14 C 86/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kopuletou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupen advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 77 859,06 Kč k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28. 3. 2022 (po opravě žaloby a její změně učiněné podáním ze dne 2. 11. 2022 na č. l. 99, připuštěné usnesením vyhlášeným u jednání dne 12. 1. 2023) původně domáhali určení, že žalobkyně a) je namísto prvního žalovaného podílovou spoluvlastnicí s podílem ¼, a že žalobci a) a b) jsou namísto prvního žalovaného podílovými spoluvlastníky s podílem ¼ v jejich společném jmění manželů a dále že žalobkyně a) je namísto druhé žalované podílovou spoluvlastnicí s podílem ¼, a že žalobci a) a b) jsou namísto druhé žalované podílovými spoluvlastníky s podílem ¼ v jejich společném jmění manželů, a to k pozemku st. parc. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a k pozemku č. parc. , Anonymizováno, – orná půda, obojí v kat. území , adresa, a obci , adresa, (dále souhrnně „předmětné nemovitosti“). Žalobci svou žalobu odůvodnili zejména tím, že dříve vlastnili předmětné nemovitosti tak, že žalobkyně a) byla jejich podílovou spoluvlastnicí s podílem ½ a že druhou ideální ½ vlastnili žalobci v rámci společného jmění manželů. Darovací smlouvou ze dne 2. 6. 2012 žalobci darovali nemovitosti, s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí dne 7. 12. 2012, žalovaným, a to svému synovi a jeho manželce tak, že každý ze žalovaných je podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí o velikosti ½. Doporučenými dopisy ze dne 22.10.2021, doručenými žalované dne 1. 11. 2021 a žalovanému dne 11. 11. 2021, žalobci odvolali svůj dar pro nevděk, neboť žalovaní úmyslně ublížili žalobcům a jejich dceři tak, že zjevně porušili dobré mravy. Důvod pro odstoupení od smlouvy na základě dopisu ze dne 22.10.2021 žalobci spatřují v události, k níž došlo dne 29. 7. 2021, kdy je navštívila jejich dcera. První žalovaný měl vyvolat konflikt, při němž mimo jiné vulgárně nadával dceři žalobců (své sestře) a měl ji fyzicky napadnout, ačkoli věděl, že je po opakované transplantaci ledviny. Žalobci za nevděk považují i to, že žalovaní nakládají s nemovitostmi „podvodným způsobem“, když je zadlužují pod fiktivní záminkou oprav a rekonstrukcí, čímž ohrožují bydlení žalobců, kteří se domnívali, že součástí darovací smlouvy je i zřízené věcné břemeno doživotního a bezplatného užívání předmětných nemovitostí. Další incident se měl podle žalobců odehrát dne 6. 2. 2022, kdy první žalovaný měl vulgárně nadávat žalobkyni a) a druhá žalovaná urážet dceru žalobců. Žalovaní rovněž žalobcům dělali „naschvály“ (výměna zámků apod.). Další důvod pro odvolání daru žalobci vymezili v podání ze dne 2.11.2022 učiněném v průběhu řízení. Důvodem je událost z 2. 4. 2022, kdy k žalobcům přišla na návštěvu jejich neteř (, jméno FO, ). První žalovaný se svým synem , jméno FO, tuto osobu napadli a nadávali ji. Přítomný vnuk žalobců (, jméno FO, ) podal žalobkyni a) telefon, aby napadení paní , jméno FO, nahrála, přičemž první žalovaný žalobkyni a) telefon z ruky vytrhl a praštil s ním o zem, čímž ho zničil. Žalobci v žalobě podrobně líčili vztahy se žalovanými před i po darování, neboť žalobci rodinném domu nadále se žalovanými spolužijí. Odmítli dále tvrzení žalovaného, že motivem k uplatnění nároku na vrácení daru byla snaha žalobců zajistit své dceři bydlení.

2. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout. Na svou obranu předně rozporovali tvrzení žalobců o vzájemném konfliktním soužití žalobců a žalovaných v domě a o způsobu hospodaření žalovaných. Dále popřeli průběh událostí ze dne 29. 7. 2021 popisovaný žalobci, jakož i průběh incidentu ze dne 6. 2. 2022, sporovali i další žalobní tvrzení o „naschválech“. Jsou to naopak žalobci, kteří se účelovým jednáním snaží vyvolávat verbální i fyzické potyčky, aby měli „argument“ pro odvolání daru. U jednání prvního žalovaného ze dne 2. 4. 2022, pro něž byl pravomocně odsouzen trestním rozsudkem, trestní spis obsahuje i důkazy v jeho prospěch; odvolání prvního žalovaného nebylo ve lhůtě doplněno, avšak první žalovaný trvá na tom, že nespáchal úmyslné jednání, které mu je kladeno za vinu. Dále žalovaní poukázali na skutečnost, že ojedinělé jednání žalovaného nedosáhlo rozsahu a intenzity pro odvolání daru, přičemž zcela nepochybně došlo „k vzájemnému negativnímu jednání účastníků“, přičemž situace byla účelově vyprovokována žalobkyní a), která si bez souhlasu natáčela jednání žalovaných. K tomu žalovaní odkázali na jimi specifikovanou judikaturu Nejvyššího soudu k otázce vrácení daru. Ohledně druhé žalované pak je zřejmé, že žalovaná se nedopustila „byť jen náznakem“ nějakého jednání vůči žalobcům.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 9.12.2024, č.j. , spisová značka, , ve kterém učil, že žalobkyně a) je namísto prvního žalovaného podílovou spoluvlastnicí s podílem ¼, a že žalobci a) a b) jsou namísto prvního žalovaného podílovými spoluvlastníky s podílem ¼ v jejich společném jmění manželů k nemovitostem (výrok I), žalobu zamítl v části, v níž žalobkyně a) požadovala určit, že je namísto druhé žalované podílovou spoluvlastnicí s podílem ¼, a v níž žalobci a) a b) požadovali určit, že jsou namísto druhé žalované podílovými spoluvlastníky s podílem ¼ v jejich společném jmění manželů k nemovitostem (výrok II), dále rozhodl o nákladech řízení (výrok III a výrok IV).

4. Proti citovanému rozsudku podali odvolání všichni účastníci řízení, jak žalobci, tak žalovaní, přičemž o podaných odvoláních bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 27.3.2025, č.j. , spisová značka, , tak, že odvolací řízení o odvolání žalované , jméno FO, bylo zastaveno a žalobcům uloženo společně a nerozdílně zaplatit žalované , jméno FO, náklady odvolacího řízení, rozhodnutí soudu prvního stupně bylo ve výrocích I, III zrušeno a v tomto rozsahu vráceno k dalšímu řízení, ve výrocích II potvrzeno, ve výroku IV změněno tak, že výše nákladů činí 16 988 Kč a ve zbývající části výroku IV potvrzeno. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby ohledně nároku ve vztahu k žalovanému , Jméno žalovaného, provedl účastníky navržené dokazování, jde-li o konkrétní uplatnění práva na vrácení daru z konkrétních důvodů žalobci z hlediska § 630 obč. zák. pro konkrétní chování obdarovaného , Jméno žalovaného, po uzavření konkrétní darovací smlouvy, jak jej popsali v listině s datem 22. října 2021, a po vyhodnocení tohoto dokazování pak provede ve vztahu těchto účastníků právní posouzení ve vztahu k předpokladům, jejichž naplnění ustáleně soudní judikatura vyžaduje k naplnění skutkové podstaty pro úspěšnou možnost žádat dárcem po obdarovaném vrácení daru z hlediska § 630 obč. zák. V souvislosti s tímto rozhodnutím ve věci těchto účastníků pak ve vztahu těchto účastníků soud prvního stupně rozhodne i o nákladech řízení, včetně nákladů odvolacího řízení.

5. Soud prvního stupně tak ve věci rozhodoval podruhé. Po provedeném dokazování učinil zejména následující skutková zjištění:- Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný ke dni 5.12.2012 (č.l. 9) má soud za prokázané, že ke dni 5.12.2012 byli manželé , jméno FO, a , Jméno žalobce A, v režimu SJM vlastníky podílu na nemovitých věcech ve výši id. ½ a dále , Jméno žalobce A, vlastníkem podílu na nemovitých věcech ve výši id. 1/2 , a sice k pozemku st. parc. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (, adresa, , bydlení), a k pozemku č. parc. , Anonymizováno, – orná půda, obojí v kat. území , adresa, a obci , adresa, (dále souhrnně jen jako „předmětné nemovitosti“). Manželé , jméno FO, nabyli své vlastnického právo k podílu na základě smlouvy o převodu nemovitosti (Z-, č. účtu, -204) a , Jméno žalobce A, na základě rozhodnutí o dědictví (Z-4700064/1989-204). Na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 8.10.2012 s právními účinky vkladu práva ke dni 8.10.2012 (V-5594/2012-204) jsou nemovitosti zatíženy zástavním právem smluvním, a to do , Anonymizováno, 1 300 000 Kč a 780 000 Kč.- Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný ke dni 4.8.2021 (č.l. 10) má soud za prokázané, že ke dni 4.8.2021 byli podílovými spoluvlastníky , Jméno žalovaného, (žalovaný) a , jméno FO, , kdy každý je vlastníkem podílu o velikosti ½ na předmětných nemovitostech s tím, že vlastnické právo nabyli na základě smlouvy darovací ze dne 2.6.2012 s právními účinky vkladu ke dni 7.12.2012 (, Anonymizováno, ). Na základě zástavních smluv jsou nemovitosti zatíženy zástavním právem smluvním do výše, a to do výše 1 300 000 Kč, 780 000 Kč, 4 280 000 Kč, a 3 168 000 Kč (, Anonymizováno, ).- Z darovací smlouvy ze dne 2.6.2012 (č.l. 13) soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobci jako dárci na straně jedné a , Jméno žalovaného, (žalovaným) a , jméno FO, jako obdarovanými na straně druhé, jejím předmětem byl převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem, včetně závazků je zatěžujících. Ujednání o zřízení služebnosti bydlení ani jiná užívací práva sjednána nebyla.- Z písemností odvolání daru pro nevděk dle § 2072 obč. zákoníku ze dne 22.10.2021, včetně podacích lístků (č.l. 15-16; č.l. 17-18) soud zjistil, že žalobci prostřednictvím svého právního zástupce odvolali dar poskytnutý žalovanému a , jméno FO, na základě darovací smlouvy, a to listinami datovanými dnem 22.10.2021 a odeslanými oběma obdarovaným téhož dne. Jako důvod odvolání daru ve vztahu k žalovanému (č.l. 15) bylo uvedeno, že: žalovaný jako spoluobdarovaný žalobcům a jejich dceři , jméno FO, , narozené 2.11.1981, úmyslně ublížil tím, že dne 29.1.2021 v odpoledních hodinách v bytě žalobců na adrese , adresa, , slovně a fyzicky napadl jejich dceru, , jméno FO, , do které po nadávkách „svině, děvko, kurvo, píčo a mrdko zadlužená“ strčil, až upadla na zem, poté do ní začal kopat za používání obdobných urážek a v útoku pokračoval i poté, kdy jí na pomoc přispěchali žalobci a nezletilý syn , jméno FO, . Takto kopal i do své matky (žalobkyně), která si lehla na svou dceru, aby ji chránila před zraněním břicha. Po skončení tohoto útoku žalovaný pokračoval ve verbálním útoku na , jméno FO, a svého otce (žalobce), na kterého plival, všem nadával nevybíravými výrazy obdobného charakteru jako na počátku útoku, na svého otce křičel, že má táhnout „do prdele, neboť tam nemá co dělat“. Svou sestru, , jméno FO, , napadl, přestože si byl vědom, že je po mnoha operacích břicha, má podruhé transplantovanou ledvinu, trpí těžkou cukrovkou a používá inzulínovou pumpu, tedy při vědomí, že jí může způsobit těžkou újmu na zdraví. Tato událost byla vyvrcholením nevděčného jednání žalovaného jako obdarovaného vůči žalobcům jako dárcům, které předcházely různorodé projevy nevděku již v minulosti. Jednalo se zejména o opakované urážky, zneužívání finanční výpomoci od žalobců a nevracení půjček, ať již šlo o částku 30 000 Kč určenou pro exekutory, částku 150 000 Kč na nákup automobilu či částku 64 000 Kč jako příspěvek na pořízení ekologického kotle, k jehož nákupu nedošlo. Za nevděčné jednání žalobci označili i to, že žalovaný předmětné nemovitosti zadlužil velkým množstvím úvěrů určených na rekonstrukce a opravy domu v milionových částkách, aniž by tyto e byly provedeny, v důsledku čehož žalovaný vystavil žalobce riziku ztráty bydlení v případě, že nekalé jednání při čerpání úvěrů vyjde najevo.- Žalovaný i , jméno FO, odvolání daru prostřednictvím svého právního zástupce odmítli jako „naprosto neoprávněné a zcela jistě účelové“, a to dopisem ze dne 8.11.2021 (č.l. 19-22). Žalovaný namítl (č.l. 20), že se nedopustil zjevného porušení dobrých mravů ve vztahu k žalobcům s poukazem, že vztahy byly vždy velmi dobré, když po mnoho let všichni pobývají v jednom domě, trávili spoustu společných chvil a v minulosti k žádným konfliktům nedocházelo. Ke zlomu ve vztazích došlo v únoru 2020, v důsledku ukončení insolvenčního řízení dcery žalobců, , jméno FO, , které probíhalo od roku 2013-2019, v jehož průběhu , jméno FO, přišla o svůj dům, který byla nucena prodat a tento nadále užívala na základě nájemní smlouvy. Od té doby žalobci vytvářeli tlak na žalovaného a jeho manželku za účelem zpětného převodu předmětných nemovitostí zpět na ně, kdy používali obraty jako „už víme, jak na vás“, žalobkyně se bez součinnosti žalovaného a jeho manželky neúspěšně pokusila o zápis práv odpovídajících věcnému břemeni do katastru nemovitostí, žalobkyně a její dcera verbálně napadaly žalovaného, mimo jiné slovy „zloději zlodějská“ a jinými výrazy, to vše ve snaze vyprovokovat konfliktní situaci, což se jim nakonec dne 29.7.2021 také podařilo. V tento den došlo v domě na adrese , adresa, , na podestě domu k verbálnímu konfliktu mezi žalovaným, jeho matkou a sestrou , jméno FO, , a to k ošklivé vzájemné slovní přestřelce. Této události byla po celou dobu přítomna manželka žalovaného, , jméno FO, , která ji viděla a slyšela ze vzdálenosti asi 2-3 metry. Při konfliktu došlo k verbálním projevům sestry žalovaného s formulacemi např. „ty svině zlodějská, mě a mého manžela si okradl, okradl si nás o barák, i s tou tvou krávou zvrchu“. Během této konfliktní situace se setra žalovaného proti němu rozběhla se zjevným záměrem kopnout jej mezi nohy, žalovaný za zakryl přirození rukou a nohu , jméno FO, odhodil, ta si sedla a začala křičet na svou matku (žalobkyni) „okamžitě zavolej sanitku a policajty“. Z popisu události je dle žalovaného zjevné, že se jednalo o vzájemné jednání účastníků konfliktu, který byl vyprovokován žalobkyní a její dcerou, , jméno FO, . Po konfliktu obě odcházely do auta před dům, ze kterého vynášely nákup a další věci do domu, z čehož plyne, že z fyzického hlediska se nic nestalo, hlídka policie, ani zdravotnické vozidlo na místo konfliktu nedostavilo. Vzhledem k tomu, že obě ženy avizovali příjezd hlídky policie a záchranné služby, žalovaný se svou rodinou další dvě hodiny zůstal v domě, přestože již byli sbaleni a připraveni k odjezdu na dovolenou.- Lékařská zpráva ze dne 29.7.2021 (č.l. 23) byla vyhotovena , tituly před jménem, , jméno FO, , lékařkou Oblastní nemocnice Kolín a.s., která ve zprávě uvedla, že dne 29.7.2021 ošetřila , jméno FO, , která ji navštívila v ambulanci a sdělila jí, že byla sražena na zem, při pádu se udeřila do levé poloviny břicha, kde má nyní bolesti, do hrudníku se neuhodila, do hlavy také ne; dále byla opakovaně kopána do paží, nohou a hýždí. Lékařkou byl doporučen klidový režim, při bolesti běžná analgetika a kontrola u praktického lékaře.- Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (str. 95-123 připojeného vyšetřovacího spisu) soud zjistil, ustanovený znalec dospěl zejména k následujícím znaleckým závěrům: že , jméno FO, utrpěla dle lékařského vyšetření ze dne 29.7.2021 a prohlídky těla poranění krevní podlitina na levém boku o velikosti 4x4 cm, krevní podlitinu na dlaňové straně levého předloktí o průměru 7,5 cm, krevní podlitinu v oblasti levé loketní jamky o průměru 3,5 cm, s tím, že poškozené byl doporučen klik na lůžku, chirurgická léčba nebyla nutná. Poškozená utrpěla pouze povrchová poranění, a to krevní podlitiny, které vznikly tupým násilím malé intenzity na stupni malá-střední-velká. Krevní podlitiny mohly vzniknout kopy bosou nohou, jak je uvedeno ve spise dle výpovědi , Jméno žalobce A, a , jméno FO, . Ze soudně-lékařského hlediska je však nutno upozornit na určitou diskrepanci mezi popisovanou intenzitou útoku a poměrně chudým objektivním lékařským nálezem. Z lékařského hlediska lze poranění hodnotit jako poranění nepatrného významu na stupnici poranění nepatrného významu - lehké poranění-středně těžké poranění - těžké poranění. Ze soudně lékařského hlediska poranění nedosahuje závažnosti celkové poruchy zdraví ve smyslu ublížení na zdraví. Objektivně nebylo u poškozené zjištěno žádné poranění, které by prokazatelně vedlo k omezení obvyklého způsobu života; krevní podlitiny se zhojí bez následků, spontánně, nevyžadují léčbu, ani pracovní neschopnost.Anonymizovaný odstavec- K incidentu ze dne 29.7.2021 byli jako svědci slyšeni , jméno FO, , , Jméno žalovaného, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, :Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec, jméno FO, u jednání dne 19.9.2025 (č.l. 312) vypověděl, že žalobci jsou jeho babička a děda, žalovaný je jeho otec. Incident, ke kterému má vypovídat, se stal koncem července 2021. Společně se svým otcem a bratrem přijeli toho dne před barák, kde neměli kde zaparkovat. Táta jim proto řekl, ať počkají v autě, že jde vyřídit, aby mohli přeparkovat auta. Po určité době, která trvala asi odhadem 5 – 10 minut, babička s tetou vyběhly z baráku, hystericky křičely, že je táta strašně musí nenávidět a pak šly na roh k autu, tam si něco povídaly, pak vzaly z auta každá jednu tašku a šly zpátky dovnitř. Svědek s autem poté popojel, bratr přeparkoval, zavřeli okýnka, auta zamkli, a klíče položili vevnitř na schodiště a šli nahoru do svého bytu. Když šel s bratrem do domu, šli přes vrátka do baráku a prošli kolem kotelny, odkud slyšeli babičku s dědou a tetu. Nerozuměli přesně, co říkali. Když vešli do domu, táta už byl nahoře a babička s dědou a tetou byli v domě. Svědek byl pak v koupelně a asi po půl hodině slyšel troubení, přijel černý taxík, který odvezl babičku s tetou. Kdy se vrátily, netuší, neboť v mezidobí s bratrem a rodiči balili, neboť zrovna odjížděli na dovolenou. K časové ose upřesnil, že nejdříve čekal s bratrem před barákem na přeparkování, to mohlo být tak 5 až 8 minut, myslí, že více určitě ne, pak přeparkovali, to mohly být tak další 2-3 minuty, to je 11 minut, pak šli nahoru, pak asi po půl hodině přijel taxík, takže to celé mohlo trvat 50 minut až hodinu. Viděl, jak teta a babička nastupují do taxíku, žádná zranění neviděl, ani u babičky, ani u tety. Nikoho dalšího neviděl, pro tašky vyběhla jen teta s babičkou, bratranec ne, toho v ten den neviděl, ani neslyšel. Situační plánek domu a přilehlého okolí svědek zakreslil na č.l.

242. Svědek dále vypověděl, že byl osobně přítomen konfliktu s kotlem a potom ještě u vylomení zámku a u strkání sirek do zámku, kdy vše iniciovali babička s dědou. Uvedl, „nejdřív ten kotel, to byl odvrtaný zámek a potom u těch dalších věcí, nastrkané sirky a tak dále, tak to také babička s dědou. V garážových vratech u baráku byly nastrkané sirky. Bylo to tak před dvěma lety, ale nevím, je o tom ale myslím záznam u policie. Byl u toho zámečník, pan , jméno FO, . Když pominu urážky a tak dále, tak u ničeho dalšího jsem nebyl. Urážky byly, když jsme přijeli domů z práce, tak třeba děda u kotle říkal „už zas ti kokoti přijeli“ když jsme procházeli okolo, tak je to slyšet. Docházelo k tomu po celou dobu poté, co se stal ten incident, od té doby furt, nereaguji na to nijak, snažíme se tomu vyhýbat“. K vzájemným rodinným vztahům uvedl, že si myslí, že je to kvůli baráku, kdy babička s dědou chtějí rodičům barák sebrat. Slyšel, jak říkali, že vědí, jak na tátu, od té doby se táhnou další excesy, kdy konflikty vyvolává hlavně babička s dědou, urážky směřující na tátu, ale hlavně na mámu, povětšinou jsou to sprosté urážky jako „píča z Havlíčkova Brodu“, nebo „z Brodu“, a urážky vůči mámě, že za všechno může ona, anebo „kdyby se táta držel babičky s dědou, tak by se měl líp“ a jiné. Táta jim nijak sprostě nenadává, snaží se konfliktům vyhýbat a nevyvolávat další.Svědek , Jméno žalovaného, u jednání dne 19.9.2025 (č.l. 312), včetně zakreslení situačního nákresu na č.l. 241, soudu sdělil, že žalovaný je jeho otec, žalobci jsou babička s dědou. K incidentu z 29.7.2021 uvedl, že přijeli z práce, koncem července 2021, v ulici bylo špatně zaparkované tety auto, , jméno FO, , a táta šel poprosit tetu, aby ho přeparkovala a mohl zaparkovat. Společně s bratrem čekali u auta. Po chvíli, asi deseti minutách, co táta odešel, vyběhla z domu babička s tetou a hystericky vyřvávaly „váš táta nás musí strašně nenávidět“. S bratrem nevěděli, o co se jedná. Obě vyběhly na roh k autu, tam chvíli stály, něco si povídaly. A zhruba po pěti minutách vzaly z auta každá jednu tašku, klíče nechaly v autě a odešly zpátky do domu. Bratr proto popojel autem, aby svědek mohl zaparkovat. Zaparkovali, zavřeli u všech aut okýnka, zamkli je a šli dovnitř do domu. Když jsme šli do domu, procházeli kolem kotelny, odkud slyšeli babičku a tetu, jak si něco povídají, jak se na něčem domlouvají. Nechali klíče dole na schodišti u kotelny a šli nahoru, do svého bytu. Odhadem po 20 minutách mu bratr říkal, že přijel taxi a babičku a tetu odvezl, kam, to netušil. Během celé této doby nikoho dalšího nepotkali, nic dalšího neviděli, ani neslyšeli. Vzhledem k tomu, že v domě nadále bydlí, byl přítomen tomu, když jim babička, asi s dědou, rozbili v prosinci minulého roku kotel, který vytápí celý dům. Když se s otcem vrátili z práce domů, byl odvrtaný zámek, vylomené dveře a všude okolo kotle byla voda. Zavolali proto topenáře, aby se na kotel přijel podívat a spravil jej do provozuschopného stavu, současně byla přivolána policie. Jak to nakonec policie vyhodnotila, neví, nicméně domnívá se, že to udělala babička s dědou, proč, netuší, nijak to s nimi neřešili. Každopádně poškodili ventilátor, všude byla voda, takže to asi přetopili, kotel nebyl provozuschopný. Uvedl, že párkrát byl rovněž přítomen hádkám mezi otcem a prarodiči, většinou to probíhá tak, že přijdou z práce, prarodiče jim verbálně nadávají, svědek se toho snaží většinou nevšímat a už to ani nevnímá. K rodinným vztahům uvedl, že až do konfliktu se vídali, navštěvovali, poté už ne, příčinou bude zřejmě snaha prarodičů získat zpět dům, z jakého důvodu však netuší.Svědkyně , jméno FO, u jednání dne 19.9.2025 (č.l. 312) uvedla, že žalovaný je její manžel a žalobci tchán s tchýní. Uvedla, že celou tu situaci viděla i slyšela, proto může říci, že její manžel nikoho nenapadl. Vysvětlila, že stála mezi dveřmi, na podestě, odkud je vidět celé schodiště, protože je otevřené. Svědkyně na č.l. 243 zakreslila situační plánek domu. Situace vznikla tak, že manžel přijel s kluky z práce. Svědkyně slyšela na schodišti šílený křik, hysterický řev švagrové, šla se proto podívat, co se děje. Viděla manžela a švagrovou vedle sebe. Slyšela, jak na schodišti švagrová na manžela křičí, hystericky řve, sprostě mu nadává, co, to si nepamatuje. Z místa, kde stála, viděla, jak švagrová v té euforii chce manžela kopnout mezi nohy, manžel ji proto odstrčil a ona spadla na zadek, prádla na zemi si nevšimla. Tchýni s tchánem neviděla, viděla jen manžela a švagrovou. Poté, co si švagrová mezi dveřmi dřepla na zadek, tak manžel se sebral a šel za ní nahoru na podestu, odkud spolu zašli společně do svého bytu. Dál se nic nedělo, za chvilku přišli kluci a vykládali jim, že slyšeli švagrovou s tchýní, jak se na něčem se domlouvají, jestli na dalším postupu, to nevěděli. Během asi půl až tři čtvrtě hodiny jim kluci řekli, že přijelo nějaký taxi. Celý incident proběhl mezi jednou, půl druhou hodinou, netrval více jak tři až čtyři minuty, déle určitě ne. Synové přišli po incidentu tak po 10 minutách, max. čtvrt hodině. Nikoho dalšího v domě neviděla, ani synovce, přestože prarodiče navštěvoval a navštěvuje. Uvedla, že s manželem incident nijak neřešili, když jim přišlo oznámení od policie, aby přišli vypovídat ohledně napadení, učinili tak. K rodinným vztahům vypověděla, že v domě žije s manželem pomalu 30 let. Roztržky do roku 2021 nebyly, žili v pohodě, v klidu, až po tomto incidentu začaly být problémy. Za příčinu považuje to, že tchýně s tchánem chtějí vrátit dům, který jim darovali. Myslím, že v tom hlavně hraje velkou roli švagrové se švagrem, kteří v té době byli v insolvenci a měli jisté potíže. Uvedla, že tchýně s tchánem napadají ji a manžela, kterému nadávají „zadlužená svině, čůráku“, ji titulují „kunda z Vysočiny“, dělají naschvály, ať již to bylo strkání sirek do zámků či poslední incident, který se kotelny a rozbití kotle. Ke společnému soužití vysvětlila, že všichni chodí jedním společným vchodem, od které všichni mají jeden klíč, ke vchodům do bytu má každý vlastní klíče, a to od doby incidentu. Chod celého domu financuje většinou ona s manželem, elektrika je rozdělená, náklady na plyn a vodné a stočné je společné, tchýně s tchánem jim na tyto náklady nepřispívají. Takto to funguje od incidentu, předtím se s tchýní a tchánem skládali na vodné. Opravy domu zajišťují manžel a kluci, tchán s tchýní na opravu ničím nepřispěli.- Soud k objasnění incidentu provedl rovněž účastnické výslechy, a sice výslech žalobkyně, žalobce a žalovaného.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecŽalovaný u jednání dne 8.10.2025 (č.l. 317) uvedl, že žalobkyně je jeho matka, žalobce jeho otec.Incident popsal tak, že společně se syny přijel z práce domů. Auto jeho sestry, , jméno FO, , stálo tak, že se další auto mezi souseda a jí nevešlo, proto šel do domu, aby to vyřídil. Otevřel vchodové dveře a zahalekal do bytu, kdy po celou dobu stál venku před vchodovýma dveřmi na podestě, „ať někdo jde před nebo popojet s tou starou paštikou, aby se tam mohli vejít s autem“. Vyběhla , jméno FO, z kuchyně a začala na něj řvát „ty svině zlodějská, tys nás okradl o barák“, a jak byla rozeběhlá a chtěla jej nakopnout mezi nohy, tak jí levou rukou podstrčil tu nohu, aby jej nekopala mezi nohy, ona zavrávorala a upadla, sedla si na zem. To byl dle něj celý incident, nikoho nekopal, nikomu nenadával, pouze, když odcházel, tak v návaznosti na to, že sestra řvala na matku „zavolej policajty, on mě tady mlátí“, tak se zasmál a řekl jí, ty seš tedy hysterka a odcházel směrem nahoru do bytu, kde stála manželka na podestě, v mezipatře, a celé to viděla. Ohledně svědectví v té době nezletilého , jméno FO, uvedl, „co týče mladýho , jméno FO, , tak mladý chlad tam vůbec nebyl, protože já ho neviděl, ani neslyšel. Takže tohle to jsou všechno lži a výmysly tady mý matky a otce, , jméno FO, , matky mladýho , jméno FO, . Asi tak“. Dále sdělil, že když odcházel po schodech nahoru, tak matka se sestrou letěly l po schodišti dolů ven, hrozně nadávaly a venku narazily na jeho syny. Uvedl, že „to znamená, v ten stejný okamžik, kdy jsem šel nahoru, tak ony dvě letěly dolů. Žádný to, že někde prohlížely nějaký modříny, a to. Nic jí nebylo, nic. Nekulhala, nic. Prostě jí nic nebylo. To jsou všechno jenom šílený lži, výmysly a nesmysly. Jediný, kdo mohl celý incident vidět, byla sestra, neboť žalobci přišli až po to incidentu, kdy ona seděla na zemi na prdeli a hrozně začala řvát, že ať volá sanitku, že nemá ruku a tři prsty na noze. Takže tam u toho byla akorát já, moje manželka a , jméno FO, . Matka s otcem u toho vůbec nebyli, ti přišli až po akci, co ona začala řvát. A mladý , jméno FO, , jako její syn, tak ten tam vůbec nebyl, já ho neviděl, ani neslyšel. K rodinným vztahům vypověděl, že jsou s manželkou svoji od devadesátého sedmého rou, v rodinném domě společně žijí od roku 1996, nikdy žádný problém nebyl, ten začal v roce 2013, když začala insolvence , jméno FO, , která skončila někdy v roce 2019. Po dobu, kdy probíhala insolvence, se snažili sestře, resp. jejímu muži pomáhat, což se nakonec obrátilo proti nim. Vše začalo v roce 2021 tím, že sestra a matkou za ním a jeho manželkou přišly, že sestra přišla v rámci insolvence o dům, který koupil nějaký Ital, a že chtějí jít bydlet k nim do dobráku, což s manželkou rezolutně odmítli. Na to obě reagovaly tím, že řekly „tak počkej, ty svině, my vás o ten barák připravíme“, čímž se rozjela veškerá tato peripetie, špína, házení, špín, nesmyslné, smyšlené sprosté věci. K incidentu z roku 2022, kdy měl žalobce společně se svou rodinou přijít vyhodit z baráku, uvedl, že je to další nesmyslná lež. K provozu domu osvětlil, že žalobci užívají svoji vlastní bytovou jednotku, neboť dům je rozdělený a má dvoje hodiny takže elektřinu si každý platí sám svoji. Dům je vytápěn v rámci ústředního - centrálního vytápění, které žalovaný pořídil společně s manželkou. Jedná se o automatický kotel na uhlí s podavačem. Automat funguje tak, že když se do něj nasype plná násypka, pak automat vydrží hořet 6–7 dní, proto i když žalovaný s rodinou nejsou doma, automat topí automaticky. Je proto nesmysl, aby rodiče měli v bytě zimu, kdyby tomu tak bylo, byla by zima i v horní části domu, a tomu tak není. Náklady na uhlí jdou za žalovaným s rodinou. Rodiče si nainstalovali vlastní kotel, kterým přitápí, nicméně dva kotle v rámci jednoho systému nemohou topit najednou. Kotelna se zamyká, neboť rodiče několikrát poškodili zámek a kotel, a servisák na něj apeluje, ať jim domluví, „aby se do něj nemontovali, jinak to nebude fungovat“. Pokud jde o plyn, ten si hradí matka, neboť na něm vaří, jde o částku 300 Kč měsíčně. Dále žalovaný osvětlil fungování společného osvětlení a jističů. S náklady na provoz domu, je to dle žalovaného tak, že rodiče si platí pouze elektřinu a plyn, nic jiného, žalovaný s rodinou platí elektřinu do svého a plus osvětlení společných prostor, dále vodné, stočné, uhlí, pojištění domu i daň z nemovitosti. V rámci rekonstrukce se dělala nová okna v celém domě, obložení schodiště dřevem, zámkovou dlažbu, kanalizaci, kupovala se nová střecha, tašky a trámy jsou uskladněny v lakovně a aktuálně se čeká, jak celá věc dopadne u soudu.- Podezření ze spáchání trestného činu projednávaného , právnická osoba, , Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, územní odbor , adresa, , obvodní oddělení , adresa, , byla policejním orgánem odevzdána k projednání přestupku dne 10. 12. 2021, č. j. , Anonymizováno, (str. 127 přiloženého vyšetřovacího spisu). Vyhodnocením spisového materiálu došel policejní orgán k závěru, že nedošlo k naplnění skutkové podstaty žádného trestného činu a jedná se podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, když své závěry policejní orgán opírá zejména o závěry ve zpracovaném znaleckém posudku soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který uvádí, že poškozená utrpěla v důsledku napadení pouze podlitiny, které vznikly tupým násilím malé intenzity na stupni malá-střední-velká. Krevní podlitiny mohly vzniknout kopy bosou nohou, jak je uvedeno ve spise dle výpovědi , Jméno žalobce A, a , jméno FO, . Ze soudně-lékařského hlediska je však nutno upozornit na určitou diskrepanci mezi popisovanou intenzitou útoku a poměrně chudým objektivním lékařským nálezem. Z lékařského hlediska lze poranění hodnotit jako poranění nepatrného významu na stupnici poranění nepatrného významu - lehké poranění-středně těžké poranění - těžké poranění. Ze soudně lékařského hlediska poranění nedosahuje závažnosti celkové poruchy zdraví ve smyslu ublížení na zdraví. Objektivně nebylo u poškozené zjištěno žádné poranění, které by prokazatelně vedlo k omezení obvyklého způsobu života; krevní podlitiny se zhojí bez následků, spontánně, nevyžadují léčbu, ani pracovní neschopnost.- , právnická osoba, , adresa, , odbor správních činností a přestupků, usnesením ze dne 9. 6. 2022, č. j. MUKOLIN/OSCP 37700/22-pro, (č.l. 80-84) posléze zastavil přestupkové řízení vůči žalovanému, neboť spáchání skutku, o němž se řízení vede, nebylo obviněnému prokázáno. Zároveň bylo tímto usnesením ze stejného důvodu zastaveno přestupkové řízení i vůči , jméno FO, . Správní orgán na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že v řízení nebyla vina ani jednoho z obviněných prokázána. Oba obvinění popsali incident zcela odlišně, neshodli se ani na tom, kde se měl incident odehrát. Obviněný , jméno FO, uvedl, že se do bytu , jméno FO, a , Jméno žalobce A, nevešel a zůstal stát na podestě před bytem, obviněná , jméno FO, naopak tvrdila, že se incident odehrál uvnitř v bytě jejích rodičů, konkrétně na chodbě a za zavřenými vchodovými dveřmi, kdy výpovědi obou jsou podporovány vždy výpověďmi rodinných příslušníků, jejich výpovědi tak nelze považovat za příliš věrohodné, ve výpovědích jsou navíc rozpory, které ještě více snižují jejich věrohodnost. Za nesporný lze označit začátek incidentu, na kterém se všichni shodli, a sice že , Jméno žalovaného, požadoval po , jméno FO, , aby přeparkovala své auto, ostatní sled událostí je však již sporný. Obdobné rozpory lze vysledovat i ve vztahu k tvrzením ohledně fyzického napadení , jméno FO, . Správnímu orgánu proto nezbylo, že na základě veškerých dostupných důkazních prostředků není možné vinu obviněných prokázat a v souladu se zásadou in dubio pro reo správní orgán řízení o přestupku proti oběma obviněným zastavil.- Podle úředního záznamu Policie ČR, Obvodního oddělení , adresa, ze dne 2. 4. 2022 (č. l. 101-102), bylo v 15.49 hodin přijato oznámení na linku 158, že v předmětném domě „někdo doma rozbil telefon a údajně mělo dojít i k fyzickému napadení“, na místo byla vyslána policejní hlídka. Doplňující úřední záznam byl sepsán dne 7. 4. 2022, kdy se k policejnímu orgánu dostavila , jméno FO, (č.l. 103), dne 8. 4. 2022 pak byl sepsán protokol o ohledání věci (poškozeného mobilního telefonu) (č. l. 104). Dne 22. 6. 2022 podala vysvětlení , jméno FO, (prokázáno úředním záznamem, č. l. 105). Policie zahájila trestní stíhání prvního žalovaného pro přečin poškození cizí věci usnesením ze dne 10. 8. 2022 (č. l. 107). Ke stížnosti prvního žalovaného státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Kolíně usnesením ze dne 7. 9. 2022 (č. l. 110), uložil policejnímu orgánu, aby o věci znovu jednal a rozhodl.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec- Z platebního dokladu SIPO za září 2025 (č.l. 308) soud zjistil, že platební doklad je vystaven na žalobce, a to na částku 3 955 Kč, z čehož poplatek za elektřinu činí 3 250 Kč, poplatek za plyn 500 Kč, poplatek za televizi 150 Kč a poplatek za rozhlas 55 Kč.- Z dokladu o úhradě komunálního odpadu (č.l. 308) soud zjistil, že poplatky za komunální odpad činí 800 Kč na osobu, přičemž žalobci uhradili na poplatku za rok 2024 částku 1 600 Kč.- Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Soud je v poměrech projednávané věci vázán rozhodnutím trestního soudu o tom, že žalovaný spáchal trestný čin, a to jednáním ze dne 2. 4. 2022.- Z dalších soudem provedených důkazů nevyplynuly žádné pro věc rozhodné skutečnosti, čímž má soud mysli především následující listinné důkazy:Z potvrzení o výběru z účtu (č.l. 50), že z účtu 5737566001 vedeného u , právnická osoba, . byla dne 10.11.2010 odespána částka 100 000 Kč, z daňového dokladu – stvrzenky z 5.10.2021 (č.l. 53) vyplynulo cena uhlí byla vyúčtována částkou 12 355 Kč, kdy odběratelem je neregistrovaný zákazník. Z daňového dokladu – faktury č. , hodnota, (č.l. 54) soud zjistil, že se jedná o vyúčtování vodného a stočného odběratele , Jméno žalovaného, pro odměrné místo , adresa, za měsíc únor 2022 na částku 2 943 Kč.Z kupní smlouvy ze dne 25.8.2010 bez ověřovací doložky podpisů (č.l. 51-52) soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobci jako prodávajícími a žalovaným , Jméno žalovaného, a , jméno FO, jako kupujícími, kdy předmětem převodu byly předmětné nemovitosti za kupní cenu 1 500 000 Kč, s tím, že kupní cenu se žalovaný zavázal uhradit z hypotečního úvěru poskytnutého Hypoteční bankou a.s., a to na bankovní účty prodávajících.Z odhadu tržní hodnoty předmětných nemovitostí ke dni 15.9.2020 (č.l. 167-169) soud zjistil, že objednatelem odhadu byl , Jméno žalovaného, , přičemž obvyklá cena nemovitosti ke dni 15.9.2010 byla stanovena na částku 3 200 000 Kč, nákladová cena na částku 4 138 000 Kč.Strany učinily nesporným, že v letech 2013 – 2019 probíhala insolvence paní , jméno FO, .Z daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob daňového subjektu , jméno FO, za zdaňovací období roku 2024 (č.l. 274-279) soud zjistil, že v roce 2024 činily příjmy daňového subjektu částku 5 123 560 Kč, výdaje částku 4 868 300 Kč, dílčí základ daně 169 982 Kč. Z daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob daňového subjektu , jméno FO, za zdaňovací období roku 2024 (č.l. 280 - 284) soud zjistil, že v roce 2024 činily příjmy daňového subjektu jako spolupracující osoby částku 1 707 682 Kč, výdaje částku 1 622 404 Kč, dílčí základ daně 85 278 Kč.Z daňových dokladů na č.l. 285-291, 301-306, soud zjistil, že byly vystaveny dodavatelem , jméno FO, v roce 2025 za dodávku zboží různým odběratelům, anebo odběrateli , jméno FO, , z nepodepsané smlouvy z dubna 2025 (č.l. 292-297) o nákupu zboží , jméno FO, nezjistil soud pro věc žádné rozhodné skutečnosti.Z kupní smlouvy (č.l. 292) soud zjistil, že tato se týká prodeje nemovitostí v katastrálním území , adresa, mezi prodávající stranou , jméno FO, a , jméno FO, a stranou kupující , jméno FO, a , jméno FO, ze dne 11.12.2024 s tím, že kupující jsou ke dni 7.10.2025 vedeni v katastru nemovitostí jako jejich vlastníci (č.l. 300 informace o pozemku).

6. Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu, a sice že žalobci s právními účinky ke dni 7.12.2012 darovali žalovanému spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitostech, jimiž je dvougenerační dům se dvěma samostatnými bytovými jednotkami se zahradou, kde všichni účastníci bydlí po desetiletí, přičemž k ochlazení jejich vztahů došlo události v červenci 2021, kdy spolu přestali komunikovat. Do té doby byly vzájemné vztahy dobré, společně sdíleli některé společné náklady na provoz domu. Žalovaný žalobcům v užívání předmětných nemovitostí nebránil a nebrání. Dne 29.7.2021 došlo v rodinném domě k incidentu, kdy žalovaný požadoval po své sestře , jméno FO, , aby přeparkovala své auto, kdy tato žádost spustila slovní výměnu expresivních výrazů a potyčku, při níž , jméno FO, spadla a utrpěla podlitiny, které soudní znalec vyhodnotil jako podlitiny, které vznikly tupým násilím malé intenzity (na stupnici malá-střední-velká) s tím, že se jedná o poranění mírné. Dne 2. 4. 2022 žalovaný spáchal majetkový trestný čin, když se nejprve dostal do sporu s návštěvou (příbuznou) žalobců a posléze vytrhl žalobkyni a), která si jeho chování natáčela, z ruky mobilní telefon a zničil jej.

7. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobci mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a dospěl k závěru, že tomu tak v poměrech projednávané věci je. Předmětem sporu je určení vlastnického práva k nemovitým věcem mezi stranami darovací smlouvy, které se zapisují do katastru nemovitostí. Podkladem pro provedení případného zápisu změny vlastnického práva je přitom vyhovující rozsudek, jímž lze dosáhnout shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí, čímž je naléhavost právního zájmu bezpochyby dána.

8. Podle § 3028 odst. 3 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.Vzhledem k tmu, že darovací smlouva byla mezi účastníky uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění do 31.12.202 (dále jen „obč. zák.“), řídí se i otázka vrácení daru touto právní úpravou, tedy ustanovením § 630 obč. zák. Odkázat lze v této souvislosti na závěry Nejvyššího soudu vyjádřené v rozsudku ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. , spisová značka, , a sice že „byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013, i když k „nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014.Podle § 630 obč. zák., dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.Odvolací soud ve svém zrušujícím rozhodnutí (, spisová značka, ) poukázal na obecný postulát, a sice že „dobré mravy“ jsou souhrnem etických, obecně ve společnosti zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je i mnohdy zajišťováno právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný obsah pojmu „dobré mravy“ je vždy posuzován z hlediska konkrétního případu vzájemného jednání účastníků právního vztahu v konkrétním místě a čase. Výše zmíněné ustanovení § 630 obč. zák. pak poskytuje dárci tu možnost, aby v souvislosti s poskytnutím jím konkrétnímu obdarovanému určitého majetkového prospěchu, za což od něj neobdržel žádnou protihodnotu, ovšem legitimně očekává určitou míru velkorysosti od něj ve vztahu k sobě, mohl požadovat po obdarovaném vrácení daru, nenastalo-li adekvátní chování obdarovaného k dárci, případně i k členům jeho rodiny. K zániku darovacího vztahu je pak zapotřebí současně dvou právních skutečností, a sice chování obdarovaného vůči dárci nebo i členům jeho rodiny, jež hrubým způsobem porušuje dobré mravy, a jednostranné právní jednání dárce, jímž po obdarovaném požaduje vrátit dar. Z takto uvedeného dle odvolacího soudu vyplývá, že nikoliv jen jakékoliv chování obdarovaného může důvodně vést k požadavku dárce vrátit mu dar obdarovaným, byť by i bylo nevhodné. Takové chování obdarovaného totiž v každém případě musí dosahovat značné intenzity a mít konkrétní váhu, popř. musí být soustavné a dlouhodobé; rozhodující přitom není subjektivní pocit dárce, ale je třeba objektivně posuzovat každé konkrétní jednání obdarovaného k dárci z hlediska možného hrubého porušení dobrých mravů. V neposlední řadě poukázal, že rozhodovací praxe soudů se v minulosti přiklonila k závěru, že hrubým porušením dobrých mravů obdarovaným není ani sám o sobě ten fakt, že obdarovaný darovanou věc dále převede, popř. s ní jinak naloží, třeba i tak, že ji zatíží zástavním právem, popř. exekucí, a, že jen sám o sobě určitý nevděk obdarovaného nepředstavuje pro dárce z hlediska § 630 obč. zák. předpoklad k úspěšnému uplatňování práva dárce na vrácení mu daru obdarovaným.

9. Žalobci žádali vrácení daru dvěma samostatnými právními úkony, které byly řádně a včas doručeny do dispozice žalovaného. Jednak písemností datovanou dnem 22.10.2021, nazvané jako „odvolání daru pro nevděk dle § 2072 občanského zákoníku“, jednak písemností datovanou dnem 2.11.2022, nazvané jako „rozšíření důvodů žaloby – doplnění tvrzení a důkazů“. Soud se tak z hlediska určitosti důvodů pro vrácení daru mohl zabývat toliko skutečnostmi, které jsou obsahem těchto dvou úkonů, jimiž žalobci požadovali po žalovaném vrácení daru v souvislosti s darovací smlouvou. Dalšími událostmi, které nebyly popsány jako důvod pro vrácení daru v prvé či druhé písemnosti se tak soud zabývat nemůže, a ani se jimi nezabýval (např. událostí z 6.2.2022).

10. V prvé písemnosti ze dne 22.10.2021 je popsán především konkrétní incident ze dne 29.7.2021 a řada dalších skutků vymezovaných jako naschvály a neshody vznikající při vzájemném soužití žalobců a žalovaného ve společném domě, jakož i neshody a obavy žalobců plynoucí z majetkových vztahů.

11. Žalobci v tomto úkonu namítali, že za jednání, které je projevem nevděku je třeba považovat situace, kdy si žalovaný od rodičů půjčoval částky 30 000 Kč na exekuční splátky, 150 000 Kč na koupi automobilu, které žalobcům nevrátil, vyžadoval po nich příspěvek na pořízení ekologického kotle ve výši 64 000 Kč, přičemž peněžní prostředky si ponechal, aniž by kotel pořídil, a dále situaci, kdy žalovaný darovanou nemovitost zadlužil četným množstvím úvěrů za účelem provádění rekonstrukce předmětných nemovitostí, k nimž nedošlo, čímž vystavil žalobce nebezpečí, že přijdou o bydlení v domě v případě, že nekalá jednání ohledně čerpání úvěrů vyjdou najevo. Ve vztahu k tomuto vytýkanému jednání, především zadlužení darované nemovitosti, je třeba opětovně poukázat na rozhodovací praxi soudů, kterou ve svém rozhodnutí zmiňuje rovněž odvolací soud, a sice že „hrubým porušením dobrých mravů obdarovaným není ani sám o sobě ten fakt, že obdarovaný darovanou věc dále převede, popř. s ní jinak naloží, třeba i tak, že ji zatíží zástavním právem, popř. exekucí, a že je sám o sobě určitý nevděk obdarovaného nepředstavuje pro dárce z hlediska § 630 obč.zák. předpoklad k úspěšnému uplatňování práva dárce na vrácení mu daru obdarovaným“. Soud proto vyhodnotil, že zadlužování předmětných nemovitostí samo o sobě není způsobilým důvodem pro odvolání daru. Z darovací smlouvy soud zjistil, že již v době, kdy předmětné nemovitosti vlastnili žalobci, tyto byly zatíženy zástavním právem. Soud nemohl přehlédnout ani shodná tvrzení účastníků o tom, že ve společné nemovitosti, která je dvougeneračním rodinným domem se dvěma na sobě nezávislými bytovými jednotkami, žijí v tomto uskupení po desetiletí, kdy do roku 2021 spolu komunikovali, sdíleli společné náklady na jeho provoz, vše se změnilo až po incidentu v roce 2021 a následné události. I přes napjaté vztahy v rodině však účastníci ve společném domě bydlí i nadále. Žalobkyně k tomu výslovně uvedla, že žalovaný jim nikdy nebránil, ani nebrání v užívání bytu, garáže, zahrady, společných částí domu, a že od roku 2021 hradí jeho provoz sám, s výjimkou nákladů na elektriku v bytě žalobců a plyn, které si platí s manželem sami. Žalobci rovněž uvedli, že dům je vytápěn centrálním topením na nový kotel, který pořídil žalovaný, protože jim však byla zima, pořídili si s manželem bez vědomí žalovaného vlastní kotel, který však s novým systémem není kompatibilní. Ze shodných vyjádření účastníků, jakož i z provedeného dokazování vyplynulo, že přestože jsou vzájemné vztahy napjaté, rodina i nadále zvládá žít ve společném domě, přičemž ze strany žalovaného nejsou činěny kroky, které by fakticky či právně omezovali žalobce v užívání předmětných nemovitostí. Žalovaný nepožaduje po žalobcích úhradu nájemného, ani úhradu nákladů souvisejících s provozem a údržbou nemovitosti. Soud proto nedospěl k závěru, že by rozpory, či spíše rozdílné pohledy na úhradu nákladů souvisejících s provozem, údržbou a finančním zatížením nemovitosti byly důvodem pro úspěšné vrácení darovaného spoluvlastnického podílu, neboť v něm neshledává projev hrubého porušení dobrých mravů.

12. V písemnosti ze dne 22.10.2021 žalobci spatřují projev nevděčného jednání žalovaného dále v jeho verbálních, vulgárních útocích na žalobce, především však v jednání, kterého se měl žalovaný dopustit při incidentu dne 29.7.2021. K vulgární komunikaci soud podotýká, že sami účastníci, zejména pak žalobkyně užili v průběhu řízení před soudem při nejmenším nevhodné expresivní výrazy. Tato zjištění sice nejsou rozhodná pro rozhodnutí soudu ve věci, vytváří však soudu ucelený obraz o slovníku všech účastníků řízení a jimi užívaným výrazům v běžném životě, především pak žalobců.

13. Za účelem posouzení, zda jednání ze dne 29.7.2021 lze považovat ať již samo o sobě či ve spojení s dalšími událostmi za rozporné s dobrými mravy, soud provedl rozsáhlé dokazování, kdy s ohledem na § 135 o.s.ř. vycházel mimo jiné z rozhodnutí policejního a správního orgánu.Z provedeného dokazování vyplynulo, policejní orgán zahájil úkony k prověření události ze dne 29.7.2021, s tím, že na základě jeho usnesení ze dne 10.12.2021 bylo rozhodnuto o odevzdání věci k projednání přestupku. Vyhodnocením spisového materiálu došel policejní orgán k závěru, že nedošlo k naplnění skutkové podstaty žádného trestného činu a jedná se podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, když své závěry policejní orgán opírá zejména o závěry ve zpracovaném znaleckém posudku soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který uvádí, že poškozená utrpěla v důsledku napadení pouze podlitiny, které vznikly tupým násilím malé intenzity (na stupnici malá-střední-velká). Krevní podlitiny mohly vzniknout kopy bosou nohou, jak je uvedeno ve spise dle výpovědi , Jméno žalobce A, a , jméno FO, . Ze soudně-lékařského hlediska je však nutno upozornit na určitou diskrepanci mezi popisovanou intenzitou útoku a poměrně chudým objektivním lékařským nálezem. Z lékařského hlediska lze poranění hodnotit jako poranění nepatrného významu (na stupnici poranění nepatrného významu - lehké poranění-středně těžké poranění - těžké poranění). Ze soudně lékařského hlediska poranění nedosahuje závažnosti celkové poruchy zdraví ve smyslu ublížení na zdraví. Objektivně nebylo u poškozené zjištěno žádné poranění, které by prokazatelně vedlo k omezení obvyklého způsobu života; krevní podlitiny se zhojí bez následků, spontánně, nevyžadují léčbu, ani pracovní neschopnost.Městský úřad , název obce, , odbor správních činností a přestupků, usnesením ze dne 9. 6. 2022 posléze zastavil přestupkové řízení vůči žalovanému, neboť spáchání skutku, o němž se řízení vede, nebylo obviněnému prokázáno. Zároveň bylo tímto usnesením ze stejného důvodu zastaveno přestupkové řízení i vůči , jméno FO, . Správní orgán na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že v řízení nebyla vina ani jednoho z obviněných prokázána. Oba obvinění popsali incident zcela odlišně, neshodli se ani na tom, kde se měl incident odehrát. Obviněný , jméno FO, uvedl, že se do bytu , jméno FO, a , Jméno žalobce A, nevešel a zůstal stát na podestě před bytem, obviněná , jméno FO, naopak tvrdila, že se incident odehrál uvnitř v bytě jejích rodičů, konkrétně na chodbě a za zavřenými vchodovými dveřmi, kdy výpovědi obou jsou podporovány vždy výpověďmi rodinných příslušníků, jejich výpovědi tak nelze považovat za příliš věrohodné, ve výpovědích jsou navíc rozpory, které ještě více snižují jejich věrohodnost. Za nesporný lze označit začátek incidentu, na kterém se všichni shodli, a sice že , Jméno žalovaného, požadoval po , jméno FO, , aby přeparkovala své auto, ostatní sled událostí je však již sporný. Obdobné rozpory lze vysledovat i ve vztahu k tvrzením ohledně fyzického napadení , jméno FO, . Správnímu orgánu proto nezbylo, že na základě veškerých dostupných důkazních prostředků není možné vinu obviněných prokázat a v souladu se zásadou in dubio pro reo správní orgán řízení o přestupku proti oběma obviněným zastavil.Podle § 135 o.s.ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Jiné otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází. Cit. ustanovení tak upravuje postup civilních soudů při posuzování předběžných otázek, které jsou významné pro posouzení předmětu řízení a nespadají přitom do pravomoci civilních soudů. Podle uvedeného ustanovení jsou civilní soudy, s výjimkou případů uvedených v odst. 1, oprávněny si samy posoudit předběžné otázky; bylo-li však o těchto otázkách vydáno rozhodnutí, pak z tohoto rozhodnutí civilní soudy vychází za předpokladu, že tyto předběžné otázky byly v jiném řízení vyřešeny jako věc hlavní. Jinými slovy není soud vázán řešením předběžných otázek, pokud byly v jiném řízení vyřešeny toliko jako otázky prejudiciální (srovnání Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád; § 1 až 250l, Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 666, marg. č. 6.). Z nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2008, sp. zn. II ÚS 2742/07 pak vyplývá, že soud při řešení otázky, posuzované v jiném řízení jako otázky předběžné, vázán jejím posouzením není, při řešení této otázky však musí přihlédnout k okolnostem, za kterých byla řešena v předchozím řízení, přičemž od tohoto řešení se může odchýlit a musí vysvětlit, proč tak činí.Soud s ohledem na výše uvedené vyšel z cit. rozhodnutí policejního orgánu a správního orgánu, doplnil však dokazování ohledně události ze dne 29.7.2021 především o výslech svědků a účastníků řízení, z nichž však dospěl ke stejným závěrům jako správní orgán v řízení o přestupku, a sice že na základě provedeného dokazování nebylo možné prokázat, že se skutek stal tak, jak tvrdili žalobci, a to nejen z důvodu protichůdného popisu události a tendenčních výpovědí svědků podle toho, ve prospěch které strany sporu svědčili, ale rovněž z důvodu závěrů znalce v oboru zdravotnictví o rozsahu zranění a diskrepancí mezi popisovanou intenzitou útoku a poměrně chudým objektivním lékařským nálezem.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecLze shrnout, že k objasnění skutkového stavu soud provedl výslech řady svědků navržených oběma stranami, jakož i výslech účastníků řízení. Jednotlivé výpovědi soud hodnotil ve vzájemných souvislostech a ve vztahu k ostatním provedeným důkazům, zejména listinám založeným ve spis, především listinám z vyšetřovacího a přestupkového spisu, a dospěl k závěru, že v průběhu řízení nebylo prokázáno fyzické napadení , jméno FO, uváděné žalobci, ať již jde o viníka, jeho faktický průběh a do určité míry i následky. Vyloučit totiž nelze, že ke vzniku podlitin mohlo dojít i v důsledku zalehnutí poškozené její matkou (žalobkyní), samotným pádem, kdy užití kopů v tvrzené síle a intenzitě bylo vyloučeno znaleckými závěry soudního znalce. Když bez povšimnutí nelze ponechat skutečnost, že matka žalovaného žádná zranění neutrpěla. Při vyhodnocení události z 29.7.2021 soud přihlédl i k vzájemným vztahům mezi účastníky řízení, z nichž je zřejmé, že nejsou idylické, kdy na vzniku neshod a hádek se podílí obě strany, jakož i další členové širší rodiny, což vyplynulo mimo jiné i z výpovědí stran ohledně incidentu s kotlem a zasirkování zámků žalobci. Přestože tyto události nebyly soudem posuzovány jako skutečnosti odůvodňující odvolání daru, dotvářely celkový rámce o vzájemných vztazích v rodině. Předmětnou událost proto soud nevyhodnotil jako jednání žalovaného, které by svou intenzitou odůvodňovalo odvolání daru.Anonymizovaný odstavec15. Soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu se zabýval všemi skutečnostmi tvrzenými v rámci uplatnění práva na vrácení daru (první listině ze dne 22.10.2021 a druhé listině ze dne 2.11.2022), a to izolovaně i v jejich vzájemné souvislosti, a dospěl k závěru, že chování žalovaného jako obdarovaného nedosáhlo z objektivních a subjektivních hledisek takové značné intenzity, ani nebylo natolik soustavné a dlouhodobé, aby vedlo k odůvodnění požadavku žalobců na vrácení daru, který žalovanému darovali. Jak již bylo uvedeno výše, pokud jde o závadové chování popsané v prvním dopise, které se týká incidentu z 29.7.2021 a řady dalších obecně formulovaných skutků, které lze označit jako naschvály a neshody vznikající při vzájemném soužití žalobců a žalovaného ve společném domě, jakož i neshody a obavy žalobců plynoucí z majetkových vztahů, soud vyšel z rozhodovací praxe soudů, že „hrubým porušením dobrých mravů obdarovaným není ani sám o sobě ten fakt, že obdarovaný darovanou věc dále převede, popř. s ní jinak naloží, třeba i tak, že ji zatíží zástavním právem, popř. exekucí, a že je sám o sobě určitý nevděk obdarovaného nepředstavuje pro dárce z hlediska § 630 obč.zák. předpoklad k úspěšnému uplatňování práva dárce na vrácení mu daru obdarovaným“. Zohlednil přitom skutečnost, že žalovaný žalobcům v užívání nemovitosti nikdy fakticky, ani právně nebránil, nemovitost spravuje a hradí náklady na jejich provoz, s výjimkou za bytovou jednotku užívanou výlučně žalobci, kde náklady na elektriku a plyn hradí žalobci. Rozložení těchto úhrad je praxí mezi stranami dlouhodobě zavedenou, s níž jsou obě strany srozuměny a souhlasí s ní. Tvrzení o majetkových dispozicích (půjčkách od rodičů) nebyla prokázána. Soud zohlednil i to, že užívání expresních výrazů je v rodině účastníků zjevně užívanou praxí, a to jak na straně žalobců, tak na straně žalovaného, o čemž se soud přesvědčil v samotném průběhu řízení. Přehlédnout soud nemohl ani to, že sami žalobci k vzájemným slovním konfliktům zavdávají příčinu a na jejich trvání se spolupodílí, včetně jejich dcery , jméno FO, . Pokud jde o skutek ze dne 29.7.2021, pak chování žalovaného v rozsahu tvrzeném žalující stranou nebylo prokázáno, proto ani ve vztahu k tomuto jednání soud nemohl uzavřít, že by vytýkané jednání dosahovalo rozhodné intenzity, a to z důvodů blíže uvedených výše (bod 13). Konečně jednání žalovaného vytýkaného druhým přípisem ze dne 2.11.2022, za nějž byl pravomocně odsouzen trestním soudem samo o sobě není způsobilým důvodem k odvolání daru, jak ostatně uzavřel i odvolací soud. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu výrokem I jako nedůvodnou zamítl.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle obsahu spisu byl žalovaný právně zastoupen advokátem, a proto mu náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na právní zastoupení a náhradu za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalovaného je plátcem této daně dle doloženého osvědčení o registraci k dani. Od počátku řízení do pravomocného skončení věci vůči žalované , jméno FO, zastupoval advokát dva žalované, což se promítlo do výše mimosmluvní odměny za společné úkony právní služby (při zastupování obou žalovaných).Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že hodnota jednoho úkonu právní služby činila do 31. 12. 2024 částku 2 480 Kč (3 100 Kč – 620 Kč) dle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právní služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve znění účinném do 31. 12. 2024, neboť advokát zastupoval dva žalované a hodnota nemovitosti není pro rozhodnutí ve věci podstatná a v řízení nebyla dokazováním zjištěna. Soud tak vyšel z tarifní hodnoty 50 000 Kč, dle které činí odměna za jeden úkon právní služby do 31. 12. 2024 částku 3 100 Kč, po snížení o 20 % částku 2 480 Kč. Žalovaný má nárok na náhradu nákladů skládající se z odměny advokáta za šest úkonů právní služby po 2 480 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, vyjádření k žalobě ze dne 26. 5. 2022 a vyjádření ve věci ze dne 18. 7. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při jednání soudu dne 12. 1. 2023, 2. 3. 2023 a 28. 11. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů advokáta do 31. 12. 2024 ve výši 1 800 Kč (6x 300 Kč) dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 3 502,80 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř., celkem 20 182,80 Kč.Co se týče nákladů odvolacího řízení ve vztahu žalobců a žalovaného, činila od 1. 1. 2025 tarifní hodnota sporu částku 113 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a), advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby tak z této tarifní hodnoty činí dle § 7 bod 5. advokátního tarifu částku 5 620 Kč, snížená u společných úkonů o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, za druhou zastupovanou osobu (když první zastupovanou byla žalovaná , jméno FO, , a to dle pozdějšího data udělení plné moci žalovaným) částku 4 496 Kč (5 620 Kč – 1 124 Kč). Žalovanému náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v souvislosti s odvolacím řízení skládající se ze soudního poplatku za odvolání ve výši 5 000 Kč, z odměny za jeden úkon právní služby po 4 496 Kč za odůvodnění odvolání ze dne 10. 1. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (společný úkon), dva úkony právní služby po 5 620 Kč za účast na jednání soudu dne 27. 3. 2025, které trvalo déle než dvě hodiny (14:15 hodin – 16:30 hodin), když žalovaná , jméno FO, vzala své odvolání před zahájením odvolacího jednání zpět a jde tak o samostatný úkon právní služby při zastupovaní žalovaného, paušální náhrady hotových výdajů advokáta od 1. 1. 2025 ve výši 1 350 Kč (3x 450 Kč) dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu, náhrady cestovních výdajů ve výši 1 268,1 Kč dle § 13 odst. 5 advokátního tarifu a vyhlášky č. 475/2024 Sb., náhrady za promeškaný čas ve výši 900 Kč (6x 150 Kč) dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty z částky 19 254,1 Kč ve výši 4 043,36 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř., celkem 28 297,46 Kč.Žalovanému dále náleží nárok na náhradu částky skládající se z odměny advokáta za čtyři úkony právní služby po 5 620 Kč (dle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. a), advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025), a to za účast na jednání soudu dne 13. 8. 2025, 19. 9. 2025, 8. 10. 2025 a 15. 10. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, paušální náhrady hotových výdajů advokáta od 1. 1. 2025 ve výši 1 800 Kč (4x 450 Kč) dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty z částky 24 280 Kč ve výši 5 098,80 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř., celkem 29 378,80 Kč.Žalovanému tak přísluší vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 77 859,06 Kč, a to rukám právního zástupce ve standartní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 o.s.ř., § 160 odst. 1 o.s.ř.).