, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním žádosti na webových stránkách společnosti žalobce [webová adresa], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 8 000 Kč (prokázáno výpisem účtu předchůdce žalobce). Podmínky zápůjčky byly sjednány tak, že výše zápůjčky je 8 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku nejpozději do 15.2.2018 (prokázáno: výpisem z účtu předchůdce žalobce, smlouvou č. [anonymizováno]). Žalovaný měl přístup do klientské sekce chráněného prostředí webové stránky právního předchůdce žalobce. V průběhu registračního procesu poskytl žalovaný své osobní údaje včetně telefonního čísla, emailové adresy, druhu i čísla osobního dokladu a současně potvrdil, že byl řádně seznámen s podmínkami smlouvy o půjčce. V tomto případě se již jednalo o několikátou půjčku uzavřenou mezi předchůdcem žalobce a žalovaným (prokázáno: individuálními podmínkami ke smlouvě o půjčce [anonymizováno]). Žalovaný tak žalobci poskytl své osobní údaje, kontaktní údaje a číslo bankovního spojení, získal uživatelské jméno a heslo, kterým potvrdil smlouvu o zápůjčce, všeobecné obchodní podmínky, poučení spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů. Z potvrzení o provedení tuzemské platby má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému na účet částku 8 000 Kč. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky (prokázáno třemi upomínkami předchůdce žalobce). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30.1.2019 přešla pohledávka na společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.2.2019 postoupila na žalobce (prokázáno: smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 30.1.2019, 21.2.2019). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 30.5.2019 (prokázáno přípisem ze dne 30.5.2019). Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou právního zástupce žalobce ze dne 7.5.2020 včetně poštovního podacího archu).

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle práva České republiky, neboť původní vztah byl vztahem bez zahraničního prvku a postoupení pohledávky nemůže dojít ke změně práv a povinností stran. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ust. § 1881 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení žalobce prokázal existenci a výši sporné pohledávky i to, že je v řízení aktivně legitimován k podání žaloby. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaný dlužnou částku uhradil, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku včetně smluvního a zákonného úroku z prodlení, jehož výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Soud přiznal náklady dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu, neboť žalobce podává návrhy na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50000 Kč Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 29.3.2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, pod bodem 28 vymezil tzv. formulářovou žalobou jako„ zpravidla návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základní právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožná či jen s drobnými odchylkami. Soudy jej odhalí i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce anebo jejího advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby.“ [anonymizováno] má žalobce nárok na náhradu částky 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu - mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby, tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a, d/, vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), 3 x 100 Kč (paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) a 189 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.